- MeSH
- hepatitida diagnóza imunologie klasifikace virologie MeSH
- jaterní cirhóza diagnóza etiologie klasifikace patologie MeSH
- nádory jater diagnóza klasifikace MeSH
- nemoci jater * diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- nemoci jícnu diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- nemoci střev diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- nemoci trávicího systému * diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- nemoci žlučového ústrojí diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD) je jedním z nejčastějších genetických onemocnění. Většina osob nese dvě kopie divoké alely M genu SERPINA1, který kóduje alfa-1-antitrypsin (AAT), a má normální AAT v krvi. Devadesát pět procent případů těžkého deficitu AAT je důsledkem homozygotní záměny Glu342Lys (alela Z), která je přítomna u 1 z 25 osob evropského původu. Mírný nedostatek AAT je obvykle důsledkem mutace Glu264Val (alela S). AAT je syntetizován v játrech a vylučován do krve, kde je jeho hlavní úlohou chránit plicní tkáň před působením neutrofilní elastázy. Bodové mutace mohou vést k precipitaci AAT v játrech, což vede k jaterní fibróze a cirhóze vlivem proteotoxického stresu („gain of function“). Naopak nedostatek cirkulujícího AAT predisponuje homozygoty s těžkým deficitem k časnému vzniku plicního emfyzému („loss of function“). Článek podává přehled současných poznatků o patofyziologii deficitu AAT, možnostech jeho diagnostiky a diskutuje možnosti léčby plicního onemocnění i nové možnosti léčby jaterního onemocnění.
Alpha-1-antitrypsin (AAT) deficiency (AATD) is one of the most common genetic disorders. Most people carry two copies of the wild-type M allele of the SERPINA1 gene, which encodes AAT, and have normal blood concentrations of AAT. Ninety-five percent of cases of severe AAT deficiency result from the homozygous Glu342Lys substitution (Z allele), which is present in 1 in 25 persons of European descent. Mild AAT deficiency is usually due to the Glu264Val mutation (S allele). AAT is synthesized in the liver and secreted into the blood. Its primary role is to protect lung tissue from neutrophil elastase attack. Point mutations can lead to the retention of AAT in the liver, leading to liver fibrosis and cirrhosis due to proteotoxic stress ("gain of function"), whereas the lack of circulating AAT predisposes homozygotes with severe deficiency to early onset of pulmonary emphysema ("loss of function"). This article reviews current knowledge of the pathophysiology of AAT deficiency, and its diagnostic options and discusses treatment options for pulmonary and novel treatment strategies in liver disease.
INTRODUCTION AND OBJECTIVES: Hepatocellular carcinoma (HCC) represents one of the most common cancers worldwide. A considerable proportion of HCC is caused by cirrhosis related to metabolic dysfunction-associated steatohepatitis (MASH). Due to the increasing prevalence of metabolic syndrome, it is estimated that MASH-related HCC will become the most prevalent etiology of HCC. Currently, HCC screening is based on liver ultrasonography; however, the sensitivity of ultrasonography for early HCC stages in obese patients only reaches 23 %. To date, no studied biomarker shows sufficient efficacy for screening purposes. Nevertheless, the usage of spectroscopic methods offers a new perspective, as its potential use would provide cheap, fast analysis of samples such as blood plasma. MATERIAL AND METHODS: We employed a combination of conventional and chiroptical spectroscopic methods to study differences between the blood plasma of obese cirrhotic patients with and without HCC. We included 20 subjects with HCC and 17 without evidence of liver cancer, all of them with body mass index ≥ 30. RESULTS: Sensitivities and specificities reached values as follows: 0.780 and 0.905 for infrared spectroscopy, 0.700 and 0.767 for Raman spectroscopy, 0.840 and 0.743 for electronic circular dichroism, and 0.805 and 0.923 for Raman optical activity. The final combined classification model based on all spectroscopic methods reached a sensitivity of 0.810 and a specificity of 0.857, with the highest area under the receiver operating characteristic curve among all models (0.961). CONCLUSIONS: We suggest that this approach can be used effectively as a diagnostic tool in patients who are not examinable by liver ultrasonography. CLINICAL TRIAL REGISTRATION: NCT04221347.
- MeSH
- časná detekce nádoru * metody MeSH
- dospělí MeSH
- hepatocelulární karcinom * krev diagnóza diagnostické zobrazování MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- jaterní cirhóza krev komplikace diagnóza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery krev MeSH
- nádory jater * krev diagnóza diagnostické zobrazování MeSH
- obezita * komplikace krev MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- Ramanova spektroskopie MeSH
- ROC křivka MeSH
- senioři MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
Hepatocellular carcinoma (HCC) is one of the leading causes of cancer-related deaths in the world. HCC is often diagnosed late because patients with early-stage cancer have no apparent symptoms. Therefore, it is desirable to find a reliable method for an early diagnosis based on the detection of metabolites - biomarkers, that can be detected in the early stages of the disease. Untargeted metabolomics is often used as a tool to find a suitable biomarker for several diseases. In this work, untargeted metabolomics was performed on blood plasma samples of HCC patients and compared with healthy individuals and patients with liver cirrhosis. A combination of liquid chromatography and high-resolution mass spectrometry was used as an analytical method. More than a thousand peaks were detected in the blood plasma samples, from which mainly amino acids, carboxylic acids, lipids, and their derivatives were evaluated as potential biomarkers. The data obtained were statistically processed using the analysis of variance, correlation analysis, and principal component analysis.
- MeSH
- analýza hlavních komponent MeSH
- chromatografie kapalinová metody MeSH
- dospělí MeSH
- hepatocelulární karcinom * krev MeSH
- hmotnostní spektrometrie metody MeSH
- jaterní cirhóza krev diagnóza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metabolomika * metody MeSH
- nádorové biomarkery * krev MeSH
- nádory jater * krev MeSH
- senioři MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Jaterní cirhóza i Cushingův syndrom jsou izolovaná onemocnění s charakteristickým klinickým obrazem, který obvykle vede ke stanovení diagnózy. Prezentujeme případ 46letého pacienta, u kterého souběh jaterní cirhózy a Cushingovy nemoci významně ovlivnil jak diagnostický, tak zejména terapeutický postup obou onemocnění.
Liver cirrhosis as well as Cushing's syndrome have quite characteristic clinical picture that usually leads to an early diagnosis. Here we present a rather complex case of a 46-year-old patient with an unusual coincidence of Cushing's disease and cirrhosis causing complications during diagnostic evaluation and particularly during the treatment of both diseases.
- MeSH
- Cushingův syndrom * diagnóza etiologie terapie MeSH
- jaterní cirhóza * diagnóza terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory hypofýzy diagnóza komplikace terapie MeSH
- virová hepatitida u lidí diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Liquid biopsy is a very topical issue in clinical diagnostics research nowadays. In this study, we explored and compared various analytical approaches to blood plasma analysis. Finally, we proposed a comprehensive procedure, which, thanks to the utilization of multiple analytical techniques, allowed the targeting of various biomolecules in blood plasma reflecting diverse biological processes underlying disease development. The potential of such an approach, combining proteomics, metabolomics, and vibrational spectroscopy along with preceding blood plasma fractionation, was demonstrated on blood plasma samples of patients suffering from hepatocellular carcinoma in cirrhotic terrain (n = 20) and control subjects with liver cirrhosis (n = 20) as well as healthy subjects (n = 20). Most of the applied methods allowed the classification of the samples with an accuracy exceeding 80.0 % and therefore have the potential to be used as a stand-alone method in clinical diagnostics. Moreover, a final panel of 48 variables obtained by a combination of the utilized analytical methods enabled the discrimination of the hepatocellular carcinoma samples from cirrhosis with 94.3 % cross-validated accuracy. Thus, this study, although limited by the cohort size, clearly demonstrated the benefit of the multimethod approach in clinical diagnosis.
- MeSH
- hepatocelulární karcinom * MeSH
- jaterní cirhóza diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nádory jater * diagnóza MeSH
- proteomika metody MeSH
- spektrální analýza MeSH
- tekutá biopsie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND & AIMS: Severity of portal hypertension is usually quantified by measuring the hepatic venous pressure gradient (HVPG). However, due to its invasiveness, alternative markers are being sought. Bile acids (BA), being synthesized, metabolized, and transported by the liver, seem to have the potential to serve as endogenous markers. The aim of the present study was to determine whether serum BA reflect the severity of portal hypertension. METHODS: We correlated serum concentrations of individual BA with portal pressure (as HVPG) in an exploratory cohort of 21 cirrhotic patients with portal hypertension. The predictive potential of selected candidates was then confirmed in an independent validation cohort (n = 214). Additionally, nine previously published noninvasive markers were added to the stepwise logistic regression model to identify the most relevant ones, which were eventually used to create a prognostic index of portal hypertension. RESULTS: Serum levels of taurochenodeoxycholic acid (TCDCA) significantly correlated with HVPG and showed a high potential to predict clinically significant portal hypertension (HVPG ≥ 10 mm Hg: AUROC = 0.97 ± 0.06). This was confirmed in the validation cohort (AUROC = 0.96 ± 0.01). The predictive index (constructed based on AST/ALT, spleen diameter, and TCDCA concentration) was able to distinguish clinically significant portal hypertension with 95% sensitivity and 76% specificity. CONCLUSIONS: TCDCA seems to be a promising noninvasive marker of clinically significant portal hypertension. Its predictive potential may be further enhanced when it is combined with both the AST/ALT ratio and spleen diameter.
- MeSH
- antivirové látky MeSH
- fixní kombinace léků MeSH
- hepatitida C - protilátky MeSH
- hepatitida C * diagnóza farmakoterapie komplikace patologie MeSH
- jaterní cirhóza diagnóza komplikace MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Diabetes mellitus (DM) asociovaný s cirhózou jater (tzv. hepatogenní DM) má od klasického DM 2. typu (T2DM) řadu odlišností, data o jeho prevalenci, rizikových faktorech a vývoji po transplantaci jater (LT) jsou však omezená. Cílem této studie bylo posoudit prevalenci, rizikové faktory a potransplantační vývoj DM diagnostikovaného v rámci předtransplantačního vyšetření u prospektivně sledované kohorty kandidátů LT. Metody: Do studie bylo zařazeno 122 dospělých pacientů, kteří byli v období 5/2015 až 4/2017 zařazeni na čekací listinu (WL) k LT. Přítomnost DM byla hodnocena na základě standardních kritérií včetně orálního glukózového tolerančního testu (OGTT). Výsledky: U 54 pacientů (44,3 %) byl před LT přítomen DM, z nichž u 26 pacientů (21,3 %) byl známý již dlouho před zařazením na WL (klasický T2DM) a u dalších 28 pacientů (23,0 %) byl DM diagnostikován v průběhu předtransplantačního vyšetření na základě patologických hodnot OGTT (hepatogenní DM). U 13 pacientů byl zjištěn de novo DM po LT. Dle multivariantní analýzy měli pacienti s hepatogenním DM oproti klasickému T2DM významně nižší BMI (p = 0,015), nižší lačnou glykemii (p = 0,002) a nižší glykovaný hemoglobin (p = 0,010). Oproti pacientům bez diabetu měli pacienti s hepatogenním DM častější výskyt metabolického syndromu (p = 0,033). Pacienti s hepatogenním DM byli méně často léčeni inzulinem 1 měsíc po LT (32,0 vs. 76,2 %; p = 0,002), 6 měsíců (20,0 vs. 76,2 %; p < 0,001), 1 rok (20,0 vs. 75,0 %; p < 0,001) a 2 roky po LT (23,8 vs. 66,7 %; p = 0,007) než pacienti s klasickým T2DM; oproti skupině bez předtransplantačního DM byli častěji léčeni inzulinem 1 měsíc po LT (32,0 vs. 7,7 %; p = 0,015) a 2 roky po LT (23,8 vs. 9,1 %; p = 0,029). Závěr: Hepatogenní DM je u kandidátů LT častý (23,0 %), u většiny pacientů po LT na rozdíl od klasického T2DM regreduje, nicméně inzulinoterapie je nutná až u jedné čtvrtiny pacientů i 2 roky po LT.
Introduction: Diabetes mellitus (DM) associated with liver cirrhosis (hepatogenous DM) has several differences from classical DM type 2 (T2DM), data about its prevalence, risk factors and outcome after liver transplantation (LT) are limited. The aim of this study was to evaluate the prevalence, risk factors and posttransplant outcome of DM diagnosed during the pretransplant investigation in a prospectively followed cohort of LT candidates. Methods: The study included 122 adult patients who were listed for LT in the period from 5/2015 to 4/2017. Presence of DM was evaluated by standard criteria including oral glucose tolerance test (OGTT). Results: DM was present in 54 patients (44.3%) pretransplant, of whom 26 patients (21.3%) had long-term history of DM before they were listed for LT (classical T2DM), and in other 28 patients (23.0%) DM was diagnosed during the pretransplant investigation based on pathological results of OGTT (hepatogenous DM). In 13 patients, de novo DM after LT was diagnosed. On the multivariate analysis, patients with hepatogenous DM had significantly lower BMI (P = 0.015), lower fasting glucose (P = 0.002) and lower glycated hemoglobin (P = 0.010), compared to classical T2DM. In comparison to patients without DM, patients with hepatogenous DM had more frequent occurrence of metabolic syndrome (P = 0.033). Patients with hepatogenous DM were less frequently treated with insulin at 1 month (32.0% vs. 76.2%; P = 0.002), 6 months (20.0% vs. 76.2%; P <0.001), 1 year (20.0% vs. 75.0%; P <0.001) and 2 years after LT (23.8% vs. 66.7%; P = 0.007) than patients with classical T2DM; but they were more frequently treated with insulin than patients without pretransplant DM 1 month after LT (32.0% vs. 7.7%; P = 0.015) and 2 years after LT (23.8% vs. 9.1%; P = 0.029). Conclusion: Hepatogenous DM is frequent in LT candidates (23.0%), it regresses in the majority of patients after LT unlike the classical T2DM, however, insulinotherapy is still necessary up to one quarter of patients even 2 years after LT.
- Klíčová slova
- hepatogenní diabetes,
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * diagnóza farmakoterapie MeSH
- jaterní cirhóza diagnóza komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- příprava pacienta k transplantaci MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- transplantace jater * MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Nealkoholová tuková choroba pečene (NAFLD – Non-Alcoholic Fatty Liver Disease) predstavuje pečeňovú manifestáciu metabolického syndrómu. Epidemiológia zrkadlí výskyt obezity a diabetes mellitus 2. typu (DM2T). Predstavuje najčastejšie chronické ochorenie pečene. NAFLD je všeobecný pojem, ktorý zahŕňa všetky stupne a štádiá ochorenia a vzťahuje sa na populáciu, u ktorej ≥ 5 % hepatocytov vykazuje makrovezikulárnu steatózu v neprítomnosti ľahko identifikovanej alternatívnej príčiny steatózy. Prevalencia NAFLD a nealkoholovej steatohepatitídy (NASH – Non-Alcoholic Steatotic Hepatitis) celosvetovo stúpa súbežne so zvýšením prevalencie cukrovky a obezity. V dospelej populácii sa odhaduje na 30 %, výskyt v kohorte diabetikov je prakticky ubikvitárny. Fibróza a prítomnosť steatohepatitídy sú primárnymi prediktormi progresie ochorenia. Progresia fibrózy je ovplyvnená mnohými faktormi, ako je prítomnosť a závažnosť metabolických komorbidít, genómový profil a faktory prostredia. Kardiovaskulárne príhody a nepečeňové neoplázie sú najčastejšími príčinami mortality u pacientov s NAFLD bez pokročilej fibrózy; u pacientov s pokročilou fibrózou prevažuje hepatálna mortalita. Patogenetickým fundamentom je nerovnováha medzi dodávkou živín s ich neefektívnym využitím v spojení s dysfunkciou tukového tkaniva. Systémový zápal, prameniaci z dysfunkčného tukového tkaniva, prispieva k progresii ochorenia. Inzulínová rezistencia perpetuuje rozvoj NAFLD a pri NASH podporuje progresiu ochorenia. Pacienti s NAFLD by mali byť vyšetrení na prítomnosť DM2T a naopak. Pacienti s diabetom majú vyššie riziko NASH a pokročilej fibrózy, preto neinvazívne stanovenie štádia fibrózy predstavuje implicitný imperatív. Redukcia hmotnosti zlepšuje steatózu pečene, NASH a fibrózu pečene v závislosti od dávky. Komplexná liečba metabolických komorbidít sa najlepšie dosiahne použitím multidisciplinárneho prístupu a medziodborovou spoluprácou.
Non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD) represents the hepatic manifestation of the metabolic syndrome. The epidemiology mirrors the prevalence of obesity and DM2T. It represents the most common chronic liver disease. NAFLD is a general term that encompasses all grades and stages of the disease and refers to a population in which ≥ 5% of hepatocytes exhibit macrovesicular steatosis in the absence of a readily identified alternative cause of steatosis. Globally, the prevalence of NAFLD and NASH is increasing in parallel with the increase in the prevalence of diabetes and obesity. In the adult population, it is estimated to be 30%; the prevalence in the diabetic cohort is virtually ubiquitous. Fibrosis and the presence of steatohepatitis are the primary predictors of disease progression. Fibrosis progression is influenced by many factors such as the presence and severity of metabolic comorbidities, genomic profile and environmental factors. Cardiovascular events and nonhepatic neoplasia are the most common causes of mortality in NAFLD patients without advanced fibrosis; hepatic mortality predominates in patients with advanced fibrosis. The pathogenetic foundation is an imbalance between nutrient supply with inefficient utilization in conjunction with adipose tissue dysfunction. Systemic inflammation, stemming from dysfunctional adipose tissue, contributes to disease progression. Insulin resistance perpetuates the development of NAFLD and, in NASH, promotes disease progression. Patients with NAFLD should be screened for the presence of DM2T and vice versa. Patients with diabetes have a higher risk of NASH and advanced fibrosis, so noninvasive staging of fibrosis is an implicit imperative. Weight reduction improves hepatic steatosis, NASH, and liver fibrosis in a dose-dependent manner. Comprehensive treatment of metabolic comorbidities is best achieved using a multidisciplinary approach and interdisciplinary collaboration.
