• MeSH
• intravenózní infuze MeSH
• parenterální výživa MeSH
• tekutinová terapie MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• anesteziologie a intenzivní lékařství
• terapie

• MeSH
• akutní poškození ledvin MeSH
• oligurie MeSH
• srdeční selhání * MeSH
• tělesné tekutiny MeSH
• vodní a elektrolytová rovnováha MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• nefrologie

Cíl studie: Porovnání dopadu dvou způsobů hemodynamického monitorování na vedení objemové terapie během celkové anestezie a časný pooperační stav u rizikových chirurgických nemocných. Typ studie: Prospektivní, srovnávací, v jednom centru. Název a sídlo pracoviště: FN Motol, Praha. Materiál a metoda: Do studie bylo zařazeno 50 pacientů ASA ≥ III, kteří se podrobili závažnému chirurgickému výkonu v celkové anestezii a byli po operaci hospitalizováni na resuscitačním oddělení. Standardně bylo monitorováno 25 pacientů, u 25 pacientů byla použita metoda transezofageální dopplerovské sonografie k vedení objemové terapie. Výsledky: Zkoumanou skupinu tvořilo 13 mužů a 12 žen (61,8 ± 11,4 let), kontrolní skupinu tvořilo 20 mužů a 5 žen (53,3 ± 17,2 let), p < 0,05). V oběhových peroperačních parametrech nebyly mezi skupinami staticky významné rozdíly. Průměrná bilance tekutin mezi časem T0 a T2 byla ve zkoumané skupině 2501 ± 1440 ml, v kontrolní skupině 2930 ± 1847 ml (n. s.). Statisticky významný vzestup srdečního indexu na začátku a konci výkonu byl zjištěn ve zkoumané skupině (CI T0 2,74 ± 1,11 l/min/m2, CI T2 3,65 ± 1,06 l/min/m2, p < 0,001). V hodnocení APACHE II a SOFA v 1. a 3. pooperační den nebyl mezi skupinami shledán statisticky významný rozdíl. Průměrná doba pobytu na resuscitačním oddělení se v obou skupinách nelišila. Ve zkoumané skupině bylo 1 úmrtí, z kontrolní zemřeli 4 operovaní (n. s.). Závěr: Nebyl shledán statisticky významný rozdíl ve vedení objemové terapie, ani v časné pooperační orgánové dysfunkci mezi skupinami.

Objective: Impact of two different types of haemodynamic monitoring (transesophageal doppler/routine) on fluid therapy management during general anaesthesia and early postoperative course in high risk surgical patients. Design: Prospective, comparative study in one centre. Setting: University Hospital Prague-Motol. Material and Method: 50 patients (ASA ≥ III)who underwent surgery under general anaesthesia admitted to ICU were enrolled in the study. 25 patients were routinely monitored,transesophageal doppler was used and fluid therapy guidance was based on its results in 25 patients. Results: The tested group comprised of 13 men, 12 women (61.8 ± 11.4 years). The control group comprised 20 men and 5 women (53.3 ± 17.2 years).We found significant differences at the age of patients.We did not found significant differences in circulatory peroperative parametres between groups. Mean fluid balance between time T0 and T2 was 2501 ± 1440 ml in tested group, 2930 ± 1847 ml in controlled group (n. s).We found significant increase of cardiac index from the beginning to the end of operation in tested group. (CI T0 2.74 ± 1.11 L/min/m2 , CIT2 3.65 ± 1.06 L/min/m2, P < 0.001). We did not find significant difference in APACHE II and SOFA scoring on the 1st and the 3rd day after operation. The mean length of stay in ICU was not different between groups. One patient of the study group died and four patients died in the control group. No significant difference in mortality was found. Conlusions: No difference in fluid management during operation and early postoperative organ dysfunction was observed.

• MeSH
• celková anestezie MeSH
• chirurgie operační MeSH
• dospělí MeSH
• ezofágus ultrasonografie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hemodynamika MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• tekutinová terapie statistika a číselné údaje   MeSH
• ultrasonografie dopplerovská metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Tekutinová terapie je neoddělitelnou součástí léčby nemocných v perioperačním období. Současným trendem je odklon od agresivní perioperační volumoterapie směrem k restriktivním postupům. Cílem práce je ověřit, zda restrikce tekutin v perioperačním období vede ke snížení pooperační morbidity a zkrácení délky hospitalizace v sestavě pacientů po nízké resekci rekta. Materiál a metodika: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 89 pacientů po nízké resekci rekta. Pacienti byli rozděleni v rámci peroperační volumoterapie mediánem 14,9 ml/kg/hod na soubor A (7,4–14,7 ml/kg/hod), soubor B (14,9–36,8 ml/kg/hod) a v rámci volumoterapie v den operace mediánem 3,3 ml/kg/hod na soubor C (2,0–3,3 ml/kg/hod), soubor D (3,3–6,9 ml/kg/hod). U všech pacientů byly retrospektivně sledovány kardiopulmonální komplikace, chirurgické komplikace (ranné komplikace, anastomotický leak), obnova funkce gastrointestinálního traktu (gastroparéza, paralytický ileus), laboratorní zánětlivé markery (leukocyty, CRP) a délka hospitalizace. Výsledky: Perioperační restrikce tekutin vedla ke statisticky významnému snížení rizika pleurálního výpotku a anastomotického leaku v sestavě pacientů po nízké resekci rekta. Incidence anastomotického leaku v celém souboru byla 9,0 %. Dalším významným rizikovým faktorem pro vznik anastomotického leaku byla neoadjuvantní léčba (15,9 % vs. 2,2 %, p=0,03). Závěr: Restrikce tekutin v perioperačním období u pacientů po nízké resekci rekta vede ke snížení pooperační morbidity, délka hospitalizace zůstává nezměna. Klíčová slova: volumoterapie − perioperační péče − restrikce tekutin − nízká resekce rekta − anastomotický leak

Introduction: Fluid therapy is a fundamental component of surgical care. Recent data regarding fluid restriction has shown an association with improved outcomes. The aim of this study is to determine whether the use of restrictive approaches in perioperative fluid administration improves patient outcomes following low anterior resection. Material and methods: 89 patients undergoing low anterior resection included in this study were divided by the median 14.9 mL/kg/h into group A (7.4–14.7 mL/kg/h) and group B (14.9–36.8 mL/kg/h) within intraoperative fluid administration, and by the median 3.3 mL/kg/h into group C (2.0–3.3 mL/kg/h) and group D (3.3–6.9 mL/kg/h) for fluid administration on the day of surgery. The main outcomes measured were cardiac and pulmonary complications, the incidence of anastomotic leak and wound infections, gastrointestinal function recovery, laboratory inflammatory markers and the length of hospital stay. Results: The restricted perioperative fluid regimen significantly reduced the risk of pleural effusion and anastomotic leak in patients after low anterior resection. The overall incidence of anastomotic leak was 9.0%. Another significant risk factor for anastomotic leak was neoadjuvant radiochemotherapy (15.9% vs. 2.2%, p=0.03). Conclusion: The restricted perioperative fluid regimen reduces postoperative morbidity in patients after low anterior resection. Hospital stay remains unchanged. Key words: fluid therapy − perioperative management − fluid restriction − low anterior resection − anastomotic leak

• Klíčová slova
• volumoterapie,
• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta chirurgie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• netěsnost anastomózy epidemiologie   MeSH
• perioperační péče * metody   MeSH
• pleurální výpotek epidemiologie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• rektum * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• tekutinová terapie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• krevní objem MeSH
• krystaloidní roztoky * MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• tělesné tekutiny MeSH
• vodní a elektrolytová rovnováha MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice MeSH

V přednemocniční neodkladné péči (PNP) je výskyt pacientů se známkami šoku relativně častý. Jednou z nejčasnějších intervencí u těchto pacientů bývá podání tekutinové výzvy, která nese řadu rizik. V rozvaze o možném přínosu podání tekutin lze využít metod hodnotící tzv. fluid responsiveness (FR). Vzhledem k omezeným diagnostickým možnostem v PNP se v článku zabýváme otázkou, zda vůbec je reálně možné v PNP hodnotit FR, a pokud ano, jakými metodami.

In pre-hospital emergency care (PHC), we see patients with signs of shock on a daily basis. One of the earliest interventions in these patients is the administration of fluids, but this has its risks to consider. To discern whether a patient will benefit from fluid administration, fluid responsiveness assessment can help us to decide. Given the limited diagnostic options in the PNP, in this article we address the question of whether it is even feasible to assess FR in the PNP and, if so, by what methods.

• MeSH
• lidé MeSH
• šok diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• tekutinová terapie * metody   MeSH
• urgentní zdravotnické služby MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Fluid therapy is still the mainstay of acute care in patients with shock or cardiovascular compromise. However, our understanding of the critically ill pathophysiology has evolved significantly in recent years. The revelation of the glycocalyx layer and subsequent research has redefined the basics of fluids behavior in the circulation. Using less invasive hemodynamic monitoring tools enables us to assess the cardiovascular function in a dynamic perspective. This allows pinpointing even distinct changes induced by treatment, by postural changes, or by interorgan interactions in real time and enables individualized patient management. Regarding fluids as drugs of any other kind led to the need for precise indication, way of administration, and also assessment of side effects. We possess now the evidence that patient centered outcomes may be altered when incorrect time, dose, or type of fluids are administered. In this review, three major features of fluid therapy are discussed: the prediction of fluid responsiveness, potential harms induced by overzealous fluid administration, and finally the problem of protocol-led treatments and their timing.

• MeSH
• hemodynamika * MeSH
• kardiovaskulární nemoci * patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí * MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu metody   MeSH
• šok * patofyziologie   terapie   MeSH
• tekutinová terapie * škodlivé účinky   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Tekutinová resuscitace představuje základní prvek v léčbě cirkulačního selhání různé etiologie. Změny v mikrovaskulární propustnosti jsou charakteristickým rysem řady zánětlivých stavů jako například sepse, septického šoku, popálenin či syndromu akutní dechové tísně. Důsledkem narušené cévní propustnosti jsou ztráty plazmatických tekutin do intersticiálního prostoru, vedoucí k rozvoji hypovolémie a tkáňové hypoperfuze. Podávání velkých dávek tekutin je obvykle nezbytné k obnovení tkáňového nutričního krevního zásobení. Tato strategie však s sebou nese riziko vývoje intersticiálního otoku, který může ve svém důsledku nadále zhoršit distribuci tkáňové oxygenace. Článek shrnuje základní principy transvaskulární výměny tekutin, patofyziologii cévní propustnosti a diskutuje kontroverzní otázky optimální strategie tekutinové resuscitace, její cíle a volbu roztoku u stavů s abnormální cévní permeabilitou.

Fluid resuscitation remains a cornerstone in the treatment of various types of circulatory failure. Alterations in microvascular permeability are a hallmark of a number of inflammatory conditions including sepsis, septic shock, burns and the acute respiratory distress syndrome. As a result, the loss of plasma fluid into the interstitial space leads to hypovolaemia and tissue hypoperfusion. Administration of large volumes of fluids in often necessary to restore the nutritional blood flow to tissues. This strategy, however, involues the risk of interstitial edema formation, which in turn may further impair tissue oxygen distribution. The presented paper briefly reviews the principles of transvascular fluid exchange and the pathophysiology of capillary permeability. It discusses the ongoing controversy on the optimal way and the end points of volume replacement as well as the choice of fluid in conditions associated with capillary leakage.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• kapilární permeabilita fyziologie   MeSH
• plicní edém terapie   MeSH
• resuscitace metody   MeSH
• roztoky chemie   terapeutické užití   MeSH
• sepse terapie   MeSH
• šok terapie   MeSH
• tekutinová terapie MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• cholecystektomie laparoskopická * MeSH
• glykokalyx * MeSH
• lidé MeSH
• tekutinová terapie MeSH
• voda MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH
• úvodníky MeSH

• MeSH
• jednotky intenzivní péče * MeSH
• tekutinová terapie MeSH
• vodní a elektrolytová rovnováha * MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• úvodníky MeSH