Cílem novorozeneckého screeningu (NS) je identifikovat novorozence se závažnými, ale léčitelnými onemocněními, a to před nástupem klinických příznaků. Pokles nákladů a zlepšení technologií genomového sekvenování vedou k úvahám o rozšíření programu NS o řadu dalších vzácných genetických onemocnění, která lze nyní identifikovat pomocí sekvenování rozsáhlých oblastí genomu. Začlenění genomového sekvenování do programu NS bude klást vysoké nároky na celý systém. Bude třeba dobudovat infrastrukturu pro zajištění informovaného souhlasu, zvládnout velký nárůst počtu genomových testů, jejich rychlé provedení a vyhodnocení, zajistit komplexní multidisciplinární péči o asymptomatické jedince, navrhnout vhodné systémy pro ukládání a přístup ke genomickým datům a zajistit vhodné vyhodnocení programu. Genomový NS by navíc nabízel možnosti rozšíření analýzy na onemocnění, jejichž zařazení primárně nenaplňuje přínos screeningového programu. Jsou jimi například neléčitelná onemocnění, choroby s nástupem v dospělosti nebo detekce asymptomatického přenašečství pro různé genetické choroby. Etické otázky, které genomový NS vyvolává, se týkají zejména problematiky informovaného souhlasu a ochrany soukromí. Nutno je též vyvážit přínos pro jedince a újmu plynoucí z možných nálezů genomového sekvenování. Všechny tyto problémy je třeba před zavedením genomového sekvenování do programu NS adekvátně diskutovat a řešit. Korespondující autorka: Mgr. Věra Franková, Ph.D. et Ph.D. Ke Karlovu 2 128 08 Praha 2 vera.frankova@lf1.cuni.cz

The aim of newborn screening (NBS) is to identify newborns with serious but treatable diseases before the onset of clinical symptoms. Declining costs and improvements in genome sequencing technologies have led to consideration of expanding the NBS programme to include a number of other rare genetic diseases that can now be identified by sequencing large regions of the genome. Incorporating genome sequencing into the programme will place high demands on the whole NBS system. It will be necessary to build the infrastructure to ensure informed consent, manage the large increase of genomic tests and their rapid execution, provide comprehensive multidisciplinary care for asymptomatic individuals, design appropriate systems for storage and access to genomic data, and ensure appropriate evaluation of the programme. In addition, genomic NBS would offer opportunities to extend the analysis to diseases whose inclusion does not primarily fulfil the aims of a screening programme. These include, for example, nontreatable diseases, diseases with onset in adulthood or detection of asymptomatic carriers for various genetic diseases. The ethical issues raised by genomic NBS are mainly related to the issues of informed consent and privacy. It is also necessary to balance the benefit and the potential harm to the individual that can arise from the findings of genomic sequencing. All of these issues need to be adequately discussed and addressed prior to the introduction of genomic sequencing into the NBS program.

• MeSH
• etika klasifikace   MeSH
• genetické nemoci vrozené diagnostické zobrazování   diagnóza   genetika   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• novorozenecký screening * etika   klasifikace   metody   MeSH
• sekvenování celého genomu etika   metody   MeSH
• vzácné nemoci diagnóza   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• abnormality ústního a čelistního systému diagnóza   terapie   MeSH
• erytropoetická porfyrie * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• vzácné nemoci diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Je popsána kazuistika 41letého muže, který přišel do naší ambulance pro typický nález morfy orfu na prstě levé ruky. Navíc měl na těle mnohočetné multiformní projevy. Lokálně bylo doporučeno antiseptikum pod krytí. Multiformní exantém byl léčen perorálním antihistaminikem a lokálním kortikoidem. Ke zhojení došlo do 15 dnů. Přítomnost orf viru byla potvrzena PCR metodou ze stěru z morfy. Zdrojem infekce byly nejspíše ovce pacienta. Je rozebrána etiologie, klinický nález, diagnóza, diferenciální diagnóza, komplikace a léčba orfu.

A casuistics of 41-old man, who came to our out-patient department because of typical manifestation of orf infection on a finger of his left hand is presented. In addition, multiforme exanthema on his body was present. A local therapy of orf with a disinfecting agens under plaster was given. Multiforme exanthema was treated by peroral antihistamine agent and local corticosteroid. A patient was healed within 15 days. A presence of orf virus was confirmed by PCR examination from a swab. A source of infection were most probable patient ́s sheeps. An aetiology, clinical picture, diagnosis, differential diagnosis, complications and treatment of orf virus infection are described.

• MeSH
• dospělí MeSH
• erythema multiforme * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• přenos infekční nemoci MeSH
• vzácné nemoci diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

In the last decade, undiagnosed disease programs have emerged to address the significant number of individuals with suspected but undiagnosed rare genetic diseases. In our single-center study, we have launched a pilot program for pediatric patients with undiagnosed diseases in the second-largest university hospital in the Czech Republic. This study was prospectively conducted at the Department of Pediatrics at University Hospital Brno between 2020 and 2023. A total of 58 Czech patients with undiagnosed diseases were enrolled in the study. All children underwent singleton WES with targeted phenotype-driven analysis. We identified 28 variants, including 11 pathogenic, 13 likely pathogenic, and 4 VUS according to ACMG guidelines, as diagnostic of genetic diseases in 25 patients, resulting in an overall diagnostic yield of 43%. Eleven variants were novel and had not been previously reported in any public database. The overall clinical utility (actionability) enabling at least one type of change in the medical care of the patient was 76%, whereas the average number of clinical implications to individual patient care was two. Singleton WES facilitated the diagnostic process in the Czech undiagnosed pediatric population. We believe it is an effective approach to enable appropriate counseling, surveillance, and personalized clinical management.

• MeSH
• dítě MeSH
• genetické testování metody   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nediagnostikované nemoci * genetika   diagnóza   epidemiologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prospektivní studie MeSH
• sekvenování exomu * metody   MeSH
• vzácné nemoci * genetika   diagnóza   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND AND PURPOSE: Frontotemporal dementia (FTD) is a neurodegenerative disorder characterized by pervasive personality and behavioural disturbances with severe impact on patients and caregivers. In current clinical practice, treatment is based on nonpharmacological and pharmacological approaches. Unfortunately, trial-based evidence supporting symptomatic pharmacological treatment for the behavioural disturbances in FTD is scarce despite the significant burden this poses on the patients and caregivers. METHOD: The study examined drug management decisions for several behavioural disturbances in patients with FTD by 21 experts across European expert centres affiliated with the European Reference Network for Rare Neurological Diseases (ERN-RND). RESULTS: The study revealed the highest consensus on drug treatments for physical and verbal aggression, impulsivity and obsessive delusions. Antipsychotics (primarily quetiapine) were recommended for behaviours posing safety risks to both patients and caregivers (aggression, self-injury and self-harm) and nightly unrest. Selective serotonin reuptake inhibitors were recommended for perseverative somatic complaints, rigidity of thought, hyperphagia, loss of empathy and for impulsivity. Trazodone was specifically recommended for motor unrest, mirtazapine for nightly unrest, and bupropion and methylphenidate for apathy. Additionally, bupropion was strongly advised against in 10 out of the 14 behavioural symptoms, emphasizing a clear recommendation against its use in the majority of cases. CONCLUSIONS: The survey data can provide expert guidance that is helpful for healthcare professionals involved in the treatment of behavioural symptoms. Additionally, they offer insights that may inform prioritization and design of therapeutic studies, particularly for existing drugs targeting behavioural disturbances in FTD.

• MeSH
• agrese účinky léků   MeSH
• antipsychotika terapeutické užití   MeSH
• frontotemporální demence * farmakoterapie   MeSH
• impulzivní chování účinky léků   MeSH
• konsensus MeSH
• lidé MeSH
• selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu terapeutické užití   MeSH
• vzácné nemoci farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

BACKGROUND: Transition from child-centered to adult-centered healthcare is a gradual process that addresses the medical, psychological, and educational needs of young people in the management of their autonomy in making decisions about their health and their future clinical assistance. This transfer is challenging across all chronic diseases but can be particularly arduous in rare neurological conditions. AIM: To describe the current practice on the transition process for young patients in centers participating in the European Reference Network for Rare Neurological Diseases (ERN-RND). METHODS: Members of the ERN-RND working group developed a questionnaire considering child-to-adult transition issues and procedures in current clinical practice. The questionnaire included 20 questions and was sent to members of the health care providers (HCPs) participating in the network. RESULTS: Twenty ERN-RND members (75% adult neurologists; 25% pediatricians; 5% nurses or study coordinators) responded to the survey, representing 10 European countries. Transition usually occurs between 16 and 18 years of age, but 55% of pediatric HCPs continue to care for their patients until they reach 40 years of age or older. In 5/20 ERN-RND centers, a standardized procedure managing transition is currently adopted, whereas in the remaining centers, the transition from youth to adult service is usually assisted by pediatricians as part of their clinical practice. CONCLUSIONS: This survey demonstrated significant variations in clinical practice between different centers within the ERN-RND network. It provided valuable data on existing transition programs and highlighted key challenges in managing transitions for patients with rare neurological disorders.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nemoci nervového systému * diagnóza   terapie   MeSH
• poskytování zdravotní péče * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• vzácné nemoci diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Publikace se zaměřuje na různé vzácné případy z oblasti lékařství a z historie. Určeno široké veřejnosti.

• MeSH
• anatomie MeSH
• dějiny MeSH
• lékařství MeSH
• postoj ke smrti MeSH
• tělesné pozůstatky MeSH
• vzácné nemoci dějiny   MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• dějiny lékařství

Effective translation of rare disease diagnosis knowledge into therapeutic applications is achievable within a reasonable timeframe; where mutations are amenable to current antisense oligonucleotide technology. In our study, we identified five distinct types of abnormal splice-causing mutations in patients with rare genetic disorders and developed a tailored antisense oligonucleotide for each mutation type using phosphorodiamidate morpholino oligomers with or without octa-guanidine dendrimers and 2'-O-methoxyethyl phosphorothioate. We observed variations in treatment effects and efficiencies, influenced by both the chosen chemistry and the specific nature of the aberrant splicing patterns targeted for correction. Our study demonstrated the successful correction of all five different types of aberrant splicing. Our findings reveal that effective correction of aberrant splicing can depend on altering the chemical composition of oligonucleotides and suggest a fast, efficient, and feasible approach for developing personalized therapeutic interventions for genetic disorders within short time frames.

• MeSH
• antisense oligonukleotidy * terapeutické užití   genetika   MeSH
• genetické nemoci vrozené genetika   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• morfolino terapeutické užití   genetika   MeSH
• mutace * MeSH
• sestřih RNA * MeSH
• vzácné nemoci * genetika   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Genová terapie (GT) se postupně stává běžným způsobem léčby. Již není výsadou velkých univerzitních pracovišť, jejichž laboratoře zvládají analytické postupy zaměřené na nukleové kyseliny a jejichž klinické týmy zvládají aplikaci. Původně byla určena pro dědičné choroby, které vzhledem ke svému řídkému výskytu byly označovány jako vzácná onemocnění a GT se dosud uplatňovala jen u dětí, aby působila ještě před rozvojem onemocnění. Nové způsoby léčby začaly být používány i u chorob běžných, jakými jsou např. metabolické poruchy (diabetes), a dokonce u takových, které nás sužují stále častěji, jako nejrůznější malignity a nemoci centrální nervové soustavy (např. Alzheimerova choroba). Cílem genové terapie jsou geny, jejichž změny v podobě patogenních variant (dříve mutací) vyvolávají poruchy fenotypu. Naší snahou je buď jejich vyřazení z funkce (např. u hemoglobinopatií), nebo jejich nahrazení geny s normální funkcí. Ty lze do genomu vnést pomocí některého z vhodných přenašečů (tzv. vektorů), jakými jsou např. viry nebo lipozomy. Proces GT může probíhat přímo v těle pacienta (in vivo), nebo mimo něj na jeho izolovaných buňkách (ex vivo), kterými jsou obvykle indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC – induced pluripotent stem cell). Po úpravě se tyto buňky vracejí do pacientova těla, aby tak naplnily svůj „úděl“. V širším slova smyslu může být GT namířena i na produkt genové transkripce, kterým je messenger RNA (mRNA), nebo konečný produkt realizace genové funkce, jakým jsou funkční bílkoviny (např. u cystické fibrózy). U různých chorob se úspěšně používají uvedené přístupy v závislosti na jejich dostupnosti, která je mimo jiné dána i náklady s GT spojenými nebo přístupností cílové tkáně. Nejen ověřování účinnosti a bezpečnosti GT, ale i ekonomické důvody rozhodují o tom, proč se GT rozvíjí jen pozvolna a proč se jí ujímají většinou jen velké a bohaté instituce. Rozhodující je také to, že celý proces vývoje od výchozích experimentálních prací přes klinické zkoušky až ke konečnému přípravku běžně trvá i dekádu či déle.

Gene therapy is gradually becoming a mainstream treatment modality and is no longer the preserve of large university departments whose laboratories master nucleic acid analytical procedures and whose clinical teams manage its administration. It was originally designed for genetic diseases that, because of their prevalence, were a group known as rare diseases. Gene therapy has so far been applied in children to act before the disease development. These new treatments have also begun to be applied for common diseases such as metabolic disorders (e. g. diabetes) and even for those that are increasingly affecting us, such as various malignancies and diseases of the central nervous system (e. g. Alzheimer’s disease). The targets targeted by GT are genes, where pathogenic alterations in the form of pathogenic variants (formerly mutations) induce phenotypic disorders, and our aim is either to knock them out of function (e. g. haemoglobinopathies) or to replace them with genes with normal function, which we introduce into the genome using one of the appropriate vectors, such as viruses or liposomes. The process of GT can take place directly inside the patient's body (in vivo) or outside the body on isolated cells (ex vivo), which are usually stem cells (iPSCs, induced pluripotent stem cell). After treatment, these cells are returned to the patient's body to fulfil their "destiny". In a broader sense, GT can target the product of gene transcription, which is the messenger RNA, or the end product of gene function, such as functional proteins (eg. cystic fibrosis). Any of these approaches have been used successfully in various diseases, depending on their availability, which is determined, among other things, by the costs associated with GT or the accessibility of the target tissue. Ultimately, it is not only the validation of the efficacy and safety of GT, but also economic reasons that determine why GT has been slow to develop and is mostly undertaken only by large and wealthy institutions. Another decisive factor is that from initial experimental work through clinical trials, the whole process of its development normally takes up to a decade.

• MeSH
• cystická fibróza genetika   terapie   MeSH
• deficit alfa1-antitrypsinu genetika   terapie   MeSH
• Duchennova muskulární dystrofie genetika   terapie   MeSH
• genetická terapie * metody   MeSH
• Huntingtonova nemoc genetika   terapie   MeSH
• krevní nemoci genetika   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• myotonická dystrofie genetika   terapie   MeSH
• nádory genetika   terapie   MeSH
• retinopathia pigmentosa genetika   terapie   MeSH
• spinální svalová atrofie genetika   terapie   MeSH
• vzácné nemoci * genetika   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• syndrom VEXAS,
• MeSH
• genetické nemoci vázané na chromozom X * diagnóza   genetika   klasifikace   MeSH
• hematopoetické kmenové buňky patologie   MeSH
• lidé MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• vzácné nemoci diagnóza   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodní články MeSH