struktura psychiatrické péče Dotaz Zobrazit nápovědu
Cílem příspěvku je seznámit čtenáře s modelem alternativní akutní péče o duševně nemocné pacienty. Jedná se o projekt rezidenčního zařízení, které je na pomezí mezi nemocniční péčí a případovou prácí. V Severní Americe a západní Evropě se tato zařízení objevují a úspěšně snižují počet hospitalizací v nemocnici. V následujícím textu nejprve připomínám význam institucionální léčby. Dále popisuji teoretickou koncepci alternativní akutní psychiatrické péče a uvádím tři příklady rezidenčních zařízení, která v praxi efektivně fungují. Na závěr shrnuji výhody alternativního zařízení, ale také je kriticky hodnotím. V textu čerpám převážně z anglického originálu publikace Warner, R.: Alternatives to the Hospital for Acute Psychiatric Treatment. 1. vyd., Washington, D.C: American Psychiatric Press, 1995. Prostředí rezidenčního zařízení je malé, v rodinném stylu a normalizující. Nachází se v přirozeném prostředí pacienta, dveře má otevřené a umožňuje, aby pacient zůstal v kontaktu se svým společenským životem. Nejsou tam uplatňovány restriktivní metody a přednost mají neformální, rovnocenné vztahy před hierarchickou strukturou. Pacienti zakoušejí určitý stupeň sebekontroly a trénují zodpovědnost za své jednání a udržování prostředí, ve kterém žijí. V projektu rezidenčního zařízení je důraz kladen na individuální přístup k pacientovi, naplnění jeho psychosociálních potřeb a jeho zpětné začlenění do komunity. Je řízeno multidisciplinárním týmem a role zdravotně sociálního pracovníka v něm má nezastupitelnou úlohu. Péče v rezidenčním zařízení umožňuje reagovat flexibilně na potřeby pacientů a posilovat jejich vnitřní zdroje.
The target of the present contribution is to inform the reader on a model of taking the alternative acute care of patients with mental diseases. This is a project of residential facilities, which form a transition between the hospital care and case work. These facilities occur in North America and Western Europe, thus successfully reducing numbers of hospitalised patients. In the work presented here, the importance of the institutional treatment is first reminded. The theoretical concept of the alternative acute psychiatric care is described with presenting three cases of residential facilities, which are effectively functioning in practice. Advantages of the alternative facilities are conclusively summarized, but their critical assessment is also considered. The basic source was the English original work Warner, R.: Alternatives to the Hospital for Acute Psychiatric Treatment: first edition, American Psychiatric Press, Washington D. C. 1995. The environment of the residential facility is small and it exerts a family style and normalizing effects. It is situated in the patient natural environment, the house is kept open and it enables the patient to remain in contact with his/her social life. Restrictive methods are not implemented and informal relationships based on equal rights are preferred over a hierarchical structure. The patients experience a certain degree of the self-control and they train the responsibility for their behaviour and for maintaining the environment which they are living in. In the residential facility projects, emphasize is put on the individual approach to patients, fulfilling their psychosocial needs and on their re-integration into the community. It is governed by a multidisciplinary team, the role of health-social workers being irreplaceable there. The care provided in the residential facility makes it possible to flexibly react to the need of patients and to strengthen their internal sources.
- MeSH
- komunitní psychiatrie dějiny metody trendy MeSH
- lidé MeSH
- sociální práce psychiatrická metody pracovní síly MeSH
- ubytovací zařízení metody organizace a řízení využití MeSH
- urgentní služby psychiatrické metody organizace a řízení trendy MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) metody využití MeSH
- vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem etika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Kanada MeSH
- Spojené státy americké MeSH
Autorský tým zjišťoval potřeby odborníků a uživatelů psychiatrické péče v kvalitě a kvantitě služeb pro duševně nemocné. Cílovou klientelou byly osoby s duševními poruchami (MKN F0-F99), které byly v roce 2005 v péči psychiatrické ambulantní péče v Praze nebo dlouhodobě hospitalizovány. Setření se účastnilo 109 uživatelů a odborníků formou focus group, následného dotazníkového šetření 102 odborníků z Prahy. Výsledky ukazují na potřebu navýšení kapacity ambulantní psychiatrie, případového vedení, komunitní rezidenční péče, krizových služeb, psychoterapeutických a rehabilitačních programů. Z výsledků rovněž vyplývá potřebnost restrukturalizace a přesun kapacit v rámci lůžkového fondu. Kvalitativní analýza výsledků focus group dospěla k důrazu na propojenost všech segmentů péče, k potřebě orientovat služby co nejvíce do přirozeného prostředí pacientů, ke zdůraznění ambulantní psychiatrické péče a významu terapeutického vztahu.
The team of the authors has been finding out needs of professionals and users of psychiatric care in terms of quality and quantity of services for mentally ill. The target population were the persons with mental disorders (ICD F0-F99) who were in 2005 treated in out-patient psychiatric care in Prague or who stayed in mental hospital. 109 users and professionals in a form of focus groups and 102 mental health professionals from Prague in a form of questionaires responses participated in the study. The results show a need for an increase of capacity of out patient psychiatric care, case management, community residential care, crisis services, psychotherapeutic and rehabilitation programs. The results also indicate a need for a change in a structure and a capacity shift in inpatient care. A qualitative analysis stressed a linkage of all segments of services, a need for orientation of the services toward community and an importance of an outpatient psychiatric care with appropriate therapeutic relationships.
- Klíčová slova
- struktura psychiatrické péče, focus group, dotazníkové šetření,
- MeSH
- ambulantní zařízení organizace a řízení využití MeSH
- dlouhodobá péče trendy využití MeSH
- duševně nemocní MeSH
- financování organizované MeSH
- komunitní psychiatrická střediska organizace a řízení využití MeSH
- komunitní psychiatrie metody organizace a řízení MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- organizační modely MeSH
- průzkumy a dotazníky normy využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- urgentní služby psychiatrické trendy využití MeSH
- ústavy pro duševně nemocné organizace a řízení využití MeSH
- zdravotní péče - zařízení, personál a služby MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Denní stacionáře (DS) představují jednu z alternatív akutní ústavní psychiatrické péče pro pacienty s lehkou až středně těžkou duševní poruchou, která má být stejně účinná a levnější než klasická hospitalizace. Cílem naší studie bylo prověřit toto tvrzení vyplývající ze zahraničních publikací v podmínkách systému české zdravotní péče. Během 20 měsíců náboru do naší studie jsme kontaktovali všech 1543 pacientů odeslaných k přijetí na Psychiatrickou kliniku VFN. Po splnění administrativních kritérií jsme u 944 z nich zvažovali možnost jejich účasti ve studii. Nejčastějšími příčinami jejich nezařazení byla závažnost aktuální psychopatologie, suicidální riziko a závislost na návykových látkách jako hlavní diagnóza. 256 splnilo vstupní a nesplnilo vylučovací kritéria. 210 pacientů s účastí ve studii souhlasilo. 103 z nich bylo randomizováno do denní péče, 107 ke klasické hospitalizaci. Obě skupiny se mezi sebou nelišily ve většině sociodemografických a klinických charakteristik. Je diskutována otázka kapacity denního stacionáře v závislosti na struktuře a kvalitě psychiatrické péče.
Day care represents one of the alternatives of acute psychiatric hospital treatment for patients with mental disorders and it is potentialy as effective and cheaper than standard hospitalisation. The aim of our study was to test this hypothesis in the Czech health care system. During a period of 20 months we contacted all 1543 patients recommended to our Psychiatric hospital VFN. After fulfilling administrative criteria a group of 944 patients emerged to become candidates for participation in the study. The most frequent exclusion reasons were severity of psychopathology, suicidal risk and addictive disorder as main diagnosis. 256 patients fulfilled the inclusion and failed exclusion criteria. 210 agreed to participate in the study. 103 patients were randomized to day care, and 107 to standard hospitalisation. Neither groups differed in their main sociodemographic and clinical characteristics. The question of capacity of day hospitals in relation to structure and quality of psychiatric care has been discussed.
- MeSH
- denní péče o pacienty ekonomika metody organizace a řízení MeSH
- dospělí MeSH
- duševní poruchy diagnóza ošetřování terapie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hospitalizace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- určení vhodnosti pacienta klasifikace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Jedním z hlavních cílů Strategie reformy psychiatrické péče je deinstitucionalizace a přesun péče do komunitního prostředí. Předchozí studie ukazují, že lidé s duševním onemocněním jsou v Česku hospitalizovaní i desítky let. Dosud však chyběla evidence o aktuálním počtu hospitalizovaných, jelikož dřívější výzkumy byly založeny na datech o propuštěných pacientech. Cílem předkládané studie proto bylo popsat populaci aktuálně hospitalizovaných pacientů v českých psychiatrických nemocnicích. Analyzovaná data pocházejí ze sčítání, které se konalo 30. září 2018 v 18 veřejných psychiatrických nemocnicích. Celkový počet hospitalizovaných pacientů byl 7 787, ženy tvořily 42 % hospitalizované populace. Ochranné léčení bylo uloženo 11,1 % hospitalizovaných pacientů, mnohem častěji mužům než ženám. Více než čtvrtina pacientů byla hospitalizována déle než jeden rok, s čímž pravděpodobně souvisí i to, že 39 % pacientů bylo hospitalizováno mimo kraj trvalého bydliště. Hospitalizace mimo kraj bydliště totiž ztěžují kontakt s rodinou a spolupráci s komunitními službami, což se může negativně projevovat na délce hospitalizace. Dlouhé hospitalizace kladou vysokou zátěž na systém zdravotního pojištění a akcentují potřebu deinstitucionalizace a větší účast resortu práce a sociálních věcí na zajištění potřeb lidí s duševním onemocněním v komunitě. Domníváme se, že hospitalizace často supluje sociální služby, které v některých regionech Česka chybějí. Témata identifikovaná v této studii budou reflektována při přípravě Národního akčního plánu pro duševní zdraví.
One of the main aims of The Reform of Psychiatric Care Strategy is deinstitutionalization, i.e. transition from a hospital-based to a community-based psychiatric system. It has been shown that people with severe mental illness were often being hospitalized for long periods in Czechia. However, previous studies were register-based and included data on discharged patients only. In contrast, the aim of the current study was to describe the population currently hospitalized in Czech psychiatric hospitals. The data was collected during a census that was held in September 2018 in all public psychiatric hospitals in Czechia. Overall, there were 7,787 currently hospitalized patients (42% women). The involuntary treatment was issued in 11% of patients. More than one quarter of patients were hospitalized longer than one year and 39% were hospitalized in a hospital out of the region of their residence. Patients who are hospitalized out of the region of their residence have difficulties to keep up in touch with families, and it is also more difficult for psychiatric hospitals to establish a cooperation with community services in the area of patients' residency; which both can negatively affect the length of a hospital stay. Also, long-term hospitalizations lead to a considerable burden for the health insurance system. We think that in the current Czech mental health system, hospital stays often substitute unavailable community services, and we believe that the results of this study point out to both, the need for deinstitutionalization and the need of involvement of the Ministry of Labor and Social Affairs in this process. The topics identified in this study will be addressed in the development of the National Mental Health Action Plan.
- MeSH
- deinstitucionalizace MeSH
- délka pobytu statistika a číselné údaje MeSH
- dostupnost zdravotnických služeb MeSH
- duševní poruchy MeSH
- hospitalizace statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- statistika jako téma MeSH
- ústavy pro duševně nemocné * statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- pozorovací studie MeSH
- Klíčová slova
- úmrtnost,
- MeSH
- diagnóza MeSH
- důchod klasifikace trendy zákonodárství a právo MeSH
- duševně nemocní klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- morbidita trendy MeSH
- mortalita trendy MeSH
- náklady a analýza nákladů metody statistika a číselné údaje trendy MeSH
- postižení klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- sociální péče ekonomika trendy MeSH
- statistika jako téma MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
VÝCHODISKA: Problémové hráčství je spojeno s vysokým výskytem psychiatrické komorbidity. Časté jsou sebevražedné myšlenky a pokusy, přičemž dokonané sebevraždy se významně podílí na úmrtnosti problémových hráčů. CÍLE: Zjistit míru a strukturu úmrtnosti problémových hráčů a podíl sebevražednosti na ní. METODIKA: Database-linkage retrospektivní kohortová studie mortality osob hospitalizovaných v ČR v 1.1994-2011 v lůžkových )sychiatrických zařízeních s primární či sekundární diagnózou patologické hráčství (F63.0 podle MKN-10). Zdroje lat byly Národní registr hospitalizovaných a informační systém Zemřelí. Byla provedena nepřímá standardizace a vypočítán standardizovaný index úmrtnosti (SMR). Struktura úmrtnosti v souboru J patologických hráčů byla po vážení na pohlaví a věk porovnána se strukturou úmrtnosti obecné populace v 1.1994-2011. VÝSLEDKY: V kohortě se nacházelo celkem 7704 osob, z toho 7215 (93,7%) mužů a 489 (6,3 %) žen, v průměrném věku 33,2 roku (muži 32,7, ženy 40,5). Celkový osobočas sledování dosáhl 64 370 osoboroků. Zemřelo 547 osob, z toho 516 mužů a 31 žen. Průměrná roční hrubá míra úmrtnosti dosáhla celkem 8,50 /1000 osob, u mužů 8,44 a u žen 9,63. Střední hodnota SMR se v jednotlivých letech pohybovala kolem 2, u žen byly střední hodnoty SMR mírně vyšší než u mužů. Ve struktuře hrubé úmrtnosti patologických hráčů dominovaly vnější příčiny úmrtí (44,6 %), z toho většinu tvořily sebevraždy (26,7 % všech úmrtí). Po převážení na strukturu obecné populace byl podíl sebevražd nižší (4,8 %), přesto převyšoval podíl sebevražd na úmrtnosti obecné populace 3,4krát. ZÁVĚR: Sebevražednost je podstatnou součástí klinického obrazu problémového hráčství a významně se podílí na úmrtnosti patologických hráčů. V péči o problémové hráče je potřeba rizikům sebevraždy věnovat náležitou pozornost.
BACKGROUND: Problem gambling is associated with a high prevalence of psychiatric comorbidity and suicidality, which substantially contributes to the mortality of problem gamblers. AIMS: To explore the mortality rate of problem gamblers and contribution of suicides to its structure. METHODS: A database-linkage retrospective cohort mortality study of persons hospitalised in psychiatric facilities with diagnosis of pathological gambling (dg. F63.0 according to ICD-10) in the CR in 1994-2011 was performed. The National Register of Hospitalisations and the Death Information System were data sources. The Indirect standardisation was performed and the Standardised Mortality Ratio (SMR) was computed. The mortality structure in the sample was compared with that of the general population in the 1994-2011 after adjusting for gender and age. RESULTS: There were 7,704 individuals in the cohort, of whom 7,215 (93.7%) were males and 489 (6.3%) females, with the mean age of 33.2 years, (males 32.7, females 40.5). The total person-time of observation was 64,370 person-years. In total, 547 persons died (516 males, 31 females). The mean annual crude mortality rate was 8.50/1,000 persons (8.44 in the males, 9.63 in the females). The central estimate of SMR was approximately 2 over the years, slightly higher in females. External causes of death predominated in the crude vortality structure of the hospitalised gamblers (44.6%), most of whom were suicides (26.7% of all the deaths). The adjusted (for gender and age) proportion of suicides was 3.4 times higher than in the general population. CONCLUSION: Suicidality represents a considerable part of clinical picture of gambling disorder and significantly determines mortality of disordered gamblers. Attention should be paid to the risk of suicides in disordered gamblers in treatment.
- Klíčová slova
- problémové hráčství, hráčská porucha,
- MeSH
- dospělí MeSH
- hospitalizace MeSH
- hráčství * mortalita MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- návykové chování MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sebevražda * statistika a číselné údaje MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
74 l., 125 l. příl. : il., tab. ; 31 cm
In Czech Republic the diagnoses of psychotic disorders (F20-F29) are the most frequent reason for psychiatric hospitalization (20%), which are at the same time the longest (136,5 days) and the most expensive. Programs of relapse prevention exist but theyare are virtually unexecuted in the clinical practice. We expect to find the main needs of patients, their careers and professional community, to explore the weakness and strengths of current mental health care system, to identify the obstacles to implementation of these programs and to propose solutions. We plan a qualitative comparative study of participants of preventive-rehabilitation programs with those who did not participate in the programs. The goal is to promote and foster further implementation of intermedial care, especially day clinics. Thanks to the combination of the original system ITAREPS and family psychoeducational programs the Czech Republic has a unique chance to become a pioneer in the field of prevention of psychotic relapse.
Diagnóza okruhu psychóz (F20-29) je v ČR v důsledku vysoké frekvence relapsů nejčastější příčinou hospitalizace (20% všech hospitalizací), které jsou současně nejdelší, a tudíž velmi nákladné. Programy prevence relapsu existují, avšak nejsou v širším měřítku zaváděny do praxe. Zjistíme skutečné potřeby pacientů, jejich blízkých i odborné veřejnosti, zmapujeme možnosti a limity současné struktury péče, identifikujeme překážky zavádění těchto programů a odstraníme je. Navrhujeme kvalitativní srovnávací studii absolventů preventivně-rehabilitačních programů v porovnání s těmi, kteří se programů neúčastnili. Cílem je urychlit rozvoj intermediární péče, především denních stacionářů a implementovat již existující preventivně-rehabilitační programy, jejichž účinnost je doložená, do terénní klinické praxe. Česká republika tak má jedinečnou šanci stát se díky kombinaci ve světě ojedinělého programu ITAREPS a systému rodinných psychoedukačních programů průkopníkem v redukci relapsů psychotického onemocnění.
- MeSH
- ambulantní kliniky nemocniční MeSH
- hodnocení programu MeSH
- hospitalizace ekonomika MeSH
- náklady na zdravotní péči MeSH
- osoby pečující o pacienty výchova MeSH
- péče orientovaná na pacienta metody organizace a řízení MeSH
- recidiva prevence a kontrola MeSH
- rodinná terapie výchova MeSH
- schizofrenie (psychologie) MeSH
- schizofrenie terapie MeSH
- Konspekt
- Psychiatrie
- NLK Obory
- psychiatrie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
Článek popisuje zkušenosti se skupinovou kognitivně behaviorální terapií (KBT) na Psychosomatické klinice v Praze. Krátkodobá ambulantní skupinová KBT je určena především pro pacienty s poruchami ze spektra neurotických a úzkostných poruch a s mírnými depresivními poruchami. Jsou zmiňovány struktura a průběh sezení a popisovány zkušenosti s často využívanými kognitivně behaviorálními metodami (např. kognitivní restrukturalizace nebo terapeutické dopisy). Uváděny jsou některé problémy ilustrované na jedné krátké kazuistice. Závěrem jsou zmiňovány zpětné vazby pacientů a diskutovány hypotetické příčiny, proč někteří pacienti z terapie dostatečně dobře neprospívají.
The article describes the practice of group cognitive behavioral therapy (CBT) in Psychosomatická klinika in Prague. Short-term outpatient CBT group is intended for patients with disorders from spectrum of neurotic disorders, anxiety disorders and moderate depression. The structure of the sessions is mentioned and the experience with commonly used cognitive-behavioral methods (like cognitive restructuring or therapeutic letters) in group settings are described. Several problems are mentioned and illustrated in one short case study. In the end, patients’ feedback is stated, and hypothetical causes why some patients do not have sufficient benefit from group CBT therapy are discussed.
- MeSH
- ambulantní péče * MeSH
- depresivní poruchy * terapie MeSH
- feedback psychologický MeSH
- imaginativní postupy v psychoterapii MeSH
- kognitivně behaviorální terapie * metody MeSH
- lidé MeSH
- psychiatrické posuzovací škály MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sebezhodnocení (psychologie) MeSH
- skupinová psychoterapie * metody MeSH
- úzkostné poruchy * terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH