Plicní hypertenze je definována jako syndrom charakterizovaný zvýšením středního tlaku v plicnici > 20 mm Hg. Nejčastěji se vyskytuje u onemocnění srdce nebo plic. Vzácněji je plicní hypertenze důsledkem primárního postižení plicních cév (zejména plicní arteriální hypertenze, při postižení plicních arteriol a chronická tromboembolická plicní hypertenze související s nekompletní reperfuzí po akutní plicní embolii). V léčbě plicní arteriální hypertenze dominuje farmakoterapie. Nemocní s pozitivním vazodilatačním testem jsou indikováni k léčbě vysokými dávkami blokátorů kalciových kanálů. V případě negativního testu (většina nemocných) je indikována farmakoterapie prostanoidy a agonisty prostacyklinových receptorů, antagonisty endotelinových receptorů, inhibitory fosfodiesterázy 5 a stimulátory solubilní guanylátcyklázy (iniciální kombinační léčba u pacientů bez kardiopulmonálních komorbidit, iniciální monoterapie u pacientů s kardiopulmonálními komorbiditami, opakovaná reevaluace během sledování a adekvátní modifikace léčby). U pacientů s plicní hypertenzí asociovanou se srdečními a plicními onemocněními se zvláštní pozornost soustředí na pacienty se závažnou prekapilární komponentou, respektive těžkou plicní hypertenzí (plicní cévní rezistence > 5 Woodových jednotek). U těchto pacientů, kteří se klinicky manifestují významnou hypoxemií, opakovanými epizodami pravostranné kardiální dekompenzace a echokardiografickým nálezem dilatované a dysfunkční pravé komory, je nutno vyloučit možnou koincidující příčinu prekapilární plicní hypertenze. Tito pacienti mají být diskutováni se specializovanými centry pro plicní hypertenzi s otázkou individualizované terapeutické intervence. U chronické tromboembolická plicní hypertenze je indikována doživotní antikoagulační léčba. O dalším způsobu léčby rozhoduje operabilita. U operabilní pacientů je indikována plicní endarterektomie. U inoperabilních pacientů a u nemocných s reziduální plicní hypertenzí po plicní endarterektomii je indikována balónková plicní angioplastika a/nebo farmakoterapie.
Pulmonary hypertension is defined as a syndrome characterized by an increase in mean pulmonary artery pressure > 20 mm Hg. It is most commonly found in diseases of the heart or lungs. More rarely, pulmonary hypertension results from primary pulmonary vascular involvement (particularly pulmonary arterial hypertension, when pulmonary arterioles are affected, and chronic thromboembolic pulmonary hypertension associated with incomplete reperfusion after acute pulmonary embolism). The treatment of pulmonary arterial hypertension is dominated by pharmacotherapy. Patients with a positive vasodilation test are indicated for treatment with high-dose calcium channel blockers. In the case of a negative test (the majority of patients), pharmacotherapy with prostanoids and prostacyclin receptor agonists, endothelin receptor antagonists, phosphodiesterase 5 inhibitors and soluble guanylate cyclase stimulators is indicated (initial combination therapy in patients without cardiopulmonary comorbidities, initial monotherapy in patients with cardiopulmonary comorbidities, repeated reevaluation during follow-up and adequate modification of treatment). In patients with pulmonary hypertension associated with cardiopulmonary disease, special attention should be focused on patients with a severe precapillary component or severe pulmonary hypertension (pulmonary vascular resistance > 5 Wood units). In these patients who clinically manifest significant hypoxemia, repeated episodes of right-sided cardiac decompensation and échocardiographie findings of a dilated and dysfunctional right ventricle, a possible concomitant cause of pre-capiiiary pulmonary hypertension should be excluded. These patients should be discussed with specialized pulmonary hypertension centers with the question of individualized therapeutic intervention. In chronic thromboembolic pulmonary hypertension, lifelong anticoagulation therapy is indicated. Further treatment is decided by operability. In operable patients, pulmonary endarterectomy is indicated. In inoperable patients and in patients with residual pulmonary hypertension after pulmonary endarterectomy, balloon pulmonary angioplasty and/or drug therapy is indicated.
- MeSH
- balónková angioplastika klasifikace metody MeSH
- blokátory kalciových kanálů farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- endarterektomie klasifikace metody MeSH
- farmakoterapie * klasifikace MeSH
- management farmakoterapie MeSH
- plicní hypertenze * diagnóza farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- tromboembolie farmakoterapie klasifikace komplikace MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
V roce 2019 vydala Evropská kardiologická společnost po pěti letech nové doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu plicní embolie. Tento článek shrnuje novinky z těchto guidelines. Podrobnosti, přesné třídy a úrovně doporučení jsou uvedeny v kompletním originálním textu doporučení (1).
In 2019, the European Society of Cardiology published new guidelines for the management of acute pulmonary embolism. This article summarizes the new/revised concepts and recommendations. Details as well as classes of recommendations and levels of evidence are listed in the original text of the guidelines (1).
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- CT angiografie MeSH
- echokardiografie MeSH
- fibrin-fibrinogen - produkty degradace MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- komplikace těhotenství etiologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory komplikace MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- plicní embolie * diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- srdeční selhání etiologie komplikace terapie MeSH
- tkáňový aktivátor plazminogenu aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- trombofilie diagnóza komplikace terapie MeSH
- trombolytická terapie metody škodlivé účinky MeSH
- žilní trombóza komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Epoprostenol je nejdéle používaný specifický vazodilač- ní lék používaný k léčbě plicní arteriální hypertenze. Zásadními nevýhodami epoprostenolu jsou jeho extrémně krátký biologický poločas (minuty) a chemická a teplotní nestabilita. Proto je nutné epoprostenol podávat kontinuálně trvalým žilním katetrem a připravený roztok po celou dobu podávání chladit. U epoprostenolu AS byl glycin nahrazen argininem a mannitol sacharózou, tento roztok je výrazně stabilnější a jeho účinnost a bezpečnost byly ověřeny v klinických studiích.
Epoprostenol has the longest tradition of use as specific vasodilator drug in the treatment of pulmonary arterial hypertension. Basic drawbacks of epoprostenol include its extremely short biological half-life (several minutes) and chemical and thermal instability. This necessitates its continual administration with permanent venous catheter while the solution must be cooled during the entire administration process. In the molecule of epoprostenol AS, glycine has been replaced with arginine and mannitol with sucrose so the solution is much more stable, and efficacy and safety of the drug have been verified in clinical studies.
- Klíčová slova
- studie EPITOME-2, studie EPITOME-1,
- MeSH
- epoprostenol * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- plicní hypertenze * farmakoterapie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- stabilita léku MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- epoprostenol * analogy a deriváty aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- infuzní pumpy škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- plicní hypertenze * farmakoterapie MeSH
- skladování léků normy MeSH
- stabilita léku MeSH
- způsoby aplikace léků * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinické zkoušky, fáze IV MeSH
- multicentrická studie MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dospělí MeSH
- endarterektomie využití MeSH
- lidé MeSH
- plicní embolie diagnóza chirurgie MeSH
- plicní hypertenze * chirurgie komplikace terapie MeSH
- recidiva MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je primární onemocnění plicních arteriol, které vzniká buď z neznámé příčiny (idiopatická, popřípadě hereditární PAH), nebo je jeho vznik spojen se známou vyvolávající příčinou (systémová onemocnění pojiva, jaterní onemocnění, vrozené zkratové srdeční vady, infekce HIV, abúzus některých anorektik). Hemodynamicky je PAH charakterizována jako progredující prekapilární plicní hypertenze. Nebývalý zájem o problematiku PAH v posledních dvou desetiletích je dán zejména významným posunem v oblasti farmakoterapie. Při specifické léčbě PAH se používají léky ze skupiny prostanoidů, inhibitorů fosfodiesterázy 5 a antagonistů endotelinových receptorů. Ambrisentan je vysoce selektivní antagonista endotelinového receptoru ETA s dlouhým biologickým poločasem, který umožňuje podání 1x denně. Ambrisentan prokazatelně zlepšuje vzdálenost při testu šestiminutovou chůzí, hemodynamiku a prodlužuje dobu do klinického zhoršení. Elevace transamináz nad trojnásobek normy se vyskytuje u léčených nemocných do 3 %. Ambrisentan neovlivňuje významněji metabolismus warfarinu ani sildenafilu. Ambrisentan je indikován u nemocných s plicní arteriální hypertenzí ve funkční třídě NYHA II a III ke zlepšení zátěžové kapacity.
Pulmonary arterial hypertension (PAH) is a primary disorder affecting pulmonary arterioles of either an unknown (idiopathic or hereditary PAH) or a known cause (systemic connective tissue diseases, hepatic disorders, inborn heart defects with a right-to-left shunt, HIV infection, abuse of certain anorectic medications). From the haemodynamic point of view, PAH can be characterized as a progressive precapillary pulmonary hypertension. The unusual interest in this topic seen during the last two decades is mainly related to the important developments in the field of pharmacotherapy. Specific treatment of PAH is based on the following classes of medications: prostanoids, phosphodiesterase-5 inhibitors and endothelin receptor antagonists. Ambrisentan is a highly selective endothelin receptor ETA antagonist with a long biological half-life allowing for its once-daily dosing. Ambrisentan was shown to improve the distance in the 6-minute walk test, haemodynamic parameters and time to clinical deterioration. Less than 3% of patients treated with ambrisentan develop increases in transaminase levels above 3x upper limit of normal. Ambrisentan does not cause any significant alteration of warfarin and silfenafil metabolism. Ambrisentan is indicated in cases of pulmonary arterial hypertension NYHA class II and III to improve the stress capacity.
- Klíčová slova
- antagonisté receptorů pro endotelin,
- MeSH
- antagonisté endotelinového receptoru A MeSH
- farmakologické účinky MeSH
- farmakoterapie metody trendy MeSH
- fenylpropionáty aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech trendy MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- plicní hypertenze farmakoterapie MeSH
- pyridaziny aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- receptor endotelinu A aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
