JavaScript NENÍ povolen !

Úvod: Akutní pooperační pankreatitida (APP) po proximální pankreatoduodenektomii (PDE) je závažnou komplikací. V práci se zabýváme možnostmi časné diagnostiky APP, odlišením od prostého pankreatického leaku a možnostmi chirurgické terapie. Materiál a metodika: U všech pacientů po PDE pro duktální adenokarcinom hlavy pankreatu komplikovaných pankreatickým leakem typu C, kteří při primární hospitalizaci zemřeli, jsme z pitevních nálezů vyhledali nemocné s histologicky verifikovanou APP. Tuto skupinu nemocných jsme porovnali s pacienty s prostým leakem a s pacienty s nekomplikovaným pooperačním průběhem. Retrospektivně jsme hodnotili pooperační klinický průběh, základní laboratorní a zobrazovací vyšetření. Sledované parametry jednotlivých skupin jsme statisticky srovnávali pomocí Fisherova LSD testu. Za hladinu statistické významnosti jsme stanovili p = 0,05. Veškeré analýzy byly provedeny v programu STATISTICA 10.0 (StatSoft CR s.r.o.). Výsledky: V letech 2007−2011 jsme provedli na Chirurgické klinice 2. LF UK a ÚVN 160 PDE pro prokázaný duktální adenokarcinom. APP s pooperačním pankreatickým leakem typu C jsme zaznamenali u 4 (2,5 %) pacientů. Žádný z těchto pacientů primární hospitalizaci nepřežil. U 3 pacientů této skupiny jsme nalezli 1. POD signifikantně vyšší hladiny pankreatických amyláz v séru oproti ostatním skupinám. Současně jsme v této skupině v 75 % pozorovali rychle narůstající plazmatickou koncentrací CRP od 1. do 5. POD. Kontrastní CT vyšetření, hodnocená zpětně, do 5. POD, neprokázalo APP. Pouze v jednom případě CT prokázalo 9. POD CT obraz APP dle Balthazara typ E. Závěr: V časné diagnostice APP u pacientů po PDE je vedoucím příznakem náhlá změna klinického stavu. Z laboratorních výsledků jsme pozorovali nárůst sérových koncentrací AMS a CRP. Kontrastní CT vyšetření je na základě našeho pozorování z hlediska časné diagnostiky nepřínosné. V případě časné diagnózy APP zůstává nadále otázkou dokončení totální pankreatektomie a její načasování. Klíčová slova: pankreatická píštěl − akutní pooperační pankreatitida – proximální pankreatoduodenektomie – drenáž − totální pankreatektomie

Introduction: Acute postoperative pancreatitis (APP) after proximal pancreatoduodenectomy (PDE) is a major and serious complication. The purpose of the the study is early diagnosis of APP, differentiation from pancreatic stump leak and possibilities of surgical treatment. Material and methods: Of all patients who underwent PDE for ductal adenocarcinoma of the pancreatic head complicated by type C pancreatic leak, who died during primary hospitalization, we used autopsy findings to find patients with histologically confirmed APP. We compared this group to patients with only a pancreatic leak and patients with an uncomplicated clinical course. We retrospectively evaluated the postoperative clinical course, and radiological and laboratory data of all patients. These parameters were statistically compared between the individual groups using Fisher LSD test. We considered p = 0.05 to be statistically significant. Data were analysed using software STATISTICA 10.0 (StatSoft CR s.r.o.). Results: One hundred sixty patients underwent PDE for ductal adenocarcinoma at our institution between 2007−2011 and were retrospectivaly reviewed. APP with postoperative type C pancreatic leak was observed in 4 (2.5%) patients; none of these patients survived. We found significantly higher levels of serum pancreatic amylase (AMS) on the 1. postoperative day in 3 of these patients compared to the other groups. Significantly increasing levels of CRP during the the first 5 postoperative days were observed in 75% of these patients. Retrospectively analysed contrast CT scans up to the 5th POD did not show APP. Only 1 patient had findings of APP type E according to Balthazar on CT scan performed on the 9th POD. Conclusion: The most significant factor in early diagnosis of APP after PDE is an abrupt change in clinical status. We also observed significantly higher levels of serum concentrations of CRP and AMS. Based on our findings, CT scan is not beneficial in the early diagnosis of APP. In cases of early diagnosed APP after PDE, the question of performing a completion pancreatectomy and its timing remains. Key words: Pancreatic leakage − acute postoperative pancreatitis – proximal pancreatoduodenectomy − drainage − total pancreatectomy.

Článek

Akutní pankreatitida – novinky v léčbě
[Acute pancreatitis – new developments in treatment]

Špičák, Julius, 1952-
Autor Autorita Klinika hepatogastroenterologie IKEM Praha

Vnitřní lékařství. 2013 ; 59 (7) : 597-605.

ISSN 0042-773X
Medvik
Zdroj

Akutní pankreatitida zůstává potenciálně velmi závažným onemocněním. Těžká pankreatitida (do 20 %) je podle nových klasifikačních schémat podmíněna strukturálními změnami a orgánovým selháním. Prvním kritickým momentem je rychlý vznik pankreatické nekrózy, druhým její obvykle opožděná infekce. Pankreatitida se dále může komplikovat nejčastěji jinými infekčními komplikacemi, krvácením, kompartment syndromem a dekompenzací komorbidit. V časné fázi je nejdůležitějším opatřením aktivní expanze krevního volumu a léčba orgánové dysfunkce. Paušální antibiotická profylaxe byla odmítnuta a je indikována pouze u známek přetrvávajícího oběhového selhávání a syndromu zánětlivé odpovědi. Variantami antibiotických režimů jsou obvykle ciprofloxacin s metronidazolem, imipenem a meropenem podávané nejméně 10–14 dnů. Poté je třeba profylaxi vyhodnotit a případně v ní i pokračovat změněným režimem. Průběžně se vyhodnocují jak výsledky odběrů, tak zobrazovacích metod a podávání antibiotik se adekvátně upravuje. V případě průkazu infekce se nasazují antibiotika podle obvyklých mikrobiologických parametrů a klinických souvislostí. Případný operační zákrok (nekrektomie) se maximálně oddaluje. Indikací je zhoršení přes intenzivní péči, např. nově vzniklá sepse, bolesti, neschopnost přijímat potravu či komplikace, jako např. krvácení. V poslední době se proti otevřené chirurgické nekrektomii prosazují derivace infikované nekrózy miniinvazivními postupy, jako jsou transkutánní drenáž, laparoskopická videoasistovaná nekrektomie a endoskopická transgastrická nekrektomie. Metody lze kombinovat. Mortalita i morbidita miniinvazivních přístupů je ve srovnání významně nižší.

Acute pancreatitis continues to be a potentially very severe disease. According to new classification schemes, a severe pancreatitis (up to 20%) is conditioned by structural changes and organ failures. The first critical moment concerns a fast development of pancreatic necrosis, followed by delayed infection. The most common complications of pancreatitis include infections, bleeding, compartment syndrome and decompensation of comorbidities. At the early stage the most important measure concerns the active expansion of blood volume and treatment of organ dysfunction. General antibiotic prophylaxis has been rejected; it is indicated only if there are signs of persistent circular failure and inflammatory response syndrome. The choice of antibiotic regimens usually includes Ciprofloxacin plus Metronidazole, Imipenem and Propene, administered for at least 10 to 14 days. After that the prophylaxis should be assessed and it may be continued under a changed regimen. The lab tests as well as imaging methods are continuously monitored and the administration of antibiotics is adequately adjusted. If infection is demonstrated antibiotics are indicated based on standard microbiological parameters and clinical relationships. Any surgical intervention (nephrectomy) is delayed as long as possible. Indication would concern impaired condition despite intensive care, e.g. newly developed sepsis, pains, food intake inability or other complications, such as bleeding. Recently the open surgical nephrectomy is confronted with derivations of infected necrosis via mini‑invasive procedures, such as transcutaneous drainage, laparoscopic video‑assisted nephrectomy or endoscopic transgastric nephrectomy. The methods may be combined. Mortality and morbidity of mini‑invasive procedures are comparably significantly lower.