Úvod: Peritonitida patří mezi život ohrožující stavy zatížené vysokou mortalitou a morbiditou. Prognóza závisí na faktorech spojených s pacientem, charakterem onemocnění, použitými diagnostickými a terapeutickými metodami. Cílem práce bylo retrospektivně analyzovat soubor pacientů se sekundární peritonitidou, z tohoto souboru porovnat skupiny pacientů bez sterkorální peritonitidy a se sterkorální peritonitidou, stanovit hodnotu indexu prognostického systému MPI a zjistit, nakolik se shoduje s našimi výsledky. Metoda: Za období dvou let (2012–2013) byla analyzována data 124 pacientů operovaných s nálezem sekundární peritonitidy. Soubor byl rozdělen podle typu peritonitidy na skupinu A s jinou než sterkorální a skupinu B se sterkorální peritonitidou. Tyto skupiny byly dále porovnávány. Predikce mortality byla ověřena pomocí Mannheim Peritonitis Index (MPI). Výsledky: V celém souboru 124 operovaných pacientů bylo celkem 70 mužů a 54 žen. Průměrný věk pacientů byl 63 let, průměrná délka hospitalizace 18 dní, během hospitalizace zemřelo 18 pacientů (15 %). Průměrná hodnota MPI skóre byla 19, což odpovídá predikci mortality 18 %. Ve skupině A 68 pacientů bez sterkorální peritonitidy byl průměrný věk 59 let, průměrná délka hospitalizace 12 dní. Z této skupiny zemřeli během hospitalizace 2 pacienti (3 %). Průměrná hodnota MPI skóre byla 9, což odpovídá predikci mortality 9 %. Ve skupině B 56 pacientů se sterkorální peritonitidou byl průměrný věk 67 let, průměrná délka hospitalizace 25 dní. Z této skupiny během hospitalizace zemřelo 16 pacientů (29 %). Průměrná hodnota MPI skóre byla 29, což odpovídá predikci mortality 31 % pro tuto skupinu pacientů. Závěr: Z porovnání obou skupin vyplývá, že u skupiny bez sterkorální peritonitidy je podstatně nižší mortalita, menší počet komplikací a kratší délka hospitalizace než u skupiny se sterkorální peritonitidou. K predikci mortality u peritonitidy lze použít základních klinických dat, stejně jako sofistikovaných skórovacích systémů. V naší studii se osvědčil jednoduchý skórovací systém Mannheim Peritonitis Index.

Introduction: Peritonitis is a life-threatening disease with high mortality and morbidity. The prognosis depends on patient factors, the nature of the disease, and on diagnostic and therapeutic methods. The goal of our study was to perform a retrospective analysis of a group of patients with secondary peritonitis and to compare patients with non-stercoral peritonitis and those with stercoral peritonitis, and finally, to determine the prognostic value of the MPI prognostic index. Methods: We analysed 124 patients who had undergone surgery for secondary peritonitis during the years 2012–2013. We divided the patients into two groups. Group A comprised patients with non-stercoral peritonitis and group B consisted of patients with stercoral peritonitis. We compared the two groups and predicted the peritonitis outcome using the Mannheim Peritonitis Index (MPI). Results: The complete sample of 124 patients consisted of 70 men and 54 women. The average age of the patients was 63 years and the average length of hospitalization was 18 days. In total, 18 patients (15%) died during their hospitalization. The average MPI score was 19, which correlates to an 18% mortality rate prediction. In group A, which consisted of 68 patients with non-stercoral peritonitis, the average age was 59 years and the average length of hospitalization was 12 days. Two patients (3%) from this group died during hospitalization. The average MPI score was 9, which correlates to a 9% mortality rate prediction. In group B, which consisted of 56 patients with stercoral peritonitis, the average age was 67 years and the average length of hospitalization was 25 days. 16 patients (29%) from this group died during hospitalization. The average MPI score was 29, which correlates to a 31% mortality rate prediction. Conclusions: The outcome of our comparison between the two groups is that group A with non-stercoral peritonitis had a significantly lower mortality, lower number of complications and a shorter length of hospitalization. Both basic clinical data and sophisticated scoring systems can be used for mortality prediction in peritonitis. The Mannheim Peritonitis Index, a simple scoring system, proved to be useful in our study.

• MeSH
• chirurgie operační využití   MeSH
• hospitalizace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• peritonitida * etiologie   chirurgie   mortalita   terapie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prognóza MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Spontánní bakteriální peritonitida (SBP) je častou a závažnou komplikací u pacientů s ascitem při jaterní cirhóze. Hospitalizační mortalita pacientů se SBP se pohybuje mezi 10–20 %, proto je nutné na ni pomýšlet při každém zhoršení stavu u cirhotika, včas ji diagnostikovat a účinně léčit. Klinický obraz je variabilní a nespecifický, až u 1/3 pacientů může probíhat onemocnění asymptomaticky. Pro diagnózu SBP je rozhodující počet neutrofilů v ascitické tekutině > 250 buněk/mm3. Bakteriologické vyšetření ascitu zachytí agens u méně než 1/2 případů a výsledek je k dispozici až po několika dnech. Léčbu je však nutno zahájit bezodkladně. SBP se léčí celkově podávanými antibiotiky, lékem první volby jsou cefalosporiny 3. generace, nejčastěji cefotaxim, alternativou jsou fluorochinolony. Dlouhodobá prognóza nemocných s prodělanou SBP je nepříznivá pro vysoký výskyt recidiv, jednoleté přežití po proběhlé epizodě SBP je 30–40 %, dvouleté 20 %. Tito nemocní mají proto dostávat dlouhodobou antibiotickou profylaxi a měla by být u nich zvážena transplantace jater.

Spontaneous bacterial peritonitis (SBP) represents a frequent and serious complication in patients with ascites in liver cirrhosis. Hospital mortality in patients with SBP reaches 10–20 %, so it is necessary to consider this diagnosis in every clinical decompensation of a cirrhotic patient, diagnose it early and treat it effectively. The clinical manifestation is nonspecific and variable, up to one third of patients might be asymptomatic. The diagnosis of SBP is based on the ascitic neutrophils count greater than 250 per mm3. Bacteriological examination of ascites fluid detects causative agents at less than half of the cases and the result is available after a few days. However, treatment should be initiated without delay. SBP is generally treated with antibiotics, the first choice therapy are the third generation cephalosporins, mostly cefotaxime, alternatively fluoroquinolones. Long-term prognosis of patients with the history of SBP is poor owing to its high recurrence rate, one-year survival after an episode of SBP is 30–40 %, 20 % at two years. Therefore, these patients should receive long-term antibiotic prophylaxis and should be evaluated for liver transplantation.

• MeSH
• amoxicilin MeSH
• antibakteriální látky farmakologie   MeSH
• antibiotická profylaxe využití   MeSH
• ascites diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• bakteriální infekce diagnóza   terapie   MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• jaterní cirhóza * komplikace   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé MeSH
• peritonitida * diagnóza   etiologie   mortalita   patofyziologie   terapie   MeSH
• transplantace jater MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• automatická peritoneální dialýza,
• MeSH
• gramnegativní bakteriální infekce etiologie   MeSH
• grampozitivní bakteriální infekce etiologie   MeSH
• hospitalizace MeSH
• incidence MeSH
• kontinuální ambulantní peritoneální dialýza * metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• peritoneální dialýza * metody   škodlivé účinky   MeSH
• peritonitida * epidemiologie   etiologie   mikrobiologie   mortalita   MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH
• srovnávací studie MeSH

Úvod: Management divertikulární nemoci představuje aktuální problematiku, ve které nalézáme množství nezodpovězených otázek. Jednou z kontroverzních oblastí je i provedení laparoskopické laváže a drenáže s event. přešitím defektu u pacientů v akutním stadiu onemocnění. Ošetření těchto pacientů miniinvazivním přístupem představuje možnou alternativu jak pro perkutánní drenáž pod CT navigací, tak pro resekční výkon ve formě Hartmannovy operace nebo resekce s primární anastomózou. Materiál a metodika: Cílem je vyhodnocení pacientů ošetřených pro divertikulitidu Hinchey II, III nebo IV laparoskopickou laváží a drenáží a v případě identifikace místa perforace rovněž laparoskopickou suturou v retrospektivní kohortové studii. Inkluzním kritériem do studie byla indikace k laparoskopii s laváží a drenáží (event. s přešitím defektu) u výše uvedených stadií divertikulitidy. Primárním cílem bylo vyhodnocení léčebného efektu přešití s ohledem na případný leak, vyhodnocení morbidity a mortality u takto léčených pacientů. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 12 pacientů s průměrným věkem 71,7 roku, kteří byli operováni na našem pracovišti v letech 2007–2012. Soubor byl tvořen 7 muži a 5 ženami, s BMI 28,1 kg/m2. U 10 pacientů byla provedena laparoskopická revize s laváží a drenáží dutiny břišní s nálezem purulentní peritonitidy. U těchto pacientů nebylo identifikováno jednoznačné místo perforace. U 2 pacientů s nálezem sterkorální peritonitidy a identifikovaným místem perforace byla provedena laváž, drenáž a sutura perforovaného místa. Leak se neobjevil u žádného pacienta. Průměrný operační čas byl 65 minut, pooperační morbidita 27,7 %, mortalita 0 %. Průměrná délka hospitalizace byla 8,5 dne. U 8 pacientů byla provedena v časovém odstupu 6–15 týdnů po primární operaci elektivní laparoskopická resekce. Závěr: Laparoskopická revize s důkladnou laváží, lokálním ošetřením ve formě přešití a drenáží představuje možnou alternativu v managementu akutních stadií divertikulární nemoci. Její indikace by měla být založena na pečlivém, vysoce individualizovaném a komplexním vyhodnocení stavu nemocného a na zkušenostech pracoviště.

Introduction: Diverticular disease management represents a very topical issue with many unanswered questions as yet. Laparoscopic lavage and drainage in patients with acute diverticulitis is one of the controversial areas. Miniinvasive approach presents a possible treatment alternative for CT– guided percutaneous drainage and also for radical colon resection in the form of Hartmann's procedure or resection with primary anastomosis. Material a methods: The authors' aim was the evaluation of patients with Hinchey II, III or IV diverticulitis treated by laparoscopic lavage and drainage, or by laparoscopic suture of the perforation, in a retrospective cohort study. The inclusion criterion for the study was laparoscopic lavage and drainage indication in patients with Hinchey II, III or IV diverticulitis. The primary aim of the study was laparoscopic treatment evaluation focused on leakage, if applicable, and on postoperative morbidity and mortality. Results: During the study period (2007–2012), 12 patients operated on at our department (with a mean age of 71.7 years) were included into the study. The group comprised 7 men and 5 women with a BMI of 28.1 kg/m2. Laparoscopic exploration, lavage and drainage of the abdominal cavity with purulent peritonitis finding were performed in 10 patients. The site of bowel perforation was not located unambiguously in these patients. Two patients with faecal peritonitis and identified place of perforation underwent laparoscopic lavage, drainage and suture of the perforation. Postoperative leakage was not detected in any of the patients. The mean operating time was 65 minutes, postoperative morbidity reaching 27.7%, and postoperative mortality 0%. The mean length of hospital stay was 8.8 days. Elective laparoscopic resection was performed 6–15 weeks after the primary operation in 8 patients. Conclusion: Laparoscopic exploration with thorough lavage, suture of the perforation and drainage presents a possible alternative in modern management of acute diverticulitis. The miniinvasive approach indication should be based both on careful, highly individualised and complex patient evaluation and on the department's experience.

• MeSH
• čas MeSH
• chirurgie operační MeSH
• divertikulitida * klasifikace   terapie   MeSH
• drenáž MeSH
• laparoskopie * metody   MeSH
• léčebná irigace * využití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony využití   MeSH
• peritonitida * mortalita   terapie   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Sekundární těžká peritonitida je onemocnění s vysokou mortalitou a morbiditou. V posledních 20 letech došlo k výraznému zlepšení výsledků léčby tohoto onemocnění. Cíl studie: Stanovit statisticky významné rizikové faktory mortality nemocných s těžkou sekundární peritonitidou. Materiál a metodika: Jedná se o retrospektivní studii souboru nemocných, léčených na naší klinice v období 2005–2010. Soubor zahrnoval 65 pacientů (38 mužů a 27 žen) s průměrným věkem 60,7 let. Celkem 27 pacientů zemřelo (41,5 %). Průměrný věk zemřelých byl 72 let. Průměrná hodnota skóre APACHE II byla 20,77, což odpovídá predikci mortality 41,8 %. Průměrná hodnota SOFA skóre byla 11,87. Výsledky: Provedená statistická analýza prokázala věk nad 65 let, bronchopneumonii, obezitu, ischemickou chorobu srdeční, umělou plicní ventilaci a oběhovou podporu nad 6 dní jako statisticky signifikantní nezávislé faktory mortality. Pacient starší 65 let měl 8,9x větší riziko úmrtí. V případě prodělání bronchopneumonie bylo toto riziko 4,8x vyšší. Obezita zvyšovala riziko úmrtí 3,1x a ischemická choroba srdeční 2,4x. V případě umělé plicní ventilace delší než 6 dní a oběhové podpory déle než 10 dní se zvyšovalo riziko úmrtí 4,1x respektive 4,3x. Diskuse: Přínosem pro stanovení prognózy sekundární peritonitidy je užití skórovacích systémů. Bylo také prokázáno, že základní klinická data mohou mít stejný přínos pro predikci prognózy nemocných jako sofistikované skórovací systémy. Závěr: Provedená retrospektivní studie prokázala věk nad 65 let, bronchopneumonii, obezitu, umělou plicní ventilaci a oběhovou podporu jako statisticky signifikantní nezávislé faktory úmrtí pacienta s těžkou sekundární peritonitidou. Tyto základní klinické faktory korelovaly se skórovacími systémy APACHE II a SOFA.

Introduction: Secondary peritonitis is a severe disease with high mortality and morbidity. In the last 20 years the results of treatment of this disease have improved markedly. Aim of the study: To determine statistically significant risk factors for mortality in patients with severe secondary peritonitis. Material and methods: We studied in retrospective analysis the cohort of patients treated at our clinic in the period 2005–2010. 65 patients (38 men and 27 women) with an average age of 60.7 years were included. 27 patients died (41.5%). The average age of the died patients was 72 years. The average value of APACHE II was 20.77, which corresponds to the prediction of lethality 41.8%. The average value of the SOFA score was 11.87. Results: The performed statistical analysis showed age over 65 years, bronchopneumonia, obesity, ischemic heart disease, artificial ventilation over 6 days and circulatory support over 10 days as statistically significant independent factors for mortality. Patients older than 65 years had 8.9 times greater risk of death. In the case of bronchopneumonia was the risk 4.8 times higher. Obesity increased the risk of death 3.1 times and ischemic heart disease 2.4 times. In the case of mechanical ventilation for more than 6 days and circulatory support for more than 10 days, these increased the risk of death 4.1 times respectively 4.3 times. Discussion: The benefit for determining the prognosis secondary peritonitis is the use of scoring systems. It was also shown that the basic clinical data may have the same benefit for predicting the prognosis of patients as a sophisticated scoring systems. Conclusion: The performed retrospective analysis age over 65 years, bronchopneumonia, obesity, artificial ventilation and circulatory support as statistically significant independent factors for prediction of poor survival. These basic clinical factors correlated with scoring systems APACHE II a SOFA.

• Klíčová slova
• predikce přežití, skórovací systémy, chirurgická léčba, SOFA,
• MeSH
• APACHE MeSH
• bronchopneumonie komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• laparotomie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• obezita komplikace   MeSH
• peritonitida etiologie   chirurgie   mortalita   MeSH
• prognóza MeSH
• regresní analýza MeSH
• reoperace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sepse MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• umělé dýchání MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Vyhodnotit příčiny vzniku zánětu pobřišnice při perforačních náhlých příhodách břišních u gerontologické skupiny pacientů. Zhodnotit výtěžnost používaných klasifikačních systémů v predikci rizika pooperačních komplikací s důrazem na pooperační letalitu. Pacienti a metody: Retrospektivně bylo hodnoceno 123 pacientů ve věku 70 let a výše (65 mužů, 58 žen, průměrný věk 78,7 roku), kteří podstoupili operační revizi pro známky zánětu pobřišnice při perforační náhlé příhodě břišní za období pěti let. Pro hodnocení byly vytvořeny skupiny podle vstupní diagnózy a podle provedeného operačního výkonu. Sledovány byly faktory pro klasifikační systémy PSS (Peritonitis Severity Score) a MPI (Mannheim Peritonitis Index). Byla hodnocena statistická významnost klasifikačních systémů a jejich závislost. Výsledky: Celková letalita sledovaného souboru byla 30 % (37 pacientů). Nejvyšší letalita ve vztahu k vstupní diagnóze byla u skupiny s etiologií střevní ischemie (67 %). Ve vztahu k provedenému výkonu byla nejvyšší letalita u skupiny pacientů, u kterých byl vytvořen střevní vývod (75 %). Celková morbidita ve vztahu k prokázanému rannému infektu dosahovala hodnoty 24 % (29 pacientů). Byla prokázána významná souvislost mezi oběma klasifikačními systémy (Spearmanův korelační koeficient 0,86). Ze sledovaných faktorů vytvářejících klasifikační schémata se jako statisticky nejvýznamnější prokázaly hodnota ASA IV, stupeň peritonitidy III–IV podle Hincheyho, přítomnost imunosupresivních stavů a známek orgánového selhávání (p < 0,0001). Závěr: Perforační peritonitidy stále představují vysoké riziko jak ve vztahu k pooperační morbiditě, tak k letalitě. Nejčastější příčinou perforace trávicí trubice u gerontologické skupiny pacientů byla perforace divertiklu esovité kličky, nejvyšší letalita byla u skupiny s ischemickou etiologií. Skorovací systémy PSS a MPI mají vysokou predikční hodnotu při určování rizika pooperační letality.

Aim: The aim of this study was to assess causes of peritonitides resulting from acute abdominal perforations in a group of elderly patients and to evaluate the yield of common classification systems in predicting the risks of postoperative complications, in particular of postoperative death rates. Patients and Methods: The retrospective analysis included 123 patients aged 70 y.o.a. and over (65 males, 58 females, the mean age was 78.7 y.o.a.), who underwent surgical revision for signs of peritonitis due to urgent GIT perforation, over a five-year period. The patients were assigned to groups based on their baseline diagnosis and on the procedure performed. The PSS (Peritonitis Severity Score) and MPI (Mannheim Peritonitis Index) classification systems factors were assessed. Statistical significance of the classification systems was evaluated, as well as their relation. Results: Overall death rate of the studied group was 30% (37 patients). The highest death rate related to the baseline diagnosis was observed in the GIT ischemia group (67%). Based on the procedure, the highest death rate was observed in the enterostomy group (75%). Overall morbidity related to a known wound infection was 24% (29 patients). Significant correlation between the both classification systems was demonstrated (Spearman’s correlation coefficient 0,86). Of the all studied factors creating classification schemes, the following proved statistically most significant: ASA IV, peritonitis Hinchey grade III–IV, existing immunosuppression and signs of organ failure (p < 0.0001). Conclusion: Perforation peritonitis remains a high risk condition, considering the postoperative morbidity rates, as well as the death rates. Perforation of the sigmoid diverticle was the commonest cause of GIT perforations in the elderly. The highest death rate was observed in those with ischemic ethiology. The PSS and MPI scoring systems are of high prediction value in the assessment of the risk of postoperative death.

• MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• perforace střeva chirurgie   komplikace   MeSH
• peritonitida etnologie   chirurgie   mortalita   MeSH
• prognóza MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• chirurgie trávicího traktu metody   využití   MeSH
• kritický stav ošetřování   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• perioperační péče metody   ošetřování   MeSH
• peritonitida chirurgie   mortalita   terapie   MeSH
• pooperační péče metody   ošetřování   MeSH
• týmová péče o pacienty využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• bilirubin metabolismus   MeSH
• bolesti břicha diagnóza   etiologie   mortalita   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• otrava houbami diagnóza   mortalita   MeSH
• peritonitida etiologie   komplikace   mortalita   MeSH
• pitva metody   MeSH
• počet leukocytů MeSH
• senioři MeSH
• žloutenka etiologie   komplikace   mortalita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• Cefonizid,
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• ascites MeSH
• cefalosporiny aplikace a dávkování   MeSH
• jaterní cirhóza komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• ofloxacin aplikace a dávkování   MeSH
• peritonitida farmakoterapie   mikrobiologie   mortalita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Autori popisujú nové prístupy v liečbe difúznej peritonitídy pri použití skórovacieho systému Mannheim Feritomtis Index. V závislostí od jeho výšky autori určovali typy prídatných operačných postupov ako sú „srkavá drenáž", laparostómia a opakované laparotómie.

The authors describe new approaches to the treatment of diffuse peritonitis, using the Mannheim Peritonitis Index scoring system. Depending on the score, the authors determined the types of additíonal surgical procedures such as „sipping drainage", laparostomy and repeated laparotomies.

• MeSH
• gastrointestinální nemoci chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• peritoneální výplach MeSH
• peritonitida farmakoterapie   chirurgie   mortalita   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH