JavaScript is NOT enabled !

Cíle. Zjistit: 1. Jak učitelé hodnotí v průběhu sedmi let (od 8 do 15 let) vybrané schopnosti svých žáků s dyslexií a bez dyslexie, 2. Jaký vliv na hodnocení výkonu těchto žáků má délka praxe učitelů a jejich pohlaví, 3. Zda existují rozdíly v tom, jak učitelé hodnotí vliv vybraných faktorů (schopnosti žáků, jejich úsilí, přesvědčení o vlastním úspěchu, obtížnost úkolů, náhoda) na školní výkon žáků s dyslexií a bez dyslexie. Soubor. Výzkumný soubor zahrnoval děti zapojené do longitudinální studie ELSPAC (zahájené v 1991/2). Data byla vybrána z dotazníku pro učitele, který byl použit pro hodnocení respondentů v jejich věku 8, 11, 13 a 15 let, a to vždy v následujících oblastech: čtenářské schopnosti, literární schopnosti, vyjadřovací schopnosti, matematické schopnosti, obecné znalosti, výtvarné schopnosti, hudební schopnosti, pohybové schopnosti, manuální zručnost. Ze souboru 2 859 dětí zahrnutých do studie ELSPAC byly vybrány ty děti, které měly podle informací učitelů v PPP potvrzenou dg. dyslexie v 11 a současně v 15 letech (N = 81). Kontrolní skupinou byly děti, které dle hodnocení učitelů neměly žádnou poruchu učení ani žádný jiný problém, který by mohl výrazně ovlivňovat jejich učení (N = 405). Statistické analýzy. Pomocí Kruskal-Wallisova testu byla ověřována významnost rozdílů mezi průměrnými hodnotami hodnocení jednotlivých schopností žáků s dg. dyslexie a žáků bez dg. dyslexie. ANOVA s opakovanými měřeními, resp. MANOVA sloužily k ověření vlivu dg. dyslexie/nepřítomnost dyslexie na jednotlivé sledované schopnosti žáků, interakčního účinku obou proměnných a vlivu časového faktoru. Vliv délky praxe učitele a jeho pohlaví na hodnocení jednotlivých schopností žáků byl pro jednotlivé věky vyšetření ověřován dvoufaktorovými ANOVA 2x2. Pomocí Cramerova V byly ověřovány i rozdíly v rozložení četností odpovědí týkajících se posouzení vybraných možných příčin školního výkonu žáků s dg. dyslexie a bez dg. dyslexie pro jednotlivé věky hodnocení. Výsledky. Učitelé hodnotí školní výkon žáků s dyslexií ve všech sledovaných oblastech i v průběhu let statisticky významně hůře, než je tomu u dětí bez této diagnózy. K výraznějšímu zhoršení hodnocení většiny hodnocených schopností dochází u všech žáků v období kolem 13 let. U čtenářských a pohybových dovedností bylo zjištěno odlišné hodnocení v obou skupinách dětí v průběhu času. Zatímco u dyslektiků se hodnocení v čase zhoršovalo nebo zůstalo na stejné úrovni, u dětí bez dyslexie nastalo v hodnocení obou druhů schopností v některých letech zlepšení. Učitelé dále odlišně hodnotí možnost ovlivnění školního výkonu u sledovaných skupin. Předpokládají, že děti bez dyslexie mohou Výzkumné studie / 241 ovlivnit svůj výkon mnohem více než děti s dyslexií, především zvýšenou snahou a úsilím. Limity. Studie ELSPAC je založena na datech o dětech a jejich rodičích s trvalým bydlištěm v Jihomoravském kraji, konkrétně ve dvou vybraných městech (Brno, Znojmo), a nepokrývá tedy rovnoměrně všechny regiony, ani školy v kraji. Učitelova hodnocení jsou subjektivní a nebyla konfrontována s žádnými objektivními měřítky. První sběr dat byl započat před více než dvaceti lety, tedy v době, kdy nebyla problematika poruch učení ještě tolik veřejně popularizována, ani legislativně zakotvena tak, jak je tomu dnes.

Goals. To assess: 1. How teachers evaluate in the course of seven years (from 8 to 15) the selected abilities of their pupils with dyslexia and without dyslexia; 2. What is the influence of duration of teachers' practice and their sex on evaluation of achievement of these pupils; 3. If there are any differences in teachers' evaluation of influence of selected factors on school achievement in pupils with dyslexia and without dyslexia. Sample. The sample comprised children involved in the ELSPAC study. The data were chosen from the questionnaire for teachers, which was used for evaluation of respondents in their age 8, 11, 13 and 15 years. From the sample of 2 859 children comprised into the ELSPAC study the children were chosen who were - according to the information of teachers - diagnosed as dyslectic in 11 as well as in 15 years (N=81). Children with no learning disability or any else problem enabling to influence considerably their learning (N=405) formed the control group. Statistical analysis. The significance of differences between mean values of evaluation of particular abilities of pupils with dyslexia diagnosis and without dyslexia diagnosis was verified by Kruskal-Wallis test. ANOVA with repeated measurement, respectively MANOVA were used for verification of influence of dyslexia diagnosis on particular monitored abilities of pupils, the interactive effect of both variables, and the influence of time factor. The impact of duration of teachers' practice and their sex on evaluation of particular abilities of pupils for particular examination ages was tested by twoways ANOVA. The differences in distribution of frequencies of answers concerning assessment of selected possible causes of school achievement of pupils with and without dyslexia diagnosis for particular examination ages were tested by Cramer´s V. Results. The teachers evaluate the school achievement of pupils with dyslexia in all monitored domains and in all ages statistically significantly worse than in pupils without this diagnosis. The considerable worsening of evaluation of majority of evaluated abilities appears in all pupils in the period around 13 years. Different evaluation was found in compared groups during the time in reading and motor skills. While in dyslectics the evaluation was worsening in time or stayed at the same level, in children without dyslexia the evaluation of both skills was bettering in some years. Teachers also evaluate differently the possibility of influencing the school achievement in monitored groups. They suppose that children without dyslexia can influence their achievement much more than children with dyslexia, first of all by increased effort and endeavor. Limits of the study. The ELSPAC study is based on data from South-Moravian region, and thus is not covering either all the regions, or all schools in the region. The teachers evaluations are subjective and were not confronted with any objective measures. The first data collection was started more than twenty years ago.

Keywords
vývoj hodnocení schopností dětí učiteli, longitudinální výzkum,
MeSH
Child * MeSH
Dyslexia * diagnosis etiology MeSH
Intelligence * classification MeSH
Humans MeSH
Longitudinal Studies utilization MeSH
Adolescent MeSH
Learning Disabilities diagnosis etiology MeSH
Surveys and Questionnaires utilization MeSH
Education classification MeSH
Educational Measurement methods MeSH
Child Development MeSH
Check Tag
Child * MeSH
Humans MeSH
Adolescent MeSH
Male MeSH
Female MeSH
Publication type
Chart MeSH
Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Conference paper

Edukace seniorů

Špatenková, Naděžda, 1973-
Author Authority ORCID Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, Olomouc

Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21. století. 2013 ; 2013 () : 15-18.

Medvik
Source

Conference paper

Potřebuje diabetolog psychologa pro sebe, nebo pro pacienta?

Křen, Karel
Author Authority Diabetologická ambulance, poliklinika Hodonín

Diabetologie .... 2012 ; () : 218-221.

ISBN 978-80-7387-551-0
Medvik
Source

Article

Pro zdraví dětí doma i ve škole. 1., Příprava na první třídu

Vávrová, Alena
Author Vávrová, Alena dětská psycholožka

Meduňka. 2012 ; 2012 (9) : 10-11.

Meduňka (Praha)
ISSN 1214-4932
Medvik
Source

MeSH
Child MeSH
Child Nutritional Physiological Phenomena MeSH
Individuality MeSH
Humans MeSH
Child, Preschool * education MeSH
Schools * MeSH
Education classification methods manpower trends MeSH
Child Rearing psychology MeSH
Child Development MeSH
Parent-Child Relations MeSH
Check Tag
Child MeSH
Humans MeSH
Child, Preschool * education MeSH

Conference paper

Výchova k zdraviu v školskom vzdelávacom programe primárnej školy
[Education to the health in the primary school education program]

Výchova ke zdraví: podněty ke vzdělávacím oblastem. 2011 ; () : 77-85.

ISBN 978-80-210-5533-9
Medvik
Source

Keywords
výchova ke zdraví, základní škola, profesionální schopnosti učitele, státní vzdělávací program, školský vzdělávací program,
MeSH
Child MeSH
Humans MeSH
Healthy People Programs methods MeSH
Schools MeSH
Education classification MeSH
Health Education * manpower trends utilization MeSH
Check Tag
Child MeSH
Humans MeSH

Conference paper

Education to health in the primary school education programme [Výchova k zdraviu v školskom vzdelávacom programe primárnej školy]

School and Health 21, 2011. 2011 ; () : 79-87.

ISBN 978-80-210-5524-7
Medvik
Source

Príspevok prezentuje potenciál výchovy k zdraviu ako efektívnej prozdravotnej intervencie refl ektujúcej potreby a požiadavky kreovania a interiorizácie zásad zdravého životného štýlu žiakmi primárnej školy. Konkretizuje profi lovanie samostatného vyučovacieho predmetu Výchova k zdraviu ako súčasti školského vzdelávacieho programu v súlade s princípmi a cieľmi štátneho vzdelávacieho programu. Predstavuje a vymedzuje zdravotno preventívnu kompetenciu v profesiograme učiteľa ako určujúcu paradigmu erudovaného a systematického štrukturovania očakávaných vedomostí, postojov a hodnôt.

The paper presents the potential of education to health as an effective pro-health intervention refl ecting the need to establish the principles of healthy lifestyle to be adapted by primary school pupils. Furthermore, it outlines basic tenets for a special-purpose school subject Education to Health as an integral part of the education system at schools, in accordance with the principles and objectives of the governmental education program. The health-prevention competence within the teacher’s professiogram is introduced and defi ned as a pivotal paradigm of an erudite and systematic structuring of the expected knowledge and views.

Keywords
výchova ke zdraví, základní škola, profesionální schopnosti učitele, státní vzdělávací program, školský vzdělávací program,
MeSH
Child MeSH
Humans MeSH
Healthy People Programs methods MeSH
Schools MeSH
Education classification MeSH
Health Education * manpower trends utilization MeSH
Check Tag
Child MeSH
Humans MeSH

Conference paper

Quality of school life from the pupils' perspective - research thesis [Postoje žáků ke kvalitě života školy – výzkumné teze]

Vojtová, Věra, 1956-
Author Authority ORCID MU, Pedagogická fakulta, Brno

The quality of life in the contexts [of] health and illness. 2008 ; () : 78-89.

ISBN 978-80-7392-073-9
Medvik
Source

V článku představujeme pedagogický nástroj pro zjišťování postojů žáků základních škol ke kvalitě života ve školy. Jde o první fázi našeho dlouhodobého výzkumu, jehož cílem bylo ověřit použitelnost škály k měření kvality života školy z perspektivy žáků. Vycházíme z kvality života školy v kontextu inkluzivního vzdělávání. Představíme koncept a metodologii našeho výzkumu a výsledky vybraných výzkumných zjištění, která nás pro výzkum inspirovala. Interpretujeme zde postoje žáků základních škol ke kvalitě života školy, která jsme získali na souboru 1596 respondentů. V celkové škále hodnocení školního života převažují mírně pozitivní postoje. Žáci základních škol spojují školu s příležitostí k učení, uvědomují si možnosti a příležitosti, které jim škola dává. Škola pro ně však není místem „kam skutečně rádi chodí“, ve škole sami sebe vnímají jako méně důležité, pozornost k vlastní osobě pociťují spíše ambivalentně zvláště ve vyšších ročnících.

This article presents a pedagogical tool for investigating elementary school pupils‘ attitudes towards the quality of school life. In this contribution we present the first results of our research. We aimed at determining the usability of a scale for measuring pupils‘ attitudes towards school. Quality of school life within the inclusive school was the framework for our research. We interpret data received from 1596 respondents. Pupils associate school with the opportunity to learn, they are aware of the possibilities and opportunities that school offers. School is not seen as a place where “they really like to go”. One‘s importance, on the other hand, appears to be undervalued by pupils – they generally feel as unimportant, the attention that they receive is felt to be insufficient, especially in higher school years.