Úvod: U dětského pacienta v paliativním režimu může být zapotřebí zajištění žilního přístupu, který lze využívat v domácím i v nemocničním prostředí. Narušení kožní integrity však může zvýšit rizika, která mohou dětského pacienta ohrozit i na životě. Cíl: Identifikovat a vyhodnotit rizika spojená s péči o centrální žilní katétry. Metodika: Identifikace a vyhodnocení rizik probíhalo pomocí analýzy FMEA (Failure Mode and Effect Analysis) a brainstormingu. Výsledky: Rizika identifikovaná expertním týmem byla vyhodnocena jako významná. Ani nápravnými opatřeními není možné rizika zcela eliminovat, lze ale docílit jejich snížení na minimum. Závěr: K zajištění dlouhodobé funkčnosti centrálních katétrů je zapotřebí vhodné edukování pečujících a správně provedená ošetřovatelské péče.

Introduction: For a paediatric patient on palliative care, the provision of venous access may be required, which can be used in the home or hospital setting. However, disruption of skin integrity may increase the risks, which can be life-threatening for the paediatric patient. Objective: Identify and assess the risks associated with central venous catheter care. Methodology: FMEA (Failure Mode and Effect Analysis), expert team brainstorming. Results: The risks analysed were assessed as significant. Even corrective measures cannot eliminate the risks completely, but they can be reduced to a minimum. Conclusion: Appropriate education and proper nursing care are needed to ensure the long-term functionality of central catheters.

• MeSH
• centrální žilní katétry * škodlivé účinky   MeSH
• dítě MeSH
• katétrové infekce etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče MeSH
• periferní katetrizace škodlivé účinky   MeSH
• riziko MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• cévní přístupy * MeSH
• katétrové infekce etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• parenterální výživa doma * metody   ošetřování   MeSH
• periferní katetrizace ošetřování   MeSH
• trombóza diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Článek předkládá další adaptovaný klinický doporučený postup (KDP), který navazuje na předchozí dva, zaměřené na ošetřování periferních a centrálních žilních vstupů u novorozenců a kojenců (Pediatrie pro praxi č. 2/2018 a č. 5/2018). Cílem tohoto postupu je poskytnout kompetentním zdravotnickým pracovníkům praktické informace, týkající se hodnocení a akutního řešení komplikací žilních vstupů u novorozenců a kojenců, kteří jsou ohroženi více než ostatní děti nebo dospělí pro malý průsvit žil, nedostatečnou podpůrnou funkci pojivové tkáně a potřebu podávání parenterální výživy a jiných vysoce osmolálních látek. Na vzniku poškození se rovněž podílí zvýšená křehkost a zranitelnost cév a obtížné zavedení a fixace katétrů nebo kanyl. Zatímco komplikace, spojené se zaváděním žilních katétrů nebo kanyl, bývají zpravidla krátkodobé a řeší se okamžitě, komplikace spojené s používáním žilních katétrů a kanyl jsou dlouhodobější a mívají i nepříjemné následky. Proto je v článku zmíněna také prevence uvedených komplikací.

The article presents another adapted clinical practice guideline (CPG) which follows the preceding two guidelines dealing with care of peripheral and central venous access in neonates and infants (published in Pediatrie pro praxi No. 2/2018 and No. 5/2018). The aim of the guideline is to provide the competent health care workers with practical information concerning assessment and solution of complications of venous access in neonates and infants who are endangered more than other children or adults due to small lumen of veins, insufficient supporting function of the connective tissue and the need for delivery of parenteral nutrition and other high osmolality solutions. Also increased fragility and vulnerability of blood vessels and difficult insertion and fixation of catheters or cannulae are involved in the development of damage. While the complications connected with insertion of venous catheters or cannulae are usually short-time and are solved immediately, the complications connected with the use of venous catheters or cannulae are usually lasting longer and have unpleasant consequences. Therefore prevention of the above mentioned complication is also indicated in the article.

• MeSH
• extravazace diagnostických a terapeutických materiálů diagnóza   ošetřování   prevence a kontrola   MeSH
• flebitida diagnóza   ošetřování   prevence a kontrola   MeSH
• katétrové infekce etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• ošetřovatelství - vzorové postupy MeSH
• periferní katetrizace * ošetřování   škodlivé účinky   trendy   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Peripherally inserted central catheters (PICCs) are used to administer parenteral nutrition (PN) in very low birth weight infants (VLBW; <1500 g). Clinicians try to optimize early nutrition but also minimize the risks associated with intravascular devices. The objective of this study was to examine the early nutrition impact of discontinuing PN at different enteral feed volumes in VLBW infants. METHODS: In this unmasked, multicenter, randomized controlled trial, patients were randomly assigned to PICC removal and PN discontinuation at an enteral feed volume of 100 mL/kg/day (intervention) or 140 mL/kg/day (control). Clinically stable VLBW infants with a PICC in situ who were receiving PN were eligible for inclusion. Infants with major congenital anomalies were excluded. A total of 139 patients were enrolled; 69 and 70 patients were randomized to the intervention and control groups, respectively. The primary outcome measure was the mean difference in time (days) to regain birth weight. RESULTS: The groups were well matched at study entry. Patients in the intervention group regained birth weight more slowly (mean difference 1.5 days CI: 0.3-2.7 days, P = 0.01). The mean difference in time to regain birth weight for infants <1000 g was 2.8 days (95% CI: 0.8-4.8 days, P = 0.008). CONCLUSIONS: In VLBW infants, early PICC removal at an enteral feed volume of 100 mL/kg/day compared with later removal at 140 mL/kg/day resulted in a significant delay in time to regain birth weight, and this delay was more pronounced in infants <1000 g.

• MeSH
• enterální výživa MeSH
• hmotnostní přírůstek * MeSH
• katétrové infekce * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci novorozenců * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• novorozenec s velmi nízkou porodní hmotností * MeSH
• novorozenec MeSH
• parenterální výživa škodlivé účinky   MeSH
• periferní katetrizace MeSH
• porodní hmotnost * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Centrální venózní katetry jsou u hematologických pacientů vyžadujících intenzivní léčbu nebo podávání parenterální chemoterapie často využívaným přístupem pro zajištění žilního vstupu. Přes četné výhody centrálních venózních katetrů může být jejich používání spojeno s mnohými komplikacemi. Mezi nejzávažnější a nejčastější komplikace patří rozvoj katetrových infekcí, které zvyšují morbiditu a mortalitu pacientů. Pod záštitou České leukemické skupiny – pro život (CELL) byla formou dotazníků provedena retrospektivní analýza používání centrálních žilních katetrů a výsledků mikrobiologického vyšetření těchto katetrů na hematologických centrech České a Slovenské republiky. V analýze byla hodnocena data ze 7 pracovišť dospělého věku a 4 pracovišť pediatrických za rok 2015. Celkově bylo na pracovištích zavedeno 3 195 centrálních venózních katetrů, kdy krátkodobé centrální venózní katetry byly používány 4krát častěji než dlouhodobé. Preferovaným podtypem krátkodobého katetru podle místa zavedení byly katetry zavedené cestou vena subclavia (49,7 %), ale mezi jednotlivými centry byly významné rozdíly dané především zvyklostí pracoviště. K mikrobiologickému vyšetření bylo odesláno průměrně 45 % extrahovaných katetrů, z dětských pracovišť byl zaslán k vyšetření významně vyšší podíl katetrů než z dospělých pracovišť (65,3 % vs. 33,5 %). Průměrně u 20 % z celkového počtu odeslaných katetrů k mikrobiologickému vyšetření byl prokázán pozitivní kultivační záchyt. Nejfrekventnějším kultivačním záchytem byly grampozitivní koky, zastoupené koaguláza negativními stafylokoky a dále Staphylococcus aureus. V případě eliminace koaguláza negativních stafylokoků převažovaly v mikrobiologických záchytech gramnegativní bakterie, především enterobakterie Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli a Klebsiella pneumonie. Při srovnání výsledků analýzy s daty ze světových prací a doporučení se situace na hematologických centrech v České a Slovenské republice významně neliší. I tak analýza ukázala mezi jednotlivými centry významné rozdíly a nezbytnost důsledného dodržování platných mezinárodních doporučení pro prevenci a diagnostiku katetrových infekcí, jejichž souhrn v práci předkládáme.

Central venous catheters are routinely used as a venous access in haematological patients requiring intensive care or parenteral chemotherapy. Despite its many benefits, the use of central venous catheters can be associated with several complications. The most serious and most common complications are catheter related bloodstream infections that significantly increase morbidity and mortality of patients with haematological malignancy. On behalf of the Czech leukaemia group for Life (CELL), a retrospective analysis of the use of central venous catheters and the results of microbiological examination of extracted central venous catheters at haematological centres in Czech Republic and Slovakia was performed. A short questionnaire was used for this purpose. Data from 2015 from 7 adult and 4 paediatric centres were evaluated. A total of 3195 central venous catheters were inserted in the centres involved, whereby short-term catheters were used 4 times more often than long-term catheters. The preferred subtype of short-term catheter according to the site of insertion were catheters inserted via the subclavian vein (49.7%), however there were significant differences between centres. On average – 45% of the extracted catheters were sent for microbiological examination. A significantly higher proportion of catheters were thus examined in paediatric centres compared to adult centres (65.3% vs. 33.5%). Positive culture results were found on average in 20 % catheters examined microbiologically. Most frequently, catheter tip cultures involved gram positive cocci, mostly coagulase negative staphylococci and Staphylococcus aureus. When coagulase negative staphylococci were excluded, gram negative bacteria namely Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli, and Klebsiella pneumoniae, were the most prevalent findings. No significant differences were found in Czech and Slovak haematological centres when compare to international data and recommendations. Nevertheless, significant differences between individual centres were observed and thus we believe that more strict compliance with current international recommendations for the prevention and diagnosis of catheter related infections is required. These guidelines are also part of this manuscript.

• MeSH
• centrální žilní katétry * klasifikace   mikrobiologie   škodlivé účinky   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• Enterococcus MeSH
• gramnegativní bakterie klasifikace   MeSH
• hematologické nádory komplikace   MeSH
• katétrové infekce * diagnóza   etiologie   mikrobiologie   prevence a kontrola   MeSH
• krevní nemoci komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Staphylococcus MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Slovenská republika MeSH

• Klíčová slova
• Transvenózní extrakce elektrod,
• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antifungální látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• bakteriální infekce a mykózy diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• defibrilátory implantabilní * mikrobiologie   škodlivé účinky   MeSH
• diabetes mellitus etiologie   MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární využití   MeSH
• endokarditida etiologie   mikrobiologie   prevence a kontrola   MeSH
• kardiocentra metody   trendy   využití   MeSH
• kardiochirurgické výkony metody   trendy   využití   MeSH
• katétrové infekce * diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• kultivační vyšetření krve metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• plicní embolie diagnóza   komplikace   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• renální insuficience etiologie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• srdeční selhání MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Vzrůstající počet pacientů s dlouhodobými centrálními žilními katetry je spojen s narůstající frekvencí jejich potenciálních komplikací. Jednu z nejzávažnějších komplikací představují katetrové sepse. Článek se zabývá etiologií, diagnostikou a terapií katetrových sepsí. Dvěma základními léčebnými možnostmi jsou extrakce katetru a systémová antibiotická terapie nebo systémová antibiotická terapie v kombinaci s aplikací baktericidního roztoku intraluminálně do katetru – antibiotická zátka (koncentrovaný roztok antibiotika a heparinu) nebo etanolová zátka (většinou 70% etanol). Popsány jsou indikace, kontraindikace, technické způsoby provádění i možné komplikace této léčby. Je konstatováno, že kombinovaná systémová antibiotická léčba a etanolová zátka je v terapii katetrových sepsí bezpečnou, relativně jednoduchou a velmi efektivní léčbou, jejíž účinnost je srovnatelná či vyšší než u klasické antibiotické zátky. Recentní publikované údaje opravňují použití této metody i u nejnižších věkových kategorií v pediatrii a naznačují její budoucí použití nejen v terapii, ale i v oblasti prevence katetrových sepsí u pacientů s dlouhodobým CŽK a vysokým rizikem rozvoje sepse.

The increasing number of patients with long-term central venous catheters is associated with increasing frequency of their potential complications. One of the most severe complications is represented by catheter related sepsis. This article describes etiology, diagnostic process and therapy of catheter related sepses. There are two main therapeutic options - extraction of catheter and systemic antibiotic treatment or systemic antibiotic treatment in combination with application of bactericide solution into catheter lumen - antibiotic lock (solution containing a high concentration of antibiotic with heparin) or ethanol lock (mostly 70% ethanol solution). Indications, contraindications, technical aspects of application and possible complications are described. It is concluded that combined therapy including systemic antibiotics and ethanol lock is safe, relatively simple and very effective treatment in therapy of catheter sepsis with the same or higher efficacy then in antibiotic lock treatment. Recently published data warrants the application of this treatment in the lowest age groups of patients in pediatrics and suggest its possible usage not only as a treatment, but also in the field of prevention of catheter sepses in patients with long-term catheters and with high risk of septic states.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• antiinfekční látky lokální aplikace a dávkování   MeSH
• biofilmy účinky léků   MeSH
• centrální žilní katétry * škodlivé účinky   MeSH
• design vybavení MeSH
• dítě MeSH
• ethanol * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• katetrizace centrálních vén škodlivé účinky   MeSH
• katétrové infekce * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• kontaminace zdravotnického vybavení prevence a kontrola   MeSH
• lékové roztoky MeSH
• lidé MeSH
• sepse etiologie   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Cieľom práce je názorne dokumentovať peroperačné a pooperačné komplikácie po perkutánnej transhepatickej drenáži žlčových ciest a na základe vlastných skúseností poukázať na možnosti riešenia týchto komplikácií v nemocničnej starostlivosti, ako aj na spôsoby prevencie komplikácií v ambulantnej starostlivosti kde sa uplatňuje úloha ošetrujúceho personálu – sestier Agentúr domácej ošetrovateľskej starostlivosti (Agentur domácí péče). Materiál a metodika: Na Oddelení rádiológie Fakultnej nemocnice F. D. Roosevelta v Banskej Bystrici sa vykoná ročne vyše 100 výkonov perkutánnej transhepatickej drenáže žlčových ciest, v roku 2013 sa vykonalo 105 výkonov. Indikáciou boli inoperabilné cholangiokarcinómy (Klatskinove nádory a nádory distálneho choledochu) a benígne ochorenia žlčovodov kde nebolo možné vykonať endoskopickú drenáž (benígna stenóza choledochu, stenóza biliodigestívnej anastomózy, intrahepatálna cholelitiáza). Na II. chirurgickej klinike SZU bolo v období 2009 – 2013 hospitalizovaných 151 pacientov s prekutánnou transhepatickou drenážou žlčových ciest, z toho bolo 98 u malígnych obštrukcií a 53 u benígnych obštrukcií. Výsledky: U 151 pacientov hospitalizovaných na chirurgickej klinike sa vyskytli tieto pooperačné komplikácie: nepriechodnosť katétra v 6,6 %, biliárna peritonitída v 2 %, sepsa s cholangoitídou v 3,3 % a krvácanie v 4,6 % prípadov. Mortalita v priamej súvislosti s PTD výkonom bola 0,66 % (1 pacient). Záver: Perkutánna transhepatická drenáž žlčových ciest vyžaduje skúseného rádiológa, ktorý dokáže zvládnuť všetky peroperačné komplikácie. Súčasne vyžaduje skúsený zdravotnícky personál, ktorý správne drenážne katétre ošetruje a včas rozpozná závažné komplikácie. Komplikácie perkutánnej transhepatickej drenáže sa vyskytujú aj počas ambulantnej starostlivosti, preto je pri ich riešení dôležitá súčinnosť sestier Agentúr domácej ošetrovateľskej starostlivosti s nemocničnými pracoviskami, ktoré túto drenáž vykonávajú. Preplach drenážneho katétra by mal byť v katalógu výkonov domácej ošetrovateľskej starostlivosti.

Introduction: The aim of this work is to demonstrate perioperative and postoperative complications after percutaneous transhepatic drainage of the biliary tract and, on the basis of our own experience, to show the possibilities of solving these complications within hospital care as well as the ways of preventing such complications in outpatient and home care where the role of home care nurses is very important. Material and methods: At the Department of Radiology in F.D. Roosevelt Teaching Hospital Banska Bystrica, more than 100 percutaenous transhepatic biliary tract drainage procedures are performed every year. In 2013, 105 such procedures were performed. Indications included nonresectable cholangiocarcinomas of the biliary confluence (Klatskin tumours) or common bile duct as well as benign bile obstructions in which endoscopic drainage could not be performed (benign stenosis of thecommon bile duct, stenosis of biliodigestive anastomosis, intrahepatic biliary stones). Between 2009 and 2013, 151 patients with percutaneous transhepatic drainage of the biliary tract were hospitalised at the Department of Surgery in F.D. Roosevelt Hospital Banska Bystrica,of whom 98 had malignant obstruction and 53 benign obstruction. Results: In 151 patients hospitalised at the Department of Surgery, the following postoperative complications occurred: catheter obliteration in 6.6%, biliary peritonitis in 2%, sepsis with cholangitis in 3.3% and haemorrhage in 4.6% of all patients. Mortality directly related to the PTD procedure was 0.66% (1 patient). Conclusion: Percutaneous transhepatic biliary tract drainage requires a skilled radiologist who is able to manage all perioperative complications. At the same time, experienced medical staff are needed who are able to treat the drainage catheters correctly and are able to recognize severe complications in time. Complications after PTD occur also during home care of the patients; therefore, cooperation of home care nurses with hospitals where PTD is performed is therefore important. Catheter flushing should be included in the catalogue listing home care procedures.

• MeSH
• agentury domácí péče MeSH
• bakteriální infekce etiologie   MeSH
• chirurgie žlučových cest * škodlivé účinky   MeSH
• cholangiokarcinom komplikace   MeSH
• cholangitida komplikace   MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• drenáž * ošetřování   škodlivé účinky   využití   MeSH
• játra MeSH
• katetrizace * škodlivé účinky   MeSH
• katétrové infekce etiologie   MeSH
• krvácení komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• nádory MeSH
• nemoci žlučových cest * komplikace   MeSH
• neprůchodnost katétru MeSH
• paliativní péče MeSH
• peritonitida * etiologie   komplikace   MeSH
• peroperační komplikace MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• radiologie MeSH
• Rouxova Y-anastomóza MeSH
• sepse etiologie   mikrobiologie   MeSH
• žluč mikrobiologie   MeSH
• žlučové cesty intrahepatální * patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

We reviewed medical records of all patients (n = 4) who underwent facial composite tissue allotransplantation (FCTA) at our center between April 2009 and May 2011; data were censored in June 2012. We searched for FCTA publications and reviewed them for infectious complications and prophylaxis strategies. Three patients received full and one partial FCTA at our institution. Two recipients were cytomegalovirus (CMV) Donor (D)+/Recipient (R)- and two CMV D+/R+. Perioperative prophylaxis included vancomycin, cefazolin and micafungin and was adjusted based on peritransplant cultures. Additional prophylaxis included trimethoprim-sulfamethoxazole and valganciclovir. Two recipients developed surgical site infection and two developed pneumonia early after transplantation. Both CMV D+/R- recipients developed CMV disease after discontinuation of prophylaxis, recovered with valganciclovir treatment and did not experience subsequent rejection. Other posttransplant infections included bacterial parotitis, polymicrobial bacteremia, invasive dermatophyte infection and Clostridium difficile-associated diarrhea. Nine publications described infectious complications in another 9 FCTA recipients. Early posttransplant infections were similar to those observed in our cohort and included pulmonary, surgical-site and catheter-associated infections. CMV was the most frequently described opportunist. In conclusion, infections following FCTA were related to anatomical, technical and donor/recipient factors. CMV disease occurred in D+/R- recipients after prophylaxis, but was not associated with rejection.

• MeSH
• antiinfekční látky terapeutické užití   MeSH
• cytomegalovirové infekce farmakoterapie   etiologie   MeSH
• Cytomegalovirus MeSH
• dospělí MeSH
• homologní transplantace MeSH
• infekce chirurgické rány farmakoterapie   etiologie   MeSH
• katétrové infekce farmakoterapie   etiologie   MeSH
• kombinace léků trimethoprim a sulfamethoxazol terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obličej chirurgie   MeSH
• pneumonie farmakoterapie   etiologie   MeSH
• pooperační komplikace * MeSH
• přežívání štěpu MeSH
• prognóza MeSH
• rejekce štěpu farmakoterapie   etiologie   MeSH
• transplantace tkání škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH
• Research Support, U.S. Gov't, Non-P.H.S. MeSH

• MeSH
• arteriovenózní píštěl chirurgie   ošetřování   MeSH
• arteriovenózní zkrat využití   MeSH
• centrální žilní katétry škodlivé účinky   trendy   využití   MeSH
• cévní přístupy * trendy   využití   MeSH
• cévní protézy škodlivé účinky   trendy   využití   MeSH
• chronická renální insuficience * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• dialýza ledvin metody   trendy   využití   MeSH
• katétrové infekce etiologie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• náhrada funkce ledvin * metody   trendy   využití   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• statistika jako téma MeSH
• ultrasonografie metody   využití   MeSH
• žilní trombóza etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH