Multiple sclerosis (MS) treatment intervention with immunomodulating therapy at early disease stage improves short term clinical outcomes. The objective of this study is to describe the long-term outcomes and healthcare utilization of patients with clinically isolated syndrome (CIS) included in the Betaferon®/Betaseron® in Newly Emerging MS for Initial Treatment (BENEFIT) randomized, parallel group trial. In BENEFIT patients were assigned to "early" IFNB-1b treatment or placebo ("delayed" treatment). After 2 years or conversion to clinically definite multiple sclerosis (CDMS), all patients were offered IFNB-1b and were reassessed 15 years later. Of 468 patients, 261 (55.8%) were enrolled into BENEFIT 15 (161 [55.1%] from the early, 100 [56.8%] from the delayed treatment arm). In the full BENEFIT analysis set, risk of conversion to CDMS remained lower in the early treatment group ( - 30.5%; hazard ratio 0.695 [95% CI, 0.547-0.883]; p = 0.0029) with a 15.7% lower risk of relapse than in the delayed treatment group (p = 0.1008). Overall, 25 patients (9.6%; 9.9% early, 9.0% delayed) converted to secondary progressive multiple sclerosis. Disability remained low and stable with no significant difference between groups in Expanded Disability Status Scale score or MRI metrics. Paced Auditory Serial Addition Task-3 scores were better in the early treatment group (p = 0.0036 for treatment effect over 15 years). 66.3% of patients were still employed at Year 15 versus 74.7% at baseline. In conclusion, results 15 years from initial randomization support long-term benefits of early treatment with IFNB-1b.

• MeSH
• demyelinizační nemoci farmakoterapie   MeSH
• dospělí MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• interferon beta 1b * terapeutické užití   farmakologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• následné studie MeSH
• progrese nemoci MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

• Klíčová slova
• ocrelizumab,
• MeSH
• dospělí MeSH
• humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• interferon beta 1b terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• náhrada léků MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky, fáze III MeSH

BACKGROUND: Biopharmaceutical products (BPs) are widely used to treat autoimmune diseases, but immunogenicity limits their efficacy for an important proportion of patients. Our knowledge of patient-related factors influencing the occurrence of antidrug antibodies (ADAs) is still limited. METHODS AND FINDINGS: The European consortium ABIRISK (Anti-Biopharmaceutical Immunization: prediction and analysis of clinical relevance to minimize the RISK) conducted a clinical and genomic multicohort prospective study of 560 patients with multiple sclerosis (MS, n = 147), rheumatoid arthritis (RA, n = 229), Crohn's disease (n = 148), or ulcerative colitis (n = 36) treated with 8 different biopharmaceuticals (etanercept, n = 84; infliximab, n = 101; adalimumab, n = 153; interferon [IFN]-beta-1a intramuscularly [IM], n = 38; IFN-beta-1a subcutaneously [SC], n = 68; IFN-beta-1b SC, n = 41; rituximab, n = 31; tocilizumab, n = 44) and followed during the first 12 months of therapy for time to ADA development. From the bioclinical data collected, we explored the relationships between patient-related factors and the occurrence of ADAs. Both baseline and time-dependent factors such as concomitant medications were analyzed using Cox proportional hazard regression models. Mean age and disease duration were 35.1 and 0.85 years, respectively, for MS; 54.2 and 3.17 years for RA; and 36.9 and 3.69 years for inflammatory bowel diseases (IBDs). In a multivariate Cox regression model including each of the clinical and genetic factors mentioned hereafter, among the clinical factors, immunosuppressants (adjusted hazard ratio [aHR] = 0.408 [95% confidence interval (CI) 0.253-0.657], p < 0.001) and antibiotics (aHR = 0.121 [0.0437-0.333], p < 0.0001) were independently negatively associated with time to ADA development, whereas infections during the study (aHR = 2.757 [1.616-4.704], p < 0.001) and tobacco smoking (aHR = 2.150 [1.319-3.503], p < 0.01) were positively associated. 351,824 Single-Nucleotide Polymorphisms (SNPs) and 38 imputed Human Leukocyte Antigen (HLA) alleles were analyzed through a genome-wide association study. We found that the HLA-DQA1*05 allele significantly increased the rate of immunogenicity (aHR = 3.9 [1.923-5.976], p < 0.0001 for the homozygotes). Among the 6 genetic variants selected at a 20% false discovery rate (FDR) threshold, the minor allele of rs10508884, which is situated in an intron of the CXCL12 gene, increased the rate of immunogenicity (aHR = 3.804 [2.139-6.764], p < 1 × 10-5 for patients homozygous for the minor allele) and was chosen for validation through a CXCL12 protein enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA) on patient serum at baseline before therapy start. CXCL12 protein levels were higher for patients homozygous for the minor allele carrying higher ADA risk (mean: 2,693 pg/ml) than for the other genotypes (mean: 2,317 pg/ml; p = 0.014), and patients with CXCL12 levels above the median in serum were more prone to develop ADAs (aHR = 2.329 [1.106-4.90], p = 0.026). A limitation of the study is the lack of replication; therefore, other studies are required to confirm our findings. CONCLUSION: In our study, we found that immunosuppressants and antibiotics were associated with decreased risk of ADA development, whereas tobacco smoking and infections during the study were associated with increased risk. We found that the HLA-DQA1*05 allele was associated with an increased rate of immunogenicity. Moreover, our results suggest a relationship between CXCL12 production and ADA development independent of the disease, which is consistent with its known function in affinity maturation of antibodies and plasma cell survival. Our findings may help physicians in the management of patients receiving biotherapies.

• MeSH
• adalimumab terapeutické užití   MeSH
• autoimunitní nemoci farmakoterapie   genetika   MeSH
• biologická terapie metody   MeSH
• biologické přípravky imunologie   terapeutické užití   MeSH
• celogenomová asociační studie metody   MeSH
• Crohnova nemoc farmakoterapie   genetika   MeSH
• dospělí MeSH
• HLA-DQ alfa řetězec genetika   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• imunosupresiva terapeutické užití   MeSH
• infliximab terapeutické užití   MeSH
• interferon beta 1a terapeutické užití   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• revmatoidní artritida farmakoterapie   genetika   MeSH
• rituximab terapeutické užití   MeSH
• roztroušená skleróza farmakoterapie   genetika   MeSH
• ulcerózní kolitida farmakoterapie   genetika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Background: Multiple sclerosis (MS) is a chronic inflammatory and neurodegenerative disease of the central nervous system. Well-established drugs used for MS patients after the first demyelinating event in the Czech Republic include glatiramer acetate (GA), interferon beta-1a (IFNβ-1a), IFN beta-1b (IFNβ-1b), peginterferon beta-1a (peg-IFNβ-1a), and teriflunomide. Objective: The objective of this observational study was to compare the effectiveness of the abovementioned drugs in patients with MS who initiated their therapy after the first demyelinating event. Patients were followed for up to 2 years in real clinical practice in the Czech Republic. Methods: A total of 1,654 MS patients treated after the first demyelinating event and followed up for 2 years were enrolled. Evaluation parameters (endpoints) included the annualized relapse rate (ARR), time to next relapse, change in the Expanded Disability Status Scale (EDSS) score, and time of confirmed disease progression (CDP). When patients ended the therapy before the observational period, the reason for ending the therapy among different treatments was compared. Results: No significant difference was found among the groups of patients treated with IFNβ-1a/1b, GA, or teriflunomide for the following parameters: time to the first relapse, change in the EDSS score, and the proportion of patients with CDP. Compared to IFNβ-1a (44 mcg), a significant increase in the percentage of relapse-free patients was found for GA, but this treatment effect was not confirmed by the validation analysis. Compared to the other drugs, there was a significant difference in the reasons for terminating GA therapy. Conclusion: Small differences were found among GA, IFNβ and teriflunomide therapies, with no significant impact on the final outcome after 2 years. Therefore, in clinical practice, we recommend choosing the drug based on individual potential risk from long-term therapy and on patient preferences and clinical characteristics.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Diagnostika a liečba sekundárne progresívnej sclerosis multiplex (SPSM) je stále problematická. Súčasné možnosti imunomodulačnej liečby sekundárne progresívnej sclerosis multiplex sú obmedzené. Výsledky klinických štúdií ukazujú nádejné poznatky, prinášajúce možnosti efektívnej liečby aj pre pacientov s SPSM. Práca podáva prehľad súčasných názorov a poznatkov na danú tému.

Diagnostics and treatment of secondary progressive multiple sclerosis has been problematic. Current options of immunomodulatory treatment of secondary progressive sclerosis multiplex are limited. Results or clinical studies show promising knowledges, bringing possibilities for more effective treatment even for patients in secondary progressive multiple sclerosis. The work offers current opinions and knowledges of the topic.

• Klíčová slova
• siponimod,
• MeSH
• azetidiny farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• chronicko-progresivní roztroušená skleróza * diagnostické zobrazování   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• imunosupresiva terapeutické užití   MeSH
• interferon beta 1b škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mitoxantron škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• rizikové faktory MeSH
• roztroušená skleróza diagnostické zobrazování   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Článek popisuje praktické zkušenosti v léčbě klinicky izolovaného syndromu, dokumentovaný kazuistikou mladé ženy. Před změnou léčby na glatiramer acetát a jejím otěhotněním přetrvávaly neovlivnitelné nežádoucí účinky interferonu beta-1b. Došlo k manifestaci hypotyreózy a progresi nálezu na magnetické rezonanci mozku bez klinického zhoršení. Jsou diskutována rizika léčby v závislosti na graviditě, komorbiditách, přechodu z jiné terapie, perzistenci k léčbě a rychlosti nástupu účinku. Glatiramer acetát je v současné době lék s nejpříznivějším poměrem rizika léčby a jejího benefitu. Recentní klinické studie prokazují jeho dlouhodobou účinnost s relativně rychlým nástupem účinku.

The article describes the practical experience in the treatment of clinically isolated syndrome, documented by a case report ofa young woman. Prior to switching to glatiramer acetate and its pregnancy, the non-effectable side effects of interferon beta-1bpersisted. Hypothyroidism has been demonstrated and progression of magnetic resonance imaging of the brain without clinicalprogression. Risks of treatment are discussed, depending on pregnancy, co-morbidity, transition from other therapy, persistenceto treatment, and onset of action. Glatiramer acetate is currently the drug with the most favorable risk of treatment and its benefit.Recent clinical trals demonstrate its long-term efficacy with relatively rapid onset of action.

• Klíčová slova
• levotyroxin,
• MeSH
• depresivní poruchy chemicky indukované   MeSH
• dospělí MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• glatiramer acetát * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• hypotyreóza farmakoterapie   MeSH
• interferon beta 1b aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• roztroušená skleróza * diagnostické zobrazování   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• thyroxin terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém. Současná léčba, zejména pokud je nasazena v časné fázi onemocnění, dokáže zpomalit progresi onemocnění a tím i oddálit invaliditu pacientů. Základním cílem léčby u pacientů s RS je dosažení stavu bez klinických i subklinických známek aktivity onemocnění, tedy stavu označovaného jako NEDA (No Evidence of Disease Activity). Práce se zabývá léčbou RS, její monitorací a prediktory léčby.

Multiple sclerosis is a chronic inflammatory autoimmune disease which affect central nervous system. Treatment initiation ofearly multiple sclerosis may postpone thie development of disease progression and disablement. Goal of MS treatment is statewithout cninical and sublinical markers of diseasety aktivity, state known as NEDA (No Evidence of Disease Activity). This work isconcerned with treatment of MS, monitoring and predictors of treatment.

• Klíčová slova
• peginterferon, teriflunomid, NEDA-4,
• MeSH
• alemtuzumab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• biologické markery * krev   MeSH
• demyelinizační nemoci MeSH
• dimethyl fumarát aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• fingolimod hydrochlorid aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• interferon beta 1a aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• interferon beta 1b aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie * metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• natalizumab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• poruchy metabolismu železa komplikace   MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• teriflunomid,
• MeSH
• alemtuzumab terapeutické užití   MeSH
• algoritmy MeSH
• biologická terapie škodlivé účinky   MeSH
• dimethyl fumarát terapeutické užití   MeSH
• fingolimod hydrochlorid terapeutické užití   MeSH
• glatiramer acetát terapeutické užití   MeSH
• interferon beta 1a terapeutické užití   MeSH
• interferon beta 1b terapeutické užití   MeSH
• kladribin MeSH
• lidé MeSH
• natalizumab terapeutické užití   MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V současnosti máme k dispozici v léčbě relabující-remitující roztroušené sklerózy následující léky s různými mechanizmy účinku, stupni klinické účinnosti a bezpečnostními profily. Algoritmus léčby vyžaduje komplexní posouzení stavu nemocného a volbu co nejlepšího přípravku z hlediska účinnosti a bezpečnosti. Uvedené léky jsou následující; interferon beta-1a (IFNβ-1a), interferon beta-1b (IFNβ-1b), glatiramer acetát (GA), teriflunomid, dimethylfumarát, fingolimod, natalizumab a alemtuzumab.

We use for the treatment of relapsing-remitting course of multiple sclerosis the drugs with different mechanisms of action and different clinical efficacy and safety profile. The treatment algorithm involves current clinical status of the patient and long-term efficacy and safety of the drug. The available drugs are as following; interferon beta-1a (IFNβ-1a), interferon beta-1b (IFNβ-1b), glatiramer acetate(GA), teriflunomide, dimethylfumarate, fingolimode, natalizumab and alemtuzumab.

• Klíčová slova
• teriflunomid,
• MeSH
• alemtuzumab farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• aplikace orální MeSH
• biologická terapie MeSH
• dimethyl fumarát farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• fingolimod hydrochlorid farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• glatiramer acetát aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• injekce MeSH
• interferon beta 1a aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• interferon beta 1b aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• krotonáty aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• natalizumab aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• parenterální infuze MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• toluidiny aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Multiple sclerosis (MS) is a chronic inflammatory demyelinating and neurodegenerative disease affecting the central nervous system. One of the basic medications for the treatment of a clinically isolated syndrome (CIS) or relapsing-remitting MS is interferon beta (INFβ). Although the exact mechanism of its effects is unknown, the medication has an anti-inflammatory and immunomodulatory effect. The goal of this study was to determine the characters which are affected in patients treated with INFβ. METHODS: A total of 97 patients (25 males and 72 females) were included into the study. Patients were treated by INFβ 1-b (subcutaneous injection, 250µg, each other day). Clinical evaluations were performed by an attending neurologist. Peripheral blood samples were obtained just prior to treatment and 5 years after INFβ 1-b. Statistical analysis and processing of the obtained data were performed by using a comprehensive statistical software package MATLAB®. RESULTS: A significant decrease of the observed parameters after 5 years' of treatment (significant at the 1% significance level) was found in the absolute and relative CD69 count, absolute cytotoxic/suppressor T lymphocyte count, absolute total leukocyte count, absolute natural killer cells count. A significant decrease of the observed parameters after 5 years' of treatment (significant at the 5% significance level) was found in the absolute lymphocyte count, relative cytotoxic/suppressor T lymphocyte count, relative CD3+CD69+ count and absolute CD8+CD38+ count. CONCLUSION: The treatment with interferon beta reduces clinical exacerbations in multiple sclerosis (MS) through several known immunomodulatory mechanisms. However, the exact mechanism of effect of this medication is not known. This study presents some parameters that were affected by the long-term INFβ treatment.

• MeSH
• adjuvancia imunologická terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• injekce subkutánní MeSH
• interferon beta 1b terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfocyty účinky léků   patologie   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• následné studie MeSH
• počet lymfocytů MeSH
• roztroušená skleróza krev   farmakoterapie   imunologie   patologie   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH