Ciele: Predkladaný výskum sa zaoberá identifikáciou prenatálnych faktorov vplývajúcich na abnormálny neurovývin a postnatálnu manifestáciu autistického fenotypu v súbore 107 chlapcov (priemerný vek 4,31 ± 2,24). Súbor a metódy: Biologické matky autistických chlapcov poskytli údaje týkajúce sa ich reprodukčného zdravia, infekcií počas gravidity, užívaní orálnej antikoncepcie pred počatím, prípadne užívaním návykových látok pred a počas gravidity a tiež informácie týkajúce sa novorodenca. Následne boli chlapci dia gnostikovaný na poruchy autistického spektra (PAS), pomocou dia gnostických nástrojov ADOS-2 (Autism Dia gnostic Observation Schedule) a ADI-R (Autism Dia gnostic Interview – Revised). V ADOSE-2 bol zvolený dia gnostický modul podľa rečových schopností dieťaťa, buď Modul 1 – neverbálny alebo minimálne verbálny chlapci (n = 68) a verbálni chlapci (n = 39). Výsledky: Na základe našich výsledkov, má reprodukčné zdravie matky súvisiace s dĺžkou menštruačného cyklu pred graviditou s autistickým dieťaťom, súvis s mierou rečového postihnutia (p = 0,017), taktiež počet predošlých tehotenstiev (p = 0,026). Matky neverbálnych detí uvádzali kratší cyklus (27,35 dní ± 6,60) ako matky verbálnych detí (30,14 days ± 4,44) a mali viac predošlých tehotenstiev (0,93 ± 1,07 vs. 0,51 ± 0,91). Neuviedli však počet živo narodených detí pred tehotenstvom s autistickým dieťaťom. Deti, ktoré boli neskôr dia gnostikované ako neverbálne, mali dlhší pôrod (od 2 do 48 hod; v priemere 11,13 hod, SD = 9,49), ako verbálne (od 1 do 27 hod, čo bolo v priemere 7,09 hod, SD = 8,91), p = 0,0182. Spôsob pôrodu nezohrával úlohu, ani spôsob počatia (prirodzené vs. umelé). Záver: Skúmanie prenatálnych faktorov v etiológii autizmu z hľadiska rečového vývinu sa javí ako dobrý prístup.

Objectives: The presented research aimed to identify prenatal factors involved in abnormal neurodevelopment and postnatal manifestation of an autistic phenotype in 107 boys (average age 4.31 ± 2.24 years). Materials and methods: Their biological mothers were asked to fill out a comprehensive questionnaire about their reproductive health, infections during pregnancy, oral contraceptive intake before conception, and potential substance abuse before and during pregnancy as well as delivery and newborn information. The boys were subsequently diagnosed with autism spectrum disorder (ASD) using the combination of Autism Diagnostic Observation Schedule (ADOS-2) and Autism Diagnostic Interview – Revised (ADI-R). Based on the ADOS-2 module chosen during diagnosis, boys diagnosed with Module 1 can be classified as nonverbal or minimally verbal (N = 68), while those diagnosed using Module 3 are fully verbal (N = 39). Results: According to our results, reproductive health related to the length of the menstrual cycle before pregnancy with the autistic child seems to play a role with regards to the severity of the disorder (P = 0.017) as well as the number of previous pregnancies (P = 0.026). Mothers of nonverbal children reported to have had a much shorter menstrual cycle (27.35 ± 6.60 days) than those with verbal children (30.14 ± 4.44 days) and reported more previous pregnancies (0.93 ± 1.07 vs. 0.51 ± 0.91), while not reporting the number of live births before they had the autistic child. Children who were later diagnosed as non-verbal had a longer delivery time (from 2 to 48 hours; on average 11.13 hours, SD = 9.49) than verbal ones (between 1 and 27 hours, which was on average 7.09 hours, SD = 8.91), P = 0.0182. Delivery method didn’t play a role in this context, and neither did the type of conception (natural, insemination, etc.). Conclusion: Studying the involvement of prenatal factors in the etiology of autism based on the speech of the child seems to be a promising approach.

• MeSH
• Child MeSH
• Epidemiologic Studies MeSH
• Humans MeSH
• Menstrual Cycle genetics   MeSH
• Neurodevelopmental Disorders diagnosis   etiology   classification   MeSH
• Parturition MeSH
• Autism Spectrum Disorder * diagnosis   classification   complications   MeSH
• Speech Disorders * diagnosis   etiology   classification   MeSH
• Child, Preschool MeSH
• Prenatal Injuries genetics   classification   MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Teratogens classification   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Child, Preschool MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

• Keywords
• vývojová dysfázie,
• MeSH
• Aphasia diagnosis   etiology   classification   MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Disease Management MeSH
• Tongue Diseases * classification   therapy   congenital   MeSH
• Neurodevelopmental Disorders * diagnosis   classification   MeSH
• Speech Disorders diagnosis   classification   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• Practice Guideline MeSH

• MeSH
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Neurodevelopmental Disorders etiology   genetics   MeSH
• Speech Disorders * classification   pathology   MeSH
• Language Development MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH

• MeSH
• Humans MeSH
• Voice Disorders diagnosis   etiology   classification   therapy   MeSH
• Speech Disorders * diagnosis   etiology   classification   rehabilitation   MeSH
• Hearing Disorders complications   therapy   congenital   MeSH
• Rehabilitation of Speech and Language Disorders methods   instrumentation   MeSH
• Hearing Aids MeSH
• Persons with Hearing Disabilities rehabilitation   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Cílem textu je nabídnout jeden z možných pohledů na stanovení diagnostického kódu pro specifické vývojové poruchy řeči a jazyka tak, jak jsou uvedeny v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). Důvodem této rozvahy je námi vnímaná nejednotnost odborníků v chápání definování těchto diagnóz v MKN-10 a tím pádem nejednotnost užívání daných diagnostických kódů v klinické praxi. Text je psán jako námět k další možné diskusi mezi odborníky, která může vést ke společnému odbornému konsensu vzhledem ke specifickým vývojovým poruchám řeči a jazyka.

Our aim is to propose one of the possible determination of the diagnostic code for specific developmental speech and language disorders as defined in the International classification of diseases (ICD-10). The reason for this consideration is the lack of unity among the specialists in understanding of the definitions provided in the ICD-10 that results in different use of the diagnostic codes in clinical practice. Our work suggests topics for discussion among specialists that may pave the way to the consensus regarding the specific developmental speech and language disorders.

• MeSH
• Language Disorders * diagnosis   classification   MeSH
• Speech-Language Pathology organization & administration   MeSH
• Humans MeSH
• International Classification of Diseases MeSH
• Speech Disorders * diagnosis   classification   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Aussprachestörungen im Deutschen sind bei Kindern der häufigste Anlass zur Sprachtherapie. Die Prävalenz dieser liegt bei ca. 16% der 3;6 Jährigen bis hin zum Schuleintritt (Fox-Boyer, 2014a). Grundlage in der Betrachtung von Aussprachestörungen ist das Klassifikationsmodell nach Dodd (1995, 2005), in dem in phonetische Störungen, phonologische Verzögerungen, konsequente und inkonsequente phonologische Störungen differenziert wird. Die Psycholinguistische Analyse kindlicher Aussprachestörungen (PLAKSS-II; Fox-Boyer, 2014b) ist ein reliables und valides Bildbenennungsverfahren, welches im Deutschen zur Überprüfung der Aussprache häufig angewendet wird. In der Therapie wird in motorische und phonologische Ansätze unterschieden. Die gängigste Methode ist die Psycholinguistisch orientierte Phonologie-Therapie (P.O.P.T., Fox-Boyer, 2014c). In diesem evidenzbasierten Ansatz wird das Sprachverarbeitungsmodell von Stackhouse und Wells (1997) berücksichtigt.

Speech pronunciation disorders in German language is the main reason why children come to speech therapist office. The majority is between the age of 3-6, it presents 16% of the population. The basic method for assessing the specification of their speech impairment is the "Dod" classification model (1995, 2005). This method analysis whether the impairment is caused by phonetic disability, phonological retardation or consequent or non-consecvent phonological disability. The psycholinquistical method of child speech impairment analyses (PLAKSS-II, Fox-Boyer, 2014b) is based on a reliable exercise of naming pictures that are, in the German language used to examine the quality of pronunciation. In the therapy, there are two different approaches, motorical and phonological. The common method is the Psycho-linquistical oriented phonological therapy (P.O.P.T., Fox-Boyer, 2014c). This method takes, when analysing the impairment, the Steakhouse and Wellse model into account (1997).

• Keywords
• výslovnost, němčina, fonologie,
• MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Child MeSH
• Language MeSH
• Language Tests MeSH
• Humans MeSH
• Speech Disorders diagnosis   classification   therapy   MeSH
• Psycholinguistics MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Fonetická transkripce je významným nástrojem dobře využitelným všude tam, kde je třeba vizuálně zachytit zvukovou stránku řeči. V mezinárodním kontextu se používá transkripční systém IPA obsahující jednak sadu symbolů, které pokrývají hlásky vyskytující se v různých jazycích světa, jednak diakritická znaménka umožňující zaznamenávat modifikace těchto hlásek. V českém jazykovém prostředí je často preferován systém využívající symbolů české abecedy. Tato česká fonetická transkripce je běžně využívána pro oblast standardu a drobnějších odchylek. Přepis produkce spadající do oblasti řečové patologie však v odborné literatuře zatím uspokojivě diskutován nebyl a rozšíření transkripce v logopedické praxi není běžné. Tento příspěvek si proto klade za cíl seznámit odbornou logopedickou veřejnost s transkripcí jako takovou a se zásadami přepisu kanonické výslovnosti češtiny. Ve druhé části pak diskutujeme možnosti přepisu řečových vad a navrhujeme způsob transkripce běžných vad výslovnosti v češtině, neboť jsme přesvědčeni o důležitosti takového nástroje pro účely efektivní diagnostiky i terapie.

Phonetic transcription may be regarded as an important tool, applicable whenever it is necessary to visually capture the sound patterns of speech. In the international context, the IPA transcription system is used for this purpose; the IPA comprises a set of symbols corresponding to speech sounds occurring in various languages of the world, as well as diacritics which allow the transcriber to capture modifications of speech sounds. In the Czech linguistic environment, conventions for transcribing with the IPA do exist, but a local system making use of Czech alphabet symbols is often preferred. This Czech phonetic transcription is frequently used for transcribing standard pronunciation and minor deviations from it. However, transcription of speech which falls within the domain of speech pathology has not been sufficiently discussed in Czech literature, and transcription is not commonly applied in SLT practice. The objective of this paper is therefore to introduce to SLT practitioners transcription as such and principles of transcribing canonical Czech pronunciation. In the second part, we discuss possibilities of recording speech defects and propose a way of transcribing common pronunciation defects in Czech; we are convinced that this tool may be valuable for the purpose of effective diagnostics and therapy.

• Keywords
• transkripce, fonémy, artikulace, výslovnost,
• MeSH
• Phonetics * MeSH
• Humans MeSH
• Speech Disorders * classification   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Poruchy výslovnosti u dětí v němčině jsou nejčastějším důvodem návštěv logopeda. Převahu mají děti ve věku od 3;6 let do nástupu povinné školní docházky, je jich asi 16 % (Fox-Boyer, 2014a). Základem pro posouzení poruch výslovnosti je klasifikační model podle Dodd (1995, 2005), ve kterém se rozlišují fonetické poruchy, fonologická zpoždění, konsekventní a nekonsekventní fonologické poruchy. Psycholingvistická analýza dětských poruch řeči (PLAKSS-II, Fox-Boyer, 2014b) je reliabilní a validní metoda pojmenovávání obrázků, která se v německém jazyce používá k vyšetření výslovnosti. V terapii se rozlišuje motorický a fonologický přístup. Běžnou metodou je psycholingvisticky orientovaná fonologická terapie (P.O.P.T., Fox-Boyer, 2014c). Tento, na důkazech založený, přístup přihlíží k modelu zpracování řeči Stackhouse a Wellse (1997).

Speech pronunciation disorders in German language is the main reason why children come to speech therapist office. The majority is between the age of 3-6, it presents 16% of the population (Fox-Boyer, 2014a). The basic method for assessing the specification of their speech impairment is the "Dodd" classification model (1995, 2005). This method analysis whether the impairment is caused by phonetic disability, phonological retardation or consequent or non-consecvent phonological disability. The psycho-linquistical method of child speech impairment analyses (PLAKSS-II, Fox- Boyer, 2014b) is based on a reliable exercise of naming pictures that are, in the German language used to examine the quality of pronunciation. In the therapy, there are two different approaches, motorical and phonological. The common method is the Psycho-linquistical oriented phonological therapy (P.O.P.T., Fox-Boyer, 2014c). This method takes, when analysing the impairment, the Steakhouse and Wellse model into account (1997).

• Keywords
• výslovnost, němčina, fonologie,
• MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Child MeSH
• Language MeSH
• Language Tests MeSH
• Humans MeSH
• Speech Disorders * diagnosis   classification   therapy   MeSH
• Psycholinguistics MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Primární progresivní afázie (PPA) jsou neurodegenerativní onemocnění se zpočátku izolovanou alterací řeči, pozvolna progredující do demence. PPA zahrnuje tři klinické jednotky, které se od sebe liší vedle klinického obrazu i nálezem zobrazovacích vyšetření a neuropatologickým podkladem. Nonfluentní/agramatická varianta má nejnižší produkci řeči s apraxií řeči, většinou se jedná o tauopatii; sémantická varianta se vyznačuje postupnou ztrátou významu slov vedoucí k těžké poruše porozumění a podkladem je proteinopatie TDP-43; a pro logopenickou variantu je příznačné výrazné narušení opakování delších vět a anomie, většinou v rámci fokální varianty Alzheimerovy nemoci. Běžné behaviorální projevy u PPA zahrnují neklid, poruchy příjmu potravy, desinhibici a iritabilitu, mnohdy v kombinaci s apatií. Včasné rozpoznání behaviorálních projevů u PPA, účinná podpůrná a farmakologická léčba a důsledná podpora pečovatelů je předpokladem dlouhodobého udržení pacientů v domácím prostředí i prevence nadměrné pečovatelské zátěže rodiny.

Primary progressive aphasias (PPA) are neurodegenerative diseases with isolated language impairment and later progression intodementia. PPA include three clinical subtypes with different clinical manifestation and underlying neuropathology. The nonfluent/agrammatic variant has the lowest language production with apraxia of speech and mostly belongs to tauopathies; the hallmarkof the semantic variant is a progressive loss of the meanings of words resulting in severe impairment of language comprehension,the underlying cause is mostly a TDP-43 proteinopathy; and the logopenic variant is typically manifesting with reducedsentence repetition and anomia, often due to Alzheimer’s disease. Behavioral manifestations in PPA typically include agitation,eating abnormalities, disinhibition and irritability, often associated with apathy. Early recognition of behavioral disturbances inPPA, adequate supportive and pharmacological treatment and concise caregiver support are prerequisites for preventing bothinstitutionalization of patients and excessive caregiver burden.

• Keywords
• nonifluentní/agramatická varianta, logopedická varianta, fokální atrofie,
• MeSH
• Aphasia classification   pathology   MeSH
• Alzheimer Disease MeSH
• Apraxias MeSH
• Behavioral Symptoms etiology   classification   pathology   MeSH
• Humans MeSH
• Speech Disorders etiology   classification   MeSH
• Aphasia, Primary Progressive * classification   complications   pathology   therapy   MeSH
• TDP-43 Proteinopathies MeSH
• Tauopathies MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

• MeSH
• Early Medical Intervention methods   utilization   MeSH
• Child MeSH
• Speech-Language Pathology * methods   organization & administration   trends   MeSH
• Humans MeSH
• Meta-Analysis as Topic MeSH
• Interdisciplinary Communication MeSH
• Child Behavior Disorders etiology   prevention & control   MeSH
• Personality Disorders prevention & control   therapy   MeSH
• Speech Disorders diagnosis   classification   therapy   MeSH
• Learning Disabilities * diagnosis   etiology   therapy   MeSH
• Child, Preschool MeSH
• Psychotherapy methods   MeSH
• Speech Therapy * methods   trends   MeSH
• Speech Intelligibility classification   MeSH
• Case-Control Studies MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Child, Preschool MeSH