Východiska: Přežití pacientů s neuroendokrinními nádory se výrazně zlepšilo s použitím moderní onkologické léčby. Asociovaný karcinoidový syndrom může být časně diagnostikován, přesto se stále můžeme setkat s jeho kardiální manifestací, zvláště pak u jedinců s přetrvávajícími vysokými hladinami vazoaktivních mediátorů. Léčebné možnosti u plně vyjádřeného kardiálního postižení bývaly limitovány na chirurgickou náhradu chlopní, která není vždy proveditelná. Transkatetrové chlopenní intervence se proto stávají zajímavou alternativou k operačním metodám. Případ: Prezentujeme případ 50leté pacientky s karcinoidovým syndromem a postižením pravostranných srdečních chlopní. Během evaluace neuroendokrinního nádoru byla diagnostikována středně těžká pulmonální stenóza a těžká trikuspidální regurgitace. Detailně je popsáno vzácně se vyskytující chlopenní postižení a zdůrazněna nutnost mezioborové spolupráce při diagnostice a léčbě neuroendokrinních tumorů s produkcí vazoaktivních substancí. Závěr: U pacientky byla vyjádřena velmi vzácná kardiální manifestace karcinoidového syndromu. Ačkoliv léčba byla vedena v souladu s platnými doporučeními a s ohledem na aktuální klinický stav, rychlá progrese metastatického onemocnění nakonec znemožnila zvažovanou invazivní chlopenní intervenci.

Background: The survival of patients with neuroendocrine tumors has substantially improved with modern treatment options. Although the associated carcinoid syndrome can be diagnosed early and controlled effectively, cardiologists still encounter patients with cardiac manifestations, particularly among individuals with persistently high levels of vasoactive mediators. Treatment options have been limited to surgical valve replacement in fully manifested disease. Since surgery is not always feasible, transcatheter valve implantation is becoming an interesting alternative. Case: A case of a 50-year-old woman with carcinoid syndrome and right-sided valvular heart disease is presented. Moderate pulmonary valve stenosis and severe tricuspid valve regurgitation were diagnosed during the evaluation and treatment of neuroendocrine tumor. The possibility of rare valve involvement and the need for interdisciplinary cooperation in the diagnosis, monitoring and treatment of patients with neuroendocrine tumors producing vasoactive substances must be emphasized. Conclusion: The patient had a typically presenting carcinoid syndrome with a rare cardiac manifestation. Although monitoring and treatment were carried out in accordance with recommendations and appropriate to the clinical condition, rapid progression of the metastatic disease ultimately precluded invasive cardiac intervention.

• MeSH
• biopsie MeSH
• echokardiografie MeSH
• fatální výsledek MeSH
• karcinoidní nemoc srdce chirurgie   patologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• maligní karcinoidní syndrom * chirurgie   patologie   terapie   MeSH
• nádory jater diagnostické zobrazování   patologie   sekundární   MeSH
• neuroendokrinní nádory chirurgie   patologie   terapie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• progrese nemoci MeSH
• stenóza pulmonální chlopně * diagnostické zobrazování   etiologie   patologie   MeSH
• trikuspidální insuficience diagnostické zobrazování   etiologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíle: Zpracování souboru konsekutivních pacientů podstupujících extrakci implantabilního elektronického kardiologického přístroje z jakékoliv indikace. Posouzení základních demografických dat, úspěšnosti extrakce, počtu komplikací a mortality v čase, určení prediktorů mortality. Metodologie: Do souboru byli zařazeni prospektivně všichni pacienti, u kterých byla provedena extrakce přístroje či elektrod v letech 2017-2020. Základními sledovanými parametry byly demografické údaje, stáří přístroje, typ přístroje, metoda extrakce a jednoměsíční a jednoroční mortalita, zjišťovaná telefonickým průzkumem. Výsledky: Celkem bylo zařazeno 172 pacientů, 59,3 % indikací k extrakci bylo z důvodu infekce systému. Úspěšnost extrakce (plná klinická i radiologická) dosáhla 92 %, jednoměsíční mortalita 6,4 %, jednoroční 14,5 %. Průměrné stáří zavedených systémů bylo 7,4 roku. Závěr: Perkutánní extrakce elektrod je etablovanou metodou, dosahující v našich podmínkách bezpečnosti i účinnosti srovnatelné s velkými evropskými centry. Nutnou podmínkou bezpečného provádění extrakcí je urgentní dostupnost kardiochirurga a dostatečný počet výkonů, zajišťující adekvátní trénink personálu.

Aims: Objective of this study is to register data and trends in population of patients indicated for lead extraction or complete system removal. Basic demographic data, extraction success rate as well as complications, mortality, and its predictors were collected. Methodology: Prospectively collected consequent patients indicated to lead extraction or system removal from our centre were included. Data regarding demography, device age, device type, extraction method and one month and one year mortality were collected. Outcomes: 172 patients were enrolled between years 2017-2020. 59.3% patients were indicated because of cardiac system infection. Success rate (full clinical and radiological) reached 92%, one month mortality 6.4%, one year mortality 14.5%. Explanted systems were 7.4 years old in average. Conclusion: Percutaneous lead extraction is an established method, which is in our conditions safe and effective as in large European centres. Urgent cardiac surgery availability as well as adequate number of performed procedures are necessary safety precautions.

• Klíčová slova
• endokarditida spojená s implantabilním přístrojem, extrakce elektrod, laserová extrakce,
• MeSH
• defibrilátory implantabilní * škodlivé účinky   MeSH
• endokarditida etiologie   MeSH
• kardiostimulátor * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• odstranění implantátu * metody   mortalita   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

AIM: Understanding cardiac electronic device infective endocarditis epidemiology is essential for the management of this serious complication. Only monocentric and limited data have been published regarding patients in the Czech republic so far. The aim of this study was to describe the current profile, microbiology and clinical characteristics of this population. PATIENTS AND METHODS: National data from the prospective ESC-EORP EURO-ENDO registry were collected. 57 consecutive patients with a diagnosis of cardiac device-related infective endocarditis (CDRIE) from 11 Czech centres were included. RESULTS: Staphylococcus spp. was responsible for 43.9% of isolates, whereas Culture negative endocarditis was documented in 26.3% episodes. The most frequent complications under therapy were acute renal failure (17.5%), septic shock and heart failure (both 10.5%). Extraction of device was performed in 75.4% of all patients, and the 1-year mortality was 22.5%. CONCLUSIONS: The high proportion of culture-negative endocarditis is alarming and warrants further investigation. Cardiac device related infective endocarditis is a serious complication with a high 1-year mortality in a highly polymorbid spectrum of patients.

• MeSH
• bakteriální endokarditida * epidemiologie   etiologie   MeSH
• defibrilátory implantabilní * škodlivé účinky   MeSH
• endokarditida * komplikace   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• registrace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Kardiostimulátory, implantabilní kardiovertery-defibrilátory a přístroje pro srdeční resynchronizační terapii jsou potenciálně život zachraňující léčbou u řady srdečních onemocnění, ale nejsou bez rizika. Nejvíce znepokojující je riziko infekce srdečních implantabilních elektronických zařízení (CIED), která je spojena s významnou morbiditou, zvýšenou nutností hospitalizace, zkrácením přežití a zvýšenými náklady na zdravotní péči. Doporučené preventivní postupy, jako je podávání intravenózních antibiotik před implantací, jsou dobře známy. Zůstávají nejasnosti ohledně úlohy různých preventivních, diagnostických a léčebných opatření, jako jsou kožní antiseptika, aplikace antibiotik do kapsy přístroje, antibakteriální obálky, prodloužené podávání antibiotik po implantaci a další. Doporučení týkající se použití nových alternativ implantabilních zařízení, u nichž se očekává, že budou méně náchylné k infekcím, a nových perorálních antikoagulancií jsou rovněž omezená, stejně jako definice minimálních požadavků na kvalitu péče implantačních center, erudice operatérů a počtu výkonů. Navíc chybí dokument o mezinárodním konsenzu ohledně léčby infekcí CIED. Rozpoznání těchto témat, šíření výsledků důležitých randomizovaných studií zaměřených na prevenci infekce CIED a pozorované rozdíly v řešení infekcí souvisejících s implantabilními přístroji, které byly zjištěny v celosvětovém průzkumu European Heart Rhythm Association, poskytlo silnou motivaci k vytvoření mezinárodního konsenzuálního dokumentu s použitím nejmodernějších poznatků vědy z roku 2019 týkajících se posuzování rizik, prevence, diagnostiky a léčby infekcí CIED.

Pacemakers, implantable cardiac defibrillators, and cardiac resynchronization therapy devices are potentially life- -saving treatments for a number of cardiac conditions, but are not without risk. Most concerning is the risk of a cardiac implantable electronic device (CIED) infection, which is associated with significant morbidity, increased hospitalizations, reduced survival, and increased healthcare costs. Recommended preventive strategies such as administration of intravenous antibiotics before implantation are well recognized. Uncertainties have remained about the role of various preventive, diagnostic, and treatment measures such as skin antiseptics, pocket antibiotic solutions, anti-bacterial envelopes, prolonged antibiotics post-implantation, and others. Guidance on whether to use novel device alternatives expected to be less prone to infections and novel oral anticoagulants is also limited, as are defi -nitions on minimum quality requirements for centres and operators and volumes. Moreover, an international con-sensus document on management of CIED infections is lacking. The recognition of these issues, the dissemination of results from important randomized trials focusing on prevention of CIED infections, and observed divergences in managing device-related infections as found in an European Heart Rhythm Association worldwide survey, provided a strong incentive for a 2019 International State-of-the-art Consensus document on risk assessment, prevention, diagnosis, and treatment of CIED infections.

• Klíčová slova
• srdeční implantáty,
• MeSH
• antiinfekční látky aplikace a dávkování   klasifikace   MeSH
• endokarditida diagnóza   etiologie   patofyziologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• implantované elektrody MeSH
• infekce * diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• kardiologické zobrazovací techniky klasifikace   MeSH
• kardiostimulátor MeSH
• kardiovaskulární chirurgické výkony škodlivé účinky   MeSH
• kontrola infekčních nemocí metody   MeSH
• lidé MeSH
• odstranění implantátu metody   ošetřování   MeSH
• protézy a implantáty * MeSH
• replantace MeSH
• riziko MeSH
• rizikové faktory MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• srdce MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

INTRODUCTION: Elderly cryptogenic ischemic stroke (IS) patients with embolic stroke of undetermined source (ESUS) have a high risk of recurrent IS (RIS) compared to other stroke subtypes. In young ESUS patients, different sources of embolism may be a cause and the risk of RIS remains not enough established. The aim was to assess and compare risk of RIS between ESUS and non ESUS patients <50 years. METHODS: The study set consisted of young acute IS patients <50 years enrolled in the prospective HISTORY (Heart and Ischemic STrOke Relationship studY) study registered on ClinicalTrials.gov (NCT01541163). In all analyzed patients, the brain ischemia was confirmed on CT or MRI. All patients underwent identical diagnostic protocol including TEE and long-term ECG-Holter. Cause of IS was assessed according to the ASCOD classification. RESULTS: Of 320 enrolled patients <50 years, 219 (68.4%) were identified as cryptogenic (119 males, mean age 41.4 ± 7.2 years) and 122 (38.1%) patients fulfilled the ESUS criteria. During the follow-up with a median of 34 months, three (2.5%) ESUS and 5 (5.2%) non-ESUS patients suffered from RIS (p = .471). One-year risk of RIS was 0.008 (95% CI: 0-0.025) for ESUS and 0.036 (95% CI: 0-0.076) for non-ESUS patients (p = .262). CONCLUSION: The risk of RIS was very low in ESUS patients and did not differ from those with non-ESUS. Our finding may indicate that antiplatelet therapy can be effective in the secondary prevention in young ESUS patients if high-risk sources of embolization are excluded extensively.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnostické zobrazování   epidemiologie   etiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• embolická cévní mozková příhoda * MeSH
• intrakraniální embolie * komplikace   diagnostické zobrazování   epidemiologie   MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * MeSH
• ischemie mozku * komplikace   diagnostické zobrazování   epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The development of left ventricular thrombus (LVT) is a well-known and serious complication of acute myocardial infarction (AMI) due to the risk of systemic arterial embolism (SE), which is variable in its clinical picture and has potentially serious consequences depending on the extent of target organ damage. SE results in an increase in mortality and morbidity in these patients. LVT is one of the main causes of the development of ischaemic cardio-embolic cardiovascular events (CVE) after MI and the determination of the source of cardiac embolus is crucial for the initiation of adequate anticoagulant therapy in secondary prevention. Echocardiography holds an irreplaceable place in the diagnosis of LVT, contrast enhancement provides higher sensitivity. The gold standard for LVT diagnosis is cardiac magnetic resonance imaging, but it is not suitable as a basic screening test. In patients with already diagnosed LVT, it is necessary to adjust antithrombotic therapy by starting warfarin anticoagulation for at least 6 months with the need for echocardiographic follow-up to detect thrombotic residues. The effect of prophylactic administration of warfarin in high-risk patients after anterior AMI does not outweigh the risk of severe bleeding complications and does not result in a decrease in mortality and morbidity. At the present time, there is not enough evidence to use direct oral anticoagulants in this indication.

• MeSH
• embolie diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• infarkt myokardu komplikace   diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• koronární angioplastika MeSH
• koronární trombóza komplikace   diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční komory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Velkobuněčná myokarditida je vzácným onemocněním s vysokou morbiditou a mortalitou. Ve většině případů probíhá pod obrazem fulminantní myokarditidy. Základem terapie je agresivní imunosuprese kombinovaná s léčbou srdečního selhání, nezřídka je nutná i mechanická podpora oběhu či srdeční transplantace. V této kasuistice předkládáme případ pacienta trpícího velkobuněčnou myokarditidou, který, navzdory rychlé diagnóze a okamžité agresivní léčbě, zemřel krátce po srdeční transplantaci.

Giant-cell myocarditis is an extremely rare disease with high morbidity and mortality. In the majority of cases, the course of the disease is in the form of fulminant myocarditis. The cornerstone of the treatment is aggressive immunosuppresive therapy in addition to heart failure treatment, however, the need for mechanical circulatory support or heart transplant is high. In our case report, we present a patient suffering from giant-cell myocarditis, who, despite rapid diagnosis and prompt aggressive treatment, died shortly after heart transplant.

• MeSH
• atrioventrikulární blokáda etiologie   komplikace   MeSH
• dyspnoe etiologie   MeSH
• fatální výsledek MeSH
• imunosupresiva aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• komorová tachykardie etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace MeSH
• myokard patologie   MeSH
• myokarditida * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• obrovské buňky cytologie   patologie   MeSH
• srdce diagnostické zobrazování   MeSH
• transplantace srdce MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Autoři prezentují případ rekurentní spontánní disekce koronárních tepen (SCAD) u 33leté ženy. Primární SCAD v povodí r. intervetricularis anterior (RIA) byla léčena konzervativně. Po 6 týdnech byla z důvodu progrese námahové dušnosti nemocné (NYHA II–III, CCS 0) provedena rekoronarografie s nálezem denovo SCAD postihující arteria coronaria dextra (ACD) a nezhojené disekce RIA. Během pokusu o PCI na RIA došlo k progresi disekce do kmene a celého povodí arteria coronaria sinistra (ACS) s rozvojem oběhové nestability a stenokardií. Nemocná úspěšně podstoupila urgentní trojnásobnou chirurgickou revaskularizaci na RIA, r. marginalis sinister (RMS) a r. intervetricularis posterior (RIVP). Rok od primární příhody je nemocná jen mírně limitována námahovou dušností (NYHA II, CCS 0) s lehkou depresí funkce levé komory (EF 45 %) a jizvou v oblasti hrotu a předního septa levé komory.

We report the case of a 33-year old woman with a recurrent spontaneous coronary artery dissection (SCAD). Primary SCAD involving left anterior descending coronary artery (LAD) was managed conservatively. She underwent repeated coronary angiography for progression of exertional dyspnoea (NYHA II–III, CCS 0) 6 weeks later and new SCAD of the proximal right coronary artery (RCA) was found. An attempt at PCI on LAD led to retrograde progression of dissection into the left main coronary artery (LM). She hemodynamically deteriorated and complained of chest pain due to compromised LM flow (TIMI I). She underwent successfully “bail-out” triple CABG (on LAD, obtuse marginal branch – OM, and posterior descending artery – PDA). The patient is virtually asymptomatic (NYHA II, CCS 0) at 1-year follow up; however with borderline LV function (LVEF 45 %), and persisted apical and anteroseptal akinesis.

• MeSH
• anomálie koronárních cév MeSH
• disekce aorty * diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• koronární angiografie metody   MeSH
• koronární bypass metody   MeSH
• lidé MeSH
• ramipril terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• akutní koronární syndrom farmakoterapie   MeSH
• antikoagulancia aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• antitrombiny aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• fibrilace síní farmakoterapie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infarkt myokardu farmakoterapie   komplikace   MeSH
• inhibitory faktoru Xa aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• krvácení chemicky indukované   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Přehledový článek se zabývá praktickými aspekty provedení elektrické kardioverze fibrilace síní. Elektrická kardioverze je efektivní metodou obnovující sinusový rytmus. Základním předpokladem bezpečného provedení kardioverze je efektivní antikoagulace, event. vyloučení intrakardiální trombózy pomocí transezofageální echokardiografie, výjimkou jsou pacienti s jednoznačně dokumentovaným trváním fibrilace síní po dobu kratší než 48 hod. Zmíněny jsou některé aspekty tromboembolie v souvislosti s kardioverzí a dále antikoagulační příprava s důrazem na přímá perorální antikoagulancia.

This article provides an overview of the practical issues of electric cardioversion of atrial fibrillation. Direct current cardioversion is an effective method of converting atrial fibrillation to sinus rhythm. The basic precondition for a safe cardioversion is an effective anticoagulation, or exclusion of intra-cardiac thrombosis by transoesophageal echocardiography, except for patients with clearly documented duration of atrial fibrillation lasting less than 48 hours. The article outlines some aspects of thromboembolism associated with cardioversion and anticoagulation preparation, with an emphasis on direct oral anticoagulants.

• Klíčová slova
• přímá perorální antikoagulancia,
• MeSH
• analgosedace MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• echokardiografie transezofageální MeSH
• elektrická defibrilace * metody   škodlivé účinky   MeSH
• fibrilace síní * terapie   MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory MeSH
• tromboembolie epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH