Koloskopické vyšetření je klíčová metoda pro prevenci, diagnostiku i léčbu onemocnění tlustého střeva. Součástí koloskopického vyšetření je příprava střeva před samotným zákrokem, spočívající ve vyprázdnění střeva pomocí perorálně užívaných lavážujících látek a s tím související přechodná změna diety. Tato příprava může u pacientů s diabetes mellitus vést k rozkolísání glykemie a riziku hypoglykemie. Kazuistika popisuje případ pacienta s diabetes mellitus 1. typu léčeného pomocí hybridního uzavřeného okruhu, který v rámci přípravy na koloskopické vyšetření využíval na základě dat z kontinuální monitorace glykemie sáčky s 5 gramy sacharózy k doplnění energie a stabilizaci glykemie. Glykemie se v průběhu přípravy pohybovaly
Colonoscopy is a key method for preventing, diagnosing, and treating colon diseases. The colonoscopic examination includes preparing the colon before the procedure, which involves emptying the bowel with orally administered lavage agents and the associated temporary change in diet. This preparation can lead to glycemic fluctuations and the risk of hypoglycemia in patients with diabetes mellitus. This case report describes the case of a patient with type 1 diabetes mellitus treated with a hybrid closed-loop system who used 5 grams of sucrose sachets during colonoscopic preparation to replenish energy and stabilize glucose based on continuous glucose monitoring data. Glycemia during preparation kept within recommended values 3.9-10.0 mmol/l.
- MeSH
- hypertenze dějiny farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Cílem byla analýza individuálních změn koncentrace glukózy před zahájením ketogenní diety (KD) a během prvních 5 dnů jejího užívání u jednotlivých nediabetických dětí s farmakorezistentní epilepsií. Soubor a metodika: 10 dětských pacientů s farmakorezistentní epilepsií se zahájením KD podle non-fasting protokolu KD s ketogenním poměrem (KP), který se postupně den po dni zvyšoval z 1 : 1, 2 : 1, 3 : 1 ke 3,5 : 1. Kontinuální monitorace glykemie (continuous glucose monitoring; CGM) probíhala 36 h před zahájením a poté v průběhu 5 dnů během zvyšujících se KP. Výsledky: Odhady střední hodnoty glykemie pro jednotlivé dietní poměry se pohybovaly od 6,03 (interval spolehlivosti [confidence interval; CI] 95 %: 5,92–6,14) mmol/l při obvyklé stravě po 2,56 (CI 95%: 2,46–2,66) mmol/l při KD v KP 3,5 : 1 v rámci všech měřených hodnot a od 4,91 (CI 95%: 4,75–5,06) mmol/l při běžné stravě po 1,85 (CI 95%: 1,53–2,17) mmol/l při KD v KP 3,5 : 1 v rámci hodnot měřených nalačno v období mezi 5:00 a 6:00 ráno. CGM zachytila hypoglykemii v průběhu zahájení KD u devíti pacientů. Závěr: Analýza dat jednotlivých pacientů ukázala trend postupně se snižující glykemie s narůstající hodnotou KP. Tento trend se zdá být silnější pro všechna získaná data v porovnání s glykemiemi nalačno (období 05:00–06:00). U většiny pacientů byly během iniciace diety zachyceny epizody asymptomatické hypoglykemie.
Aim: The aim was to analyze individual changes in glucose concentration before starting the ketogenic diet (KD) and during the first 5 days of its use in individual non-diabetic children with drug-resistant epilepsy. Subjects and methodology: Ten pediatric patients with pharmaco-resistant epilepsy started on KD according to a non-fasting KD protocol with a ketogenic ratio (KR) that gradually increased day by day from 1 : 1, 2 : 1, 3 : 1 to 3.5 : 1. Continuous glucose monitoring (CGM) was performed 36 h before initiation and then over 5 days during increasing KR. Results: Mean glycemic control estimates for each dietary ratio ranged from 6.03 (95% confidence interval [CI] 5.92–6.14) mmol/l on a normal diet to 2.56 (CI 95%: 2.46–2.66) mmol/l on 3.5 : 1 KR within all measured values and from 4.91 (CI 95%: 4.75–5.06) mmol/l on a normal diet to 1.85 (CI 95%: 1.53–2.17) mmol/l on 3.5 : 1 KR within fasting values measured between 5:00 a.m. and 6:00 a.m. CGM showed hypoglycemic events during KD initiation in 9 patients. Conclusion: Analysis of individual patient data showed a trend of gradually decreasing glycemia with increasing KR. This trend seems to be stronger for all data obtained compared to those during fasting (period 5.00–6.00 am). In most patients, episodes of asymptomatic hypoglycemia were captured during diet initiation.
Hypoglykemie je relativně častá komplikace léčby diabetu mellitu inzulinem či některými jeho sekretagogy. Změny kognitivních funkcí při hypoglykemii byly testovány např. testem nahrazování čísel symboly (Digit Symbol Substitution Test; DSST) nebo Working-Memory testem (WMT) za současného zobrazení funkčními metodami – Blood-Oxygen-Level-Dependent funkční MR (BOLD-fMR) nebo PET-CT. Studie ukázaly, že během hypoglykemie může být narušena distribuce průtoku krve mozkem, což vede k méně efektivnímu zapojení určitých oblastí mozku do kognitivních procesů a nižšímu skóre v testech. Nicméně ne vždy došlo k očekávanému poklesu tohoto skóre při hypoglykemii ve srovnání s normoglykemií nebo byl pokles skóre pouze malý. Tento fenomén může být vysvětlen korelátem ze zobrazovacích metod, kdy v zapojených mozkových oblastech došlo ke kompenzatornímu zvýšení průtoku krve a tento nárůst byl větší v hypoglykemii než v normoglykemii. Zda je tato kompenzace dostatečná (a nedojde tedy k horšímu výsledku v testu), nebo nikoliv, je zřejmě individuální a závisí to na dalších faktorech. Oblasti, ve kterých došlo při hypoglykemii ke zmiňovaným změnám průtoku, byly závislé na použitém kognitivním testu. Patří sem např. aktivace striata, frontostriatální dráhy a prefrontálního kortexu, které odrážejí funkce pracovní paměti, nebo parietální asociační oblast zodpovědná za komplexnější plánovací procesy. Naopak byla u diabetiků v hypoglykemii pozorována porucha deaktivace těch oblastí mozku, které byly pro danou aktivitu nepodstatné.
Hypoglycemia is a relatively common complication of diabetes mellitus treatment with insulin or with some of its secretagogues. Changes in cognitive functions have been tested by e.g. Digit Symbol Substitution Test (DSST) or Working Memory Test (WMT), whilst using functional imaging techniques – Blood-Oxygen-Level-Dependent functional MRI (BOLD-fMRI) or PET-CT. Studies have shown that during hypoglycemia, blood flow distribution through the brain can be disrupted, leading to less efficient engagement of certain brain regions in cognitive processes and lower test scores. However, there was not always the expected decrease in test scores during hypoglycemia compared to normoglycemia, or the decrease in scores was only small. This phenomenon may be explained by a correlation from imaging, where there was a compensatory increase in blood flow in the brain regions involved, and this increase was greater in hypoglycemia than in normoglycemia. Whether or not this compensation is sufficient (and therefore does not result in a worse test result) is probably individualized and depends on other factors. The areas where flow changes occurred during hypoglycemia depended on the cognitive test used. These included activating the striatum, frontostriatal pathway, and prefrontal cortex (those reflect working memory functions), or the parietal association area responsible for more complex planning processes. Conversely, impaired deactivation of brain regions irrelevant to the activity has been observed in diabetics in hypoglycemia.
- MeSH
- centrální nervový systém patofyziologie MeSH
- diabetes mellitus diagnóza MeSH
- hypoglykemie * diagnóza farmakoterapie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kognitivní dysfunkce * diagnóza patofyziologie MeSH
- komplikace diabetu diagnóza klasifikace patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- mozek patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * psychologie MeSH
- hypoglykemie * MeSH
- hypoglykemika terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- dopisy MeSH
BACKGROUND: Despite accessible diagnostics and treatment of hypertension, a high proportion of patients worldwide remain unaware of their diagnosis, and even more remain untreated. Several studies suggest that absence of comorbidities is a predictive factor for unawareness and consequently non-treatment of hypertension. There are only a few studies that have assessed the hypertension prevalence and management among apparently healthy individuals. OBJECTIVE: The aim of the study was to assess and compare hypertension prevalence, awareness, treatment and control among apparently healthy individuals, patients with internal diseases, and patients with non-internal diseases. METHODS: Data from standardised blood pressure measurements conducted during the Czech European Health Examination Survey 2014 and information on health status and health care use collected during the Czech European Health Interview Survey 2014 were analyzed. We focused on participants aged 25-64. Data were weighted on sex and age to ensure an appropriate sex and age structure of the population. The χ2-test and binary logistic regression analyses were used to compare distribution of cascade of care for hypertension between the health-status groups of respondents. RESULTS: The final eligible sample consisted of 1121 participants. The prevalence of hypertension was 32.8% in the healthy group, 29.8% in the non-internal disease group and 52.4% in the internal disease group, (p < 0.001). Awareness was 54.1%, 59.1% and 85.2% respectively, (p < 0.001). Treatment was 44.2%, 52.6% and 86.4%, respectively, (p < 0.001). Among apparently healthy respondents 62.6% had their blood pressure measured by a medical professional in the last year, compared to 71.1% in the non-internal disease group and 91.7% in the internal disease group, (p < 0.001). Differences in hypertension control were not statistically significant. CONCLUSIONS: Generally, our data show a discordance in hypertension management within the Czech population. Apparently healthy individuals are the least aware of their diagnosis and the highest proportion of them remain untreated.
- MeSH
- dospělí MeSH
- hypertenze * epidemiologie terapie diagnóza MeSH
- krevní tlak MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prevalence MeSH
- zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
- zdravotnické přehledy MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Kontinuální monitorace glykemie (CGM) je aktuálně nejefektivnější způsob kontroly koncentrace glukózy u pacientů s diabetes mellitus (DM). V České republice hradily zdravotní pojišťovny pro pacienty s DM 1. typu dostatečné množství prostředků k CGM na pokrytí celého roku od prosince 2019. Na základě údajů získaných z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) využívalo v roce 2021 některý ze systémů pro CGM odhadem 38 % pacientů, přibližně 2/3 tvořila intermitentně skenovaná monitorace (isCGM). Analýza ukázala na rozdíly ve využívání CGM mezi různými věkovými kategoriemi diabetiků a také na velké rozdíly mezi kraji, kdy nejvyšší preskripce podle věku spadala do nižších věkových skupin a na počet obyvatel do Prahy.
Continuous glucose monitoring (CGM) is currently the most effective way to control glucose excursions in patients with diabetes mellitus (DM). In the Czech Republic, health insurance companies have covered enough CGM for patients with type 1 diabetes cover the entire year from December 2019. Based on data obtained from the National Registry of Covered Health Services - NRHZS), an estimated 38% of patients used one of the CGM systems in 2021, with approximately 2/3 of patients using intermittent scan monitoring (isCGM). The analysis showed differences in CGM use between different age groups of diabetic patients and also large differences between regions, with the highest prescribing rate by age falling in the younger age groups and by population in the city of Prague.
Kazuistika komplikovaného pacienta s diabetem 1. typu (snížená adherence k léčbě, dialyzační program, jednostranná amauróza, chabé sociální zázemí) sloužila osmi respondentům kvalitativní studie jako podklad k úvaze, zda moderní terapie pomocí hybridního uzavřeného okruhu může podobným pacientům pomoci a jak s nimi dále pracovat. Důraz na motivaci pacienta, zapojení blízkého okolí do péče, výběr vhodného přístroje, kvalitní postupná edukace, zvýšená frekvence kontrol v úvodu terapie a pravidelné hodnocení průběhu léčby byly zmiňovány jako zásadní prvky pro efektivní léčbu.
A case study of a complicated patient with type 1 diabetes (reduced adherence to treatment, dialysis programme, unilateral amaurosis, poor social background) served as a basis for eight respondents of a qualitative study to consider whether modern hybrid closed-loop therapy can help similar patients and how to work with them further. Emphasis on patient motivation, involvement of the close family in care, selection of an appropriate device, good quality step-by-step education, increased frequency of check-ups at the beginning of therapy, and regular assessment of treatment progress were mentioned as essential elements for effective treatment.
