OBJECTIVE: Radiographic assessment of sacroiliac joints (SIJs) according to the modified New York (mNY) criteria is key in the classification of axial spondyloarthritis but has moderate interreader agreement. We aimed to investigate the improvements of the reliability in scoring SIJ radiographs after applying an online real-time iterative calibration (RETIC) module, in addition to a slideshow and video alone. METHODS: Nineteen readers, randomized to 2 groups (A or B), completed 3 calibration steps: (1) review of manuscripts, (2) review of slideshow and video with group A completing RETIC, and (3) re-review of slideshow and video with group B completing RETIC. The RETIC module gave instant feedback on readers' gradings and continued until predefined reliability ([Formula: see text]) targets for mNY positivity/negativity were met. Each step was followed by scoring different batches of 25 radiographs (exercises I to III). Agreement ([Formula: see text]) with an expert radiologist was assessed for mNY positivity/negativity and individual lesions. Improvements by training strategies were tested by linear mixed models. RESULTS: In exercises I, II, and III, mNY [Formula: see text] were 0.61, 0.76, and 0.84, respectively, in group A; and 0.70, 0.68, and 0.86, respectively, in group B (ie, increasing, mainly after RETIC completion). Improvements were observed for grading both mNY positivity/negativity and individual pathologies, both in experienced and, particularly, inexperienced readers. Completion of the RETIC module in addition to the slideshow and video caused a significant [Formula: see text] increase of 0.17 (95% CI 0.07-0.27; P = 0.002) for mNY-positive and mNY-negative grading, whereas completion of the slideshow and video alone did not ([Formula: see text] = 0.00, 95% CI -0.10 to 0.10; P = 0.99). CONCLUSION: Agreement on scoring radiographs according to the mNY criteria significantly improved when adding an online RETIC module, but not by slideshow and video alone.

• MeSH
• axiální spondyloartritida * diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• odchylka pozorovatele * MeSH
• rentgendiagnostika * metody   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• sakroiliakální kloub * diagnostické zobrazování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Axial spondyloarthritis (axSpA) is a chronic inflammatory disease that affects the spine and sacroiliac joints. Early detection of axSpA is crucial to slow disease progression and maintain remission or low disease activity. However, current biomarkers are insufficient for diagnosing axSpA or distinguishing between its radiographic (r-axSpA) and non-radiographic (nr-axSpA) subsets. To address this, we conducted a study using miRNA profiling with massive parallel sequencing (MPS) and SmartChip qRT-PCR validation. The goal was to identify differentially expressed miRNAs in axSpA patients, specifically those subdiagnosed with nr-axSpA or r-axSpA. Disease activity was measured using C-reactive protein (CRP) and the Ankylosing Spondylitis Disease Activity Score (ASDAS). Radiographic assessments of the cervical and lumbar spine were performed at baseline and after two years. Out of the initial 432 miRNAs, 90 met the selection criteria, and 45 were validated out of which miR-1-3p was upregulated, whereas miR-1248 and miR-1246 were downregulated in axSpA patients. The expression of miR-1-3p correlated with interleukin (IL)-17 and tumour necrosis factor (TNF) levels, indicating its significant role in axSpA pathogenesis. Although specific miRNAs distinguishing disease subtypes or correlating with disease activity or spinal changes were not found, the study identified three dysregulated miRNAs in axSpA patients, with miR-1-3p linked to IL-17 and TNF, underscoring its pathogenetic significance. These findings could help improve the early detection and treatment of axSpA.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psoriatická artritida * diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: The Spondyloarthritis Research Consortium of Canada (SPARCC) developers have created web-based calibration modules for the SPARCC MRI sacroiliac joint (SIJ) scoring methods. We aimed to test the impact of applying these e-modules on the feasibility and reliability of these methods. METHODS: The SPARCC-SIJ RETIC e-modules contain cases with baseline and follow-up scans and an online scoring interface. Visual real-time feedback regarding concordance/discordance of scoring with expert readers is provided by a colour-coding scheme. Reliability is assessed in real time by intraclass correlation coefficient (ICC), cases being scored until ICC targets are attained. Participating readers (n=17) from the EuroSpA Imaging project were randomised to one of two reader calibration strategies that each comprised three stages. Baseline and follow-up scans from 25 cases were scored after each stage was completed. Reliability was compared with a SPARCC developer, and the System Usability Scale (SUS) assessed feasibility. RESULTS: The reliability of readers for scoring bone marrow oedema was high after the first stage of calibration, and only minor improvement was noted following the use of the inflammation module. Greater enhancement of reader reliability was evident after the use of the structural module and was most consistently evident for the scoring of erosion (ICC status/change: stage 1 (0.42/0.20) to stage 3 (0.50/0.38)) and backfill (ICC status/change: stage 1 (0.51/0.19) to stage 3 (0.69/0.41)). The feasibility of both e-modules was evident by high SUS scores. CONCLUSION: The SPARCC-SIJ RETIC e-modules are feasible, effective knowledge transfer tools, and their use is recommended before using the SPARCC methods for clinical research and tria.

• MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• sakroiliakální kloub * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• spondylartritida * diagnóza   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• Geografické názvy
• Kanada MeSH

Pracovní skupina České revmatologické společnosti (ČRS) předkládá aktualizovaná doporučení pro farmakoterapii revmatoidní artritidy (RA) na základě nejnovějších poznatků o léčbě RA. Základní podmínkou úspěšné léčby zůstává včasná diagnostika onemocnění a okamžité zahájení účinné terapie založené na strategii léčby k cíli, jejíž podstatou je posuzování aktivity onemocnění pomocí kompozitních indexů v pravidelných časových intervalech a úprava terapie podle toho, zda byl dosažen předem stanovený cíl léčby. Strategie léčby k cíli platí obecně, bez ohledu na použitém léčivu. V časné fázi onemocnění je cílem léčby remise, v případě dlouhotrvajícího onemocnění alespoň nízká klinická aktivita, přičemž těchto stavů je zpravidla třeba dosáhnout do 6. měsíce od zahájení léčby a tento stav by měl být trvale udržován. V úvodu se doporučuje zahájit léčbu methotrexátem (MTX) spolu s glukokortikoidy. Silný důraz je kladen na krátkodobé podání glukokortikoidů, redukci dávky až úplné vysazení nejpozději do 3. měsíce. Při kontraindikaci nebo intoleranci MTX lze zvážit nasazení leflunomidu nebo sulfasalazinu. Pokud po 3 měsících intenzivní léčby přetrvává vysoká aktivita nemoci nebo po 6 měsících není dosaženo cíle léčby, pak je nutné léčbu upravit v kontextu přítomností nepříznivých prognostických faktorů (vysoká aktivita nemoci, pozitivní autoprotilátky a časné erozivní poškození kloubů). Pokud nejsou přítomny rizikové faktory závažného průběhu onemocnění, lze zvážit změnu za jiný konvenční chorobu modifikující antirevmatický lék (DMARD), eventuálně jejich kombinaci. Pokud jsou přítomny nepříznivé prognostické faktory, měla by se ke konvenčnímu DMARD přidat biologická léčba – inhibitory TNF (adalimumab, certolizumab pegol, etanercept, golimumab, infliximab), abatacept, tocilizumab, sarilumab nebo rituximab; včetně biosimilárních přípravků. Po pečlivém zvážení rizik závažných kardiovaskulárních a nádorových onemocnění lze v této fázi léčby uvažovat o přípravcích ze skupiny inhibitorů Janusových kináz (JAK). Tato doporučení poprvé uvádí možnost nasazení TNF blokující léčby v časné fázi RA zároveň s MTX a to v situaci zvýšeného rizika závažného průběhu onemocnění. Pokud dojde k selhání účinku první linie biologické léčby nebo inhibitorů JAK, pak je na místě nasazení léku s jiným mechanismem účinku, ale po selhání léčby inhibitory TNF, IL-6R nebo JAK je možné zvážit i lék ze stejné skupiny. Stávající aktualizace doporučených postupů se zabývá léčebnými postupy obtížně léčitelné RA po selhání více biologických léků nebo inhibitorů JAK a léčbou pacientů s přítomností závažných komorbidit. Uvedeno je také stanovisko ČRS k léčbě inhibitory JAK. U nemocných v setrvalé remisi trvající minimálně 6 měsíců, kteří již nejsou léčeni glukokortikoidy, je možné zvážit snížení dávky nebo prodloužení dávkovacího intervalu DMARD, ale úplné vysazení konvenčního, případně biologického léku nebo inhibitoru JAK se nedoporučuje, protože vede často ke vzplanutí nemoci. Předložená aktualizace doporučených postupů ČRS není závazným předpisem, ale praktickým návodem jak s ohledem na bezpečnost, účinnost a cenu postupovat při léčbě pacientů s RA v běžné klinické praxi.

A working group of the Czech Society of Rheumatology (CRS) is presenting updated recommendations for the pharmacotherapy of rheumatoid arthritis (RA) based on the latest knowledge on the treatment of RA. Early diagnosis of the disease and immediate initiation of effective therapy based on a treatment-to-target strategy, which involves assessing disease activity using composite indices at regular time intervals and adjusting therapy according to whether a predetermined treatment goal has been achieved, remain essential for successful treatment. The treat-to-target strategy applies generally, regardless of the drug used. The treatment goal is remission in the early phase of the disease, or at least low clinical activity in the case of long-standing disease, and these states should generally be achieved within 6 months of initiation of therapy and should be sustained. Initial treatment with methotrexate (MTX) together with glucocorticoids is recommended. Strong emphasis is placed on short-term glucocorticoid administration, and dose reduction to complete discontinuation by month 3 at the latest. If MTX is contraindicated or not tolerated, leflunomide or sulfasalazine may be considered. If high disease activity persists after 3 months of intensive treatment or the treatment goal is not achieved after 6 months, then treatment should be adjusted in the context of the presence of negative prognostic factors (high disease activity, positive autoantibodies, and early erosive joint damage). If risk factors for a severe disease course are not present, a switch to another conventional synthetic disease-modifying antirheumatic drug (DMARD), or possibly a combination of two of them, may be considered. If negative prognostic factors are present, biologic therapy - TNF inhibitors (adalimumab, certolizumab pegol, etanercept, golimumab, infliximab), abatacept, tocilizumab, sarilumab or rituximab; including biosimilars - should be added to conventional synthetic DMARDs. After careful consideration of the risk of serious cardiovascular and cancer events, drugs from the Janus kinase (JAK) inhibitor class may be considered at this stage of treatment. These recommendations introduce for the first time the possibility of deploying TNF-blocking therapy in early RA alongside MTX in the setting of increased risk of severe disease. If first-line biologic therapy or JAK inhibitors fail, then a drug with a different mechanism of action is appropriate, but after failure of treatment with TNF, IL-6R, or JAK inhibitors, a drug from the same group may be considered. The current update of the guideline addresses the management of difficult-to-treat RA after failure of multiple biologics or JAK inhibitors and the treatment of patients with the presence of significant comorbidities. The CRS position on treatment with JAK inhibitors is also presented. In patients in persistent remission lasting at least 6 months who are no longer treated with glucocorticoids, dose reduction or extension of the DMARD dosing interval may be considered, but complete withdrawal of a conventional synthetic or biologic drug or JAK inhibitor is not recommended because it often leads to disease flare. The present update of the CRS recommendations is not a binding prescription, but a practical guide on how to treat patients with RA in routine clinical practice with regard to safety, efficacy, and costs.

Revmatologie zažívá v posledních letech významný pokrok, který je důsledkem zdůrazňování časné diagnostiky a uplatňo- vání principů léčby k cíli, stejně jako nových imunopatogenetických poznatků a dostupnosti širokého spektra biologických a cílených syntetických léčivých přípravků. V tomto sdělení přinášíme nové poznatky z oblasti diagnostiky a léčby vybraných revmatických onemocnění, a to konkrétně revmatoidní artritidy, spondyloartritid, systémového lupus erythematodes, systémové sklerodermie, idiopatických zánětlivých myopatií, systémových vaskulitid, revmatické polymyalgie a obrov- skobuněčné arteriiitidy a také osteoartrózy. Toto sdělení si klade za cíl přinést souhrn nejnovějších poznatků a trendů v diagnostice a léčbě těchto revmatických onemocnění, které mají zásadní vliv na kvalitu života pacientů.

Rheumatology has experienced significant advances in recent years as a result of the emphasis on early diagnosis and the application of treat-to-target principles, as well as new immunopathogenetic findings and the availability of a wide range of biologic and targeted synthetic drugs. In this communication, we present new findings in the diagnosis and treatment of selected rheumatic diseases, specifically rheumatoid arthritis, spondyloarthritis, systemic lupus erythematosus, systemic scleroderma, idiopathic inflammatory myopathies, systemic vasculitis, rheumatic polymyalgia and giant cell arteritis, and osteoarthritis. This communication aims to provide a summary of the latest findings and trends in the diagnosis and treatment of these rheumatic diseases, which have a major impact on the quality of life of patients.

• MeSH
• ANCA-asociované vaskulitidy diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• antirevmatika aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• axiální spondyloartritida diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• biologická terapie metody   MeSH
• imunoterapie adoptivní metody   MeSH
• inhibitory Janus kinas aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• intravenózní imunoglobuliny aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• methotrexát aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• myozitida diagnóza   farmakoterapie   imunologie   MeSH
• obrovskobuněčná arteritida diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• osteoartróza diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• polymyalgia rheumatica diagnóza   terapie   MeSH
• psoriatická artritida diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• revmatické nemoci * diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• revmatoidní artritida diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• systémová sklerodermie diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• systémový lupus erythematodes diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH

Podle výsledků klinických studií je filgotinib obvykle dobře snášen a jeho bezpečnost je srovnatelná s jinými inhibitory Janusových kináz (JAK). Výskyt závažných infekcí byl v rámci integrované analýzy pozorován u 1,0 % pacientů s dávkou 200 mg filgotinibu a u 0,9 % s dávkou 100 mg filgotinibu. Riziko vzniku závažných infekcí bylo podobné těm, které byly hlášeny pro jiné inhibitory JAK. Incidence žilního tromboembolismu vztažená na dobu expozice byla 0,2/100 pacientoroků u dávky 200 mg a 0,0/100 pacientoroků pro dávku 100 mg. Výsledky tedy naznačují podobnou míru rizika, jaká platí pro pacienty s revmatoidní artritidou. Výskyt malignit byl v rámci analýzy méně častý a incidence vztažená na dobu expozice se v čase nezvyšovala. I přes příznivé výsledky integrovaných analýz pro filgotinib rozhodly regulační autority o společném přístupu ke všem inhibitorům JAK, které by měly být indikovány u speciálních rizikových skupin pacientů, pouze pokud není jiná alternativa léčby.

According to the results of clinical trials, filgotinib is usually well tolerated and its safety is comparable to other Janus kinase (JAK) inhibitors. In the integrated analysis, the incidence of serious infections was observed in 1.0% of patients with a dose of 200 mg filgotinib and 0.9% with a dose of 100 mg filgotinib. The risk of serious infections was similar to other JAK inhibitors. The incidence of venous thromboembolism related to exposure time was 0.2/100 patient-years for the 200 mg dose and 0.0/100 patient-years for the 100 mg dose. The results therefore suggest a similar level of risk to patients with rheumatoid arthritis. The occurrence of malignancies was less frequent in the analysis, and the incidence related to exposure time did not increase over time. Despite the favorable results of integrated analyzes for filgotinib, the regulatory authorities decided on a common approach to all JAK inhibitors, which should be indicated in special risk groups of patients only if there is no other treatment alternative.

• Klíčová slova
• Filgotinib,
• MeSH
• inhibitory Janus kinas * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• revmatoidní artritida farmakoterapie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH