CHCA Dotaz Zobrazit nápovědu
Peptide samples derived from enzymatic in-gel digestion of proteins resolved by gel electrophoresis often contain high amount of salts originating from reaction and separation buffers. Different methods are used for desalting prior to matrix-assisted laser desorption/ionization (MALDI) mass spectrometry (MS), e.g. reversed-phase pipette tip purification, on-target washing, adding co-matrices, etc. As a suitable matrix for MALDI MS of peptides, alpha-cyano-4-hydroxycinnamic acid (CHCA) is frequently used. Crystalline CHCA shows the ability to bind peptides on its surface and because it is almost insoluble in acidic water solutions, the on-target washing of peptide samples can significantly improve MALDI MS signals. Although the common on-target washing represents a simple, cheap and fast procedure, only a small portion of the available peptide solution is efficiently used for the subsequent MS analysis. The present approach is a combination of the on-target washing principle carried out in a narrow-end pipette tip (e.g. GELoader tip) and preconcentration of peptides from acidified solution by passing it through small CHCA crystals captured inside the tip on a glass microfiber frit. The results of MALDI MS analysis using CHCA-tip peptide preconcentration are comparable with the use of homemade POROS R2 pipette tip microcolumns. Advantages and limitations of this approach are discussed. Copyright 2009 John Wiley & Sons, Ltd.
- MeSH
- chemická frakcionace metody MeSH
- kyseliny kumarové chemie MeSH
- peptidy chemie izolace a purifikace MeSH
- soli chemie izolace a purifikace MeSH
- spektrometrie hmotnostní - ionizace laserem za účasti matrice metody MeSH
- tandemová hmotnostní spektrometrie metody MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Cholecystektomie (CHCE) představuje základní preventivní opatření recidiv akutní biliární pankreatitidy. Endoskopická papilosfinkterotomie (EPST) představuje alternativu u pacientů nevhodných pro operační zákrok. Současná doporučení odborných společností považují u lehké biliární pankreatitidy (BAP) za nutné provedení cholecystektomie do 2, maximálně do 4 týdnů od propuštění nemocného do domácího ošetřování, ideálně však za téže hospitalizace. Adherence k těmto doporučením se mezi jednotlivými zeměmi i pracovišti významně liší. Zhodnocení adherence k platným doporučením léčby biliární akutní pankreatitidy v podmínkách terciární nemocnice v České republice. Metodika: Retrospektivní analýza pacientů hospitalizovaných pro akutní pankreatitidu na Interní gastroenterologické klinice FN Brno, pracoviště Bohunice, v letech 2007–2012. Za jasně biliární byly považovány případy se zjevným nálezem litiázy nebo sludge na zobrazovacích metodách a se současnou nejméně 3násobnou elevací AST nebo ALT. Výsledky: Identifikovali jsme 328 pacientů léčených pro akutní pankreatitidu. Nesporně biliární etiologie byla pozorována ve 116 případech (54 mužů a 62 žen). Dále bylo analyzováno 114 pacientů s dostupnou kompletní dokumentací, z nichž 81 absolvovalo CHCE, 23 pacientů nebylo operováno a v 10 případech šlo o BAP u pacientů s anamnézou prodělané CHCE. Celková mortalita souboru činila 5,3 %. Z 81 pacientů, u kterých byla provedena cholecystektomie, šlo o lehkou BAP ve 48 případech. Za jedné hospitalizace či nejpozději do 4 týdnů od propuštění pacientů do domácího ošetření jsme zaznamenali CHCE u 20 pacientů, adherence k platným guidelines tedy činí v našem souboru 41,7 %. Ze zbývajících 28 případů mělo 18 pacientů provedeno alespoň ERCP s EPST. Celkově tedy bylo proti recidivě BAP zajištěno do 4 týdnů 38 pacientů, což představuje 75 % souboru. Závěr: Při aplikaci delšího (4týdenního) intervalu mezi lehkou BAP a CHCE je adherence ke guidelines léčby lehké BAP na našem pracovišti srovnatelná s údaji v zahraniční literatuře – 41,7 % pacientů podstoupilo CHCE a 75 % pacientů bylo zajištěno proti recidivě pomocí CHCE nebo EPST. Jistě zde však zbývá značný prostor pro zlepšování, především v počtu CHCE provedených za jedné hospitalizace – v našem souboru představovaly CHCE pouze 12,5 %. Podobné potíže jsou však řešeny ve většině zemí světa.
Introduction: Cholecystectomy (CCX) represents the crucial procedure in preventing relapses of biliary acute pancreatitis (BAP). Endoscopic papilosphincterotomy (EPST) represent an acceptable alternative in patients unsuitable for surgery. Current guidelines recommend patients with mild BAP to undergo CCX in 2 maximally 4 weeks following discharge from the hospital, ideally during the same hospital stay. Adherence to the guidelines differs significantly between particular countries and institutions. Aim: To evaluate adherence to the guidelines of BAP management in conditions of tertiary hospital in the Czech Republic. Methods: Retrospective analysis of consecutive patients hospitalized in the Clinic of Gastroenterology, University Hospital Brno for acute pancreatitis in years 2007–2012. Cases with both sonographic findings of lithiasis/sludge and 3-fold AST/ALT elevation were considered of clearly biliary etiology. Results: We identified 328 patients treated for acute pancreatitis. Clearly biliary etiology was identified in 116 cases (54 male, 62 female). From 114 analyzed patients with complete documentation 81 underwent CCX, 23 were not operated and 10 cases were patients with history of previous CCX. Total mortality of the group was 5.3 %. Out of 81 patients who had CCX was 48 cases of mild BAP. CCX was done during the same hospital stay and/or within 4 weeks from dismissal in 20 patients, therefore, current guidelines were followed in 41.7 % of our study group. Eighteen out of the remaining 28 patients underwent ERCP with EPST. Therefore, within 4 weeks from dismissal 75 % of our patients underwent a procedure (CCX and/or EPST) with a potential to reduce the risk of BAP recurrence. Conclusion: When longer (4 weeks) interval between mild BAP and CCX is applied, the current guidelines are followed in 41.7 % of patients treated at our institution, which is comparable with the literature data. As much as 75 % of our patients underwent a procedure (CCX and/or EPST) with a potential to reduce the risk of BAP recurrence. However, only 12.5 % of index CCX is not favorable outcome that needs improvement. Similar difficulties are being dealt with in the most countries in the World.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- čas MeSH
- cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní * využití MeSH
- cholecystektomie * využití MeSH
- dospělí MeSH
- hospitalizace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- následné studie MeSH
- nemocniční oddělení MeSH
- pankreatitida * diagnóza klasifikace terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sfinkterotomie endoskopická * využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledek terapie MeSH
- žlučník patofyziologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Chronický kašeľ (CHK) je komplexný syndróm, ktorý je spôsobený pľúcnymi a mimopľúcnymi príčinami. Výrazne zhoršuje kvalitu života pacienta a pre lekára je často ťažko riešiteľným diagnostickým a/alebo terapeutickým problémom. Každý CHK je podmienený jednou, často však viacerými príčinami súčastne. Niektoré z nich sú ľahko zistiteľné, na diagnostikovanie iných (a nie je ich málo) je potrebné použiť špeciálny diagnostický protokol. K tým druhým patria najmä tie, ktoré majú svoj pôvod v horných dýchacích cestách, v zažívacom trakte, v srdci a iných orgánoch inervovaných blúdivým nervom. Diagnostickým problémom môže byť CHK aj ako prejav niektorých patologických procesov v dýchacom systéme. Práca podáva prehľad najdôležitejších príčin CHK a ukazuje možnosti ich stanovenia pomocou anatomického diagnostického protokolu.
Chronic cough (ChC) is a complex syndrome induced by pulmonary and extrapulmonary causes. It can negatively influence quality of life of the patients and for the doctor it can be difficult diagnostic and/or therapeutic problem. Each ChC is induced by one, but more often by multiple causes simultaneously. Some of them are easy to detect, but for detection of others is necessary to use special diagnostic protocol. To the latter belong these coming from upper airway, gastro-intestinal tract, heart and other organs innervated by n. vagus. ChC can be a diagnostic problem even in some pathological processes localized in the airway and lung. The presented data provide the reader with essential information related to causes of ChC and point to diagnostic methods according anatomic diagnostic protocol by which these causes can be detected.
Cieľ: Zistiť výskyt a závažnosť hematologických nežiaducich účinkov liečby u pacientov s chronickou hepatitídou B a C (CHB a CHC). Materiál a metodika: Vyhodnotili sme súbor 104 pacientov s CHC a 74 s CHB liečených v rokoch 1994-2005. Pacienti boli rozdelení podľa liečebných schém a pohlavia. Sledované boli vybrané hematologické parametre (hemoglobín, neutrofily a trombocyty). Výsledky: U pacientov s CHC liečených interferónom alfa (IFN), IFN alfa s ribavirínom (IFN+RIB) alebo pegylovaným IFN alfa s ribavirínom (PEG+RIB) bol výskyt anémie v 6 (37,5 %), 43 (56,6 %) a 27 (54,0 %) prípadoch, u CHB v 11 (24,4 %) prípadoch. Anémia bola signifikantne častejšia u žien v skupinách IFN+RIB a PEG+RIB (p<0,01 a p<0,005) ako aj CHB (p<0,005). Rozdiel vo výskyte anémie u liečených RIB a bez RIB bol štatisticky významný (55,5 vs 27,9 % p<0,001). Neutropéniu sme v skupine CHC liečených IFN, IFN+RIB, PEG+RIB pozorovali v 9 (56,3 %), 51 (67,1 %) a 36 (72,0 %) prípadoch, v skupine CHB u 20 (44,4 %). U žien liečených IFN+RIB a PEG+RIB bola neutropénia signifikantne častejšia (p<0,05). Trombocytopénia v skupine CHC liečených IFN, IFN+RIB a PEG+RIB bola v 9 (56,3 %), 41 (53,9 %) a 35 (70,0 %) prípadoch, pri CHB v 23 (51,1 %). Signifikantný rozdiel vo výskyte neutropénie a trombocytopénie medzi jednotlivými liečebnými schémami pacientov s CHC alebo CHB sme nepozorovali. Liečba bola ukončená pre nežiadú ce účinky v 2 prípadoch. Záver: Naše údaje potvrdzujú vysoký výskyt hematologických nežiaducich účinkov väčšinou ľahkého stupňa. Z hľadiska hematologických komplikácií môžeme liečbu hodnotiť ako bezpečnú.
Objective: To determine the incidence and severity of adverse effects of treatment in patients with chronic hepatitis B and C (CHB and CHC). Material and Methods: A group of 104 patients with CHC and 74 CHB patients treated in 1994-2005 was evaluated. The patients were divided according to their treatment patterns and sex. Selected haematologic parameters (haemoglobin, neutrophil and platelet counts) were assessed. Results: In CHC patients treated with interferon alpha (IFN), IFN alpha and ribavirin (IFN+RIB) or pegylated IFN alpha with ribavirin (PEG+RIB), and in CHB patients, anaemia was observed in 6 (37.5 %), 43 (56.6 %), 27 (54.0 %) and 11 (24.4 %) cases, respectively. Anaemia was significantly more frequent in women treated with IFN+RIB or PEG+RIB (p<0.01 and p<0.005, respectively), and in those with CHB (p<0.005). The difference in the incidence of anaemia in those treated with RIB and without RIB was statistically significant (55.5 % vs. 27.9 %, respectively, p<0,001). In CHC patients treated with IFN, IFN+RIB or PEG+RIB, and in CHB patients, neutropenia was observed in 9 (56.3 %), 51 (67.1 %), 36 (72.0 %) and 20 (44.4 %) cases, respectively. In women treated with IFN+RIB or PEG+RIB, neutropenia was significantly more frequent (p<0.05). In CHC patients treated with IFN, IFN+RIB or PEG+RIB, and in CHB patients, thrombocytopenia was detected in 9 (56.3 %), 41 (53.9 %), 35 (70.0 %) and 23 (51.1 %) cases, respectively. No significant difference was noted in the incidence of neutropenia and thrombocytopenia between the individual treatment patterns used in CHC or CHB patients. In two cases, the treatment was discontinued due to its adverse effects. Conclusions: The data confirm a high incidence of haematologic adverse effects, mostly mild. From the point of view of haematologic complications, the treatment may be classified as safe.
- MeSH
- anemie diagnóza krev MeSH
- antivirové látky aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- chronická hepatitida B farmakoterapie komplikace krev MeSH
- chronická hepatitida C farmakoterapie komplikace krev MeSH
- farmakoterapie MeSH
- interferony aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- neutropenie diagnóza krev MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- ribavirin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- trombocytopenie diagnóza krev MeSH
Chronická hepatitída C (CHC) predstavuje jednu z najzávažnejších príčin vzniku chronických chorôb pečene vrátane cirhózy a hepatocelulárneho karcinómu. CHC je závažnou príčinou morbidity a mortality u pacientov s hemofíliou. Snahou hematológov a hepatológov je dispenzarizácia pacientov s vrodenými koagulopatiami a včasná liečba chronickej hepatitídy C s cieľom zabrániť vzniku jej neskorých komplikácií. Aktuálna štandardná liečba chronickej hepatitídy C sa zakladá na súčasnom podávaní pegylovaného interferónu alfa a ribavirínu. Odpoveď na kombinovanú liečbu CHC u pacientov s hemofíliou je podobná ako u pacientov bez hemofílie. Autori článku podčiarkujú význam vzájomnej spolupráce hematológov a hepatológov v otázke diagnostiky a liečby chronickej hepatitídy C v skupine pacientov s vrodenými koagulopatiami.
Chronic hepatitis C virus (CHC) represents the major cause of chronic liver diseases worldwide including cirrhosis and primary hepatocellular carcinoma. CHC is the major cause of morbidity and mortality in hemophiliac population. Ambition of hematologists and hepatologists is the comprehensive care of patients with inherited coagulopathies and the early treatment of chronic hepatitis C with the aim to prevent the development of its late complications. The current standard treatment of chronic hepatitis C is based on concomitant use of pegylated interpheron alpha and ribavirine. The outcome of combined therapy of CHC in hemophilic population is similar to the treatment outcomes in non-hemophilia patients. Authors advocate a close cooperation between hematologists and hepatologists in the management of chronic hepatitis in patients with congenital bleeding disorders.
Každý člověk chce být zdravý, i když ne všichni přesně vědí, co to znamená být zdráv. Zdraví není pouhá nepřítomnost nemoci, ale plnohodnotný tělesný, duševní, duchovní a sociální život člověka. Žel, většina lidí si chce udržet či získat zdraví bez vlastního přispění, pouze na zásah zvenčí. To však není možné...
Cieľom práce je poukázať na zriedkavú komplikáciu liečby chronickej vírusovej hepatitídy C (CHC) - pľúcnu sarkoidózu, ktorá sa môže vyvinúť počas, ale aj po ukončení liečby interferónom (IFN). Táto komplikácia môže byť exacerbáciou preexistujúceho autoimunitného ochorenia asociovaného s CHC, ale môže ísť aj o novovzniknuté ochorenie v príčinnej súvislosti s podávaním uvedeného lieku. Ide o prvú takúto komplikáciu, ktorú sme pozorovali v súbore 190 našich pacientov liečených pre dokázanú chronickú vírusovú hepatitídu.
Kombinovaná hormonální kontracepce (CHC) je nejúčinnější reverzibilní metodou ochrany před otěhotněním. V současnosti používané nízkodávkované přípravky si udržují vysokou spolehlivost při minimálních zdravotních rizikách. Přetrvává pouze riziko kardiovaskulárních komplikací závislé na dávce estrogenu a typu progestinu. Kombinovaná hormonální kontracepce je spojena s neantikoncepčními pozitivními účinky (kontrola menstruačního cyklu, léčba hyperandrogenismu, léčba ovariálních cyst, dysmenorey, kongestivní pelipatie aj.). Při dodržování pravidel pro předepisování CHC převažuje přínos nad riziky užívání. (Kap Kardiol 2015;7:18–22).
- MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- hypertenze chemicky indukované MeSH
- infarkt myokardu * chemicky indukované MeSH
- kontraceptiva orální kombinovaná * kontraindikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- tromboembolie * chemicky indukované MeSH
- trombofilie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Implemented medical measures in Kazakhstan have provided decreasing the incidence with hepatitis B and HBsAg-carrying. In the meantime, the increase of chronic hepatitis C (CHC) is being noticed. The incidence with CHC among inhabitants of the country has increased from 3.7 in 2003 to 11.3 in 2007 per 100 000 people. In these conditions alongside with the clinic-epidemic investigations, also paraclinical aspects of parenteral hepatitis appear as essential.
Cíl studie: Popsat expresi HER-2/neu proteinu a androgenního receptoru v cystickém hypersekretorickém karcinomu (CHK) a upozornit na potenciálně agresivní maligní chování této vzácné varianty intraduktálního karcinomu prsu. Typ studie: Přehled klinicko-patologických nálezů u 5 pacientek s cystickým hypersekretorickým karcinomem prsu. Název a sídlo pracoviště: Bioptická laboratoř, s.r.o., Plzeň a Šiklův patologicko-anatomický ústav LF UK, Plzeň. Předmět a metoda studie: U 5 pacientek popisujeme pozorování vzácné varianty intraduktálního karcinomu prsu, tzv. intraduktálního cystického hypersekretorického karcinomu. Soubor tvoří 5 žen ve věku 53 až 78 let (průměr 66,8 roku). Jsou popsány histologické, imunohistochemické a klinické nálezy, včetně souhrnu literárních údajů. Výsledky: Ve dvou případech vznikl na podkladě intraduktálního CHK nízce diferencovaný invazivní duktální karcinom, v jednom dalším případě intraduktální CHK po 3 letech recidivoval. Tato pozorování svědčí o potenci k agresivnímu biologickému chování. Závěr: Je prezentována diferenciální diagnostika s důrazem na benigní proliferativní duktální léze s převažující cystickou komponentou. Jako první publikujeme expresi HER-2/neu proteinu a androgenního receptoru v nádorových buňkách intraduktálního cystického hypersekretorického karcinomu.
Objective: To describe a poorly recognized histological and immunohistochemical features of cystic hypersecretory carcinoma of breast, including the overexpression of HER-2/neu protein and androgen receptors. Subject: Review of clinical and pathological features of 5 cases of cystic hypersecretory carcinoma. Setting: Private Bioptic Lab, Plzen and Department of Pathology, Charles University, Plzen. Subject and Methods: Five cases of rare variant of intraductal carcinoma of the breast, so-called cystic hypersecretory carcinoma, are reported. The patients were females aged between 53 and 78 years (average 66,8 years). The size of the lesions ranged between 7 and 8 cm in largest dimension. Results: In two cases, the development of high grade invasive ductal carcinoma was observed; in one additional case there was recurrence of high grade in situ carcinoma after three years. Strong overexpression of HER-2/neu protein was observed in three cases including those two with invasive component. Protein p53 was variably positive in all cases. Steroid receptor immunohistochemical study yielded variable results with only one case being positive for both estrogen and progesterone receptors. Interestingly, in most case (4/5) staining for androgen receptors was observed. Conclusion: The importance of correct diagnosis of this potentially aggressive lesion is emphasized. The differential diagnosis of breast lesions with predominantly cystic growth pattern is discussed in detail.
