Bimekizumab je humanizovaná monoklonální protilátka (imunoglobulin typu G1, IgG1), která selektivně a silně inhibuje interleukin (IL) 17A i 17F a je účinnější při potlačování prozánětlivých cytokinů in vitro ve srovnání s inhibicí samotných IL-17A nebo IL-17F. Podle výsledků z klinických studií fáze III BE OPTIMAL a BE COMPLETE duální inhibice IL-17A a IL-17F bimekizumabem vede k většímu zlepšení kloubních a kožních výsledků ve srovnání s placebem u pacientů s aktivní psoriatickou artritidou naivních vůči biologickým chorobu modifikujícím lékům (biologic disease-modifying antirheumatic drugs, bDMARD) nebo s předchozí nedostatečnou odpovědí nebo na inhibici tumor nekrotizujícího faktoru (TNF) nebo s intolerancí inhibice TNF. Po 16 týdnech dosáhlo 50% zlepšení podle klasifikačních kritérií American College of Rheumatology (ACR50) více pacientů v léčebných skupinách než ve skupinách s placebem (44 % oproti 10 % ve studii BE OPTIMAL; 43 % oproti 7 % ve studii BE COMPLETE). Bezpečnostní profil bimekizumabu byl konzistentní s předchozími zprávami.

Bimekizumab is a humanized monoclonal IgG1 antibody that selectively and potently inhibits both interleukin (IL) 17A and 17F and is more effective at suppressing proinflammatory cytokines in vitro compared with inhibition of IL-17A or IL-17F alone. Dual inhibition of IL-17A and IL-17F with bimekizumab leads to superior improvements in joint and skin outcomes compared with placebo in patients with active psoriatic arthritis who are either naive to biologic disease-modifying antirheumatic drugs (bDMARD) or who have had a previous inadequate response or intolerance to TNF inhibition, according to results from the BE OPTIMAL and BE COMPLETE phase III clinical trials. At 16 weeks, more patients reached 50% improvement according to the American College of Rheumatology classification criteria (ACR50) response in the treatment groups than in the placebo groups (44 % versus 10 % for the BE OPTIMAL trial; 43 % versus 7 % for the BE COMPLETE trial). The safety profile of bimekizumab was consistent with previous reports.

Aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění (ASKVO) jsou i přes možnosti kardiovaskulární (KV) prevence a snahu ji implementovat nejčastější příčinou morbidity a mortality v rozvinutých zemích. Dyslipidemie, resp. hypercholesterolemie, patří spolu s arteriální hypertenzí, diabetem a nikotinismem k hlavním ovlivnitelným rizikovým faktorům v rámci primární a sekundární prevence ASKVO. I přes významný pokrok ve farmakoterapii těchto chorob, včetně hypercholesterolemie, není dosaženo doporučovaných cílových hladin sérových lipidů až u dvou třetin pacientů. Relativní novinkou mezi hy- polipidemiky je kyselina bempedoová, inhibitor ATP-citrát lyázy. Omezuje endogenní syntézu cholesterolu, a tím snižuje hladinu LDL-cholesterolu, a následně incidenci KV příhod. Tato nová léčba získala příznivé výsledky v klinických studiích, zejm. ve studii CLEAR Outcomes. Kyselina bempedoová má perspektivu zejm. v kombinaci s ezetimibem u statinových intolerantů. Na závěr článku je uveden praktický návod současné možnosti indikace a kritérií úhrady.

Atherosclerotic cardiovascular diseases (ASCVD) remain the most common cause of morbidity and mortality in developed countries, despite the availability of cardiovascular (CV) prevention strategies and efforts to implement them. Dyslipidemia, particularly hypercholesterolemia, along with arterial hypertension, diabetes, and nicotine dependence, are among the main modifiable risk factors in both primary and secondary prevention of ASCVD. Despite significant progress in the pharmacotherapy of these conditions, including hypercholesterolemia, the recommended target serum lipid levels are not achieved in up to two-thirds of patients. A relatively new addition to the lipid-lowering medications is bempedoic acid, an ATP-citrate lyase inhibitor. It limits the endogenous synthesis of cholesterol, thereby reducing LDL-cholesterol levels and subsequently the incidence of CV events. This new treatment has shown favorable results in clinical trials, particularly in the CLEAR Outcomes study. Bempedoic acid holds promise, especially in combination with ezetimibe in statin-intolerant patients. The article concludes with a practical guide on current indications and reimbursement criteria.

• Klíčová slova
• kyselina bempedoová,
• MeSH
• ateroskleróza prevence a kontrola   MeSH
• dyslipidemie farmakoterapie   MeSH
• hypolipidemika * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• LDL-cholesterol účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: Fruquintinib is a highly selective, oral inhibitor of all 3 VEGF receptors. The global, randomized, double-blind phase 3 FRESCO-2 trial (NCT04322539) met its primary endpoint demonstrating significantly improved overall survival in patients with refractory metastatic colorectal cancer (mCRC) who received fruquintinib plus best supportive care (BSC) versus placebo plus BSC. Here we report detailed safety data from FRESCO-2 including an analysis of treatment-related adverse events of special interest (AESIs). PATIENTS AND METHODS: Patients with mCRC eligible for FRESCO-2 had received all standard chemotherapies and prior anti-VEGF and anti-EGFR therapies if indicated, and displayed progression on, or intolerance to, TAS-102 and/or regorafenib. Prespecified AESIs based on VEGFR tyrosine kinase inhibitor drug classes were evaluated. RESULTS: Incidences of treatment-related AESIs were 64.9% with fruquintinib + BSC versus 23.0% with placebo + BSC. The most frequent all-grade treatment-related AESIs for fruquintinib were hypertension (28.9%; grade ≥3 10.7%), palmar-plantar erythrodysesthesia syndrome/hand-foot skin reaction (PPE 18.6%; grade ≥3 6.1%), and hypothyroidism (15.6%; grade ≥3 0.4%). Dose reductions due to treatment-related AESIs were reported in 10.3% of patients who received fruquintinib + BSC versus 0.4% with placebo + BSC. The most common treatment-related AESIs resulting in dose reduction for fruquintinib were PPE syndrome (5.0%), hypertension (2.9%), and proteinuria (1.3%). Overall, 5.9% versus 0.9% had treatment-related AESIs resulting in study drug discontinuation. CONCLUSION: Fruquintinib + BSC demonstrated a predictable and manageable safety profile in pretreated patients with mCRC and is a novel oral treatment option that prolongs survival and enriches the continuum of care in this population.

• MeSH
• benzofurany * terapeutické užití   škodlivé účinky   farmakologie   aplikace a dávkování   MeSH
• chinazoliny terapeutické užití   škodlivé účinky   aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• kolorektální nádory * farmakoterapie   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Statínová intolerancia predstavuje významnú výzvu v liečbe dyslipidémie, najmä u pacientov s vysokým kardiovaskulárnym rizikom. Tento problém, definovaný ako neschopnosť pacienta tolerovať dávku statínu potrebnú na efektívne zníženie hladín LDL-cholesterolu (LDL-C), môže byť asociovaný so svalovými symptómami, zvýšením pečeňových enzýmov alebo inými nežiaducimi účinkami. Prevalencia statínovej intolerancie sa pohybuje od 7 % do 29 % v klinickej praxi, pričom úplná intolerancia sa vyskytuje iba u 3–6 % pacientov. Mierne formy svalových symptómov, ako sú myalgie, sú najčastejšie, zatiaľ čo závažné komplikácie, ako je rabdomyolýza, sú veľmi zriedkavé. Diagnóza statínovej intolerancie zahŕňa hodnotenie časovej súvislosti medzi začiatkom liečby a symptómami, vylúčenie alternatívnych príčin a potvrdenie kauzality pomocou opätovného nasadenia lieku. Zaujímavým fenoménom je nocebo efekt, ktorý môže zodpovedať za väčšinu subjektívnych sťažností na svalové symptómy bez priameho súvisu so statínmi. Manažment pacientov so statínovou intoleranciou zahŕňa nefarmakologické prístupy, ako je zmena životného štýlu, a farmakologické alternatívy, vrátane podávania ezetimibu, kyseliny bempedoovej a inhibítorov PCSK9. Väčšina pacientov aj napriek určitému stupňu statínovej intolerancie toleruje malú dávku statínu a ezetimibu, prípadne novú inovatívnu terapiu (ak je indikovaná) a u týchto pacientov vieme efektívne dosiahnuť cieľové hladiny LDL-C. Jedinou limitáciou pri využití alternatívnych liekov na dosiahnutie cieľového zníženia hladiny LDL-C je hradenie týchto postupov zo zdrojov verejného zdravotného poistenia.

Statin intolerance represents a significant challenge in the treatment of dyslipidemia, particularly in patients with high cardiovascular risk. This condition, defined as the inability of a patient to tolerate a statin dose required for effective LDL cholesterol reduction, can result from muscle symptoms, elevated liver enzymes, or other adverse effects. The prevalence of statin intolerance ranges from 7 % to 29 % in clinical practice, with complete intolerance observed in only 3–6 % of patients. Mild forms of muscle symptoms, such as myalgia, are the most common, while severe complications like rhabdomyolysis are very rare. The diagnosis of statin intolerance involves evaluating the temporal relationship between the onset of therapy and symptoms, excluding alternative causes, and confirming causality through rechallenge with the drug. An interesting phenomenon is the nocebo effect, which may account for the majority of subjective complaints of muscle symptoms without a direct link to statins. The management of patients with statin intolerance includes non-pharmacological approaches, such as lifestyle modifications, and pharmacological alternatives, including ezetimibe, PCSK9 inhibitors, and novel drugs like inklisiran. Inklisiran, an RNA interference-based drug, offers a significant reduction in LDL cholesterol of over 50 % with only biannual dosing and minimal side effects.

• MeSH
• dyslipidemie farmakoterapie   terapie   MeSH
• hypolipidemika farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• LDL-cholesterol krev   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci svalů chemicky indukované   diagnóza   patofyziologie   patologie   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv diagnóza   epidemiologie   patologie   MeSH
• statiny * škodlivé účinky   MeSH
• tolerance léku * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Poruchy spánku predstavujú častú komorbiditu u pacientov s cievnou mozgovou príhodou (CMP). Vzájomné vzťahy medzi poruchami spánku a CMP sú komplexné a obojsmerné. Poruchy spánku môžu jednak predstavovať rizikový faktor vzniku CMP, na druhej strane môže lézia centrálneho nervového systému navodiť narušenie spánku. Spánkové poruchy a ich liečba môžu vo výraznej miere modifikovať proces rekonvalescencie pacienta a ovplyvňovať aj riziko recidívy CMP. V nasledujúcom texte približujeme uvedenú problematiku. Pozornosť venujeme nielen detailne preskúmanému spánkovému apnoe, ale objasňujeme aj úlohu porúch hybnosti viazaných na spánok a insomnie. Interakcie CMP s hypersomniami, poruchami cirkadiánnej rytmicity a parasomniami budú musieť detailnejšie odhaliť až budúce prospektívne štúdie.

Sleep disorders represent a common comorbidity in patients with stroke. Their relationships are complex and bidirectional. Sleep disorders can act as a risk factor for the development of stroke. On the other hand, lesions in the central nervous system can lead to sleep disturbances. Sleep disorders and their treatment can significantly modify the recovery process of the patient and also affect the risk of stroke recurrence. In the following text, we present the mentioned topic. We focus not only on the well-studied sleep apnea but also explain the role of sleep-related movement disorders and insomnia. The interactions of stroke with hypersomnias, circadian rhythm disorders, and parasomnias will need to be more thoroughly investigated by future prospective studies.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnóza   etiologie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• poruchy cirkadiánního rytmu (spánek) diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• poruchy spánku a bdění * diagnóza   etiologie   klasifikace   komplikace   MeSH
• poruchy spánku z vnitřních příčin diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• syndromy spánkové apnoe diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Léčba chronické myeloidní leukemie se opírá o tyrosinkinázové inhibitory. V současnosti je v našich podmínkách k dispozici pět přípravků působících cestou ATP vazebné domény (imatinib, nilotinib, dasatinib, bosutinib a ponatinib), díky nimž se podařilo 10leté přežití pacientů s chronickou myeloidní leukemií zvýšit na téměř 84 %. K nim přibyl nejnovější přírůstek působící cestou vazby do myristoylové kapsy – asciminib. Na výsledky klinických studií ukazující dobrou účinnost i příznivý profil nežádoucích účinků asciminibu navázaly zkušenosti z reálné klinické praxe, které závěry klinických studií potvrdily. V předkládané práci jsou jednak přiblíženy výsledky klinických studií i znalosti z reálné klinické praxe, a následně prezentovány tři případy mladých pacientů, kteří byli léčeni asciminibem ve třetí linii jak pro selhání, tak pro nesnášenlivost předchozí terapie.

The chronic myeloid leukemia treatment is based on tyrosine kinase inhibitors. Currently, there are five available drugs in our conditions that act through the ATP-binding domain (imatinib, nilotinib, dasatinib, bosutinib, and ponatinib), and as a result, the 10-years survival rate for patients with chronic myeloid leukemia is nearly 84%. There is also the newest drug that works through binding to the myristoyl pocket - asciminib. The results of clinical studies showing good efficacy and a favorable side effects profile of asciminib have been reinforced by experiences from real clinical practice that confirmed the findings of the clinical studies. In the submitted work, the results of clinical studies and knowledge from real clinical practice are presented, followed by three cases of young patients who were treated with asciminib in the third line for both failure and intolerance to previous therapy.

• Klíčová slova
• asciminib,
• MeSH
• bcr-abl fúzní proteiny genetika   účinky léků   MeSH
• chronická myeloidní leukemie * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• inhibitory tyrosinkinasy * farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• protein přenášející acyl účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

INTRODUCTION: Most patients with idiopathic pulmonary fibrosis (IPF) treated with antifibrotics (AF) have progressive disease despite treatment. A switch of AF may improve survival, but evidence from randomised controlled trials is missing. We aimed to evaluate the efficacy of an AF switch on survival and FVC decline in patients from the European MultiPartner IPF registry (EMPIRE). METHODS: The study included 612 patients who discontinued the first antifibrotic therapy. Patients were grouped and analysed from two perspectives: (1) whether they had received a second antifibrotic treatment after the discontinuation of the first therapy, and (2) a reason for discontinuation of the first AF - "lack of efficacy" (LE) and "intolerance" (INT). RESULTS: While 263 (43%) of 612 patients received no second AF ("non-switched"), 349 (57%) patients switched. Overall survival was higher in patients who received a second AF (median 50 vs. 29 months; adjusted HR 0.64, P=0.023). Similarly, the annual FVC decline was significantly reduced in switched patients: -98ml/y in switched and -172ml/y in non-switched patients (P=0.023), respectively. The switched patients had similar risk for mortality in both LE and INT groups (adjusted HR 0.95, P=0.85). The high impact of switching on survival was demonstrated in LE patients (adjusted HR 0.27, P<0.001). CONCLUSION: The patients without a second AF had significantly shorter overall survival. Our analysis suggests the importance of switching patients with an ineffective first AF therapy to a second AF therapy.

• MeSH
• idiopatická plicní fibróza * farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• progrese nemoci MeSH
• pyridony škodlivé účinky   MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• vitální kapacita MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Úvod: Karcinom pankreatu je jedním z nejagresivnějších nádorových onemocnění, které je ve více než v polovině případů diagnostikováno v lokálně pokročilém nebo metastatickém stadiu. Prognóza těchto nemocných je velmi špatná. Standardním postupem je paliativní chemoterapie prodlužující život nemocných s mediánem celkového přežití méně než 1 rok. Existuje však vybraná skupina oligometastatických pacientů, která může profitovat z resekčního výkonu. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně malou část pacientů, chybí nám v současnosti rozsáhlé klinické studie přesně definující strategii, efektivitu a bezpečnost tohoto postupu. Kazuistika: Sedmdesátisedmiletý muž s duktálním adenokarcinomem kaudy pankreatu a solitární metastázou v játrech. Po čtyřech cyklech chemoterapie byla provedena distální pankreatektomie s jaterní metastazektomií. Kompletní patologická odpověď byla nalezena v primárním nádoru a reziduálním adenokarcinomu v jaterní metastáze. Následně indikovaná adjuvantní chemoterapie gemcitabinem musela být ukončena při druhém cyklu pro hematologickou toxicitu a intoleranci a pacient v kompletní remisi nemoci je nadále dispenzarizován. Výsledky: Pacient žije bez recidivy více než 2 roky od stanovení diagnózy.

Introduction: Pancreatic cancer is one of the most aggressive tumors diagnosed in locally advanced or metastatic stage in more than half of the cases. The standard of care is a systemic chemotherapy but the prognosis of metastatic patients remains extremely poor with a median overall survival less than one year. However, there is increasing evidence of surgery treatment benefit in a carefully selected oligometastatic cases. Because oligometastatic pancreatic cancer is rare, there is a lack of robust clinical trials defining strategy, efficacy and safety of this procedure. Patient concerns: A 77-year-old man presented with a mass in the tail of the pancreas and solitary liver metastasis. After four cycles of chemotherapy, distal pancreatectomy with liver metastasectomy was performed, and the tissues were histologically examined. The complete pathological response was found in the primary tumor and residual adenocarcinoma in liver metastasis. Outcomes: The patient is alive without recurrency more than two years from the diagnosis.

• MeSH
• adenokarcinom chirurgie   diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• metastázektomie MeSH
• metastázy nádorů terapie   MeSH
• nádory jater chirurgie   sekundární   MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie * MeSH
• pankreatektomie MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• fibromyalgie * diagnóza   psychologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• psychosomatické a relaxační terapie MeSH
• somatoformní poruchy psychologie   terapie   MeSH
• syndrom chronické únavy * diagnóza   psychologie   terapie   MeSH
• syndrom dráždivého tračníku * diagnóza   psychologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH