• MeSH
• domácí ošetřování ekonomika   organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienta ekonomika   metody   MeSH
• plicní ventilace * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Článek prezentuje údaje o zdravotních a sociálních službách pro seniory se zaměřením na dlouhodobou péči. Autoři analyzují kapacitu a strukturu pobytových zařízení sociálních služeb pro seniory, složení uživatelů, potřebu ošetřovatelské péče a využívání příspěvku na péči a přináší informace také o domácí zdravotní péči, léčebnách dlouhodobě nemocných, pečovatelské službě a dalších službách pro seniory.

This article presents selected data on social and health services for the elderly, especially in the area of long-term residential care. The authors have analysed the capacity and structure of social care and health services, the breakdown of the age and sex of users, the level of self-care capacity and need for nursing care, users of care allowances etc. The article also presents information on home health care, domiciliary care and other services for the elderly

• MeSH
• dlouhodobá péče * organizace a řízení   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• domácí ošetřování * metody   organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• domovy pro seniory * organizace a řízení   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• geriatrické ošetřovatelství metody   organizace a řízení   trendy   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Domácí měření krevního tlaku je velmi užitečným nástrojem v diagnostice a léčbě arteriální hypertenze. Na jedné straně můžeme odhalit hypertenzi/fenomén bílého pláště nebo maskovanou hypertenzi a na straně druhé nám umožní sledovat dlouhodobou účinnost volené antihypertenzní léčby. Domácí měření navíc zlepšuje pacientovu adherenci k farmakoterapii i nefarmakologickým postupům. V některých ohledech se dokonce domácí měření zdá účinnější než klinické, zejména při predikci rizika budoucí kardiovaskulární příhody. Volit bychom měli validované (polo)automatické přístroje s manžetou na paži. Nezbytná je základní edukace nemocného. Vlastní měření se doporučuje provádět ráno a večer, vždy dvakrát po sobě a nejlépe sedm dní před plánovanou návštěvou lékaře. Podstatný je celkový průměr ze všech hodnot a nikoli jednotlivá měření. Domácí měření lze doporučit prakticky každému hypertonikovi, vyjma výrazně anxiózních a neurotických osob. Článek shrnuje aktuální poznatky z domácího měření s přihlédnutím k aktuálním doporučením pro léčbu hypertenze České společnosti pro hypertenzi z konce roku 2012.

• MeSH
• domácí ošetřování metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• hypertenze prevence a kontrola   MeSH
• krevní tlak fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• měření krevního tlaku metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Článek je pokračováním článku o vymezení a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (s. 56–61). Autoři seznamují čtenáře s informacemi o pracovnících v dlouhodobé péči vybranými z analýzy OECD „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Zaměřují se nejen na formální pracovníky dlouhodobé péče, ale zdůrazňují i roli neformálních pečovatelů včetně ekonomické hodnoty jimi poskytované péče. V publikaci OECD jsou použita data z databází „OECD Health Data“ a „System of Health Accounts“ a dalších zdrojů. Informace a údaje pro uvedenou analýzu, včetně informací o legislativě, systému financování a záměrech a prioritách v této oblasti, byly členskými zeměmi poskytnuty „ad hoc“ prostřednictvím rozsáhlého dotazníku OECD. „Systémy dlouhodobé péče“ se v jednotlivých zemích v důsledku odlišného historického vývoje systémů zdravotnictví a sociálních služeb velmi liší, stejně jako vymezení zdravotní a sociální složky dlouhodobé péče a hranice mezi nimi, což snižuje srovnatelnost údajů o dlouhodobé péči. Jednotlivé země OECD často k jednotlivým otázkám a oblastem poskytly neúplné údaje, například jen za ústavní nebo domácí část dlouhodobé péče nebo za zdravotní nebo sociální část systému, respektive poskytly údaje za odlišná období. Zavádění společných ukazatelů a metodiky v této různorodé a rychle se měnící oblasti přirozeně naráží na obtíže a omezení. Prezentované výstupy by proto měly sloužit pro základní orientaci a srovnání mezi zeměmi či skupinami zemí OECD.

The publication is based on data from „OECD Health Data“ and „System of Health Accounts“ databases and other sources. Information and data for the analysis, including on legislation and system of financing of long-term care, and priorities in this area, were provided by member states „ad hoc“ through an extensive OECD questionnaire. „Systems of long-term care“ as well as the definition and the boundaries between health and social components of long-term care are very diverse across OECD countries due to the differences in historical development of their health and social systems. This fact reduces the comparability of data on long-term care. Many OECD countries often provided incomplete information on some aspects of long-term, for example, only on institutional or home care component of long-term, for health or social part of the system. Data were often available also for different periods. The effort to apply common indicators and methodologies across countries in this diverse and rapidly changing field is naturally fraught with difficulties and limitations. Presented data and information should therefore serve for the basic orientation and comparisons between countries or groups of OECD countries.

• Klíčová slova
• pracovníci dlouhodobé péče,
• MeSH
• dlouhodobá péče * klasifikace   pracovní síly   MeSH
• domácí ošetřování pracovní síly   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• odborné všeobecné sestry * statistika a číselné údaje   MeSH
• osoby pečující o pacienty * statistika a číselné údaje   MeSH
• osoby s přechodným pobytem a migranti statistika a číselné údaje   MeSH
• pečovatelky statistika a číselné údaje   MeSH
• služby domácí péče pracovní síly   MeSH
• zdravotnická zařízení pracovní síly   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Cílem studie bylo ověřit využitelnost ošetřovatelských intervencí NIC v ošetřovatelské praxi domácí péče a porovnat záznam aktuálních ošetřovatelských intervencí evidovaných v ošetřovatelské dokumentaci agentury domácí péče s navrhovaným souborem ošetřovatelských intervencí NIC. Metodika: Pilotní soubor o velikosti 110 ošetřovatelských intervencí a 2150 ošetřovatelských aktivit byl sestaven podle taxonomie NIC (Nursing Intervention Classification), jeho ověřování proběhlo u 30 klientů agentury domácí péče v roce 2011. Analýzou ošetřovatelské dokumentace 200 klientů stejné agentury byly pak sledovány reálné intervence a aktivity sester zaznamenané v ošetřovatelském plánu. Výsledky: Z pilotního souboru intervencí NIC využily sestry celkem 39 ošetřovatelských intervencí pro 221 potvrzených ošetřovatelských diagnóz NANDA-I. Nejvíce intervencí (73 %) bylo indikováno pro ošetřovatelské diagnózy Zhoršená pohyblivost, Riziko infekce, Riziko deficitu tělesných tekutin a Riziko porušení kožní integrity. Mezi nejčetnější ošetřovatelské intervence, které sestry ze souboru NIC vybíraly, patřily: Hospodaření s energií, Prevence pádu, Péče o ránu, Učení: předepsané činnosti/cvičení a Podpora cvičení. Ošetřovatelské činnosti reálně vykonávané sestrami u klientů ADP a zaznamenané v ošetřovatelském plánu (44 různých ošetřovatelských intervencí, 1406 provedených výkonů) se lišily od ošetřovatelských intervencí, které byly potvrzeny při pilotním ověřování. Pojmenování ošetřovatelských intervencí sestrami agentury domácí péče nereflektovalo terminologii NIC, proto nebyla data vzájemně porovnávána. Závěr: Používání jednotné ošetřovatelské terminologie je důležité pro přesnou a jednoznačnou komunikaci ošetřovatelských profesionálů, pro popis a evidenci práce sester a doložitelné vykazování ošetřovatelských činností.

Aim: The aim of this study was to verify the utilization of nursing interventions NIC in home care and to compare the report of current nursing interventions recorded in nursing documentation in home care agency with proposed set of nursing interventions NIC. Methods: The sample of 110 nursing interventions and 2150 nursing activities was compiled according to taxonomy NIC (Nursing Intervention Classification), its verification was carried out in 30 home care agency clients in 2011. Using the analysis of nursing documentation in 200 clients of the same agency, were then monitored real interventions and activities by nurses recorded in nursing care plan. Results: From the pilot set of NIC interventions nurses have used 39 of nursing interventions for 221 confirmed nursing diagnoses NANDA-I. The most of interventions (73%) were indicated for nursing diagnoses: Impaired physical mobility, Risk for infection, Risk for deficient fluid volume and Risk for impaired skin integrity. Among the most frequent nursing interventions, which nurses have selected from NIC file, were: Energy management, Fall prevention, Wound care, Teaching: prescribed activities/exercise. Nursing activities actually performed by nurses in home care clients and recorded in nursing care plan (44 different nursing interventions, 1406 performed procedures) differed from nursing interventions that were confirmed during the pilot verification. Naming of nursing interventions by the nurses in home care agency did not reflect the NIC terminology, thus the data were not mutually compared. Conclusion: The use of uniform nursing terminology is essential for accurate and unambiguous communication of nursing professionals, for description and record of the work of nurses and for provable reporting of nursing activities.

• Klíčová slova
• klienti, ověřování,
• MeSH
• domácí ošetřování metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská diagnóza MeSH
• ošetřovatelská péče metody   pracovní síly   statistika a číselné údaje   MeSH
• ošetřovatelský proces statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• služby domácí péče organizace a řízení   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• terminologie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Autorky se zabývají mezigenerační soudržností v podmínkách péče o nesoběstačné seniory. Konkrétně se soustředí na studium jedné dimenze konceptu rodinné solidarity, a to na solidaritu shody. Snaží se propojit konfliktualistické a konsenzuální přístupy k této problematice a co nejlépe tak zachytit podobu konfliktů a souladů v rodinách pečujících o seniory. Cílem studie je zmapovat vztah mezi životní shodou a projevovanými konflikty mezi pečující a opečovávanou osobou a zjistit, jak se v těchto oblastech liší rodiny poskytující péči seniorům v různých podmínkách. Po představení základních pojmů, nastínění cílů výzkumu a uvedení teoretického pozadí autorky prezentují výsledky empirického sociologického výzkumu. V tom bylo formou standardizovaných rozhovorů dotázáno 405 respondentů, kteří zajišťují péči o vlastního stárnoucí rodiče nebo rodiče svého partnera. V sekci výsledků je nejprve popsán obecný vztah mezi mírou shody a konfliktů v dotázaných rodinách, následně jsou porovnány rodiny podle způsobu péče o seniora. Pro porovnání byly rozlišeny rodiny pečující o seniora doma ve společné domácnosti, rodiny pečující o seniora v oddělené domácnosti a rodiny, jež seniora umístily do institucionální péče. Z výsledků vyplývá, že v různých typech rodinných uspořádání dochází k jiné míře a k jiné povaze konfliktů. Pro snazší popis vztahů mezi koncepty souhlasu, konfliktu a způsobu péče byla vytvořena typologie rodin. Výsledky naznačily nemožnost idealizovat si rodinnou soudržnost rodin pečujících o seniory ve vlastní domácnosti a naznačily potřebu doplnit model rodinné solidarity o zkoumání konfliktů. Ty přitom nemusí vystupovat jako bariéra rodinné soudržnosti, ale mohou být spíše indikátory zájmu a vzájemné odkázanosti snižující osobní autonomii.

The authors deal with the inter-generation solidarity under conditions of taking care of seniors who are not self-sufficient. They were particularly focused on studying one aspect of the family solidarity concept: solidarity of agreement. They tried to combine conflict and consensual attitudes to this problem and thus to characterize the nature of conflicts and harmony in families taking care of seniors. The target of the study was mapping of relationships between the life harmony and manifested conflicts between persons providing and accepting the care and finding differences in this field between families taking care of seniors under different conditions. After presenting basic terms, outlining the research targets and introducing the theoretical background, the authors present results of their empiric sociological research. Standardized interviews were performed with 405 respondents taking care of their own aging parents or aging parents of their partners. In the section Results, a general relationship between the degree of harmony and conflicts in the families inquired is first described and the families are subsequently compared depending on the method of taking care of the senior. For the comparison, families taking care of seniors at home, families taking care of seniors in a separate household and families transferring the senior to the institutional care were differentiated from each other. The results indicate that there are differences in the degree and nature of conflicts depending on different types of the family arrangement. Typology of families was established to facilitate the description of relationships between the concepts of the consent, conflict and method of taking the care. The results demonstrated that it is impossible to idealize the solidarity in families taking care of seniors in their own households and indicated requirements for supplementing the model of the family solidarity by an investigation of conflicts. During this, they may not behave as a barrier in the family solidarity, but they may rather serve as an indicator of the interest and mutual dependence reducing the personal autonomy.

• Klíčová slova
• rodinná solidarita, péče o seniory, ambivalence, solidarita shody,
• MeSH
• charakteristiky rodiny MeSH
• domácí ošetřování metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• konflikt v rodině MeSH
• konsensus MeSH
• lidé MeSH
• nesouhlas a spor MeSH
• osobní autonomie MeSH
• osoby pečující o pacienty statistika a číselné údaje   MeSH
• role nemocného MeSH
• sběr dat MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vztahy mezi generacemi MeSH
• zdraví rodiny statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Cieľom tohto príspevku je identifikovať determinanty kvality života opatrovateľa najviac ovplyvnených starostlivosťou o zomierajúceho z hľadiska formy poskytovanej starostlivosti. Pre zber empirických údajov boli použité tri dotazníky Caregiver Strain Index – na posúdenie záťaže, Caregiver Quality of Life Index Cancer – na posúdenie jednotlivých aspektov kvality života opatrovateľa a FAMCARE – na posúdenie spokojnosti opatrovateľa s poskytovanou starostlivosťou. Z výsledkov štatistickej analýzy vyplýva, že opatrovatelia, ktorí poskytujú domácu a kombinovanú starostlivosť pociťujú najväčší vplyv starostlivosti na oblasť fyzického zdravia, emocionálnu oblasť ako aj zásah starostlivosti do spoločenských aktivít. Nižšiu mieru záťaže, vyššiu kvalitu života ako aj vyššiu mieru spokojnosti s poskytovanou starostlivosťou udávali opatrovatelia, ktorých príbuznému je poskytovaná paliatívna a hospicová starostlivosť. Výsledky výskumu poukazujú na skutočnosť, že aj opatrovatelia, ktorí sa starajú o zomierajúcich, si vyžadujú zo strany sestier podporu a starostlivosť, vrátane systematického posudzovania kvality života opatrovateľa v klinickej praxi a realizáciu efektívnych ošetrovateľských intervencií zameraných na eliminovanie dôsledkov psychosociálnej záťaže vyplývajúcej z vykonávania starostlivosti.

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• analýza rozptylu MeSH
• časové faktory MeSH
• domácí ošetřování psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• osoby pečující o pacienty psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• péče o umírající metody   psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• péče v hospici psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• rodina psychologie   MeSH
• senioři MeSH
• sociální opora MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• výzkum zdravotnických služeb MeSH
• zdraví rodiny MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Cieľ: Cieľom práce bolo validizovať ošetrovateľskú diagnózu Preťaženie opatrovateľa (00061) v Českej a Slovenskej republike. Metódy: Na obsahovú validizáciu sme využili Fehringov model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Súbor expertov tvorilo 200 expertov zo Slovenskej a Českej republiky. Za expertov sme považovali sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifi kovaných Fehringových kritérií. Na posúdenie významnosti diagnostických znakov sme zostrojili merací nástroj, ktorý obsahoval 36 položiek – defi nujúcich charakteristík uvedených v klasifi kačnom systéme ošetrovateľských diagnóz NANDA International. Výsledky: Z 36 defi nujúcich charakteristík, ktoré uvádza NANDA International, slovenskí experti považujú za hlavné päť znakov: narušený spánok, únavu, nedostatok času napĺňať osobné potreby, stres a depresívnu náladu. Českí experti za hlavné defi nujúce charakteristiky označili len dva znaky, a to obavy o prijímateľa starostlivosti, ak opatrovateľ nebude schopný vykonávať starostlivosť a rodinný konfl ikt. Záver: Závery vyplývajúce z výsledkov našej štúdie potvrdzujú skutočnosť, že nie všetky znaky uvedené v NANDA International považujú sestry za špecifi cké pre stanovenie ošetrovateľskej diagnózy Preťaženie opatrovateľa.

Aim: Th e aim of this work was to validate the nursing diagnosis Caregiver Role Strain (00061) in the Czech Republic and Slovakia. Methods: We employed Th e Fehring Diagnostic Content Validity Model. A set of experts included 200 nurses, experts from Slovakia and the Czech Republic. Nurses who received at least 4 points according to modifi ed Fehring criteria were categorised as experts. In order to assess the signifi cance of the diagnostic characters, we built a measurement instrument that includes 36 items – the defi ning characteristics listed in the classifi cation system of nursing diagnoses of NANDA International. Results: Out of the 36 defi ning characteristics included in NANDA International, Slovak experts considered the following fi ve as the main characteristics: sleep disturbance, fatigue, lack of time to meet personal needs, stress and depression. Czech experts only identifi ed two characteristics as defi ning: apprehension regarding the care receiver’s concerns when the caregiver is unable to provide care and family confl ict. Conclusion: Th e conclusions drawn from the results of our study confi rm the fact that not all the features described in the NANDA International nurses are considered specifi c to the determination of the nursing diagnosis Caregiver Role Strain.

• MeSH
• domácí ošetřování pracovní síly   psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče psychologie   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres etiologie   MeSH
• zdravotní sestry statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Slovenská republika MeSH

Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života seniorů s demencí pohledem rodinných příslušníků. Dále pak porovnat vnímání kvality života seniorů s demencí rodinnými příslušníky v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije. Metodika: Byl proveden kvalitativní výzkum, metodou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 9 rodinných příslušníků pacientů s demencí. Na základě analýzy dat byly stanoveny 4 kategorie: 1. změny v psychické oblasti, 2. změny kognitivních funkcí, 3. změny v oblasti aktivit denního života a instrumentálních všedních činností a 4. celkové vnímání kvality života. Výsledky: Z pohledu rodinných příslušníků nejvíce zhoršuje kvalitu života seniorů s demencí ztráta paměti, která je vyřazuje z běžného života, dále ztráta schopnosti orientace v prostoru a čase a ztráta schopnosti vykonávat činnosti běžného denního života. Kvalitu života snižují také smyslové poruchy, které pacienty uvádějí do ještě větší sociální izolace a mohou v nich podporovat nárůst paranoidity. Rodinní příslušníci hodnotili kvalitu života svých blízkých v domácím prostředí výrazně lépe v porovnání s kvalitou života pacientů s demencí umístěných v domově pro seniory. V domácím prostředí měli senioři více podnětů, byli více aktivizováni a vtahováni do rodinného a společenského života. Po nástupu do institucionální péče došlo k zhoršení příznaků onemocnění a postupnému vyřazení nemocných z aktivizačních programů. Závěr: Důležitou součástí zvýšení kvality života pacientů s demencí je podpora rodinných pečovatelů, aby nemocní mohli zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí.

Objective: The aim of the research was to determine the quality of life of seniors with dementia from the perspective of family members. Furthermore, to compare the perceptions of quality of life of seniors with dementia by family members depending on the environment in which the senior lives. Methodology: A qualitative research was performed, for the method of data collection was used non-standardized interview. Research was attended by nine family members of patients with dementia. Based on analysis of data there were determined four categories: 1. changes in the psychological field, 2. changes in cognitive function, 3. changes in the area of activities of daily living and instrumental activities of everyday life and 4. overall perception of quality of life. Results: From the perspective of family members most deteriorating quality of life of seniors with dementia is the memory loss, which excludes them from normal life, as well as loss of ability to orientation in space and time, and loss of ability to perform normal activities of daily life. The sensory disturbance also reduces the quality of life, which leads patients into a greater social isolation and this may promote the growth of the paranoia. Family members rated the quality of life of their loved ones at home as significantly better in comparison with the quality of life of patients with dementia placed in the home for the elderly. In a domestic environment have seniors more stimulations, are more activated, and are more drawn into the family and social life. After coming into institutional care occurs worsening of symptoms and the gradual removal of patients from activation programs. Conclusion: An important part of improving the quality of life of patients with dementia is the support from family caregivers; hence the ill can stay as long as possible in its natural environment.

• Klíčová slova
• senior, institucionální péče, rodinní pečovatelé,
• MeSH
• agrese MeSH
• demence ošetřování   psychologie   MeSH
• domácí ošetřování pracovní síly   statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• geriatrické ošetřovatelství etika   metody   pracovní síly   MeSH
• halucinace MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• hygiena MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• paměť MeSH
• péče o sebe statistika a číselné údaje   MeSH
• práva pacientů MeSH
• preference v jídle MeSH
• rodina psychologie   MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Neschopnost současného zdravotnického systému jako celku programově reagovat na nové ekonomické, technologické a sociální výzvy vytváří nutnost implementace nových metod a přístupů v organizaci jednotlivých nemocnic. Současné forma poskytování léčebné péče formou hospitalizace na jednotlivých zdravotnických pracovištích probíhá spíše historickou zvyklostí a setrvačností, než podle současných technických možností. Zcela logicky by měla být klasická péče formou hospitalizace v nemocnicích převedena do ambulantní sféry a do domácí péče. Důsledné zavádění a využívání moderních telemetrických prostředků jistě snižuje nutnost přímého dohledu a monitorace. Bohužel současný zdravotní systém nevytváří dostatečný ekonomický tlak na tyto změny. Možnosti redukce lůžkového fondu fakultní nemocnice při zachování její výkonnosti jsou následující: 1. V ytváření společných lůžkových stanic pro příbuzné obory. 2. Z krácení doby hospitalizace. Jednotně přejít na systém přijímání pacientů k operaci až v den operace. 3. Z krácení hospitalizace po operaci. 4. V ýrazné přesunutí diagnostických hospitalizací do plného ambulantního režimu. 5. N ový systém akutního příjmu pacientů - zavedení akutního příjmového oddělení. Těmito opatřeními bude dosaženo racionalizace poskytování léčebné péče. Stejná péče bude poskytnuta levněji. Nezbytnou podmínkou těchto změn je pozitivní naladění vedení jednotlivých zdravotnických pracovišť, důkladné vysvětlení výše popsaných změn a získání zdravotnických pracovníků pro uskutečnění této vize.

The current health care service in the Czech Republic does not sufficiently reflect new economic, technological and social challenges. It is therefore on the managements of the hospitals to react on these changes and to implement new methods in the organisation of provided health care. The current form of the treatment during hospitalization at health care units is more historical habit then nowadays necessity. We found logical to change the in-hospital care into the out-patients regiments. The use of modern telemetry and monitoring decreases necessity for hospitalisation. However, the current health care system in our country does not produce economic pressure for these changes. The possible reduction of number of hospital beds at teaching hospital while keeping its productivity are following: 1. F ormation of common wards for more than one department. 2. T he shortening of the duration of hospitalization. Shift of admission to the day of operation. 3. E arlier discharge following surgical procedures. 4. T he diagnostic work-up at out-patients regiments. 5. T he new system of acute admission to hospital (reduction of acute beds at each wards and their shift to specialised acute units. Implementation of these principals may reduce the number of in-hospital beds while maintaining the same medical care. The treatment will be therefore more effective and economic. The condition for these changes is the full understanding and cooperation of the departments and medical personals.

• MeSH
• ambulantní péče ekonomika   trendy   využití   MeSH
• domácí ošetřování statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• hospitalizovaní pacienti statistika a číselné údaje   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• náklady na zdravotní péči statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• nemocnice fakultní normy   trendy   využití   MeSH
• obložnost statistika a číselné údaje   trendy   využití   MeSH
• přeměna lůžek statistika a číselné údaje   trendy   využití   MeSH
• veřejné zdravotnictví ekonomika   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH