Brožura s informacemi o přirozené a náhradní výživě kojenců. Jsou zde i informace o některých onemocněních kojenců a malých dětí, velká část je věnovaná alergiím.

• MeSH
• alergie dietoterapie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• dyspepsie dietoterapie   MeSH
• fyziologie výživy kojenců MeSH
• fyziologie výživy v mateřství MeSH
• kojenec MeSH
• kojení metody   MeSH
• mateřské mléko imunologie   MeSH
• náhražky mateřského mléka MeSH
• nesnášenlivost laktózy MeSH
• novorozenec MeSH
• pití MeSH
• potrava pro kojence MeSH
• průjem kojenců MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• nutriční terapie, dietoterapie a výživa
• pediatrie
• NLK Publikační typ
• informační publikace

Souhrn: Úvod: Eozinofilní ezofagitida (EoE) je chronické progresivní zánětlivé onemocnění jícnu charakterizované lokální eozinofilní infiltrací doprovázenou příznaky dysfunkce jícnu. Cílem této studie bylo charakterizovat rysy regionálně diagnostikovaných případů EoE a popsat lokální strategie léčby. Metody: V observační studii byla retrospektivně analyzována data dětských pacientů s histologicky prokázanou EoE v některém z pěti dětských endoskopických center. Tato analýza se zaměřila na obecné charakteristiky pacientů (věk, pohlaví, příznaky) a jejich možnou souvislost s trváním symptomatického onemocnění do stanovení diagnózy. U pacientů byly dále analyzovány demografické parametry, klinické příznaky, laboratorní, endoskopické a histopatologické nálezy a použití různých modalit léčby. Výsledky: Od ledna 2010 do září 2020 bylo zaznamenáno 33 nových případů EoE. Silná vazba EoE na mužské pohlaví byla v souladu s výsledky dříve publikovaných studií (81,8 %). Ačkoliv medián věku pacientů v době prvních příznaků byl 7 let, medián věku v době stanovení diagnózy byl téměř 13 let. Nejčastěji referovaným symptomem byly refluxní příznaky obecně (39,4 %), následované zvracením (36,4 %) a dysfagií (33,3 %). Stanovení senzibilizace proti různým potravinovým alergenům bylo provedeno u 23 (69,7 %) pacientů s EoE. Z těchto pacientů byla u 17 (51,5 % vyšetřovaných) prokázána senzibilizace na některý z potravinových alergenů. Téměř polovina pacientů (48,5 %) byla vyšetřována stanovením specifických IgE a pouze u 2 pacientů (6,1 %) bylo provedeno vyšetření kožními prick testy. Alergická komorbidita byla zjištěna u 75,8 % pacientů, nejčastěji to bylo bronchiální astma a alergická rinokonjunktivitida (45,5 %; resp. 42,2 %). U více než dvou třetin pacientů prokázala diagnostická endoskopie abnormální makroskopické nálezy (69,7 %), nejčastěji podélné rýhy a bílé exsudáty. Nejčastěji zvoleným způsobem léčby byly inhibitory protonové pumpy (93,9 %), následované eliminační dietou (75,8 %) a podáváním kortikosteroidů (63,6 %). Naprostá většina pacientů léčených kortikosteroidy byla léčena topickými formami (90,9 %). Závěr: Jedná se o první retrospektivní studii u pediatrických pacientů s EoE v České republice. U pacientů s EoE byly prokázány velmi podobné charakteristiky jako v dříve publikovaných zahraničních pracích. Dlouhodobě sbíraná prospektivní data v národním registru EoE pacientů České republiky by významně napomohla v dalším získávání znalostí o tomto onemocnění.

Background: Eosinophilic esophagitis (EoE) is a chronic, progressive inflammatory disease of the esophagus characterized by local eosinophilic infiltration accompanied by symptoms of esophageal dysfunction. The aim of this study was to characterize features of EoE diagnosed regionally and to describe local strategies for its treatment. Methods: The observational survey retrospectively analyzed a data set of child patients with histologically proven EoE from five pediatric endoscopy centers. This analysis focused on describing their general situation (age, gender, symptoms) and also aimed to investigate any possible linkage between age and symptoms or length of diagnosis period. Demographic features; clinical symptoms; laboratory, endoscopic, and histopathological findings; and chosen treatment of patients were recorded and analyzed. Results: From January 2010 to September 2020, 33 new cases of EoE were reported. Strong association of EoE with male sex is consistent with the results from formerly published studies (81.8%). The median age of symptom onset was 7 years, while the median age for diagnosis was almost 13 years. The most common symptoms were reflux symptoms in general (39.4%), followed by vomiting (36.4%), and dysphagia (33.3%). Examination for sensitization to food allergens was performed on 23 (69.7%) patients with diagnosed EoE. Out of these, 17 (51.5% of all cases) were found to be sensitive to some allergens. Most of this subgroup (and 48.5% of all cases) were examined by specific IgE testing, and just 2 (6.1% of all cases) patients were tested only by skin prick tests. Another allergic comorbidity was present in 75.8% of patients, and the most common of these were bronchial asthma and allergic rhinoconjunctivitis (45.5% and 42.2%, respectively). More than two-thirds of patients (69.7%) had abnormal macroscopic findings during diagnostic endoscopy, and the most common were longitudinal furrows and white exudates. The most common initial modality of treatment was to use proton-pump inhibitors (PPI; 93.9%), followed by food elimination (75.8%) and then by corticosteroid administration (63.6%). The vast majority of patients treated with corticosteroids received a topical preparation (90.9%). Conclusion: This is the first retrospective study on pediatric patients with EoE in the Czech Republic. We found similar features of EoE as reported in formerly published works elsewhere. Collecting long-term prospective observational data in a national EoE register of patients in the Czech Republic would significantly improve our knowledge of this disease.

• MeSH
• dítě MeSH
• endoskopy gastrointestinální MeSH
• eozinofilní ezofagitida * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• pediatrie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• alergie na mléko MeSH
• fyziologie výživy kojenců MeSH
• gastroezofageální reflux dietoterapie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mateřské mléko MeSH
• náhražky mateřského mléka * chemie   klasifikace   MeSH
• potrava pro kojence * MeSH
• sójové mléko MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• celiakie * diagnóza   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• opomíjené nemoci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH

V provedeném nutričním screeningu při přijetí k hospitalizaci na dětské oddělení u 2988 dětí a dospívajících ve věku 1–19 let bylo zjištěno, že téměř 28 % přijatých mělo střední riziko rozvoje malnutrice a vysoké riziko téměř 2 % přijatých. Vyšší riziko bylo spojeno s častějším pobytem na JIP. Nejčastější nutriční intervencí bylo podání definované enterální výživy per os, dále zavedení parenterální výživy, event. podání enterální výživy sondou. Ve fakultních nemocnicích častěji participoval při řešení výživy nutriční terapeut nebo nutriční specialista. Téměř 16 % přijatých a zařazených do vysokého rizika malnutrice nemělo provedenu žádnou nutriční intervenci, tj. dostávalo normální dietu odpovídající jejich věku. Zavedení nutričního screeningu představuje hlavní krok v diagnostice malnutrice. Zjištění poruchy nutričního stavu je důvodem k nutriční intervenci a dalšímu sledováni výživového stavu dětí přijatých na dětská oddělení.

In the nutritional screening executed among 2988 children and adolescents at the age of 1 to 19 years upon admission to hospital to the Children Ward it has become obvious that almost 28% of admitted patients displayed medium risk of mal nutrition development ad 2% of the admitted patients were in a high risk. A higher risk was associated with a more frequent stay at the intensive care unit. Defined enteric nutrition given orally represented the most frequent nutritional intervention, followed by introduction of parenteral nutrition or administration of enteric nutrition by a probe. At the faculty hospitals there was more often the nutritional therapist or nutritional specialist who took care of the patients. Almost 16% of admitted patients and classified at high risk of malnutrition did not enjoy any nutritional intervention and received a common diet corresponding to their age. The introduction of nutritional screening represents the main step forward in the diagnostics of malnutrition. The detection of nutritional state disorder is the reason for nutritional intervention and further observation of the nutritional conditions of children admitted to the children wards.

• Klíčová slova
• screening nutričního stavu, nutriční intervence,
• MeSH
• dítě MeSH
• hospitalizace MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nutriční terapie MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• Bacteria klasifikace   metabolismus   MeSH
• dítě MeSH
• kyseliny karboxylové farmakologie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech MeSH
• probiotika * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Saccharomyces boulardii MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Arteriální hypertenze (HT) je i u dětí závažným zdravotním problémem. Její incidence je obvykle uváděna kolem 1 %. Přibývá však sdělení, která dokládají vzestup primární hypertenze v populaci dětí, a to nejspíše v souvislosti s nárůstem počtů dětí s nadváhou nebo obézních. Mezi příčinami sekundární hypertenze je skupina chorob označovaných jako monogenní hypertenze (MHT) nebo monogenní hypertenzní syndromy. Jde o choroby podmíněné mutací v jednom genu, která vede k ovlivněním renálního transportu sodíku a chloridů nebo pozměnění funkce mineralokortikoidních receptorů, nebo je porušena syntéza některých hormonů nadledvin. V konečném důsledku pak dochází ke zvýšení reabsorpce sodíku v tubulárním úseku nefronu, objemovému přetížení a HT. Jednotícím laboratorním nálezem chorob skupiny MHT je nízká plazmatická reninová aktivita. I přesto, že MHT jsou v dětském věku vzácné, je důležité, aby o nich byli informováni dětští lékaři, neboť molekulárně genetickými metodami lze tyto choroby přesvědčivě diagnostikovat.

Arterial hypertension (AH) is a common disorder that affects a large patient population including children. Incidence of AH in childhood is above 1%. Essential hypertension is currently the most common cause of AH in children and is usually associated with overweight or obesity. Among disorders of secondary hypertension is monogenic hypertension caused by mutation of a single gene. This mutation leads to hyperactivity of renal sodium and chloride transporters or mineralocorticoid receptors dysfunction or dysregulation of adrenal steroids synthesis. Increased rates of sodium and water reabsorption lead to plasma volume expansion and AH. Typically, laboratory findings in monogenic forms of hypertension include low plasma renin activity. Hormonal studies coupled with genetic testing can help in the early diagnosis of these disorders as for pediatrician.

• MeSH
• farmakoterapie metody   využití   MeSH
• hyperaldosteronismus diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• hypertenze diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• kongenitální adrenální hyperplazie diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• syndrom zdánlivého nadbytku mineralokortikoidů diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: The aim of this study was to assess the pediatric population that suffered from inflammatory bowel disease (IBD) in the Czech Republic and to determine the incidence of Crohn disease (CD) in children up to 15 years age between 1990 and 2001. METHODS: Diagnostic criteria for CD, ulcerative colitis (UC), and indeterminate colitis (IC) were defined. Medical records provided a source of basic information about the children. A standardized protocol was filled out and sent to the coordinator of the study. All protocols were checked to see whether the data corresponded to the defined criteria and then were processed further. The study was retrospective in character for the years 1990 to 1999 and prospective for the years 2000 and 2001. RESULTS: Diagnostic criteria were met in 470 patients with IBD; 201 of them turned 18 years old during the study period. CD was diagnosed in 223 patients. The incidence of CD in children up to 15 years of age increased from 0.25/100,000 in 1990 to 1.25/100,000 in 2001. Eighty-two percent of children with CD were treated with aminosalicylates in combination with corticosteroids; 29% of patients received azathioprine. Severe growth retardation was recorded in 6.4% of adolescents with CD at the age of 18. UC was diagnosed in 202 patients. Therapy with aminosalicylates only was sufficient for control of the disease in 23% patients; 68% children were treated with corticosteroids, 15 of them (23% of the whole group) received additional azathioprine. Criteria for IC were met in 9.8% of all patients with IBD. CONCLUSION: This study confirmed an increase in incidence of CD in children younger than 15 years in the Czech Republic.

• MeSH
• azathioprin terapeutické užití   MeSH
• Crohnova nemoc epidemiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• dítě MeSH
• financování organizované MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• idiopatické střevní záněty epidemiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• incidence MeSH
• kojenec MeSH
• kolitida epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• kyseliny aminosalicylové terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy růstu etiologie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• progrese nemoci MeSH
• prospektivní studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• ulcerózní kolitida epidemiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH