Východiska: Karcinom prsu je v gynekologických onemocněních celosvětově považován za velkou klinickou výzvu. Exozomy jsou malé vezikuly vzniklé z multicelulárních útvarů, které jsou uvolňovány mnoha buňkami do extracelulárního prostředí a tím se podílí na intercelulární komunikaci prostřednictvím přenosu genetické informace, např. prostřednictvím kódovaných a nekódovaných RNA k cílovým buňkám. Exozomy vytvořené v tumoru jsou považovány za bohatý zdroj microRNA (miRNA), které regulují funkci jiných nádorových buněk v mikroprostředí tumoru. Nicméně přesné mechanizmy, prostřednictvím kterých exozomy odvozené od nádorových buněk ovlivňují sousední buňky, a biologická funkce exozomálních miRNA v receptorových buňkách nejsou ještě dobře objasněny. Materiál a metody: V této studii byly po overexpresi miR-205 v buňkách karcinomu prsu (třída MDA-MB-231) úspěšně izolovány exozomy odvozené od buněk a byly charakterizovány elektronovou mikroskopií a metodou dynamického rozptylu světla. Výsledky: Stanovení míry exprese miR-205 v exozomech uvolňovaných z geneticky upravených buněk potvrdily vysokou expresi této miRNA v exozomech. Bylo také zjištěno, že úprava nádorových exozomů, které nesou tuto miRNA, měla v buňkách karcinomu prsu efekt indukce apoptózy a také měla významný účinek na snížení exprese transkriptu genu Bcl-2 v závislosti na čase (p < 0,001). Závěr: Tato studie naznačuje, že přenos nádorových supresorových miRNA pomocí exozomů by mohl být vhodnou platformou pro přenos nukleových kyselin do těchto buněk a při léčbě karcinomu prsu by mohl být vysoce účinný.

Background: Breast cancer is recognized as a major clinical challenge in gynecological diseases worldwide. Exosomes are small vesicles derived from multicellular bodies that are secreted by many cells into the extracellular environment and thus participate in intercellular communication through the transfer of genetic information such as encoded and non-encoded RNAs to target cells. Tumor-derived exosomes are thought to be a rich source of microRNAs (miRNAs) that can regulate the function of other cancer cells in the tumor microenvironment. However, the exact mechanisms by which tumor cell-derived exosomes affect their neighboring cells, as well as the biological function of exosomal miRNAs in receptor cells, are not well understood. Materials and methods: In this study, after overexpression of miR-205 in breast cancer cells (MDA-MB-231 class), cell-derived exosomes were successfully isolated and characterized by electron microscopy and dynamic light scattering. Results: Determination of miR-205 expression levels in exosomes secreted from engineered cells confirmed the high expression of this miRNA in exosomes. It was also found that treatment of tumor exosomes carrying this miRNA had an apoptotic induction effect and also had a significant effect on reducing the expression of Bcl-2 gene transcript in a time-dependent manner in breast cancer cells (P < 0.001). Conclusion: Overall, this study suggests that exosomal transfer of tumor suppressor miRNAs to cancer cells could be a suitable platform for nucleic acid transfer to these cells and be highly effective in cancer treatment.

• MeSH
• apoptóza účinky léků   MeSH
• elektronová mikroskopie metody   MeSH
• exozom * genetika   izolace a purifikace   účinky léků   MeSH
• genetická terapie klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• mikro RNA genetika   izolace a purifikace   klasifikace   účinky léků   MeSH
• nádorové buňky kultivované účinky léků   MeSH
• nádory prsu * farmakoterapie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Východiska: Jedním z moderních přístupů identifikace biomarkerů nádorových onemocnění, a to jak na tkáňové úrovni, tak i v tělních tekutinách, je profilování exprese mikroRNA (miRNA). miRNA tvoří skupinu téměř 3 000 krátkých, 18-25 nukleotidů dlouhých nekódujících RNA. Slouží jako regulační prvky, které řídí expresi genů na posttranskripční úrovni, tj. na úrovni molekul mRNA. Schopnost miRNA inhibovat translaci či indukovat degradaci onkogenů a nádorových supresorů je podstatou jejich zapojení do procesů kancerogeneze. Důkazů o funkcích miRNA v regulaci procesů, jako jsou apoptóza, buněčná proliferace, diferenciace či invazivita, neustále přibývá. Analýza expresních profilů miRNA je proto stále častěji využívána pro účely molekulární diagnostiky nádorových onemocnění, analogicky jako je tomu u studií založených na profilování kódujících RNA. Z hlediska analytického využití je podstatná skutečnost, že miRNA jsou vysoce stabilní v tělních tekutinách vč. slin a vyskytují se zde v relativně vysokých hladinách. miRNA ve slinách již byly pro diagnostické účely úspěšně testovány u řady nádorových onemocnění, přičemž hlavní výhodou slin jako biologického materiálu je skutečnost, že jsou získatelné zcela neinvazivně. Cíl: Cílem přehledového článku je shrnout dosavadní míru poznání z oblasti cirkulujících miRNA u nádorových onemocnění se zaměřením na využití miRNA ve slinách pro účely onkologické diagnostiky.

Background: A modern approach to identify biomarkers of solid cancers in tissues and body fluids is based on microRNA (miRNA) expression profiling. miRNAs are a group of approximately 3.000 short noncoding RNAs containing 18-25 nucleotides that regulate gene expression at the post-transcriptional (mRNA) level. The abilities of miRNAs to inhibit the translation or induce degradation of oncogenes and tumor suppressors indicate that they are involved in carcinogenesis. There is increasing evidence that miRNAs regulate apoptosis, cell proliferation, differentiation, and invasion. miRNA expression profiles are therefore often analyzed for molecular diagnostics of solid cancers, similar to analyses based on mRNA profiling. It is important that miRNAs are highly stable and present at high levels in body fluids, including saliva, for analytic usage. miRNAs in saliva have been successfully tested as potential diagnostic biomarkers of many solid cancers. The main advantage of these miRNAs is that saliva samples can be collected non-invasively. Aim: This review aims to summarize current knowledge of circulating miRNAs in solid cancers, with a focus on the use of miRNAs in saliva for oncology diagnostics.

• MeSH
• cirkulující mikroRNA MeSH
• hormony MeSH
• lidé MeSH
• mikro RNA * analýza   klasifikace   MeSH
• nádorové biomarkery MeSH
• nádory hlavy a krku diagnóza   MeSH
• nádory jícnu diagnóza   MeSH
• nádory slinivky břišní diagnóza   MeSH
• nádory * diagnóza   MeSH
• posttranskripční úpravy RNA MeSH
• regulace genové exprese MeSH
• sliny * chemie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• androgenní receptory MeSH
• cílená molekulární terapie MeSH
• cirkulující mikroRNA MeSH
• epidermální růstové faktory MeSH
• kvantitativní polymerázová řetězová reakce MeSH
• lidé MeSH
• mikro RNA * analýza   genetika   klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• nádorové biomarkery klasifikace   MeSH
• onkogeny MeSH
• poly(ADP-ribosa)polymerasy MeSH
• prognóza MeSH
• regulace genové exprese MeSH
• RNA dlouhá nekódující MeSH
• triple-negativní karcinom prsu * genetika   patologie   terapie   MeSH
• vaskulární endoteliální růstové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• qPCR, neinvazivní markery, supernatant,
• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mikro RNA * klasifikace   moč   MeSH
• nádorové biomarkery * moč   MeSH
• nádory močového měchýře * diagnóza   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

mikroRNA (miRNA, miR) jsou malé nekódující molekuly RNA, které se podílejí na regulaci genové exprese a zasahují prakticky do všech myslitelných signálních, metabolických či regulačních okruhů, čímž se podílejí na udržování homeostázy. Jejich hladiny se mění vlivem vnějších stimulů či při přítomnosti nemoci, a to nejen ve tkáních, ale i v tělních tekutinách (v krvi, moči). Jedna miRNA je často zapojena do regulace více signálních drah, ať již funkčně propojených či zcela nezávislých, čímž nám umožňují nové pohledy na patofyziologii nemocí a přináší nové cíle pro terapii. Přítomnost miRNA v extracelulárním prostoru dělá z miRNA potenciální nové biomarkery různých nemocí použitelných při diagnostice, odhadu prognózy nebo rizikové stratifikaci pacientů. V rámci tohoto souhrnného článku jsou uvedeny základní informace týkající se miRNA a jejich funkce a poté u vybraných nemocí popsány konkrétní miRNA, které jsou zapojeny do jejich patofyziologie nebo které by mohly být potenciálně využitelné v klinické praxi.

MicroRNAs (miRNAs, miRs) are small, non-coding RNA molecules that are involved in the regulation and fine-tuning of gene expression. They regulate almost all thinkable signalling pathways and thus participate in the maintenance of homeostasis. The levels of individual miRNAs are affected by various external stimuli and they also change in the presence of diseases; these changes can be detected in tissues and bodily fluids (i.e. blood or urine). One miRNA commonly regulates more signalling cascades, either interconnected or independent, and this enables us to better understand the pathophysiology of cardiovascular diseases and reveal novel targets for therapy. Moreover, the presence of miRNAs in the extracellular space makes them potentially usable as diagnostic or prognostic biomarkers of various diseases that can be employed in differential diagnostics and risk stratification of individual patients. This review article summarises basic information about miRNAs and their function. Further, selected miRNAs and their roles in the pathophysiology of some cardiovascular diseases will be described, focusing on those potentially usable in clinical practice.

• MeSH
• ateroskleróza diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• extracelulární prostor fyziologie   genetika   MeSH
• fibrilace síní diagnóza   patofyziologie   MeSH
• hypertenze diagnóza   etiologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci MeSH
• lidé MeSH
• mikro RNA * biosyntéza   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• nemoci srdečních chlopní diagnóza   patofyziologie   MeSH
• prognóza MeSH
• rizikové faktory MeSH
• srdeční selhání diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• souhrny MeSH

Pulmonary arterial hypertension (PAH) is a severe and increasingly prevalent disease, manifested by the maladaptation of pulmonary vasculature, which consequently leads to right heart failure and possibly even death. The development of PAH is characterized by specific functional as well as structural changes, primarily associated with the aberrant function of the pulmonary artery endothelial cells, smooth muscle cells, and vascular fibroblasts. MicroRNAs constitute a class of small ≈22-nucleotides-long non-coding RNAs that post-transcriptionally regulate gene expression and that may lead to significant cell proteome changes. While the involvement of miRNAs in the development of various diseases--especially cancer--has been reported, numerous miRNAs have also been associated with PAH onset, progression, or treatment responsiveness. This review focuses on the role of microRNAs in the development of PAH as well as on their potential use as biomarkers and therapeutic tools in both experimental PAH models and in humans. Special attention is given to the roles of miR-21, miR-27a, the miR-17-92 cluster, miR-124, miR-138, the miR-143/145 cluster, miR-150, miR-190, miR-204, miR-206, miR-210, miR-328, and the miR-424/503 cluster, specifically with the objective of providing greater insight into the pervasive roles of miRNAs in the pathogenesis of this deadly condition.

• MeSH
• arteria pulmonalis * metabolismus   patofyziologie   MeSH
• endoteliální buňky metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• mikro RNA * klasifikace   fyziologie   MeSH
• myocyty hladké svaloviny metabolismus   MeSH
• plicní hypertenze * genetika   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• posttranskripční úpravy RNA genetika   MeSH
• regulace genové exprese MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

MicroRNA (miRNA) jsou malé, nekódující, evolučně konzervované RNA molekuly, posttranskripčně regulující genovou expresi. Epigenetickým mechanismem RNA interference (RNAi) ovlivňují stabilitu a translační účinnost cílových mRNA. Jsou nalézány u většiny organismů, tvoří 1-2% eukaryotických genomů a řídí expresi přibližně 1/2 protein kódujících genů. Podílejí se na regulaci klíčových biologických procesů (buněčný růst, diferenciace, proliferace, apoptóza). Recentní nálezy zdůrazňují zásadní význam miRNA ve vývoji, homeostáze a funkci vrozené i adaptivní imunity. Aberantní expresní vzory jsou součástí patogeneze široké škály chorob, včetně poruch autoimunity. Článek shrnuje diferenciální microRNAexpresi u revmatoidní artritidy, systémového lupusu erythematodes, Sjögrenova syndromu, systémové sklerodermie a idiopatických zánětlivých myopatií a podává charakteristiku microRNA jako biomarkerů a potenciálních terapeutických cílů.

• Klíčová slova
• RA, SLE, IIM, epigenetika,
• MeSH
• autoimunitní nemoci diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• biologické markery MeSH
• epigenomika metody   trendy   MeSH
• exprese genu genetika   imunologie   MeSH
• financování organizované MeSH
• genetické markery MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• mikro RNA genetika   imunologie   klasifikace   MeSH
• nemoci svalů diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• revmatické nemoci diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• revmatoidní artritida diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• Sjögrenův syndrom diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• systémová sklerodermie diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• systémový lupus erythematodes diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

RNA silencing is a complex of mechanisms that regulate gene expression through small RNA molecules. The microRNA (miRNA) pathway is the most common of these in mammals. Genome-encoded miRNAs suppress translation in a sequence-specific manner and facilitate shifts in gene expression during developmental transitions. Here, we discuss the role of miRNAs in oocyte-to-zygote transition and in the control of pluripotency. Existing data suggest a common principle involving miRNAs in defining pluripotent and differentiated cells. RNA silencing pathways also rapidly evolve, resulting in many unique features of RNA silencing in different taxonomic groups. This is exemplified in the mouse model of oocyte-to-zygote transition, in which the endogenous RNA interference pathway has acquired a novel role in regulating protein-coding genes, while the miRNA pathway has become transiently suppressed.

• MeSH
• fylogeneze MeSH
• lidé MeSH
• malá interferující RNA genetika   metabolismus   MeSH
• mikro RNA klasifikace   genetika   metabolismus   MeSH
• molekulární sekvence - údaje MeSH
• oocyty cytologie   fyziologie   MeSH
• pluripotentní kmenové buňky cytologie   fyziologie   MeSH
• RNA interference MeSH
• sekvence nukleotidů MeSH
• sekvenční seřazení MeSH
• zvířata MeSH
• zygota cytologie   fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

MicroRNAs are endogenously expressed regulatory noncoding RNAs. Altered expression levels of several microRNAs have been observed in glioblastomas. Functions and direct mRNA targets for these microRNAs have been relatively well studied over the last years. According to these data, it is now evident, that impairment of microRNA regulatory network is one of the key mechanisms in glioblastoma pathogenesis. MicroRNA deregulation is involved in processes such as cell proliferation, apoptosis, cell cycle regulation, invasion, glioma stem cell behavior, and angiogenesis. In this review, we summarize the current knowledge of miRNA functions in glioblastoma with an emphasis on its significance in glioblastoma oncogenic signaling and its potential to serve as a disease biomarker and a novel therapeutic target in oncology.

• MeSH
• gliosarkom metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• mikro RNA fyziologie   genetika   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH