Úvod: Neurinomy jsou skupinou dobře diferencovaných benigních tumorů vycházejících ze Schwannových buněk periferních nervů. Jejich výskyt v oblasti pánve je vzácný. Expandující neurinomy se mohou projevovat pestrou neurologickou symptomatologií nebo útlakem orgánů pánve. Kazuistika: Autoři prezentují případ 60leté pacientky s objemným symptomatickým hluboce uloženým neurinomem pánve. Nemocná podstoupila roboticky asistovanou operaci s kompletní exstirpací tumoru. Pooperační průběh byl nekomplikovaný s dimisí druhý pooperační den. Histologicky byla potvrzena diagnóza neurinomu. Pacientka je 11 měsíců od operace bez obtíží a bez neurologického deficitu. Závěr: Roboticky asistovaná operace umožňuje bezpečnou a efektivní chirurgickou léčbu ve špatně přístupných anatomických prostorech. Magnetická rezonance je obligatorní metodou při předoperačním zobrazení neurogenních nádorů. V případě průkazu neurinomu není histologická verifikace doporučována. Nutná je multidisciplinární spolupráce s dedikovaným týmem se zkušeností s miniinvazivní pánevní chirurgií.

Introduction: Schwannomas are a group of well differentiated benign tumors originating from the Schwann cells of the peripheral nervous system. Their localization in the pelvis is very rare. Schwannomas with expansive growth can cause wide neurologic symptoms or oppression of pelvic organs. Case report: The authors present a case study of a 60-year-old woman with a large, symptomatic deep pelvic schwannoma. The patient underwent robotic-assisted surgery resulting in complete tumor extirpation. The patient’s postoperative course was uneventful with a total of two hospitalization days. The diagnosis of a schwannoma was confirmed by histopathologic analysis. At 11-month follow-up surveillance the patient did not present any neurological deficit or other symptoms. Conclusion: Robotic-assisted surgery allows safe and effective surgical treatment in difficult-to-access anatomical areas. Magnetic resonance imaging is required for preoperative imaging of neurogenic tumors. Histological verification is not recommended in cases where evidence of a schwannoma is found. Multidisciplinary cooperation of a dedicated team experienced in minimally invasive pelvic surgery is necessary.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• nádory pánve * chirurgie   diagnóza   MeSH
• neurilemom * chirurgie   diagnóza   MeSH
• roboticky asistované výkony MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Prezentujeme kazuistiku 27letého muže s generalizací sarkomu malé pánve, jehož prvním a raritním příznakem byla akutně vzniklá hydrokéla.

We report a case of a 27-year-old man with generalized sarcoma of the minor pelvis whose initial and rare manifestation was acute-onset hydrocele.

• MeSH
• antigen CA-125 MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• hydrokéla diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory jater sekundární   MeSH
• nádory pánve * diagnóza   patologie   MeSH
• sarkom * diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• ultrasonografie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Presakrální tumory, ať už benigní nebo maligní, jsou u dospělých vzácné a často asymptomatické. Následkem raritního výskytu a specifického uložení mohou činit značné potíže jak v diagnostice, tak i v terapeutickém procesu. Diagnóza je založena na pečlivě odebrané anamnéze, klinickém nálezu a zobrazovacích metodách. Léčba presakrálních tumorů je dána typem nádoru, komorbiditami a věkem pacienta. Je třeba vzít v úvahu, že s rostoucím věkem se velikost tumoru zvětšuje, zvyšuje se i pravděpodobnost jeho malignity a v neposlední řadě narůstá také množství přidružených komorbidit. Právě kvůli možnosti růstu a riziku maligního zvratu jsou presakrální tumory primárně indikovány k chirurgické léčbě, a to i v případě, že jsou malé nebo asymptomatické. Při léčbě těchto tumorů je důležitá znalost etiologie, diagnostiky a terapeutických postupů. Nesprávná diagnóza nebo nevhodná léčba mohou vést k nepříznivému vývoji tumoru a k významné morbiditě.

Presacral tumors, whether benign or malignant, are rare and often asymptomatic in adults. Due to its rare incidence and specific placement, they can cause considerable difficulties in the diagnosis and the therapeutic process. The diagnosis is based on a carefully taken anamnesis, clinical findings and display methods. Treatment for presacral tumors is determined by the type of tumor, comorbidities, and age of the patient. It is necessary to take into consideration that with increasing age the size of the tumor increases, the probability of its malignancy increases, and last, but not least, the number of associated comorbidities also increase. Specifically, due to the possibility of growth and the risk of malignant reversal, presacral tumors are primarily indicated for surgical treatment, even though they are small or asymptomatic. Knowledge of the etiology, diagnosis and therapeutic procedures is important in the treatment of these tumors. Incorrect diagnosis or improper treatment can lead to adverse tumor development and significant morbidity.

• Klíčová slova
• presakrální nádory,
• MeSH
• chordom MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hamartom MeSH
• lidé MeSH
• meningokéla etiologie   MeSH
• nádory pánve * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• nádory periferního nervového systému MeSH
• pánev chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• pánevní bolest etiologie   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• sakrokokcygeální krajina * abnormality   anatomie a histologie   patologie   MeSH
• sarkom MeSH
• teratom MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Metastázy do skeletu u onkologických pacientů jsou vcelku běžnou záležitostí (v 70 % případů) a jsou příčinou zvýšené morbidity. Většinou jsou sice asymptomatické, ale pokud tomu tak není, jsou zdrojem těžkých komplikací, bolesti a snížené kvality života. Při podezření na metastázu je primární zobrazovací modalitou u dlouhých kostí a kalvy rentgenový skiagram. U páteře a pánve je však skiagram často falešně negativní a uplatňuje se vyšetření na magnetické rezonanci (MR). Není-li toto k dispozici, pak počítačová tomografie (CT). Při podezření na vícečetný rozsev je metodou volby scintigrafie skeletu, SPECT, případně celotělové MR. Drahé hybridní modality typu pozitronové emisní tomografie (PET-CT a PET-MR) se obvykle použijí spíše u již léčených pacientů s narůstajícím podezřením na opožděnou diseminaci. Biopsie (ať už perkutánní či peroperační) se doporučuje jen v případě, že je nejasné origo nebo jsou nutná doplňující histologická, imunologická či genetická vyšetření. V případě známé onkologické diagnózy se zpravidla ověřování neprovádí. Při posuzování rizika patologické fraktury se posuzuje lokalizace a charakter léze, bolestivost, míra destrukce kosti a kvalita kosti v okolí. Lze použít Mirelsovo skóre, u páteře Spinal Instability Neoplastic Score (SIN skóre), které mohou dát vodítko k rozhodnutí, zda provést chirurgickou nebo jinou stabilizaci. U solitárních, či oligometastáz do pěti ložisek lze vedle vlastní onkologické léčby zvážit kurativní zákrok ve formě radioterapie, operace nebo některou z metod intervenčně radiologických, případně kombinací všech. U rozsáhlejšího postižení je cílem paliativní terapie se zachováním mobility a co možná nejvyšší kvality života pacienta, analgetizace a prevence patologických fraktur. U bolestivých ložisek, zejména v axiálním skeletu, je, kromě medikace, metodou první volby radioterapie, klasicky zevním ozářením, nově u selektovaných případů stereotakticky. V indikovaných případech lze zvážit chirurgické řešení – dlahy, hřebování, implantace tumorozních endoprotéz, vertebrální somatektomie se stabilizací, resekce, amputace. Z minimálně invazivních metod se uplatňuje transarteriální embolizace, perkutánní ablace (radiofrekvenční, mikrovlnná, kryoablace, fokusované ultrazvukové pulzy), cementoplastika, neurolýzy, farmakologické blokády. U bolestivých stavů bývají minimálně invazivní metody intervenční radiologie využívány nedostatečně. S výhodou je léčba pacientů v komplexních onkologických centrech s dostatečným zázemím personálním i technickým. Indikace k pokročilejším zákrokům by zásadně měla podléhat projednání na indikační komisi ve spolupráci onkologa, ortopeda/spondylochirurga, radioterapeuta, diagnostického a intervenčního radiologa a algeziologa, patologa, případně dalších odborností dle potřeby.

Skeletal metastases in cancer patients are quite common (in 70 % of cases) and cause significant morbidity. Mostly they are asymptomatic, but if they are not, they are a source of severe complications, pain and compromised quality of life. When metastasis is suspected, the primary imaging modality in long bones and skull is the X-ray imaging. However, in the spine and pelvis, the radiograph is often false negative and magnetic resonance imaging (MRI) is used. If this is not available, then computerized tomography (CT) can be regarded as an option. If dissemination is suspected, scintigraphy, SPECT, or whole-body MR is the method of choice. Expensive hybrid modalities, like positron emission tomography (PET-CT and PET-MR) are typically used in patients already treated with clinical suspicion of dissemination. Biopsy (either percutaneous or peroperative) is only recommended if origin is unclear or additional histological, immunological or genetic testing is required. In the case of a known cancer diagnosis, verification is usually not performed. When assessing the risk of pathological fracture, the location and nature of the lesion, pain, bone destruction, and bone quality are assessed. The Mirels score can be used in long bones, Spinal Instability Neoplastic Score (SIN score) is an alternative for spine lesions, which can give guidance on whether to perform surgical or other stabilization. In solitary or oligometastatic disease (maximum of five foci under 3 cm), curative treatment in the form of radiotherapy, surgery or some of the methods of interventional radiology, or a combination of all, can be considered an addition to the oncological treatment itself. With more extensive disease, palliative therapy aims to maintain mobility and the highest possible quality of life for the patient, to analgesize and prevent pathological fractures. In the case of painful lesions insufficiently responding to medication, especially in the axial skeleton, the first choice is classic external radiotherapy or recently stereatactic radiation therapy. Surgical solutions – splints, nailing, implantation of tumor endoprostheses, vertebral somatectomy with stabilization, resection, amputation can be considered in indicated cases. From minimally invasive methods transarterial embolisation, percutaneous ablation (radiofrequency, microwave, cryoablation, high-intensity focused ultrasound, cementoplasty, neurolysis, pharmacological blocks) are used. The minimally invasive possibilities of interventional radiology are sometimes inadequately used in treatment of painful conditions. Certainly, the treatment of patients in complex oncology centers with sufficient human and technical background is advantageous. Indications for more advanced interventions should in principle be subject to discussion at multidisciplinary boards in collaboration with an oncologist, orthopedic surgeon, surgeon, radiotherapist, diagnostic and interventional radiologist, algesiologist, pathologist, or other specialist as appropriate.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• nádory kostí * diagnostické zobrazování   diagnóza   sekundární   MeSH
• nádory pánve diagnostické zobrazování   diagnóza   terapie   MeSH
• nádory páteře diagnostické zobrazování   diagnóza   terapie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• radiografie metody   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Pánevní high-grade serózní karcinomy (HGSCs) zahrnují karcinom ovaria, vejcovodu a peritonea. Pětileté přežití se bez ohledu na stadium nemoci pohybuje mezi 35–40 %. Většina pacientek je diagnostikována v pokročilých stadiích nemoci. Nový revidovaný a rozšířený dualistický model vzniku karcinomu ovaria ukazuje, že tumory typu II zahrnují většinu high grade serózních karcinomů, karcinosarkom, nediferencovaný karcinom a mohou být dále děleny na morfologické a molekulární subtypy. Mnoho karcinomů typu II se vyvíjí ze serózního tubárního intraepiteliálního karcinomu (STIC), dominantně v distální části vejcovodu, což je velmi pravděpodobné místo původu významné podskupiny high-grade pánevních serózních karcinomů. Cíl práce: Podat přehled o hlavních změnách v chápání vzniku maligních ovariálních nádorů, které vedly k revizi FIGO (International Federation of Gynecology and Obstetrics) klasifikace a jejímu sjednocení pro nádory ovaria, vejcovodu a peritonea. Souhrnně prezentujeme novou klasifikaci, hlavní provedené změny oproti původní klasifikaci a jejich klinický dopad. Metodika: Byly použity výsledky studií a přehledových článků s daným tématem publikovaných do října roku 2016, získaných vyhledáváním s použitím PubMed, MEDLINE-Ovid, Scopus a Cochrane Library pomocí klíčových slov („serous tubal intraepithelial carcinoma“ nebo „high-grade serous ovarian carcinoma“ nebo „FIGO ovarian cancer staging 2014“). Vyhledali jsme a vyhodnotili potenciálně relevantní publikace a prošli jejich referenční seznamy s cílem určit další vhodné studie a publikace. Závěr: Původ většiny případů pánevního HGSC (karcinom ovaria, tuby a peritonea) se předpokládá v epitelu vejcovodu. Hlavními změnami v revidované FIGO klasifikaci extrauterinních pánevních serózních karcinomů bylo rozdělení stadií IC, III a IV, vynechání stadia IIC na základě nových poznatků a zpřesnění prognostických dat. Předpokladem pro správnou léčbu pacientek je adekvátní provedení chirurgického a patologického stagingu včetně určení grade karcinomu. Tyto faktory jsou spolu s operací provedenou s nulovým pooperačním reziduem (R0) nejzásadnějšími prognostickými faktory pro pacientky s karcinomem ovaria, tuby a peritonea.

Introduction: Pelvic high-grade serous carcinomas (HGSCs) include carcinoma of ovary, fallopian tube, and peritoneum. Five-year survival, irrespective of the stage, is between 35–40%. Most patients are diagnosed in advanced stages of the disease. The new revised and expanded dualistic model of ovarian carcinogenesis shows that type II tumors are composed for the most part of high-grade serous ovarian carcinoma, carcinosarcoma, undifferentiated carcinoma and can be further subdivided into morphologic and molecular subtypes. Many type II carcinomas develop from STIC predominantly in the distal portion of the fallopian tube and it is very likely the point of the origin of a significant subset of the pelvic high-grade serous carcinomas. Objective: To provide an overview of major changes in our understanding of the origin of ovarian cancer, that led to the revision of FIGO (International Federation of Gynecology and Obstetrics) classification and its unification for the ovary, fallopian tube and peritoneum. We summarize the new classification, main changes compared to the former one and their clinical impact. Methods: For this review, we have used the results of studies and review articles on the subject published in English up to October 2016. They were identified through a search of literature using PubMed, MEDLINE-Ovid, Scopus and Cochrane Library with the keywords (“serous tubal intraepithelial carcinoma” or “high-grade serous ovarian carcinoma” or “FIGO ovarian cancer staging 2014”). We retrieved and assessed potentially relevant studies, and checked the reference lists of all papers of interest to identify additional relevant publications. Conclusion: The origin of most cases of pelvic HGSC (carcinoma of ovary, the fallopian tube, and peritoneum) is expected in the fallopian tube epithelium. The main changes in the revised FIGO classification for extrauterine pelvic serous carcinomas were subdivision of stages IC, III and IV and elimination of the stage IIC, based on new knowledge and prognostic data. A prerequisite for the proper treatment of patients is to perform adequate surgical and pathological staging, including determining the grade of carcinoma. These factors, coupled with appropriately performed operation with zero postoperative residuum (R0), are the most important prognostic factors for patients with carcinoma of the ovary, fallopian tube, and peritoneum.

• Klíčová slova
• high-grade serózní karcinom,
• MeSH
• geny BRCA1 MeSH
• lidé MeSH
• nádory pánve diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• nádory vaječníků diagnóza   MeSH
• peritoneální nádory diagnóza   MeSH
• prognóza MeSH
• staging nádorů * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Ultrazvuk hraje důležitou roli v diagnostice pánevních tumorů a významně se podílí na jejich následném managementu. Ultrazvukové vyšetření pánevního tumoru lze rozdělit na základní a expertní. Nejdůležitějším úkolem základního ultrazvukového vyšetření je rozlišení mezi normálním a suspektním nálezem. Nález podezřelý ze závažné adnexální patologie je referován k expertnímu ultrazvukovému vyšetření, které s využitím IOTA terminologie rozliší, zda se jedná o nález benigní či maligní. V případě suspektního ovariálního karcinomu pak určí stádium onemocnění. Popis rozsahu nádorového postižení v jednotlivých kompartmentech pánve a dutiny břišní dále selektuje pacientky se známkami suboptimální operability. Mezi známky pokročilého primárně suboptimálně operabilního tumoru (tzn. postižení dutiny břišní, které nám neumožní dosáhnout nulového pooperačního rezidua) patří suprarenální lymfadenopatie, mnohočetné intraparenchymatozní metastázy, velkouzlové postižení mezenteria a difuzní viscerální karcinomatóza. Ve srovnání s CT či MR dosahuje expertní ultrazvukové vyšetření obdobné diagnostické přesnosti, přitom má ale nejvyšší specificitu jak ve stanovení šíření pánevního tumoru v dutině břišní, tak v predikci metastáz v jaterním parenchymu či postižení retroperitoneálních lymfatických uzlin. Asi 30 % pacientek s karcinomem vaječníku má v době diagnózy některou ze známek inoperability. U této skupiny pacientek zahajujeme neoadjuvatní chemoterapii a v případě dobré odpovědi následně indikujeme k intervalové operaci. Podmínkou této alternativy léčby je histologická verifikace tumoru. Spolehlivou, minimálně invazivní a bezpečnou metodou k získání validního histologického vzorku je ultrazvukem naváděná biopsie silnou jehlou (tru-cut biopsie). Mezi základní indikace transvaginálně či transabdominálně prováděné biopsie patří primárně inoperabilní nález, určení origa tumoru, rozlišení mezi benigním a maligním tumorem. Nejčastěji provádíme transvaginálně biopsii z pánevního tumoru či pánevní karcinomatózy, transabdominálně z infiltrovaného omenta.

Ultrasound plays an important role in diagnostics of pelvic tumors and significantly contributes to their subsequent management. Ultrasound of pelvic tumors can be divided into basic and expert. The most important task of basic ultrasound is a distinction between normal and suspicious finding. A finding, which is suspicious of a severe adnexal pathology, is referred to an expert sonography. Using the IOTA criteria, this examination differentiates between benign or malignant findings. In case of a suspicion of an ovarian carcinoma, stage of the disease is determined. A detailed description of the extent of tumor affection in individual compartments of the pelvis and abdominal cavity further identifies patients with signs of suboptimal operability. Signs of suboptimal operability (impossibility to achieve no residual disease after surgery) include suprarenal lymphadenopathy, multiple intraparenchymatous metastases, numerous metastatic nodules in the mesentery and diffuse visceral carcinomatosis. Ultrasound in hands of experienced examiner reaches similar overall accuracy as CT or MRI in staging of advanced cancer, while it has the highest specificity compared to CT or MRI in assesment of the tumor spread in the abdominal cavity and in the prediction of metastases in the liver parenchyma or retroperitoneal lymph node involvement. Approximately 30% of patients with ovarian carcinoma have any of the signs of inoperability at the time of diagnosis. Neoadjuvant chemotherapy is then initiated and followed by interval debulking surgery in case of a good effect of the treatment. However, histological verification of the tumor is necessary before initiation of this kind of therapy. Ultrasound-guided needle biopsy (tru-cut biopsy) is a reliable, minimally invasive and safe method to obtain a valid histological specimen. The basic indications for transvaginally or transabdominally conducted biopsies include primarily inoperable finding, identification of the tumor origin and differentiation between benign and malignant tumor. Biopsy is most often performed transvaginally from pelvic tumor or pelvic carcinomatosis, transabdominally from infiltrated omentum.

• Klíčová slova
• tru-cut,
• MeSH
• biopsie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• nádory pánve * diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• nádory vaječníků diagnóza   MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• ultrasonografie klasifikace   metody   MeSH
• ultrazvukem navigovaná biopsie * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

OBJECT Perineural spread along pelvic autonomie nerves has emerged as a logical, anatomical explanation for selected cases of neoplastic lumbosacral plexopathy (LSP) in patients with prostate, bladder, rectal, and cervical cancer. The authors wondered whether common radiological and clinical patterns shared by various types of pelvic cancer exist. METHODS The authors retrospectively reviewed their institutional series of 17 cases concluded as perineural tumor spread. All available history, physical examination, electrodiagnostic studies, biopsy data and imaging studies, evidence of other metastatic disease, and follow-up were recorded in detail. The series was divided into 2 groups: cases with neoplastic lumbosacral plexopathy confirmed by biopsy (Group A) and cases included based on imaging characteristics despite the lack of biopsy or negative biopsy results (Group B). RESULTS Group A comprised 10 patients (mean age 69 years); 9 patients were symptomatic and 1 was asymptomatic. The L5-S1 spinal nerves and sciatic nerve were most frequently involved. Three patients had intradural extension. Seven patients were alive at last follow-up. Group B consisted of 7 patients (mean age 64 years); 4 patients were symptomatic, 2 were asymptomatic, and 1 had only imaging available. The L5-S1 spinal nerves and the sciatic nerve were most frequently involved. No patients had intradural extension. Four patients were alive at last follow-up. CONCLUSIONS The authors provide a unifying theory to explain lumbosacral plexopathy in select cases of various pelvic neoplasms. The tumor cells can use splanchnic nerves as conduits and spread from the end organ to the lumbosacral plexus. Tumor can continue to spread along osseous and muscle nerve branches, resulting in muscle and bone "metastases." Radiological studies show a reproducible, although nonspecific pattern, and the same applies to clinical presentation.

• MeSH
• elektromyografie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie * MeSH
• močový měchýř patologie   MeSH
• nádory pánve diagnóza   MeSH
• nádory periferního nervového systému diagnóza   MeSH
• následné studie MeSH
• plexus lumbosacralis patologie   patofyziologie   MeSH
• počítačové zpracování obrazu MeSH
• prostata patologie   MeSH
• rektum patologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Při zjištění tumoru v pánvi se nalézáme před problémem stanovení jak jeho origa, tak i biologického chování. Možnost predikovat biologické chování pánevních tumorů již před léčbou je klíčem ke zvolení individuálního přístupu, který zatíží pacientku úměrně k maximálnímu možnému léčebnému efektu. V článku se dále zabýváme pouze gynekologickými nádory. Hlavní prognostické a prediktivní pooperační faktory dobře známé a rutinně používané jsou histologický typ nádoru, stádium onemocnění, stupeň diferenciace, přítomnost lymfangioinvaze, postižení lymfatických uzlin a pooperační nádorové reziduum. Při předoperační predikci biologického chování gynekologických pánevních tumorů vycházíme z anamnézy, klinických ukazatelů - věku a přidružených chorob nemocné (performance status), dále ze stanovení markerů z krve, grafických vyšetření (zejména sonografie) a charakteristik nádoru stanovených na základě histologického, imunohistochemického či molekulárně-genetického vyšetření tkáně získané z excize, laparoskopie či tru-cut biopsie. Mezi prediktivně-prognostické biomarkery, které mohou pomoci předpovídat úspěšnost naší léčby a je možné je využít v triage pacientek před léčbou, je možné zařadit například markery z periferní krve CA125, HE4, ROMA index, přítomnost BRCA 1/2 mutace, předoperační trombocytózu, neutrophil-to-lymphocyte ratio, a dále tkáňové markery, jako je mutace p53, Her2/Neu pozitivitu, přítomnost ER/PR, pozitivitu L1CAM, dále panel 9 proteinových markerů PROVAR, intraepitelální tumor-infiltrující lymfocyty, stanovení proliferační aktivity pomocí proteinu Ki67 (MIB1), genové expresní profily, proteiny rezistence atd. Tyto biomarkery budou v následujícím textu probrány. Pacientka, daný tumor a zvolený léčebný přístup tvoří vždy individualitu, jakési jedinečné spojení, jehož chování a z toho plynoucí QoL (Quality of life - kvalita života), DFI (Disease free interval - období bez nemoci) a OS (Overall survival - celkové přežití) je obtížné predikovat. Proto žádné z dosud používaných vyšetření ani žádný v současnosti známý marker nedokáže lékaři ani pacientce přesně odpovědět na tyto základní existenciální otázky, které si pacientka a její nejbližší pokládají nejčastěji.

When we detect a tumor in the pelvis we find ourselves faced with the problem of determining both the origin, and biological behavior. The possibility to predict biological behavior of pelvic tumors already before treatment is the key to individual patient management with least patient burden proportional to potentially attainable goal. In the article below we deal only with the gynecological tumors. The main postoperative prognostic and predictive factors such as staging, grading, histological type of tumor, lymph node involvement (as included in staging) and postoperative tumor residue are well known and routinely used. However, if we focus on the possibility of preoperative prediction of tumor biological behavior, it can be based on several factors. These include clinical indicators such as patient age at time of diagnosis, patient performance status, blood “markers” assessment, imaging studies results (particularly ultrasound) and processing of biopsy samples obtained by excision from the tumor during laparoscopy or tru-cut biopsy, etc. Other predictive biomarkers that can generally predict success of our therapy include, e.g. CA125, HE4, ROMA index, presence of the BRCA 1/2 or p53 mutation, Her2/neu, ER/PR or L1CAM positivity, PROVAR (a panel of 9 protein markers), intraepithelial tumor-infiltrating lym - phocytes, preoperative thrombocytosis, neutrophil-to-lymphocyte ratio, Ki67 positivity rate (MIB1), gene expression profiles, protein of resistance, etc. These biomarkers will be discussed below. Since the patient, her tumor and the therapeutic approach always form a unique combination, the resulting QoL (Quality of life), DFI (Disease free interval) and OS (Overall survival) are difficult to predict. Therefore, none of the tests used so far and no currently known marker can provide an accurate answer to these basic existential questions that a patient as well as her closest ask the most frequently.

• Klíčová slova
• predikce, biologické chování,
• MeSH
• ABC transportéry analýza   MeSH
• antigen CA-125 krev   MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery * genetika   krev   MeSH
• nádorové proteiny genetika   MeSH
• nádory pánve * diagnóza   krev   ultrasonografie   MeSH
• nádory ženských pohlavních orgánů * diagnóza   krev   ultrasonografie   MeSH
• předoperační období * MeSH
• prognóza MeSH
• proteiny spojené s mnohočetnou rezistencí k lékům analýza   MeSH
• stanovení celkové genové exprese MeSH
• trombocytóza diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl studie: Prezentovat zkušenosti s prováděním ultrazvukově naváděných miniinvazivních biopsií v onkogynekologii. Typ studie: Původní práce. Název a sídlo pracoviště: Onkogynekologické centrum, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha. Předmět a metoda studie: Pod kontrolou abdominální nebo vaginální ultrazvukovou sondou je možné provést miniinvazivní biopsii tumoru břicha, pánve nebo ingvin v případě inoperabilního tumoru, podezření na recidivu gynekologického nebo metastázu negynekologického nádoru, nebo při podezření na přítomnost negynekologického nádoru v pánvi. Závěr: Miniinvazivní biopsie pod ultrazvukovou kontrolou představují dostupnou a poměrně jednoduchou metodu využitelnou v mnoha indikacích nejen v gynekologické onkologii.

Objective: To present our experience with ultrasound-guided minimally invasive bioptic techniques in gynecologic oncology. Subject: Original paper. Setting: Gynecological Oncology Center, Department of Obstetrics and Gynecology, Charles University, First Faculty of Medicine and General Faculty Hospital, Prague. Subject and method: Minimally invasive ultrasound-guided biopsy may be done in patients with primary inoperable disease, suspicious recurrence of gynecological or non-gynecological malignancy or in case of diagnostic uncertainty of pelvic tumor origin. Conclusion: Ultrasound-guided minimally invasive bio-psy represents an accessible and relatively simple method useful in many indications, not only in gynecologic oncology.

• MeSH
• biopsie sentinelové lymfatické uzliny metody   MeSH
• biopsie * klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• nádory břicha diagnóza   MeSH
• nádory pánve diagnóza   MeSH
• nádory ženských pohlavních orgánů * diagnóza   MeSH
• recidiva MeSH
• staging nádorů metody   přístrojové vybavení   MeSH
• tenkojehlová biopsie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• ultrazvuk MeSH
• vybavení k jednorázovému použití MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery analýza   MeSH
• nádory pánve diagnóza   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH