Úvod: Arteria profunda femoris (APF) je důležitou tepnou, která v případě postižení arteria femoralis superficialis (AFS) zabezpečuje perfuzi tkání dolní končetiny přes tzv. kolaterální řečiště. Izolovaná angiochirurgická rekonstrukce, plastika APF (profundoplastika), je ve vědecké literatuře diskutovaným tématem, co se týče významu kolaterálního řečiště a jeho přínosu ke zlepšení klinického stavu pacienta. Cílem projektu je zhodnotit dopad izolované profundoplastiky na zlepšení prokrvení dolní končetiny, a tím přispět v rozhodovacím procesu indikace tohoto typu výkonu. Metodika: Do této prospektivní monocentrické studie byli zahrnuti pacienti se symptomatickou ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK) ve stadiu klaudikačních potíží, klidových bolestí nebo s tkáňovým defektem hodnoceným dle Rutherfordovy klasifikace stupněm 1 až 5. Kritériem pro zařazení byla významná stenóza APF s konkomitantním uzávěrem AFS a insuficientním výtokem pro bypass. S odstupem jednoho a šesti měsíců od výkonu byly hodnoceny změny klaudikačního intervalu, Rutherfordova klasifikace a přítomnost chronické končetinu ohrožující ischemie (CLTI). Měření transkutánní tenze kyslíku (TcpO 2 ) bylo využito k objektivizaci úrovně perfuze a oxygenace tkání. Výsledky: V průběhu dvou let byla profundoplastika provedena u 45 pacientů – u 23 pacientů klaudikantů a 22 pacientů s CLTI (9 s klidovou bolestí, 13 s ischemickým defektem). Ve skupině klaudikantů došlo k prodloužení klaudikačního intervalu ze 128 m před operací na 505 m po šesti měsících od revaskularizace. Ve skupině CLTI došlo k signifikantnímu zlepšení a vymizení klidových bolestí u všech pacientů, což bylo objektivizováno zlepšením TcpO 2 na bérci o 52 % na hodnotu 52 mm Hg a na dorzu chodidla o 143 % na hodnotu 35,8 mm Hg. Ovlivnění osudu těžších forem CLTI jenom izolovanou profundoplastikou je již obtížnější úkol a i tak došlo ke zhojení akrálního ischemického defektu u 61,5 % pacientů s přežitím bez potřeby amputace (amputation free survival) po šesti měsících 76 %, kdy tři pacienti v průběhu sledování podstoupili vysokou amputaci ve stehně. U pacientů s defektem byl pooperačně také pozorován nárůst hodnot TcpO 2 , kdy na bérci a nártu došlo k 1,3- a 1,6násobnému zvýšení hodnot (na 43 mm Hg, resp. 27 mm Hg). Závěr: Profundoplastika jako izolovaná procedura revaskularizace pacientů s ICHDK je nadále metodou volby u selektivní skupiny pacientů. Dle naší studie je nejefektivnější k léčbě klidových bolestí nebo k prodloužení klaudikačního intervalu, ale může přispět i k hojení menších akrálních defektů. V literatuře absentující konsenzus na tzv. TcpO 2 threshold pro hojení defektů byl naší studií pozorován při hodnotě 27 mm Hg, resp. 35,8 mm Hg pro vymizení klidových bolestí.
Introduction: Profunda femoris artery (PFA) is an important artery that provides perfusion of the lower limb tissues via collateral circulation in case of superficial femoral artery (SFA) occlusion. Isolated angiovascular reconstruction, APF reconstruction (profundoplasty), is a debated topic in the scientific literature regard- ing the importance of collateral circulation and its contribution to improving the patient's clinical condi- tion. This project aims to evaluate the impact of isolated profundoplasty on the improvement of lower limb perfusion and thus to contribute to the decision-making process for the indication of this type of procedure. Methods: This prospective single-center study enrolled patients with peripheral artery disease (PAD) in the stage of claudication, rest pain or presence of tissue foot ulcer assessed according to Rutherford classification grade 1 to 5. Inclusion criteria were significant AFP stenosis with concomitant AFS closure and no distal runoff to the feet. Changes in claudication interval, Rutherford classification, and presence of chronic limb-threatening ischemia (CLTI) were assessed at one and six months after surgery. Transcutaneous oxygen tension (TcpO2 ) was measured to objectify the tissue perfusion and oxygenation level. Results: During two years, profundoplasty was performed in 45 patients, 23 claudicants, and 22 CLTI patients (9 with rest pain, 13 with foot ulcer). The claudicant group’s intermittent claudication interval was prolonged from average 128 metres (m) preoperatively to 505 m six months after revascularization. In the CLTI group, there was a significant improvement and disappearance of rest pain in all patients, which was objectified by an improvement in TcpO2 on the calf by 52% to 52 mmHg and on the dorsum of the foot by 143% to 35.8 mmHg. Controlling the fate of more severe forms of CLTI by isolated profundoplasty alone is already a more difficult task, and even so, healing of the acral ischemic defect occurred in 61.5% of patients with amputation free survival at six months of 76%, with three patients undergoing high amputation in the thigh during follow-up. Postoperatively, an increase in TcpO 2 values was also observed in patients with the foot ulcer, with 1.3 and 1.6 times increases in the tibia and calcaneus (to 43 mmHg and 27 mmHg, respectively). Conclusion: Profundoplasty as an isolated procedure for revascularization of patients with PAD remains the method of choice in a selective group of patients. Our study shows it is the most effective for treating rest pain. However, it may contribute to healing of smaller acral ulcers or prolong the claudication interval. The lack of consensus in the literature on the so-called TcpO2 threshold for defect healing was observed by our study at 27 mmHg and 35.8 mmHg for resolution of rest pain, respectively.
- Klíčová slova
- profundoplastika,
- MeSH
- chronická kritická ischemie končetin * chirurgie patologie MeSH
- dolní končetina chirurgie krevní zásobení patologie MeSH
- intermitentní klaudikace chirurgie etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- transkutánní měření krevních plynů metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- výkony cévní chirurgie * metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Lipoprotein(a) (Lp(a)) je donedávna přehlížený rizikový faktor, u něhož možná bude brzy k dispozici cílená léčba. Předpokládá se, že status Lp(a) je natolik stabilní, že bude vyžadovat pouze jedno stanovení za život. Cílem studie bylo ověřit toto v praxi. Metodika: Testovaný soubor zahrnuje celkem 490 ambulantních pacientů, u nichž byl opakovaně proveden náběr Lp(a), a posoudili jsme jeho intraindividuální variabilitu. Výsledky: Celkově bylo provedeno 1 657 jednotlivých stanovení Lp(a), při mediánu tři vyšetření na pacienta a odstupu mezi prvním a posledním stanovením 1,1 roku. Průměrný koeficient variability CVi (poměr směrodatných odchylek [SD] všech individuálních hodnot a jejich průměru) činil 18,2 %, medián rozdílu mezi dvěma hodnotami téhož pacienta 6,7 nmol/l (36,4 %), zatímco nejvyšší pozorovaný intraindividuální rozdíl až 228 nmol/l (86 %). Porovnávali jsme také, kolik pacientů dosáhlo hodnoty Lp(a) alespoň 175 nmol/l (potenciální kritérium léčby), při použití minimální a maximální individuální hodnoty. Při hodnotách Lp(a) < 75 nmol/l by variabilita stanovení ve směru indikace léčby žádný dopad neměla. Naopak u pacientů s Lp(a) ≥ 125 nmol/l by při použití nejnižší individuální hodnoty byla léčba indikována u 57 %, zatímco při použití nejvyšší hodnoty až u 88 % pacientů. V „šedé zóně“ 75–125 nmol/l by ke špatné klasifikaci z hlediska indikace léčby došlo jen u 15 % pacientů. Závěr: V praxi vykazuje Lp(a) poměrně vysokou intraindividuální variabilitu. Potenciální dopad z hlediska eventuální indikace k léčbě to ale má až u pacientů s hodnotou ≥ 125 nmol/l, kde je tedy namístě opakované stanovení tohoto parametru. Naopak u osob s Lp(a) < 75 nmol/l bude opravdu postačovat jedno screeningové vyšetření za život, jak je doporučováno.
Introduction: Lipoprotein(a) represents a virtually overlooked risk factor for which targeted treatment may be available soon. It has been suggested that Lp(a) concentrations are stable over time and need to be mea- sured only once in a lifetime. We aimed to verify this in clinical practice. Methods: The study includes 490 patients in whom Lp(a) was repeatedly collected, and we assessed its intra-individual variability. Results: A total of 1657 individual Lp(a) determinations were performed, with a median of 3 examinations/patient and an interval between the first/last determination of 1.1 years. The mean coefficient of variability (CVi, ratio of the SD of all individual values and their mean) was 18.2%, the median intra-individual difference was 6.7 nmol/L (36.4%), while the highest observed difference was 228 nmol/L (86%). We also compared how many patients achieved 175 nmol/L (potential treatment cut-off), either by minimal or maximal individual value. If Lp(a) < 75 nmol/L, the factor variability would have no impact in this way. In patients with ≥ 125 nmol/L, treatment would be indicated by 57% using the lowest, while 88% using the highest individual value. In the "grey zone" of 75-125 nmol/L, only 15% of patients would be misclassified in this way.
- MeSH
- dospělí MeSH
- individuální biologická variabilita * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lipoprotein (a) * krev MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- screeningové diagnostické programy MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Aim: To describe the role of the catchment cardiologist and to map the real practice in his catchment outpatient clinic related to adults with congenital heart diseases (CHD). Material and methods: A cohort of adults with CHD was selected by a retrospective analysis of the electronic database of adults in the catchment cardiologist's outpatient clinic for a 7-year period. Unambiguous cases were included. Uncertain cases and cases not meeting the criteria of CHD (valvular abnormalities without haemodynamic defects, persistent foramen ovale, arrhythmia, cardiomyopathy) were excluded. Results: Of the total number of examined adults (N = 2338, age 63.7±16.2 years; first examination by a cardiologist 73.3%, women 50.3%), the cohort of adults with CHD reached 5% (N = 119; age 58.4±18.4 years, men 52.9%). Part of CHD was found in our outpatient room (45.4%), the rest elsewhere (55.6%). Cardiological examination was usually indicated by a general practitioner (77%). The main indication was manifestation (69%), only 57% attended the simple follow-up of known CHD. Isolated CHD constituted the majority (92%). Baseline, 35.4% were after the CHD correction. In our follow-up, 31.5% of newly detected and 3.1% of known CHD were indicated for CHD correction, non-CHD mechanical intervention was indicated in 22.2%, respectively 5.4% in CHD adults. Conclusion: The catchment cardiologist plays the important role in the care of adults with CHD, which is likely to increase in the coming years. This is for both the primary detection of CHD and the continuity of dispensary care of CHD adults who have dropped out of the dispensary care of cardiac centres.
Kontext: Akutní končetinová ischemie (acute limb ischemia, ALI) je v dětské populaci vzácné, avšak závažné postižení s významnou celoživotní morbiditou nebo mortalitou. Zpravidla se jedná o posttraumatický stav nebo je příčina iatrogenní. Výsledky: V této studii bylo retrospektivně vyšetřeno 127 novorozenců s invazivním monitorováním hodnot arteriální krve na naší jednotce intenzivní péče v letech 2019–2021. Monitorování se provádělo na horních končetinách u 83 pacientů a na dolních končetinách u 44 pacientů. Akutní končetinová ischemie byla zjištěna u tří (6 %) pacientů s monitorováním dolní končetiny a u osmi (9 %) s monitorováním horní končetiny. Primárně se u pacientů provádělo zahřívání končetiny, infuze heparinu (10 μ/kg/h) i infuze perlinganitu (glycerol-trinitrátu) (0,5 μg/kg/h). Pokud to stav pacienta dovolil, neaplikovaly se vazokonstriktory (adrenalin, noradrenalin atd.). Všichni pacienti reagovali na farmakoterapii a konzervativní léčbu, takže ani v jednom případě nebylo nutno volit chirurgické řešení. U žádného pacienta ani nebylo nutno provést amputaci, protože se krevní oběh v končetinách postupně obnovil. Závěry: Časná a správně zvolená a provedená intervence může významně snížit mortalitu a morbiditu ALI, která se ve skupině novorozenců vyskytuje vzácně. Stále se ještě vyvíjejí různé strategie léčby a množství zkušeností je omezené. I když se zdá, že chirurgické řešení je častější u dospělých pacientů, pozitivních výsledků u akutní končetinové ischemie – vzhledem k technické obtížnosti chirurgického výkonu a odlišné základní patofyziologii dětské popul
Background: Acute limb ischemia (ALI) is a rare but serious condition that can cause significant lifetime morbidity or mortality in the pediatric population. It is usually post-traumatic or iatrogenic. Results: In the study, 127 newborns who were followed up with arterial monitoring in our intensive care unit between 2019-2021 were screened retrospectively. Invasive arterial monitoring was performed on the upper extremities in 83 patients and the lower extremities in 44 patients. Acute extremity ischemia was observed in three (6%) patients who underwent lower extremity monitoring and eight (9%) patients with upper extremity ischemia. Primarily, extremity warming, heparin infusion (10 μ/kg/h), perliganit (Glycerol Trinitrate) infusion (0.5 μg/kg/h) were applied to the patients. Vasoconstrictor agents (adrenaline, noradrenaline etc.) have been avoided in patients whenever possible. All of the patients responded to medical and conservative treatment, and no surgical treatment was applied. Amputation was not applied to any of the patients, and their limb circulations were gradually restored. Conclusions: Early and correct intervention can significantly reduce mortality and morbidity in ALI, which is rare in the newborn group. Management strategies are still evolving and experience is limited. Although the surgical approach seems to be more prominent in adult patients, positive results can be obtained in newborn acute limb ischemia with close clinical follow-up and medical approach due to technical difficulties and different underlying pathophysiology in the pediatric population.
Kontext: Poškození myokardu po nekardiálním chirurgickém výkonu (myocardial injury after non-cardiac surgery, MINS) představuje závažný problém přímo související s mortalitou do 30 dnů po výkonu. V diagnostice poškození myokardu se přednostně používají hodnoty vysoce senzitivního srdečního troponinu (high-sensitivity cardiac troponin, hs troponin), protože se v současnosti jedná o nejcitlivější a nejspecifičtější srdeční biomarker vhodný pro zjišťování MINS. Cílem této studie je analyzovat vztah mezi změnami v hodnotách hs troponinu a riziky spojenými s chirurgickým výkonem u pacientů podstupujících nekardiální chirurgické výkony, které by ukazovaly na poškození myokardu. Metoda: Naše studie je analytickou observační průřezovou studií, do níž byli zařazováni všichni pacienti pod-tupující nekardiální chirurgický výkon ve fakultní nemocnici Airlangga University Hospital. Krevní vzorky byly odebírány metodou náhodného vzorku (consecutive sampling) a hodnoty hs troponinu se stanovovaly před operací a 24 hodin po ní. Míra operačního rizika se hodnotila pomocí kritérií doporučených postupů ESAIC-ESC 2022. Statistická analýza se prováděla s použitím Spearmanova korelačního koeficientu. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 75 pacientů, 39 mužů a 36 žen, ve věku s mediánem 54 let. Výsledky prokázaly statisticky významnou korelaci mezi hodnotami hs troponinu a mírou operačního rizika, a to jak předoperačními hodnotami, tak i pooperačními a jejich změnami. Medián hodnoty (mezikvartilové rozpětí) hs troponinu při nízkém operačním riziku před operací vs. po operaci činil 1,2 ng/l (0,0), resp. 1,2 ng/l (0,0), s mediánem rozdílu 0,0 ng/l (0,0); p < 0,001. Medián hodnoty hs troponinu při středně vysokém operačním riziku před operací vs. po operaci byl 1,2 ng/l (0,0) vs. 1,2 ng/l (0,0), s mediánem rozdílu 0,0 ng/l (1,6); p < 0,001. Medián hodnoty hs troponinu při vysokém operačním riziku před operací vs. po operaci byl 1,7 ng/l (18,8) vs. 11,9 ng/l (27,6); medián rozdílu činil 5,3 ng/l (11,4); p < 0,001. Závěr: Byla nalezena statisticky významná korelace mezi změnami hodnot hs troponinu a mírou operačního rizika a přítomností komplikací.
Background: Myocardial injury after non-cardiac surgery (MINS) is an important issue, directly related to the mortality rate within 30 days after surgery. High sensitivity cardiac troponin (HS troponin) is the preferred biomarker for diagnosing myocardial damage because it is the most sensitive and specific heart biomarker currently available, making it suitable for detecting MINS. The aim of this study is to analyse the relationship between changes in HS troponin levels and surgery-related risks in non-cardiac surgery patients as a marker of myocardial injury. Method: This study is an analytical observational cross sectional study that included all patients who underwent non-cardiac surgery in the Airlangga University Hospital. Samples were taken using the consecutive sampling method. HS troponin values were measured before surgery and 24 hours after surgery. The level of surgical risk was assessed based on the criteria from ESAIC-ESC 2022. Statistical analysis used Spear- man's correlation.
- MeSH
- anestezie škodlivé účinky MeSH
- biologické markery krev MeSH
- chirurgie operační * škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- kardiomyopatie diagnóza etiologie krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- průřezové studie MeSH
- riziko MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- troponin * krev MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- pozorovací studie MeSH
Arteriální hypertenze (HT) je klíčový rizikový faktor a velmi rozšířené chronické onemocnění, které participuje na rozvoji řady kardiálních a nekardiálních chorob. Proto je HT jednou z důležitých příčin morbidity, invalidity a mortality. Etiologie HT je multifaktoriální. Oxidační stres se zdá být v etiologii HT a ostatních kardiovaskulárních onemocnění (KVO) hlavní hnací silou. Nově je v otázce oxidačního stresu a v genezi KVO diskutována role poškození DNA s výhledem na nové terapeutické cíle. Ve světle současných doporučených postupů s definovanou mezerou v důkazech je cílem tohoto sdělení předložit ucelenou formu studií, které se zabývají významným poškozením DNA u HT – od buněčných kultur k reálným pacientům.
Arterial hypertension (HT) is a key risk factor and a widespread chronic disease that contributes to the development of a number of cardiac and non-cardiac diseases. Therefore, HT is one of the important causes of morbidity, disability, and mortality. The aetiology of HT is multifactorial. Oxidative stress appears to be the main driver in the aetiology of HT and other cardiovascular diseases (CVD). The role of DNA damage is newly discussed in the context of oxidative stress and in the genesis of CVD with a view to new therapeutic targets. Regarding current guidelines with defined gaps in the evidence, the aim of this paper was to present a comprehensive form of studies on significant types of DNA damage in HT - from cell cultures to real patients.
- MeSH
- buněčné linie MeSH
- hypertenze * etiologie genetika MeSH
- lidé MeSH
- modely u zvířat MeSH
- oxidační stres MeSH
- poškození DNA * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- systematický přehled MeSH
Koarktace aorty je jednou z nejčastějších vrozených srdečních vad s obvykle dobrou středně- i dlouhodobou prognózou. Koarktace aorty je často asociována s dalšími přidruženými vrozenými vadami, zejména obstrukčními vadami levostranných srdečních struktur. Kombinace koarktace aorty s hraniční velikostí levé komory, anomálií či stenózou mitrální a/nebo aortální chlopně je asociována s vyšším rizikem reintervence či časné mortality. Třetina dětí s koarktací vyžaduje urgentní řešení vady již v novorozeneckém věku a u většiny novorozenců dochází po odstranění koarktace aorty k normálnímu růstu iniciálně menší levé komory bez progrese mitrální či aortální stenózy. Prognóza a správný postup léčby těchto pacientů závisí na několika anatomických a hemodynamických faktorech, které je potřeba stanovit již v novorozeneckém věku. Skórovací systémy založené na měření echokardiografických parametrů, které jsou využívány u novorozence s významnou valvární stenózou aorty a hraniční velikostí levé komory nejsou v případě novorozenců s koarktací aorty spolehlivé. Znalost rizikových echokardiografických parametrů u novorozenců s koarktací, které jsou přítomny před operací koarktace či časně po ní, má důležitý význam pro odhad vývoje mitrální/aortální chlopně a levé komory a také pro stanovení prognózy a správného léčebného postupu. Cílem přehledového článku je shrnout dosavadní poznatky týkající se koarktace aorty léčené v novorozeneckém věku. Článek se dále zaměřuje na problematiku této vady u novorozence s přidruženou anomálií mitrální/aortální chlopně a menší velikostí levé komory. Demonstrované pilotní výsledky mohou potenciálně posloužit jako užitečný základ pro další klinický výzkum.
Coarctation of the aorta is one of the most common congenital heart defects with usually favourable intermediate and long-term prognosis. Coarctation of the aorta is often associated with other heart congenital defects, especially obstructive lesions of the left-sided cardiac structures. The combination of aortic coarctation with a borderline left ventricle, mitral and/or aortic valve anomalies or stenosis is associated with a higher risk of reintervention or early mortality. One-third of infants with coarctation require urgent management in the neonatal period, and most infants experience normal growth of the initially smaller left ventricle after coarctation repair without progression of mitral or aortic stenosis. The prognosis and appropriate management of these patients depend on several anatomical and hemodynamic factors that should be determined in the neonatal period. Scoring systems based on the measurement of echocardiographic parameters, which are used in neonates with significant valvar aortic stenosis and borderline left ventricular size, are not reliable in neonates with aortic coarctation. Knowledge of risk echocardiographic parameters in neonates with coarctation present before or early after correction of coarctation is important for the prediction of development of the mitral/aortic valve and the left ventricle, as well as for determining prognosis and the correct therapeutic management. The aim of this review article is to summarize the current knowledge regarding neonatal aortic coarctation. The review also focuses on associated mitral/aortic valve anomaly and smaller left ventricular size. The presented pilot results may potentially serve as a useful basis for further clinical research.
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- echokardiografie MeSH
- koarktace aorty * chirurgie etiologie genetika komplikace MeSH
- lidé MeSH
- mitrální chlopeň abnormality MeSH
- nemoci srdečních chlopní komplikace vrozené MeSH
- novorozenec MeSH
- onemocnění aortální chlopně komplikace vrozené MeSH
- prognóza MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- srdeční komory abnormality MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vrozené srdeční vady * chirurgie etiologie genetika komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Prevence nežádoucích kardiovaskulárních (KV) příhod je náročnou součástí léčby pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Společné patofyziologické mechanismy jsou předpokladem pro vzájemnou zátěž komorbidní patologie, CHOPN a kardiovaskulární onemocnění (KVO). Kontroverze v hodnocení tradičních KV rizikových faktorů, včasný záchyt existujících KVO, heterogenita průběhu CHOPN a vliv medikace CHOPN na KV riziko – to vše naznačuje potřebu dalších upřesnění ohledně hodnocení KV rizika u pacientů s CHOPN. Tento přehledový článek shrnuje nedávné studie o hodnocení KV rizika u pacientů s CHOPN a navrhuje přístupy ke zlepšení predikce nežádoucích KV příhod u těchto pacientů.
Prevention of adverse cardiovascular (CV) events is a challenging part of managing patients with chronic obstructive pulmonary disease (COPD). Common pathophysiological mechanisms are a prerequisite for the mutual burden of comorbid pathology, COPD, and cardiovascular diseases (CVD). Controversies in the assessment of traditional CV risk factors, untimely detection of existing CVD, heterogeneity of the course of COPD, and the influence of COPD medications on CV risk - all these indicate the need for additional clarifications regarding the assessment of CV risk in patients with COPD. This review summarizes recent studies on CV risk assessment in patients with COPD and suggests approaches to improve the prediction of adverse CV events in these patients.
- MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc * farmakoterapie klasifikace komplikace patologie MeSH
- hodnocení rizik metody MeSH
- kardiovaskulární nemoci * prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Arrhythmogenic cardiomyopathy is an inherited cardiomyopathy characterized by fibrofatty replacement and a high risk of ventricular arrhythmias and sudden cardiac death. This myocardial disorder is typically transmitted through autosomal dominant pattern and caused by pathogenic variants in the desmosomal and extradesmosomal genes. In this case, we are presenting a family with three members who have arrhythmogenic left ventricular cardiomyopathy. The condition was found to be caused by a nonsense mutation (c.1754 T>G (p. Leu585Ter)) in the desmoplakin (DSP) gene. Unfortunately, two of the family members were initially misdiagnosed and treated for coronary artery disease, which was not the correct diagnosis. This case demonstrates the importance of accurate differential diagnosis and the usefulness of magnetic resonance imaging (MRI) in establishing the correct diagnosis of arrhythmogenic cardiomyopathy.
- MeSH
- anamnéza MeSH
- chybná diagnóza MeSH
- desmoplakiny genetika MeSH
- genetické testování MeSH
- ischemická choroba srdeční diagnóza MeSH
- kardiologické zobrazovací techniky MeSH
- kardiomyopatie * diagnostické zobrazování genetika vrozené MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mutace MeSH
- srdeční komory abnormality MeSH
- vrozené srdeční vady * diagnostické zobrazování genetika patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Hypertrofická kardiomyopatie je geneticky podmíněné onemocnění charakterizované zesílením stěn myokardu levé komory nad 15 mm při absenci jiné vysvětlující příčiny. Součástí diagnostiky a léčby pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií je pátrání po obstrukci ve výtokovém traktu levé komory a její management, stratifikace rizika náhlé srdeční smrti, provedení genetického testování a screening rodinných pří- slušníků. Kazuistika popisuje případ mladého muže s chronickým dermatologickým onemocněním na trvalé biologické léčbě, s pozitivní rodinnou anamnézou náhlé srdeční smrti, u něhož byla nově diagnostikována hypertrofická kardiomyopatie se symptomatickou obstrukcí ve výtokovém traktu levé komory. U pacienta bylo indikováno provedení alkoholové septální ablace, která měla dobrý hemodynamický i klinický výsledek. V primární prevenci náhlé srdeční smrti mu byl implantován implantabilní kardioverter-defibrilátor, došlo však ke komplikaci v podobě časné infekce kapsy přístroje při pacientově kožním onemocnění a rozvoji reaktivní perikarditidy.
Hypertrophic cardiomyopathy is a genetic disorder characterized by increased left ventricle thickness greater than 15 milimetres in the absence of any other explanatory cause. The diagnostics and treatment of patients with hypertrophic cardiomyopathy include search for a management of left ventricular outflow tract obstruction, risk stratification for sudden cardiac death and genetic testing and screening of family members. This case report describes a young man with a chronic skin disease on permanent biological therapy who had a family history of sudden cardiac death and had recently been diagnosed with hypertrophic cardiomyopathy with symptomatic left ventricular outflow tract obstruction. An alcohol septal ablation had been indicated, resulting in improved hemodynamic and clinical outcome. An implantable cardioverter-defibrillator was implanted for the primary prevention of sudden cardiac death. However, an early device pocket infection due to the patient's skin disease and the development of reactive pericarditis led to complications.
- MeSH
- anamnéza MeSH
- defibrilátory implantabilní škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- echokardiografie MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- hemodynamické monitorování MeSH
- hidradenitis suppurativa * komplikace MeSH
- hypertrofická kardiomyopatie * diagnostické zobrazování genetika komplikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- náhlá srdeční smrt prevence a kontrola MeSH
- perikarditida etiologie farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
