Epidemiological study
Dotaz
Zobrazit nápovědu
2nd ed. xiv, 241 s. : il.
Východisko. Prevalence hypotyreózy (HT) mezi jednotlivými populacemi výrazně kolísá. Cílem naší analýzy bylo stanovit prevalenci jednotlivých forem HT v české populaci a stanovit asociaci s konvečními kardiovaskulárními rizikovými faktory. Metody a výsledky. Celkem 1240 subjektů (629 mužů, 611 žen; průměrný věk 52,3 roků – náhodný populační vzorek) bylo analyzováno v deskriptivní studii. Použity byly následující limity tyroidálních parametrů: tyreostimulační hormon (TSH) 0,58–3,65 mU/l, volný tyroxin (fT4) 9–22 pmol/l a protilátky proti tyroidální peroxydáze (TPOAb) ≤14 IU/l . Celková prevalence hypotyreózy činila v souboru 6,8 % u mužů a 13,8 % u žen (p<0,0001); subklinická HT (vyšší TSH, ale normální fT4) byla nalezena u mužů a žen ve 3,0 % a 8,0 %, manifestní – neléčená (vyšší TSH, nízké fT4) u 3,2 % a 3,0 % a manifestní – léčená u 0,6 % a 2,8 %, resp. (p<0,001). U eutyroidních osob byla navíc zjištěna u 4,6 % mužů a 9,3 % žen pozitivita TPOAb (p<0,001). Adjustované relativní riziko HT bylo signifikatně vyšší u mužů s manifestní vaskulární chorobou (odds ratio 3,48 (1,56–7,74)), u žen ve věku ≥55 let (2,08 (1,29–3,36), s hypertenzí (1,80 (1,03–3,13)), a dále u mužů i žen s pozitivitou TPOAb (5,81 (2,57–13,13) a 5,92 (3,38–10,36), resp.) Závěry. HT byla nalezena v obecné české populaci vysoce prevalentní a přispívá signifikantně ke kardiovaskulárnímu riziku.
Background. Prevalence of hypothyroidism (HT) markedly differs among various populations. We aimed to establish the prevalence of HT in the Czech population and to assess its association with conventional cardiovascular risk factors. Methods and Results. 1240 subjects (629 m, 611 f; mean age 52.3); a random, population-based sample were evaluated. Cut-off points for thyroid parameters were defined as follows: thyreostimulating hormone (TSH) 0.58–3.65 mU/l, free thyroxine (fT4) 9–22 pmol/l and thyroid peroxidase antibodies (TPOAb) ≤14 IU/l. The overall prevalence of HT was 6.8 % in males and 13.8 % in females (p<0.0001); subclinical HT (high TSH, normal fT4) was found in 3.0 % and 8.0 %, overt-untreated (high TSH, low fT4) in 3.2 % and 3.0 % and overt-treated HT in 0.6 % and 2.8 % of males and females, respectively. Moreover, in euthyroid subjects, 4.6 % of males and 9.3 % of females showed positive TPO-Ab (p<0.0001). The adjusted relative risk of hypothyroidism was significantly increased in males with manifest vascular disease (odds ratio 3.48 (1.56–7.74)]), in females aged ≥ 55 years (2.08 (1.29–3.36)) or hypertension (1.80 (1.03–3.13)), and moreover, in males and females with positive TPOAb (5.81 (2.57–13.13) and 5.92 (3.38–10.36), resp.) Conclusions. Hypothyroidism was found in Czech population highly prevalent and it can contribute to the coronary risk, produced by conventional factors.
Účel studie: Nová orální antikoagulancia jsou v oblasti antikoagulační léčby velkým krokem kupředu. Mají velké množství výhod, ať už se jedná o jejich bezpečnostní profil, či odpadnutí nutnosti monitorace. Pro optimalizaci léčby je ale třeba provádět další epidemiologický výzkum v této oblasti. Použité metody: Do studie nových perorálních antikoagulancií byla použita data od pacientů ze sítě kardiologických ambulancí. Výběrovým kritériem bylo užívání dabigatranu, rivaroxabanu a apixabanu. Výsledky: Ve studii byla analyzována data od 334 pacientů. V souboru převažovali mírně muži (55,4 %). Nejčastější počáteční diagnóza pro preskripci nových perorálních antikoagulancií byla v 68 % fibrilace síní. 94 % pacientů užívalo tyto preparáty dlouhodobě. Nejméně nežádoucích účinků měl apixaban (8 pacientů), po něm následoval rivaroxaban a nejvíce nežádoucích účinků měl dabigatran. Závěry: Na základě epidemiologických studií lze charakterizovat skupinu pacientů užívajících nová orální antikoagulancia a tak i efektivně optimalizovat léčbu každého pacienta.
Purpose: New oral anticoagulants are a big step forward in the area of anticoagulation therapy. They have a large number ofbenefits, whether it is their security profile or the need for monitoring. However, in order to optimize treatment, epidemiologicalresearch should be carried out in this area. Methods: New data from patients from a network of cardiac outpatients were used in the study of new oral anticoagulants. Theselection criteria were dabigatran, rivaroxaban and apixaban. Results: Data from 334 patients were analyzed in the study. The male population predominated slightly (55.4%). The most commoninitial diagnosis for prescribing new oral anticoagulants was 68% of atrial fibrillation. 94% of patients have taken these medicinesfor a long time. The least adverse effect was apixaban (8 patients), followed by rivaroxaban with 16 patients and most adverseevents with dabigatran in 18 patients. Conclusion: Based on epidemiological studies, it is possible to characterize a group of patients using new oral anticoagulantsand to optimize the treatment of each patient effectively.
Acta neurologica Scandinavica, ISSN 0065-1427 suppl. no. 124, vol. 80, 1989
123 s. : tab. ; 24 cm
- MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- roztroušená skleróza MeSH
- Publikační typ
- vysokoškolské kvalifikační práce MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
- epidemiologie
