BACKGROUND: Advancing the retrograde microcatheter (MC) into the antegrade guide catheter during retrograde chronic total occlusion (CTO) percutaneous coronary intervention (PCI) can be challenging or impossible, preventing guidewire externalization. OBJECTIVES: To detail and evaluate all the techniques focused on wiring to achieve intubation of the distal tip of a microcatheter, balloon, or stent with an antegrade or retrograde guidewire, aiming to reduce complications by minimizing tension on fragile collaterals during externalization and enabling rapid antegrade conversion in various clinical scenarios. METHODS: We describe the two main techniques, tip-in and rendezvous, and their derivatives such a facilitated tip-in, manual MC-tip modification, tip-in the balloon, tip-in the stent, deep dive rendezvous, catch-it and antegrade microcatheter probing. We provide case studies that demonstrate the effectiveness of these techniques in complex scenarios involving extreme vessel angulation, severe calcification, fragile collaterals, and challenging retrograde MC crossing without externalization. CONCLUSION: The development of advanced variants along with traditional techniques to establish retrograde guidewire connection and antegrade conversion has led to the establishment of a cohesive group of methods known as portal techniques. These approaches serve as strategic advantages in retrograde CTO-PCI, providing a valuable and feasible alternative to conventional retrograde connection techniques, particularly when those techniques fail. Their ability to avoid the externalization process reduces potential damage to collateral channels and the ostium of the donor artery, potentially leading to a reduction in complication rates.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• chronická nemoc MeSH
• design vybavení MeSH
• koronární angioplastika přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• koronární okluze * diagnostické zobrazování   terapie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• miniaturizace MeSH
• srdeční katétry * MeSH
• stenty * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Malignant glomus tumors are rare tumors of pericytic origin with a propensity to develop in the upper gastrointestinal tract. Hereby we demonstrate a tumor of a 20-year-old man, who presented with dysphagia and an exophytic esophageal mass. Histologic examination of the resected mass revealed a multinodular tumor in the esophageal wall composed of epithelioid cells showing nesting and monomorphic atypia, staghorn vessels and scanty stroma. Immunohistochemically, the neoplastic cells were positive for SMA, and H-caldesmon, while desmin was negative. Collagen IV and laminin decorated a dense intercellular basal membrane meshwork. RNA-sequencing using TruSight RNA Pan-Cancer Panel revealed a CARMN::NOTCH2 fusion, that is a recurrent, frequently described and so far specific genetic alteration in glomus tumors. In spite of the adjuvant chemotherapy regimens, the patient died of disseminated metastatic disease 2 years after the diagnosis. Our patient presentation and the previous reports in the literature highlight the frequently aggressive behavior of glomus tumors arising in the esophagus.

• MeSH
• ezofágus patologie   chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• fatální výsledek MeSH
• fúzní onkogenní proteiny * genetika   MeSH
• glomangiom * genetika   patologie   diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádorové biomarkery genetika   analýza   MeSH
• nádory jícnu * patologie   genetika   diagnóza   MeSH
• receptor Notch2 * genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

During development, tooth germs undergo various morphological changes resulting from interactions between the oral epithelium and ectomesenchyme. These processes are influenced by the extracellular matrix, the composition of which, along with cell adhesion and signaling, is regulated by metalloproteinases. Notably, these include matrix metalloproteinases (MMPs), a disintegrin and metalloproteinases (ADAMs), and a disintegrin and metalloproteinases with thrombospondin motifs (ADAMTSs). Our analysis of previously published scRNAseq datasets highlight that these metalloproteinases show dynamic expression patterns during tooth development, with expression in a wide range of cell types, suggesting multiple roles in tooth morphogenesis. To investigate this, Marimastat, a broad-spectrum inhibitor of MMPs, ADAMs, and ADAMTSs, was applied to ex vivo cultures of mouse molar tooth germs. The treated samples exhibited significant changes in tooth germ size and morphology, including an overall reduction in size and an inversion of the typical bell shape. The cervical loop failed to extend, and the central area of the inner enamel epithelium protruded. Marimastat treatment also disrupted proliferation, cell polarization, and organization compared with control tooth germs. In addition, a decrease in laminin expression was observed, leading to a disruption in continuity of the basement membrane at the epithelial-mesenchymal junction. Elevated hypoxia-inducible factor 1-alpha gene (Hif-1α) expression correlated with a disruption to blood vessel development around the tooth germs. These results reveal the crucial role of metalloproteinases in tooth growth, shape, cervical loop elongation, and the regulation of blood vessel formation during prenatal tooth development.NEW & NOTEWORTHY Inhibition of metalloproteinases during tooth development had a wide-ranging impact on molar growth affecting proliferation, cell migration, and vascularization, highlighting the diverse role of these proteins in controlling development.

• MeSH
• faktor 1 indukovatelný hypoxií - podjednotka alfa metabolismus   genetika   MeSH
• inhibitory matrixových metaloproteinas farmakologie   MeSH
• kyseliny hydroxamové farmakologie   MeSH
• metaloproteasy metabolismus   genetika   MeSH
• moláry embryologie   růst a vývoj   metabolismus   enzymologie   MeSH
• morfogeneze MeSH
• myši inbrední C57BL MeSH
• myši MeSH
• odontogeneze * MeSH
• proliferace buněk * MeSH
• vývojová regulace genové exprese MeSH
• zubní zárodek embryologie   metabolismus   enzymologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

A standardized methodology for the ultrasound evaluation of the pelvic sidewall has not been proposed to date. Herein, a collaborative group of gynecologists and gynecological oncologists with extensive ultrasound experience presents a systematic methodology for the ultrasonographic evaluation of structures within the pelvic sidewall. Five categories of anatomical structures are described (muscles, vessels, lymph nodes, nerves and ureters). A step-by-step transvaginal ultrasound (or, when this is not feasible, transrectal ultrasound) approach is outlined for the evaluation of each anatomical landmark within these categories. Accurate assessment of the pelvic sidewall using a standardized approach improves the detection and diagnosis of non-gynecological pathologies that may mimic gynecological tumors, reducing the risk of unnecessary and even harmful intervention. Furthermore, it plays an important role in completing the staging of malignant gynecological conditions. Transvaginal or transrectal ultrasound therefore represents a viable alternative to magnetic resonance imaging in the preoperative evaluation of lesions affecting the pelvic sidewall, if performed by an expert sonographer. A series of videoclips showing normal and abnormal findings within each respective category illustrates how establishing a universally applicable approach for evaluating this crucial region will be helpful for assessing both benign and malignant conditions affecting the pelvic sidewall. © 2024 The Author(s). Ultrasound in Obstetrics & Gynecology published by John Wiley & Sons Ltd on behalf of International Society of Ultrasound in Obstetrics and Gynecology.

• MeSH
• konsensus * MeSH
• lidé MeSH
• lymfatické uzliny diagnostické zobrazování   MeSH
• pánev * diagnostické zobrazování   MeSH
• ultrasonografie * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné a potenciálně fatální onemocnění malých plicních cév, jejichž vazokonstrikce a remodelace vede k nárůstu plicní cévní rezistence a k tlakovému zatížení pravé komory srdeční. I přes významný pokrok ve specifické léčbě PAH, která má přede- vším vazodilatační a částečně antiremodelační potenciál, zůstává mortalita PAH relativně vysoká. Sotatercept je rekombinantní fúzní protein, který ovlivněním signální cesty aktivinu rebalancuje proproliferativní působení této signální cesty a antiproliferativní působení signální cesty kostního morfogenetického proteinu. V rozsáhlém klinickém programu se sotaterceptem u nemocných s PAH, kteří již byli léčeni specifickou léčbou, vedlo podání přípravku formou podkožní injekce v intervalu 3 týdny k významnému zlepšení hemodynamiky, zátěžové kapacity, funkce pravé komory srdeční, kvality života a k oddálení doby do klinického zhoršení. Ke klinicky významným nežádoucím účinkům patří vzestup koncentrace hemoglobinu se zvýšením rizika tromboembolických komplikací, pokles počtu trombocytů, rozvoj teleangiektazií a riziko krvácení. Na základě rozsáhlé evidence o významné účinnosti a dobré bezpečnosti sotaterceptu se tento lék stává součástí kombinačních terapeutických schémat u PAH. Součástí léčby musí být pečlivá monitorace možných nežádoucích účinků, především pravidelné sledování koncentrace hemoglobinu a počtu trombocytů

Pulmonary arterial hypertension (PAH) is a rare and potentially fatal disease of the small pulmonary vessels, whose vasoconstriction and remodeling leads to an increase in pulmonary vascular resistance and pressure load on the right ventricle. Despite significant advances in specific treatments for PAH, which have primarily vasodilatory and partially antiremodeling potential, mortality in PAH remains relatively high. Sotatercept is a recombinant fusion protein that, by affecting the activin signaling pathway, rebalances the proproliferative action of this signaling pathway and the antiproliferative action of the bone morphogenetic protein signaling pathway. In a large clinical program with sotatercept in patients with PAH who were already treated with specific therapy, administration of the drug by subcutaneous injection at 3-week intervals resulted in significant improvements in hemodynamics, exercise capacity, right ventricular function, quality of life, and delayed time to clinical deterioration. Clinically significant adverse effects include a rise in haemoglobin concentration with an increased risk of thromboembolic complications, a decrease in platelet count, the development of telangiectasia and the risk of bleeding. On the basis of the extensive evidence of significant efficacy and good safety of sotatercept, it is becoming part of combination therapy regimens for PAH. Careful monitoring of possible adverse effects, especially regular monitoring of haemoglobin concentration and platelet count, must be part of the treatment.

Obrovskobunková arteritída predstavuje vaskulitídu stredných a veľkých ciev. Kazuistika opisuje prípad 56-ročnej pacientky s anamnézou chronického vertebrogénneho algického syndrómu cervikálnej chrbtice (VAS C chrbtice) s pestrým klinickým obrazom: bolesť hlavy a šije, bolesť a edém ramien, klaudikácie pri žuvaní, edém krku, febrility, nechutenstvo, dy fágia a nápadný hmotnostný úbytok. Vzhľadom na pomerne fyzicky náročnú prácu pacientky sa opätovne myslelo na vertebrogénny pôvod ťažkostí. V júni 2023 bola hospitali- zovaná na neurologickom oddelení, kde bol stav hodnotený ako recidíva VAS C chrbtice s radikulárnou iritáciou C5 bilaterálne. Avšak vzhľadom na pretrvávajúcu eleváciu zápalových parametrov bola v auguste 2023 opäť hospitalizovaná na internom oddelení. Pre suspekciu na polymyalgia rheumatica bola u nej iniciovaná liečba kortikosteroidmi v dávke 20 mg/deň, pri ktorej došlo k ústupu febrilít a poklesu zápalových parametrov. PET/CT vyšetrenie potvrdilo vaskulitídu (pri liečbe kortikosteroidmi len s miernou zápalovou aktivitou v oblastiach postihnutých ciev). Stav bol nakoniec uzavretý ako obrovskobunková arteritída s polymyalgia rheumatica. Dávka kortikosteroidov navýšená s následnou detrakciou. Vzhľadom na chýbanie postihnutia a. temporalis superficialis bioptické vyšetrenie nebolo realizované. Cieľom kazuistiky bolo poukázať na význam včasnej diagnostiky a liečby pacientov s obrovskobunkovou arteritídou, ktorá umožňuje predísť rozvoju závažných komplikácií ochorenia.

Giant cell arteritis represents vasculitis of medium and large vessels. The case report describes a 56-year-old female patient with a history of chronic vertebrogenic algic syndrome of the cervical spine (VAS C-spine) with a varied clinical picture: headache and neck pain, shoulder pain and oedema, claudication on chewing, neck oedema, febrility, inappetence, dysphagia, and conspicuous weight loss. Given the patient’s relatively physically demanding job, the vertebrogenic origin of the complaints was again thought of. In June 2023, she was admitted to the neurology department where the condition was assessed as recurrence of VAS C-spine with radicular irritation of C5 bilaterally. However, due to persistent elevation of inflammatory parameters, she was again admitted to the internal medicine department in August 2023. Due to suspicion of polymyalgia rheumatica, corticosteroid therapy at a dose of 20 mg/day was initiated, which resulted in recession of febrility and a decrease in inflammatory parameters. PET/CT scan confirmed vasculitis (with only mild inflammatory activity in the areas of affected vessels with corticosteroid treatment). The condition was finally concluded as giant cell arteritis with polymyalgia rheumatica. Corticosteroid dose increased with subsequent detraction. Biopsy examination was not performed due to the absence of involvement of the temporal artery. The aim of the case report was to highlight the importance of early diagnosis and treatment of patients with giant cell arteritis to prevent the development of serious complications of the disease.

Cíl: V počtech mechanické trombektomie (MT) symptomatického uzávěru velké mozkové tepny u pacientů s akutní ischemickou cévní moz- kovou příhodou (iCMP) na počet obyvatel se řadí Česká republika na přední místa v Evropě. Cílem práce bylo na základě analýzy dat studie METRICS II (Mechanical Thrombectomy Quality Indicators Study in Czech Stroke Centers II) zhodnotit aktuální výsledky léčby iCMP a vývoj plnění indikátorů kvality napříč republikou. Sekundárním cílem práce byla subanalýza souboru z hlediska použité techniky MT a jejího vlivu na úspěšnost rekanalizace uzávěru velké mozkové tepny. Metodika: Národní prospektivní observační studie METRICS II probíhala v České republice od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023. Studie se zúčastnilo jedenáct z patnácti center provádějících MT. Všechna technická a klinická data byla sbírána prospektivně. Výsledky léčby iCMP byly následně srovnány s doporučenými hodnotami jednotlivých parametrů multioborového konsenzu a výsledky studie METRICS probíhající v roce 2019. Data vztahující se k vlastní technice MT v předním povodí byla podrobena subanalýze a statisticky zpracována z hlediska vlivu použité techniky na úspěšnost rekanalizace uzávěru velké mozkové tepny. Výsledky: V práci jsou analyzována data z jedenácti center, ve kterých byla mechanická trombektomie provedena celkem 1312 pacientům (51,1 % mužů) průměrného věku 70,9 roků (SD ± 12,7). Intravenózní trombolýzou (IVT) byli před MT léčeni 894 nemocní (68,2 %) a 426 (32,5 %) bylo sekundárně transportováno k MT z jiného centra. Získaná data z národní prospektivní observační studie METRICS II byla hodnocena jako celek i pro jednotlivá centra. Shoda výsledků péče s doporučeními navrženými multioborovým konsenzem byla velmi vysoká. Sedm center splnilo parametry všech doporučení. Ostatní centra nesplnila pouze ojedinělá kritéria a ve většině případů jen hraničně. Statistickým zpracováním souboru MT v přední cirkulaci byla prokázána signifikantní závislost mezi typem MT a dosažením rekanalizace (TICI 2b–3, p = 0,0004, resp. TICI 2c/3, p < 0,0001). Závěr: Výsledky studie METRICS II ukázaly vysokou kvalitu péče o pacienty s uzávěrem velké mozkové tepny léčených MT. Statistickým zpracováním souboru MT v přední cirkulaci byla prokázána signifikantní závislost mezi typem MT a dosažením rekanalizace. Pro skupinu pacientů, u kterých proběhla MT kombinací aspirace a rekanalizace za pomoci stentretrieveru sekundárně, byla nalezena signifikantně nižší úspěšnost rekanalizace uzávěru velké mozkové tepny.

Aim: The Czech Republic is among the leading countries in Europe in the number of mechanical thrombectomy (MT) procedures for symptomatic large vessel occlusion (LVO) in patients with acute ischemic stroke per population. The aim of this study was to evaluate the current outcomes of acute ischemic stroke treatment and the development of treatment quality indicators in the Czech Republic based on the analysis of data from the METRICS II study (Mechanical Thrombectomy Quality Indicators Study in Czech Stroke Centres II). The secondary aim of the study was to subanalyze the cohort in terms of the MT technique used and its impact on the success of recanalisation of the LVO. Methods: The national prospective observational study METRICS II was conducted in the Czech Republic from 1 January 2023 to 31 December 2023. Eleven of the 15 centres performing MT participated in the study. All technical and clinical data were collected prospectively. The results of ischemic stroke treatment were then compared with the recommended values of the individual parameters of the multidisciplinary consensus and the results of the METRICS study ongoing in 2019. Data related to the actual technique of MT in the anterior circulation were subanalyzed and statistically processed for the effect of the technique used on the success of recanalization of the LVO. Results: Data from 11 centres in which mechanical thrombectomy was performed on a total of 1312 patients (51.1% male) with a mean age of 70.9 years (SD ± 12.7) were analysed. IV thrombolysis prior MT was performed in 894 (68.2%) patients and 426 (32.5%) patients were transferred secondarily for MT from primary stroke centers to dedicated comprehensive centers. Data obtained from the national prospective observational METRICS II study were evaluated as a whole and for individual centers. The concordance of results with the recommendations of multi- society consensus was very high. Seven centers met the parameters of all recommendations. The remaining centers failed to meet only isolated criteria and only marginally. Statistical analysis of the anterior circulation MT cohort showed a significant relationship between MT type and achievement of recanalization (TICI 2b-3, p = 0.0004 and TICI 2c/3, p < 0.0001, respectively). Conclusion: The results of METRICS II showed a high quality of care for patients with large cerebral artery occlusion treated with MT. Statistical analysis of a cohort of anterior circulation MTs showed a significant relation- ship between the type of MT and the achievement of recanalisation. A significantly lower success rate of recanalization of LVO was found for the group of patients who underwent MT by a combination of aspiration and recanalization using a stent retriever secondarily.

Atherosclerosis is a chronic inflammatory disease of the blood vessels caused by elevated levels of lipoproteins. The hyperlipoproteinemia triggers a series of cellular changes, particularly the activation of the macrophages, which play a crucial role in the development and progression of atherosclerosis. The presence of free cholesterol (FC) in lipoproteins may contribute to macrophage stimulation. However, the mechanisms linking the accumulation of FC in macrophages to their pro-inflammatory activation remain poorly understood. Our research found a positive correlation between the number of pro-inflammatory macrophages (CD14 + CD16 + CD36high) in visceral adipose tissue and the levels of LDL-C and cholesterol remnant particles in 56 healthy people. In contrast, the proportion of anti-inflammatory, alternatively activated macrophages (CD14 + CD16-CD163+) correlated negatively with HDL-C. Additionally, our in vitro study demonstrated that macrophages accumulating FC promoted a pro-inflammatory response, activating the TNF-α and chemokine CCL3 genes. Furthermore, the accumulation of FC in macrophages alters the surface receptors on macrophages (CD206 and CD16) and increases cellular granularity. Notably, the CD36 surface receptor and the ACAT and CD36 genes did not show a response. These results suggest a link between excessive FC accumulation and systemic inflammation to underlie the development of atherosclerosis.

• MeSH
• aktivace makrofágů MeSH
• antigeny CD36 metabolismus   MeSH
• ateroskleróza metabolismus   MeSH
• CD antigeny metabolismus   MeSH
• cholesterol * metabolismus   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• makrofágy * metabolismus   imunologie   účinky léků   MeSH
• nitrobřišní tuk metabolismus   MeSH
• TNF-alfa metabolismus   genetika   MeSH
• zánět * metabolismus   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Proximal Femoral Focal Deficiency (PFFD) is the most proximal manifestation of a syndrome involving Congenitally Shortened lower Limbs (CSL), which also affects the fibula and midline metatarsals. This pattern of congenital human long bone deficiencies corresponds, in a time dependent manner, to the failed ingrowth pathways of new blood vessels of the growing embryonic limb. The distal femoral condyles are, in contrast, served by an alternative vascular supply from around the knee joint, and so remain resistant to the CSL deficiency. AIM: We hypothesize that embryonic vascular dysgenesis causes PFFD, as well as the cardinal features of the Femoral, Fibular and midline Metatarsal deficiencies (FFM) syndrome. RESULTS: Arteriography of CSL with PFFD reveals diminution or failed formation of the Femoral Artery (FA), which corresponds to downstream skeletal reductions. It may also reveal preservation of the primitive Axial Artery (AA) of the embryonic limb. The combination of missing and retained primitive vessels inform the time, place, and nature of the etiologic vascular events. This suggests that PFFD is the visible expression of a normally prefigured cartilaginous scaffold of the femur, which develops in conformity with the available pattern of blood vessels present. The teratogen thalidomide, known to affect the forming embryonic vasculature, also produces PFFD indistinguishable from the naturally occurring entity. CONCLUSION: The entire spectrum of PFFD, including phocomelia, fibular, and metatarsal dystrophisms, should thus be regarded as downstream skeletal results of embryonic arterial dysgeneses.

• MeSH
• arteria femoralis * abnormality   embryologie   MeSH
• femur * abnormality   krevní zásobení   embryologie   MeSH
• fibula abnormality   krevní zásobení   MeSH
• lidé MeSH
• metatarzální kosti abnormality   MeSH
• vrozené deformity dolní končetiny * embryologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: U idiopatické retroperitoneální fibrózy dominuje zavzetí ureterů do retroperitoneální fibrotické masy (zejména ve střední části ureterů), což vede k rozvoji (dolicho-) megaureterů s následnou progredující renální insuficiencí. Levá strana bývá postižena dříve. Řešením je ovlivnění etiopatogeneze onemocnění (zejména kortikoidní léčba) a derivace horních cest močových. Je možné provést buď trvalý stenting obou ureterů se všemi svými nevýhodami, či jejich deliberaci, která se historicky prováděla otevřeně ze střední laparotomie, nověji miniinvazivně. V práci hodnotíme výsledky miniinvazivní (laparoskopické, resp. roboticky asistované) deliberace a prezentujeme video robotické varianty. Soubor: V období 2001–2024 bylo k oboustranné deliberaci indikováno devět nemocných – tři muži (33 %) a šest žen; průměrný věk 58,5 ± 6,9 (48,8–69,6) roků; body mass index (BMI) 28,9 ± 5,8 (19,5–38,1). První čtyři řešení laparoskopicky, pět poté roboticky asistovaně. U dvou (22,2 %) nemocných nebylo možno uretery z těžkých fibrotických změn uvolnit (jeden z laparoskopie ponechán na stentech, druhý řešený roboticky asistovaně, provedena otevřená nefrektomie u ledviny s 8,6 % funkce a otevřená druhostranná deliberace – ze střední laparotomie). Doba operace obou stran (bez otevřeného výkonu) byla 154,0 ± 33,5 (100–201) min. Video: Ukazuje deliberaci obou ureterů roboticky asistovaně. Je užit čtyřramenný systém da Vinci Xi, poloha na boku 70°. Začínáme postiženější levou stranou. S Veres jehlou vytvořeno kapnoperitoneum tlakem 12 mm Hg, pupkem zaveden asistentský port 11 mm, za kontroly zraku zavedeny čtyři robotické 8mm porty. Kamera 30°, ProGraspTM, bipolární grasper MarylandTM, monopolární nůžky. Otevřeno parakolicky peritoneum, nalezen ureter a deliberován od dolního pólu ledviny až pod ilické cévy. Pod deliberovaný močovod vloženo mediální peritoneum a fixováno k laterálnímu okraji stehem či Hem-o-lok® L klipy. Ponechán port v pupku, změněna poloha a identicky proveden výkon i vpravo. Dutina břišní nedrénována. Ureterální stenty odstraněny za 3–6 týdnů. Výsledky: U 8 nemocných, kde bylo možno uretery deliberovat (15 močovodů, z toho 1 otevřeně), je známo dlouhodobé sledování všech 15 močovodů, u nich není nutný další stenting ureterů, horní cesty močové jsou sonograficky bez dilatace a nedochází k rozvoji renální insuficience. Doba sledování je v průměru 63,9 ± 64,3 (1–158) měsíců. U 8 kombinováno s kortikoidní terapií, která vedla vždy k výrazné regresi fibrotických hmot. Závěr: Deliberace močovodů při morbus Ormond je proveditelná miniinvazivně (laparoskopicky či roboticky asistovaně) u 77,8 % s překvapivě dobrými dlouhodobými výsledky umožňujícími uchránit horní cesty močové a vyhnout se dlouhodobému stentingu (ve 100 %). Robotické variantě dáváme nyní jednoznačně přednost.

Introduction: In idiopathic retroperitoneal fibrosis, ureteral involvement of the retroperitoneal fibrotic mass (especially in the middle part of the ureters) dominates, leading to the development of (dolicho-) megaureters with subsequent progressive renal insufficiency. The left side tends to be affected earlier. The solution is to influence the etiopathogenesis of the disease (especially corticoid treatment) and diversion of the upper urinary tract. Either permanent stenting of both ureters with all its disadvantages or ureterolysis. Historically open via midline laparotomy, more recently minimally invasive. In this paper we evaluate the results of minimally invasive (laparoscopic or robotic assisted) ureterolysis. Abstract: Between 2001 and 2024, nine patients were indicated for bilateral ureterolysis. Three men (33%) and six women. Mean age 58.5±6.9 (48.8-69.6) years. Body mass index (BMI) 28.9±5.8 (19.5-38.1). First four laparoscopically, subsequent five robotic assisted. In two (22.2%) patients ureters could not be released from severe fibrotic changes (one laparoscopy left with stents, the other robotically assisted open nephrectomy in a kidney with 8.6% function and open secondary ureterolysis - via midline laparotomy). The bilateral operation time (without open surgery) was 154.0±33.5 (100-201) min. Video: Shows the robotic-assisted bilateral ureterolysis. The 4-arm daVinci Xi system is used, 70° lateral position. Starting with the more affected left side. With Veres needle, capnoperitonum pressure of 12 mmHg created, 11 mm assisted port inserted through umbilicus, four robotic 8mm introduced under visual control. Camera 30°, ProGraspTM, bipolar grasper MarylandTM, monopolar scissors. Paracolic peritoneum opened, ureter found and liberated from the lower pole of the kidney to below the iliac vessels. Medial peritoneum inserted under the deliberated ureter and fixed to the lateral margin with suture or Hem-o-lok® L clips. The port in the umbilicus was left, the position was changed and the procedure was performed identically on the right side. The abdominal cavity was not drained. Ureteral stents removed in 3-6 weeks. Results: In the eight patients where ureters could be liberated (15 ureters, 1 open), long-term follow-up is known for all 15 ureters, no further ureteral stenting is required, the upper urinary tract is sonographically free of dilatation and no renal insufficiency developed. The mean follow-up time is 63.9±64.3 (1-158) months. In eight cases, combined corticosteroid therapy always resulted in significant regression of fibrotic masses. Conclusion: Liberation of ureters in morbus Ormond is feasible minimally invasively (laparoscopically or robotically assisted) in 77.8% with surprisingly good long-term results allowing preservation of the upper urinary tract and avoiding long-term stenting (in 100%). The robotic option is now clearly preferred.

• MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• obstrukce močovodu chirurgie   MeSH
• retroperitoneální fibróza * komplikace   MeSH
• roboticky asistované výkony MeSH
• urologické chirurgické výkony MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• audiovizuální média MeSH