AL amyloid Dotaz Zobrazit nápovědu
Nemocní se systémovou AL amyloidózou jsou diagnostikováni převážně v pozdějších až pokročilých stadiích nemoci, ačkoliv možnosti rozpoznání onemocnění i stratifikace pacientů se stále rozšiřují a stávají se dostupnými i mimo specializovaná diagnostická a léčebná centra. Tímto kazuistickým sdělením, jehož cílem je upozornit na danou problematiku, předkládáme nevšedním pohledem patologa spolu s obrazovou dokumentací případ pacienta se značně pokročilým onemocněním, které bylo diagnostikováno až krátce před smrtí ve stadiu velmi významných orgánových změn, tři měsíce po prvním vyšetření lékařem. Klíčová slova: AL amyloidóza, volné lehké řetězce imunoglobulinu, renální postižení, srdeční postižení
Patients with systemic AL amyloidosis are often diagnosed in advanced stages of the disease, although possibilities for detecting this disease and stratifying patients are still expanding and are not restricted only to specialized medical centres. This case report aims to draw attention to the topic from an unusual angle, namely that of the pathologist, supported by photo documentation. It details the case of a patient with greatly advanced disease, which was diagnosed only shortly before death in the stage of highly significant end-organ changes, three months following the first examination by a physician. Key words: AL amyloidosis, free light immunoglobulin chains, renal involvement, cardiac involvement
- MeSH
- acidóza laktátová etiologie MeSH
- amyloid MeSH
- amyloidóza * diagnóza patofyziologie MeSH
- biopsie MeSH
- hospitalizace MeSH
- imunohistochemie MeSH
- incidence MeSH
- ledviny patofyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pitva MeSH
- příčina smrti MeSH
- slezina patofyziologie MeSH
- srdce patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- amyloid MeSH
- amyloidóza epidemiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- echokardiografie MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- kardiomyopatie epidemiologie etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- plicní nemoci epidemiologie etiologie MeSH
- syndrom karpálního tunelu epidemiologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Immunoglobulin light-chain amyloidosis (AL amyloidosis) is a rare disease in which a small plasma cell clone produces toxic misfolded proteins that deposit in organs and impair their function. Currently, the only available treatment approach is the elimination of clonal plasma cells. However, a rapid strike that halts and possibly reverses organ damage is crucial. The development of agents that facilitate the clearance of pathological fibrillar deposits, therefore reducing the frailty of patients, is the needed supplement to plasma cell-directed therapy. Monoclonal antibodies provide therapy against malignant plasma cells (daratumumab, isatuximab, elotuzumab) but they are also able to target and eliminate the amyloid from organs (NEOD001, CAEL-101, dezamizumab). From the plasma cell-directed group, daratumumab in monotherapy has proved to be extremely efficient in relapsed AL amyloidosis, exceeding its results in multiple myeloma. Compared to other agents, monoclonal antibodies possess the advantage of high selectivity and low toxicity and could potentially become future game-changers in this field. Co-targetting of the plasma cell clone and amyloid deposits shall together be translated in the revolutionary improved outcome of potentially curable AL amyloidosis.
- MeSH
- amyloidní plaky farmakoterapie MeSH
- imunologické faktory farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální protilátky farmakologie terapeutické užití MeSH
- plazmatické buňky účinky léků patologie MeSH
- primární amyloidóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
AL amyloidóza (light chain) je systémové nebo orgánově limitované onemocnění patřící do skupiny mono-klonálních gamapatií, resp. plazmocelulárních dyskrazií. Onemocnění je charakterizované depozicí fibril tvořených fragmenty nebo kompletními molekulami monoklonálních lehkých řetězců imunoglobulinu produkovaných klonální plazmocelulární populací. Inhibice tkání amyloidem má za následek progredující postižení orgánů nejčastěji ledvin, srdce, jater a periferního nervového systému. Diagnostika AL amyloidózy zahrnuje komplexní vyšetření zahrnující průkaz monoklonálního imunoglobulinu v séru a/nebo v moči či strukturálních podjednotek volných lehkých řetězců imunoglobulinu, průkaz produkujícího B buněčného klonu a orgánový screening. Nezbytností je bioptický odběr tkáně s histologickým průkazem a typizací amyloidových mas. Léčba AL amyloidózy je přísně individuální s volbou terapie s ohledem na věk, komorbidity a pokročilost orgánového postižení. Eliminace B lymfocytárního klonu a redukce nálože amyloidogenních lehkých řetězců (tedy dosažení hematologické remise) je podmínkou k dosažení orgánové léčebné odpovědi a tím i delšího přežití nemocných. Doposud nejúčinnější léčebnou modalitu pro nemocné s AL amyloidózou představuje terapie vysokodávkovaným melphalanem s podporou auto logního štěpu. Tato léčebná modalita je spojena s vysokým procentem dosažených remisí, nicméně tuto terapii lze poskytnout pouze asi 20 % pacientům. Pro indukční terapii před autologní transplantací stejně jako pro konvenční terapii u netransplantabilních nemocných se v současnosti používá režim kombinující monoklonální protilátku daratumumab s bortezomibem, cyclophosphamidem a dexamethasonem. Léčba je u většiny pacientů spojena s vysokým procentem hematologických, ale i orgánových odpovědí při velmi dobré toleranci. Pro léčbu relabujících či refrakterních nemocných je užíváno režimů s alkylačními cytostatiky, imunomodulačními léky či venetoclaxem. V současnosti probíhají klinické studie testující terapeutické použití protilátek vůči amyloidovým depozitům v tkáních. Nedílnou součástí léčby je podpůrná terapie cílená na zlepšení či náhradu funkce postižených orgánů, nezbytná je mezioborová spolupráce.
AL amyloidosis (light chain) is a systemic or organ-limited disease belonging to the group of monoclonal gammopathy, or plasma cell dyscrasias. The disease is characterized by the deposition of fibrils formed by fragments or complete molecules of monoclonal immunoglobulin light chains produced by a clonal plasma cell population. Inhibition of tissues by amyloid results in progressive involvement of organs most often the kidneys, heart, liver, and peripheral nervous system. The diagnosis of AL amyloidosis includes a comprehensive examination including the detection of monoclonal immunoglobulin in serum and/or urine or structural subunits free light chains of immunoglobulin, the detection of a producing B cell clone and organ screening. A tissue biopsy with histological proof and typing of amyloid masses is a must. The treatment of AL amyloidosis is strictly individual with the choice of therapy considering age, comorbidities and advanced organ involvement. The elimination of the B lymphocyte clone and the reduction of the load of amyloidogenic light chains (i.e., the achievement of hematological remission) is a condition for achieving an organ treatment response and thus longer patient survival. To date, the most effective treatment modality for patients with AL amyloidosis is high dose melphalan therapy with autologous graft support. This treatment modality is associated with a high percentage of remissions achieved; however, this therapy can only be given to about 20% of patients. For induction therapy before autologous transplantation, as well as for conventional therapy in non-transplantable patients, a regimen combining the monoclonal antibody daratumumab with bortezomib, cyclophosphamide and dexamethasone is currently used. In most patients, the treatment is associated with a high percentage of hematological and organ responses with very good tolerance. For the treatment of relapsing or refractory patients, regimens with alkylating cytostatics, immunomodulating drugs or venetoclax are used. Clinical trials are currently underway testing the therapeutic use of antibodies against amyloid deposits in tissues. An integral part of the treatment is supportive therapy aimed at improving or replacing the function of the affected organs, interdisciplinary cooperation is essential.
- Klíčová slova
- daratumumab, venetoclax,
- MeSH
- imunoglobuliny analýza MeSH
- imunomodulační látky terapeutické užití MeSH
- inhibitory proteasomu terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery analýza MeSH
- primární amyloidóza * diagnóza terapie MeSH
- protinádorové látky imunologicky aktivní * terapeutické užití MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Z hlediska rozsahu postižení organizmu amyloidózou se rozlišuje systémová forma (amyloid je deponován v intersticiu více tkání a orgánů) a lokalizovaná forma (amyloid je deponován pouze v jednom či v několika solitárních ložiscích). Lokalizované (ložiskové) formy amyloidózy mají podstatně lepší prognózu než systémové formy. V rámci dýchacího traktu se vyskytuje jednak difuzní intersticiální postižení při systémové AL-amyloidóze a jednak lokalizované postižení dýchacích cest (lokalizovaná laryngo-tracheobronchiální forma amyloidózy) anebo lokalizované postižení plicního parenchymu, nazývané nodulární forma lokalizované plicní amyloidózy. Tracheobronchiální forma může postihnout larynx a bronchiální strom, tvoří plaky či noduly v epitelu dýchacích cest. Nodulární forma tvoří kulovitá či nepravidelná ložiska v plicním parenchymu, na CT zobrazení neodlišitelná od metastáz do plicního parenchymu. Popisujeme dvouleté sledování pacientky s nodulární formou plicní amyloidózy. V obou plicích této pacientky byla četná ložiska, dobře zřetelná na HRCT (high resolution computer tomography) vyšetření, která při prvním PET-CT vyšetření intenzivně akumulovala fluorodeoxyglukózu (FDG). Míra akumulace FDG v největším ložisku v době stanovení diagnózy dosahovala hodnoty SUV 8,2. Histochemická analýza prokázala, že amyloid byl složen z lehkých řetězců λ, šlo tedy o AL-amyloid. Vyšetření, která měla detekovat případnou systémovou formu amyloidózy, byla negativní. Pacientka neměla monoklonální imunoglobulin ani v moči ani v séru (negativní imunofixace) a měla normální hodnoty volných lehkých řetězců v séru. V předchozích letech měla příznaky odpovídající nejspíše Sjögrenovu syndromu. V době stanovení diagnózy nodulární formy plicní amyloidózy však konzultující revmatolog neshledal příznaky aktivity žádného systémového onemocnění pojiva. Hodnota CRP byla opakovaně v normě. Poté, co jsme vyloučili systémovou AL-amyloidózu, jsme se rozhodli pouze sledovat vývoj ložisek bez jakékoli léčebné intervence. Pacientka podstoupila celkem 3 PET-CT vyšetření. V CT obraze se velikost ložisek nezvětšila, některá ložiska se mírně zmenšila. Podstatné je, že při kontrolních PET-CT zobrazení již ložiska neakumulovala zvýšeně fluorodeoxyglukózu. Domníváme se, že podstatou zvýšeného vychytávání fluorodeoxyglukózy v plicních ložiscích amyloidu při prvním vyšetření byla aktivita buněk tvořících tento amyloid a že po roce tato aktivita spontánně vyhasla, což způsobilo normalizaci akumulace fluorodeoxyglukózy v místě plicních nodularit. PET-CT zobrazení je vhodné ke sledování vývoje plicní nodulární amyloidózy. Normalizace původně zvýšené akumulace fluorodeoxyglukózy v ložiscích amyloidu odpovídá vyhasnutí procesu tvorby amyloidu a je prognosticky příznivým znamením.
Depending on the extent of organism affected, there is a systemic (amyloid is deposited in the interstitial space of multiple tissues and organs) and localized (amyloid is deposited in one or a few solitary lesions) form of amyloidosis. Localized forms of amyloidosis have a significantly better prognosis than the systemic ones. The respiratory tract might be affected by diffuse interstitial involvement, associated with systemic AL-amyloidosis, as well as localised involvement of respiratory tract (localised laryngotracheobronchial amyloidosis) or pulmonary parenchyma called nodular form of localized pulmonary amyloidosis. Tracheobronchial form may affect larynx and bronchial tree, and forms plaques or nodules in the epithelium of the respiratory tract. Nodular form causes spherical or irregular lesions in the pulmonary parenchyma, indistinguishable from pulmonary parenchyma metastases. We describe a two-year follow up of a patient with nodular form of pulmonary amyloidosis. The patient had multiple lesions in both lungs, clearly visible on HRCT (High Resolution Computer Tomography) that intensively accumulated fluorodeoxyglucose (FDG) during the first PET-CT. At the time of diagnosis, the largest lesion SUV for FDG accumulation was 8.2. Histochemical analysis showed that amyloid consisted of the light λ chains, i.e. AL-amyloid. Investigations to detect a systemic form of amyloidosis, if present, were negative. The patient had no monoclonal immunoglobulin either in the urine or serum (negative immunofixation) and had normal levels of free light chains in the serum. Her symptoms were previously suggestive of the Sjögren’s syndrome. However, the rheumatologist consulted at the time of diagnosis of the nodular form of pulmonary amyloidosis did not find any signs of an active systemic connective tissue disorder. CRP was repeatedly normal. When systemic AL-amyloidosis was excluded, we decided to only monitor lesion development with no treatment intervention. The patient had 3 PET-CTs. CT showed that no lesions enlarged, some lesions decreased in size slightly. It should be emphasized that follow-up PET-CTs did not show increased FDG accumulation. We assume that the increased FDG accumulation in pulmonary lesions seen during the first PET-CT was due to the activity of the cells that formed this amyloid and that this activity spontaneously ceased, leading to normalization of FDG accumulation in pulmonary nodules. PET-CT is useful for monitoring of the development of pulmonary nodular amyloidosis. Normalization of originally increased FDG accumulation in amyloid lesions suggests cessation of the process of amyloid formation and is a positive prognostic sign.
- Klíčová slova
- tracheobronchiální amyloidóza, PET-CT zobrazení,
- MeSH
- amyloid MeSH
- amyloidóza diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom MeSH
- multimodální zobrazování MeSH
- plicní nemoci diagnóza MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Amyloidóza je spektrum onemocnění z extracelulárního hromadění patologických fibrilárních proteinů ve tkáních, což vede k narušení mikroarchitektoniky postižených tkání, lokální toxicitě a aktivaci imunitní reakce. Je popsáno přes dvacet různých amyloidotvorných proteinů, nejčastěji však jde o amyloid lehkých řetězců (AL), nebo amyloid A (AA) v rámci primární, respektive sekundární systémové amyloidózy. Podstatně vzácnější je výskyt fokálních lézí bez systémového postižení. V této kazuistice předkládáme případ fokální amyloidózy s postižením laryngu, trachey a bronchu.
Amyloidosis is a spectrum of diseases caused by extracellular accumulation of pathological fibrillar proteins in the tissues, which leads to a disruption of tissue microarchitecture, local toxicity and activation of immune reaction. Over twenty different amyloidforming proteins have been described, the most frequent being the immunoglobulin light-chain amyloid (AL) or amyloid A (AA) in primary or secondary systemic amyloidosis, respectively. Focal lesions without systemic involvement are a much rarer occurrence. In this case report we present a case of focal amyloidosis involving the larynx, trachea and bronchus.
- MeSH
- amyloidóza * diagnostické zobrazování diagnóza chirurgie prevence a kontrola MeSH
- bronchoskopie metody MeSH
- dospělí MeSH
- hlasové řasy patologie MeSH
- larynx patologie MeSH
- lidé MeSH
- trachea patologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Náplní předloženého sdělení je shrnutí současných poznatků v patogenezi, diagnostice a léčbě primární systémové AL-amyloidózy. Hlubší pozornost je věnována přínosu stanovení sérových hladin volných lehkých řetězců imunoglobulinu včetně poměru k/l, srdečních biomarkerů NT-pro BNP a troponinu, i 132I-SAP imunoscintigrafie pro monitorování výsledků léčby. Diskutována je i nutnost standardizovaného hodnocení výsledků terapie s pomocí kritérií doporučených International Societyfor Amyloidosis. Předloženyjsou i současné možnosti konvenční chemoterapie, přínos vysokodávkované chemoterapie s podporou autologní transplantace krvetvorných buněk (VDT-ATKB) včetně individuálně uzpůsobené "risk adapted" VDT-ATKB zohledňující prognostické ukazatele nemoci. Nastíněnyjsou i současné možnosti imunomodulační léčbyse začleněním thalidomidu, bortezomibu a lenalidomidu, využívané především v případě prvotní léčebné rezistence nebo progrese nemoci a významné možnosti podpůrné léčbyvčetně transplantace selhávajícího orgánu. Je vyzdvižena významná role praktických lékařů a odborných internistů v podchycení počátečních fází nemoci, tedyokolnosti, rozhodující do značné míry o strategii léčby, a tím i o prognóze této závažné, dříve obtížně léčitelné a devastující nemoci.
- Klíčová slova
- diagnóza a klasifikace, konvenční chemoterapie, autologní transplantace krvetvorných buněk,
- MeSH
- amyloid izolace a purifikace metabolismus MeSH
- amyloidová neuropatie diagnóza etiologie terapie MeSH
- amyloidóza diagnóza etiologie terapie MeSH
- biopsie metody využití MeSH
- financování organizované MeSH
- gastrointestinální nemoci diagnóza etiologie terapie MeSH
- hemostáza MeSH
- kardiomyopatie diagnóza etiologie terapie MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- metabolické nemoci kostí diagnóza MeSH
- nemoci jater diagnóza terapie MeSH
- nemoci ledvin diagnóza etiologie terapie MeSH
- prognóza MeSH
- radioisotopová scintigrafie metody využití MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Závažné poškození srdce depozity AL-amyloidu je kontraindikací vysokodávkované chemoterapie s transplantací autologních kmenových krvetvorných buněk. Závažné poškození srdce AL-amyloidem způsobuje četné život ohrožující komplikace i v průběhu klasické chemoterapie a často znemožňuje dodržení léčebného plánu. Předřazení transplantace srdce před léčbu AL-amyloidózy zásadně zlepší celkový stav pacienta a umožní mu absolvovat intenzivní léčbu AL-amyloidózy s nadějí na dosažení dlouhodobé kompletní remise nemoci. Popisy případů: Transplantace srdce poškozeného depozity AL-amyloidu proběhla u 3 pacientů, u 2 mužů ve věku 48 a 54 let a u 1 ženy ve věku 63 let. V intervalu 3–6 měsíců od provedení transplantace srdce, před zahájením plánované léčby AL-amyloidózy, následovalo kontrolní vyšetření kostní dřeně, koncentrace monoklonálního imunoglobulinu a volných lehkých řetězců. Oba muži měli po transplantaci srdce v kostní dřeni více než 10 % plazmatických buněk a měli patologicky zvýšené koncentrace volných lehkých řetězců λ. V rámci léčby první linie byl proveden sběr autologních kmenových buněk krvetvorby z periferní krve po mobilizaci granulocytárním růstovým faktorem (filgrastim) v dávce 2krát denně 5 ?g/kg. V průběhu aplikace filgrastimu až do ukončení sběru kmenových krvetvorných buněk byla redukována kombinovaná imunosupresivní léčba a kompenzatorně byla zvýšena dávka kortikosteroidů. Profylaktické antivirotikum valganciklovir bylo na dobu sběru hemopoetických kmenových buněk přerušeno. Následovala vysokodávkovaná chemoterapie (melfalan 100 mg/m2) s autologní transplantací kmenových krvetvorných buněk. V intervalu od podání melfalanu do vzestupu počtu neutrofilů nad 2 × 109/l byla opět přerušena antivirotická profylaxe a byly sníženy dávky imunosupresiv a mírně zvýšeny kortikoidy. Vysokodávkovaná chemoterapie s melfalanem v dávce 100 mg/m2 byla tolerována bez závažnějších komplikací, bez mukozitidy, nevedla však ani u jednoho nemocného ke kompletní hematologické remisi. Proto následovala léčba druhé linie, obsahující bortezomib v kombinaci s dexametazonem a dále s cyklofosfamidem anebo s doxorubicinem. Jeden z těchto dvou pacientů se dostal po léčbě režimem s bortezomibem do kompletní hematologické remise nemoci, s normálními hodnotami volných lehkých řetězců a s negativní imunofixací a nepřítomností klonálních plazmocytů v kostní dřeni. U druhého pacienta indukovala léčba obsahující bortezomib pouze parciální remisi. V tomto případně následovala třetí léčebná linie, kombinace lenalidomidu, dexametazonu a cyklofosfamidu. Ta výrazně snížila hodnoty volných lehkých řetězců, ale zůstal stále jejich patologický poměr, takže léčebná odpověď odpovídá velmi dobré parciální remisi nemoci. Oba muži jsou nyní bez známek aktivity nemoci v dobrém klinickém stavu 28 a 30 měsíců po transplantaci srdce. Třetí transplantace srdce pro závažné poškození srdce depozity AL-amyloidu byla provedena u ženy ve věku 63 let. Při kontrolním vyšetřením 3 měsíce po transplantaci srdce došlo u této ženy k normalizaci původně patologických hodnot volných lehkých řetězců. Tato žena měla před transplantací srdce kolem 8 % klonálních plazmocytů a 3 měsíců po transplantaci srdce byla v kostní dřeni jen 3 % polyklonálních plazmocytů. V tomto případně zřejmě imunosupresivní léčba po transplantaci srdce, obsahující kortikosteroidy, navodila kompletní hematologickou remisi onemocnění. Žena je 7 měsíců po transplantaci srdce v kompletní remisi AL-amyloidózy. Závěr: U pacientů s těžkým poškozením srdce depozity AL-amyloidu bylo přínosné provést napřed transplantaci srdce od neživého dárce a léčbu AL-amyloidózy zahájit až 3 měsíce po transplantaci srdce. Při dobrém klinickém stavu pacientů po transplantaci srdce lze provést sběr autologních kmenových krvetvorných buněk a pacientům nabídnout vysokodávkovanou chemoterapii. V případě, že tato intenzivní léčba nenavodí remisi, je nutné použít další léčebné alternativy.
Severe damage to the heart caused by AL amyloid deposits is a contraindication of high-dose chemotherapy with autologous haematopoietic stem cell transplantation. Severe heart damage caused by AL amyloid results in frequent life-threatening complications, even during the course of the classical chemotherapy treatment and it often makes keeping to the treatment schedule impossible. Scheduling heart transplantation before the treatment of AL amyloidosis will significantly improve the patients’ overall condition and enable them to undergo the intensive AL amyloidosis treatment with the hope that a long-term complete remission may be achieved. Case descriptions: Transplantations of heart damaged by AL amyloid deposits were conducted in three patients; two men, age 48 and 54, and one woman, age 63. In the interval of 3–6 months from the heart transplantation before the scheduled AL amyloidosis treatment was initiated, an examination of bone marrow, the concentration of monoclonal immunoglobulin and free light chains was carried out. Both men had more than 10% of plasma cells in the bone marrow after the heart transplantation and the concentrations of the λ free light chains were pathologically increased. During the first-line therapy, autologous haematopoietic stem cells were harvested from peripheral blood after mobilizaton with granulocyte growth factor (filgrastim) at the dose of 5 ?g/kg twice a day. During the administration of filgrastim until the end of the haematopoietic stem cell harvest, the combined immunosuppressive treatment was reduced and a corticosteroid dose was compensatory increased. The prophylactic antiviral drug valganciclovir was discontinued during the haematopoietic stem cell harvest. High-dose chemotherapy (melphalan 100 mg/m2) with autologous haematopoietic stem cell transplantation followed. In the interval from administering melphalan until the rise in neutrophil count over 2 x 109/l, antiviral prophylaxis was discontinued again, the immunosuppressive drug doses were reduced and corticoid doses were slightly increased. High-dose chemotherapy with melphalan at the of 100 mg/m2 was tolerated without major complications and without mucositis; however, in neither of the male patients did it lead to a complete haematological remission. Consequently, the second-line therapy followed using bortezomib combined with dexamethasone and also with cyclophosphamide or doxorubicin. One of these two patients reached a complete haematological remission after the bortezomib therapy; the values of free light chains were normal, immunofixation was negative, and clonal plasma cells were absent in the bone marrow. In the case of the other patient, the bortezomib therapy only induced partial remission. In this case, the third-line therapy followed, applying a combination of lenalidomide, dexamethasone and cyclophosphamide. This therapy significantly reduced the values of free light chains; however, their ratio remained pathological. To conclude, the latter response can be described as a very good partial remission. Both men currently show no signs of disease activity and are in a good clinical condition 28 and 30 months after the heart transplantation. The third heart transplantation, due to severe heart damage by AL amyloid deposits, was conducted in a woman aged 63. An examination of this woman three months after the heart transplantation showed that the original pathological values of free light chains became normal. The woman had approx. 8% of clonal plasma cells before the heart transplantation. Three months after the heart transplantation the bone marrow contained only 3% of polyclonal plasma cells. In this case, the immunosuppressive treatment with corticosteroids after the heart transplantation probably induced a complete haematologic remission. The woman is in a complete AL amyloidosis remission seven months after the heart transplantation. Conclusion: It was beneficial to perform the heart transplantation first and to initiate the AL amyloidosis treatment no sooner than three months after the heart transplantation in patients with severe heart damage caused by AL amyloid deposits. If the patients are in a good clinical conditions, autologous haematopoietic stem cells can be harvested after the heart transplantation and high-dose chemotherapy can be offered to the patients. If this intensive treatment does not induce remission, it is necessary to apply additional alternative treatments.
- Klíčová slova
- vysokodávkovaná chemoterapie, srdeční biopsie,
- MeSH
- amyloid metabolismus škodlivé účinky MeSH
- amyloidóza * diagnóza komplikace terapie MeSH
- autologní transplantace MeSH
- biopsie MeSH
- bortezomib MeSH
- časové faktory MeSH
- imunoglobuliny - kappa-řetězce krev MeSH
- imunoglobuliny - lambda-řetězce krev MeSH
- imunosupresiva aplikace a dávkování MeSH
- imunosupresivní léčba metody MeSH
- kardiomyopatie etiologie chirurgie komplikace MeSH
- kombinovaná terapie * metody MeSH
- kyseliny boronové aplikace a dávkování MeSH
- lenalidomid MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- melfalan aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- mnohočetný myelom diagnóza farmakoterapie MeSH
- nemoci srdce etiologie chirurgie patologie MeSH
- paraproteinemie diagnóza komplikace terapie MeSH
- přežití bez známek nemoci MeSH
- prognóza MeSH
- protinádorové látky aplikace a dávkování MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití MeSH
- pyraziny aplikace a dávkování MeSH
- thalidomid analogy a deriváty aplikace a dávkování MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
- transplantace srdce * MeSH
- určení vhodnosti pacienta MeSH
- vyšetřování kostní dřeně MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
