Cíl: Shrnutí aktuálních informací o možnostech diagnostiky a léčby uterovezikální píštěle jako následek iatrogenní komplikace. Metodika: Literární přehled dostupných informací o možnostech operační léčby uterovezikální píštěle vzniklé po předchozím císařském řezu a srovnání s vlastními zkušenosti v podmínkách rozvojového světa. Závěr: Uterovezikální píštěl je abnormální komunikace mezi močovým měchýřem a dělohou. Příčinou této patologie je ve většině případů iatrogenní komplikace, nejčastěji po císařském řezu. Incidence této patologie se výrazně liší geograficky. V rozvinutých zemích jsou tyto píštěle spíše vzácné. Naproti tomu v rozvojových zemích jsou uterovezikální píštěle častější, s významným dopadem na následný život pacientky vzhledem k obecně nedostupné zdravotní péči.
Aim: Aim of the study to summarize the current information on diagnostic and treatment options for uterovesical fistula as a consequence of iatrogenic complication. Methods: Literature review of available information on surgical treatment options for uterovesical fistula resulting from previous caesarean section and comparison with our own experience in the developing world. Conclusion: Uterovesical fistula is an abnormal communication between the bladder and uterus. The cause of this pathology in most cases is an iatrogenic complication, most commonly arising after a caesarean section. The incidence of this pathology varies significantly geographically. In developed countries, these fistulas are rather rare. On the other hand, in developing countries, uterovesical fistulas are more common with a significant impact on the subsequent life of the patient due to generally inaccessible health care.
Cíl: Popis průběhu implementace a vyhodnocení úspěšnosti dodržování doporučených postupů ERAS protokolu v podmínkách českého zdravotnictví. Soubor a metodika: Do studie bylo zařazeno celkem 163 pacientek od března do září 2022, tedy celkem 7 měsíců. Pacientky byly podle typu operačního výkonu rozřazeny do tří skupin. Klinický protokol: Onkogynekologie, hysterektomie a laparoskopie. Implementace probíhala ve třech fázích (příprava, samotná implementace protokolu a vyhodnocení). Výsledky a závěry: Hlavním hodnotícím kritériem byla míra dodržování jednotlivých doporučení (tzv. adherence). Ve všech třech skupinách byla souhrnná adherence 90 % a více. Koncept ERAS jsme na základě pilotních výsledků na našem pracovišti vyhodnotili jako dobře implementovatelný nástroj pro gynekologická pracoviště v podmínkách českého zdravotního systému.
Objective: To describe the implementation process and evaluate the success of compliance with the recommended ERAS protocol in the Czech healthcare system. Methods: The study included 163 patients from March to September 2022, a total of 7 months. Patients were divided into three groups according to the type of surgery. Clinical protocol: Oncogynecology, hysterectomy and laparoscopy. The implementation was realized in three phases (preparation, implementation of the protocol itself and evaluation). Results and conclusions: The cumulative adherence rate was 90% or more in all three groups. Based on the pilot results at our department, we evaluated the ERAS concept as a well-implemented tool for gynaecological departments in the Czech healthcare system.
Cíl: Zhodnotit přesnost Edinburské škály poporodní deprese (EPDS) ve screeningu těžké deprese a jiných duševních poruch u žen v šestinedělí. Soubor a metodika: U 243 žen jsme administrovali EPDS k hodnocení depresivních příznaků a Mini-mezinárodní neuropsychiatrické interview k určení psychiatrických diagnóz. Určili jsme frekvenci výskytu sledovaných psychických poruch v souboru a vyhodnotili jsme senzitivitu, specificitu a další diagnostické proměnné pro přítomnost těžké deprese a jiných duševních poruch pro různé prahové skóry v EPDS. Výsledky: Těžká depresivní porucha se vyskytovala u 2,5 % (95% IS 1,1–5,3 %) žen. Jakákoli sledovaná duševní porucha pak u 13,6 % (95% IS 9,8–18,5 %) žen. Nejlepšího poměru senzitivity a specificity pro záchyt těžké depresivní poruchy dosahoval prahový skór EPDS ≥ 11; senzitivita: 83 % (95% IS 35–99 %); specificita: 79 % (95% IS 74–84 %). EPDS skór ≥ 11 pak dosahoval senzitivitu 76 % (95% IS 58–89 %) a specificitu 82 % (95% IS 76–87 %) pro záchyt jakékoli sledované duševní poruchy. Závěr: Česká verze EPDS má dobrou vnitřní konzistenci a EPDS skóre ≥ 11 dosahuje nejlepší kombinace hodnot senzitivity a specificity pro detekci těžké depresivní poruchy. Screening pomocí EPDS u žen na konci šestinedělí může odhalit i jiné psychické poruchy než pouze těžké deprese.
Objective: To assess the accuracy of the Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS) in screening for severe depression and other mental disorders in women at the end of puerperium. Materials and methods: We administered the Czech version of the EPDS to assess depressive symptoms and the Mini International Neuropsychiatric Interview to determine psychiatric diagnoses in 243 women at the end of their puerperium. Then, we determined the frequencies of severe depressive disorder and other psychiatric disorders in our cohort. Furthermore, we assessed the sensitivity, specificity, positive predictive value, negative predictive value, and other diagnostic variables for the presence of severe depression and other psychiatric disorders for different threshold scores on EPDS. We evaluated the detection potential of EPDS for detecting monitored mental disorders by using the receiver operating characteristic curve analysis and determining the area under the curve. Results: Severe depressive disorder was present in 2.5% (95% CI: 1.1–5.3%) of women. Any monitored mental disorder was present in 13.6% (95% CI: 9.8–18.5%). The best sensitivity/specificity ratio for detecting major depressive disorder was found for the EPDS threshold score ≥ 11; sensitivity was 83% (95% CI: 35–99%) and specificity was 79% (95% CI: 74–84%). The EPDS ≥ 11 then achieved a sensitivity of 76% (95% CI: 58–89%) and specificity of 82% (95% CI: 76–87%) for the detection of any mental disorder of interest. Conclusion: Our results showed that the Czech version of EPDS has good internal consistency, and the EPDS score ≥ 11 achieves the best combination of sensitivity and specificity values for detecting major depressive disorder. Screening with EPDS in women at the end of puerperium can detect psychiatric disorders other than severe major depression.
Akné je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a patří mezi běžné kožní projevy provázející dospívání v období puberty. Autoři se snaží v přehledovém, mezioborovém článku shrnout základní informace o tomto kožním onemocnění a zaměřit se na diagnostiku a léčbu akné u žen z pohledu gynekologa. Kožní projevy často souvisí se zvýšenou hladinou androgenů - hyperandrogenismem. Zvláště u těchto případů je vhodný mezioborový přístup, který vyžaduje kompletní endokrinologickou diagnostiku a terapii, s cílem léčit tento stav komplexně a kauzálně. Přestože léčba akné je a bude doménou dermatologů, mezioborový přístup dermatologa, endokrinologa a gynekologa by měl být v dnešní době samozřejmostí.
Acne is one of the most common chronical skin diseases and is one of the common skin manifestations accompanying puberty. The authors try to summarize the basic information about this skin disease in a review, interdisciplinary article and focus on the diagnosis and treatment of acne in women from the point of view of a gynecologist. Skin manifestations are often associated with elevated levels of androgens - hyperandrogenism. Especially in these cases, an interdisciplinary approach is suitable, which requires comprehensive diagnosis and therapy, in order to treat this condition comprehensively and causally. Although acne treatment is and will be the domain of dermatologists, the interdisciplinary approach of dermatologists, endocrinologists and gynecologists should be a matter of course nowadays.
- Klíčová slova
- SiderAL Folic,
- MeSH
- anemie z nedostatku železa farmakoterapie MeSH
- kyselina listová aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- potravní doplňky * MeSH
- vitamin B 12 aplikace a dávkování MeSH
- vitamin B6 aplikace a dávkování MeSH
- vitamin D aplikace a dávkování MeSH
- železo aplikace a dávkování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Přehledový článek o aktuálních možnostech řešení klimakterických problémů v ordinaci praktického lékaře. Klimakterium je přirozené období v životě ženy, kdy dochází k útlumu produkce estrogenů a progesteronu, které nevyžaduje zdravotní péči. Klimakterické potíže zcela přirozené nejsou, pokud ovlivňují běžný život ženy, lékař by jim měl věnovat pozornost, diagnostikovat je a léčit. Pro ordinaci praktického lékaře není primárně určená hormonální léčba. Nabízí se ale celá řada doporučení a možností alternativní léčby. V mnoha případech je nezbytná ordinace antidepresiv, hlavně u pacientek, kde se objeví úzkostná porucha, poruchy spánku nebo poruchy příjmu potravy. Důležitá je úprava životosprávy, pomáhají vitaminy a přírodní produkty s obsahem fytoestrogenů, dále rehabilitace a fyzioterapie, s použitím fyzikálních metod. Nezastupitelnou roli má trpělivý rozhovor lékaře s pacientkou, projev empatie a pochopení a zájem lékaře pacientku vyslechnout. Právě změny chování, nedostatek komunikace a pochopení rodiny a okolí často zhoršují vnímání klimakterických problémů.
A review article on the current management options for climacteric problems in the general practitioner's surgery is presented. The climacteric is a natural period in the life of a woman in which there is a decline in oestrogen and progesterone production, which in some women may require medical attention. Climacteric problems are not completely natural, particularly when affecting a woman's everyday life, and should be paid attention to, diagnosed, and treated by health care providers. Hormonal therapy is not primarily intended for general practice. Nevertheless, a number of recommendations and alternative treatment options are available. In many cases, antidepressants have to be prescribed, particularly in patients presenting with an anxiety disorder, sleep disorder, or eating disorder. Lifestyle modification is of importance, vitamins and natural products containing phytoestrogens may be helpful, as may rehabilitation and physiotherapy, using physical methods. It is of major importance for the doctor to engage in an unhurried conversation with the patient, as well as to show empathy and understanding and an interest in hearing the patient out. It is behavioural changes, lack of communication, and poor understanding by her family and community that often worsen the patient's perception of climacteric problems.
- MeSH
- antidepresiva terapeutické užití MeSH
- estrogeny nedostatek MeSH
- fytoestrogeny terapeutické užití MeSH
- hormonální substituční terapie MeSH
- klimakterium * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- návaly MeSH
- potravní doplňky MeSH
- praktické lékařství * MeSH
- psychoterapie MeSH
- rostlinné přípravky MeSH
- syndrom MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
