V súčasnosti, aj napriek významnému pokroku v terapii akútnych kardiovaskulárnych (KV) príhod, miera kontroly krvného tlaku a dyslipidémií, ako hlavných rizikových faktorov KV-ochorení (KVO), stagnuje a tradičné prístupy často zlyhávajú. Iniciatívy v oblasti digitálnej medicíny sa začali objavovať už predtým, ako pandémia COVID-19 zásadne ovplyvnila spôsob poskytovania zdravotnej starostlivosti. Artériová hypertenzia je ideálnym kandidátom na vzdialený manažment a digitálne riešenia v tejto oblasti rýchlo pribúdajú. Štúdie preukázali, že metódy telemedicíny signifikantne znižujú systolický, ako aj diastolický tlak pacientov a pomáhajú zlepšovať dosahovanie cieľových hodnôt tlaku a adherenciu k terapii. Bolo však taktiež preukázané, že metódy mHealth (mobile Health) museli byť spojené so súbežnou konzultáciou so zdravotníkom. Aplikácie na monitorovanie vlastného zdravia, prípadne ,,selfcouching‘‘, ktoré fungovali na pasívnom zbere dát, nepreukázali vyššie uvedené výsledky. Taktiež sa ukázalo, že existujú mnohé prekážky v implementácii týchto technológií, ako sú prístrojové (používanie validovaných tlakomerov a metód merania), finančné (úhrady zo zdravotného poistenia, náklady pre pacienta), legislatívne (hlavne ochrana osobných údajov) a taktiež neexistujúca štandardizácia v tejto oblasti. Metódy telemedicíny sa začali uplatňovať aj pri manažmente dyslipidémií, lebo sa zistilo, že vzdialený manažment pacienta so súbežným informovaním samotného pacienta o jeho KV-riziku môže výrazne dopomôcť k zlepšeniu adherencie k terapii a v dosahovaní cieľových hodnôt lipidových parametrov.
Currently, despite significant advances in the treatment of acute cardiovascular (CV) events, rates of blood pressure control and dyslipidemia, as major risk factors for CV disease (CVD), are stagnant and traditional approaches often fail. Initiatives in digital medicine have already started to emerge before the COVID-19 pandemic fundamentally impacted the way healthcare is delivered. Arterial hypertension is an ideal candidate for remote management, and digital solutions in this area are rapidly gaining traction. Studies have shown that telemedicine methods significantly reduce both systolic and diastolic blood pressure of patients and help improve achievement of target blood pressure values and adherence to therapy. However, it was also shown that mHealth (mobile Health) methods had to be associated with concurrent consultation with a healthcare professional. Self-monitoring or “selfcouching” apps that worked on passive data collection did not show the above results. It has also been shown that there are many barriers to the implementation of these technologies, such as instrumentation (use of validated blood pressure monitors and measurement methods), financial (health insurance reimbursement, cost to the patient), legislative (mainly privacy) and also the lack of standardization in this area. Telemedicine methods have also started to be applied in the management of dyslipidemia, where it has been found that remote patient management with simultaneous information to the patient about his/her CV risk can significantly help to improve adherence to therapy and in achieving target values of lipid parameters.
Úvod: Mnohé štúdie a metaanalýzy preukázali, že telemonitorovanie krvného tlaku ako aj iných faktorov metabolického syndrómu môže zlepšiť ich manažment. Avšak mnoho pacientov nevyužíva telemonitorovanie kvôli osobným, technologickým a iným bariéram. Cieľom tejto štúdie bolo zistenie aké sú perspektívy a prekážky telemonitoringu lipitenzie na Slovensku z pohľadu pacienta. Metódy: Táto štúdia bola realizovaná ako dotazníková a mala za cieľ osloviť 2 545 pacientov. Dotazník pozostával z častí zameraných na osobné charakteristiky pacienta, návyky z hľadiska merania krvného tlaku (TK), na využívanie smart-technológií, ich predpokladané prínosy a prekážky z hľadiska pacienta ako aj na znalosť lipidového profilu a kardiovaskulárneho rizika samotným pacientom. Výsledky: Celkovo sme získali 252 odpovedí od pacientov (9,9 %). Z celkového počtu opýtaných má arteriálnu hypertenziu 67,4 %, kým nefarmakologickú terapiu užíva 7,9 %. Denne si TK meria len 21,2 % hypertonikov, signifikantne vyšší počet mužov ako žien (p = 0,011) a najčastejšie si meria TK veková kategória 31–45 rokov. Až 19,4 % využíva nositeľné zariadenia a 6,3 % tlakomery prepojené s aplikáciou. Signifikantne častejšie smart-technológie využíva kategória 31–45-ročných (p = 0,01). Závažné prekážky využitia smart-technológií neboli identifikované, väčšina si vyžadovala funkciu vzdialených konzultácií, úpravy liekov a jednoduché užívateľské rozhranie. Väčšina pacientov nevie svoju hodnotu LDL-cholesterolu a až 45,7 % tých čo vie, malo zvýšené hladiny. Záver: Celkovo prevláda záujem o využitie metód telemedicíny krvného tlaku, pri jej implementácii na Slovensku bude však nutná spolupráca pacienta a lekára.
Introduction: Numerous studies and meta-analyses have demonstrated that telemonitoring of blood pressure and other factors of metabolic syndrome can improve their management. However, many patients do not use telemonitoring due to personal, technological, and healthcare barriers. The aim of this study was to identify the perspectives and barriers to telemonitoring of lipid levels in Slovakia from the patient’s point of view. Methods: This study was conducted as a questionnaire-based survey targeting 2,545 patients. The questionnaire consisted of sections focused on patients’ personal characteristics, habits regarding blood pressure measurement, the use of smart technologies, their perceived benefits and barriers, as well as the patients’ knowledge of their lipid profile and cardiovascular risk. Results: A total of 252 responses were obtained (9.9 % response rate). Among the respondents, 67.4 % had hypertension, while 7.9 % were on non-pharmacological therapy. Only 21.2 % of hypertensive patients measured their blood pressure daily, with a significantly higher proportion of men compared to women (p = 0.011), and the most frequent blood pressure monitoring was observed in the 31–45 age group. A total of 19.4 % used wearable devices, and 6.3 % used blood pressure monitors connected to an app. Smart technology use was significantly more common in the 31–45 age group (p = 0.01). No severe barriers to the use of smart technologies were identified; most patients required features such as remote consultations, medication adjustments, and user-friendly interfaces. The majority of patients were unaware of their LDL-C values, and 45.7 % of those who were aware had elevated levels. Conclusion: There is a prevailing interest in implementing telemedicine methods for blood pressure monitoring. However, collaboration between patients and physicians will be necessary for its successful implementation in Slovakia.
- MeSH
- digitální zdraví MeSH
- dyslipidemie prevence a kontrola MeSH
- hypertenze * epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- měření krevního tlaku metody MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- statistika jako téma MeSH
- telemedicína * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Prvním krokem úspěšné prevence progrese aterosklerózy u rizikových jedinců je jejich identifikace a adekvátní léčba k dosažení kýžených cílů – ať už hovoříme o hodnotách krevního tlaku či koncentraci cholesterolu. Opakovaně se potvrzuje, že velmi důležitou roli hraje také čas, po který je pacient rizikovým faktorům vystaven, proto je nezbytné, aby praktičtí lékaři věnovali větší pozornost vyšetření hladiny sérových lipidů a neváhali pacienty odesílat do specializovaných center, aby se zahájení terapie neodkládalo. Zdaleka nejúčinnější je včasná synergická intervence arteriální hypertenze a dyslipidemie, ideálně moderní fixní lékovou kombinací.
The first step in the successful prevention of atherosclerosis progression in at-risk individuals is their identification and adequate treatment to achieve the desired goals – whether we are talking about blood pressure levels or cholesterol concentrations. It has been repeatedly confirmed that the time during which a patient is exposed to risk factors also plays a very important role, which is why it is essential for GPs to pay more attention to the examination of serum lipid levels and not to hesitate to refer patients to specialised centres so that the start of therapy is not delayed. By far the most effective is early synergistic intervention of arterial hypertension and dyslipidaemia, ideally with a modern fixed drug combination.
- MeSH
- dyslipidemie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- fixní kombinace léků MeSH
- hypertenze farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- kardiovaskulární látky * terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární nemoci * farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- statistika jako téma MeSH
- synergismus léků MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Klíčová slova
- studie AVALON,
- MeSH
- dyslipidemie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- fixní kombinace léků * MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Pokročilé aterosklerotické změny mohou vzdorovat i naší velmi účinné terapii. Proto stále častěji zvažujeme možnost zastavit jejich vznik terapií, která by sice byla méně intenzivní, zato včas nasazená. Tato léčba by měla být zaměřena na muže a ženy i nižšího středního věku s mírně zvýšenými hodnotami aterogenních lipidů a krevního tlaku, u kterých s farmakoterapií váháme. Zásadní je vybrat skutečně ty osoby, které budou z hypolipidemické a antihypertenzní léčby s velkou pravděpodobností profitovat, a následně je přesvědčit, že by měly užívat léky ve věku, ve kterém se necítí být v ohrožení a nic jim neschází. Jedním z prostředků, jak uspět, je zahájit terapii menšími dávkami léků ovlivňujících příznivě krevní tlak, lipidové spektrum případně další metabolické parametry, ideálně antihypertenziva a statinu ve fixní kombinaci, tedy v jedné tabletě. Tím by bylo dosaženo jednak výrazného snížení rizika nežádoucích účinků, jednak zjednodušení léčby, tedy zvýšení její přijatelnosti. Tím však není jakkoli snížen význam režimových opatření. Tuto problematiku se pokusíme přiblížit v následujícím krátkém přehledu.
Advanced atherosclerotic changes can resist even very effective therapy. Therefore, to stop development of such changes at its beginning, it is intensively discussed less intensive, but early initiated pharmacotherapy. This treatment should be considered in men and women already of lower middle age with even moderately elevated values of atherogenic lipids and blood pressure, in which we are generally hesitating to start drug treatment. The first step is to select individuals who will very probably benefit from the treatment, the second step is to convince them that they should take the medicine at age when they feel no discomfort and no risk for developing cardiovascular disease. One solution is to start therapy with smaller doses of drugs that favorably affect blood pressure, the lipid spectrum or other metabolic parameters, optimally antihypertensive drug and statin in a fixed combination, in one tablet. This could achieve not only a significant reduction in the risk of drug side effects but could also simplify the treatment and, in general, to increase its acceptability. It is of importance to tell that these considerations do not in any way diminish the importance of healthy lifestyle. We will try to address this issue in the following overview.
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- dyslipidemie * farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- hypertenze * farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola MeSH
- LDL-cholesterol účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Klíčová slova
- Inklisiran,
- MeSH
- dyslipidemie farmakoterapie komplikace prevence a kontrola MeSH
- hypolipidemika terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární nemoci * mortalita prevence a kontrola MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- lidé MeSH
- PCSK9 inhibitory * terapeutické užití MeSH
- primární prevence metody MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- sekundární prevence metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- zprávy MeSH
- MeSH
- dyslipidemie klasifikace komplikace prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- metabolické vedlejší účinky léčivých látek * klasifikace škodlivé účinky MeSH
- porucha glukózové tolerance chemicky indukované prevence a kontrola MeSH
- přežívající onkologičtí pacienti MeSH
- protinádorové látky škodlivé účinky MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- anticholesteremika aplikace a dávkování ekonomika farmakologie klasifikace škodlivé účinky MeSH
- apolipoproteiny B analýza MeSH
- dyslipidemie * dietoterapie etiologie farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- komplikace diabetu dietoterapie farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- LDL-cholesterol analýza MeSH
- lidé MeSH
- lipoproteiny analýza MeSH
- potravní doplňky klasifikace MeSH
- riziko MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- rizikové faktory MeSH
- statiny aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Aj napriek výrazným pokrokom v manažmente kardiovaskulárnych ochorení (KVO), predstavuje celosvetovo táto skupina ochorení najčastejšiu príčinu morbidity a mortality. Redukcia hladín LDL-cholesterolu (LDL-C) je základným pilierom primárnej, ako aj sekundárnej prevencie KVO. Cieľom tejto práce bolo sledovať koncentrácie LDL-C u pacientov vo veľmi vysokom kardiovaskulárnom (KV) riziku a popísať aká časť týchto pacientov dosahuje cieľové hodnoty LDL-C. Metodika: Táto štúdia prebiehala vo forme retrospektívnej analýzy anonymizovaných hodnôt LDL-C z rokov 2017–2019 z dát spolupracujúceho laboratória s celoslovenskou pôsobnosťou. Celkovo boli zaradení pacienti s diagnózou akútneho koronárneho syndrómu (AKS), cievnej mozgovej príhody (CMP) a všeobecne pacienti s veľmi vysokým KV-rizikom. Cieľové hodnoty LDL-C boli hodnotené na základe toho času platných odporučení ESC/EAS 2016. Výsledky: Celkovo sa spracovalo 220 657 záznamov vyšetrení LDL-C od 72 039 pacientov. U pacientov s diagnózou AKS dosahovali cieľové hodnoty LDL-C len 8–9 % pacientov v jednotlivých rokoch sledovania. Až 6–9 % pacientov malo hladiny LDL-C na úrovni ≥ 4,9 mmol/l. V prípade pacientov s diagnózou CMP dosahovalo cieľové hodnoty LDL-C len 9–10 % pacientov a 7–8 % malo hladiny ≥ 4,9 mmol/l. V skupine s veľmi vysokým KV-rizikom dosahovalo cieľové hladiny len 7 % pacientov a 7–8 % malo extrémne vysoké hodnoty LDL-C ≥ 4,9 mmol/l. V prípade uplatnenia najnovších odporučení ESC/EAS 2019 dosahovali cieľové hladiny len 2–3 % pacientov v jednotlivých skupinách a rokoch. Záver: Na základe výsledkov analýzy sme zistili, že až vyše 90 % pacientov vo veľmi vysokom KV-riziku nedosahuje cieľové hodnoty LDL-C. Títo pacienti sú naďalej vo vysokom riziku následnej KV-príhody a mali by významný benefit z intenzifikovanej hypolipemickej terapie.
Introduction: Despite significant progress in the management of cardiovascular (CV) diseases, they represent the most common cause of morbidity and mortality. LDL-cholesterol (LDL-C) reduction is a basic pillar of primary as well as secondary prevention of heart disease. The Aim of this study was to monitor LDL-C concentrations in patients at very high CV risk and to determine the prevalence of patients reaching the LDL-C target values. Methodology: This project took place in the form of a retrospective analysis of anonymized LDL-C values from 2017–2019 from the data of cooperating laboratory with nationwide operations. Overall, patients with a diagnosis of an acute coronary syndrome (ACS), stroke and a general patient with a very high CV risk were included. The LDL-C target values were evaluated based on the then valid ESC/EAS 2016 recommendations. Results: A total of 220,657 LDL-C results from 72,039 patients were obtained. In patients with ACS, LDL-C target values were achieved by only 8–9 % of patients in each year of follow-up. Up to 6–9 % of patients have LDL-C levels ≥ 4.9 mmol/L. In the case of patients with stroke, only 9–10 % of patients achieved target values and 7–8 % had levels ≥ 4.9 mmol/L. In the group with very high CV risk, only 7 % of patients reached the target levels and 7–8 % had extremely high LDL-C values ≥ 4.9 mmol/L. In the case of the application of the new ESC/EAS 2019 recommendations, the target levels were reached by only 2–3 % of patients. Conclusion: Based on the results of the analysis, we found that up to 90 % of patients at very high CV risk do not reach the target LDL-C values. These patients remain at high risk for further CV events and would benefit significantly from intensified hypolipidemic therapy.
- MeSH
- antihypertenziva terapeutické užití MeSH
- dyslipidemie epidemiologie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- fixní kombinace léků MeSH
- hypertenze epidemiologie farmakoterapie MeSH
- ischemická choroba srdeční mortalita MeSH
- kardiovaskulární nemoci * epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- kvalita života MeSH
- LDL-cholesterol analýza MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
