V projektu budou na základě analýzy stanoveny požadavky na úroveň znalostí IT jednotlivých profesních kategorií ve FN Olomouc a následně vytvořen strukturovaný edukační program (kurikulum) za využití všech nejnovějších pedagogických a didaktických metod.Edukační prokgram pro dosažení dané úrovně znalostí bude realizován na dvou klinických pracovištích, která budou k tomuto účelu lépe technicky vybavena než ostatní (kapesní počítače, elektronické karty a snímače, transnotebook). Účinnost navrhovaných postupu bude ověřena v praxi s využitím zpětné vazby na uživatele IT i pacienty v rámci nového paradigmatu zdravotnictví s orientací na pacienta a kontinuální zlepšování kvality péče.; Based on an analysis of the current state of computer literacy among Teaching hospital staff, requirements will be defined for IT skills and competences in diferent professional categories and a modular training course will be developed. The educationalprogramme including state-of-the-art teaching methodology will be used for training staff in two clinical departments equipped with modern technical devices (hand-held computers, electronic cards and scanners, transnotebook). The efficiency of the proposed procedures will be practically verified by means of feedback from IT end-users and patients in accordance with the new paradigm of health care delivery emphasizing patient-centered care and continouous quality enhancement.

• MeSH
• informační systémy využití   MeSH
• programovaná výuka jako téma MeSH
• výchova a vzdělávání trendy   MeSH
• znalosti MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• lékařská informatika
• výchova a vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl: V počtech mechanické trombektomie (MT) symptomatického uzávěru velké mozkové tepny u pacientů s akutní ischemickou cévní moz- kovou příhodou (iCMP) na počet obyvatel se řadí Česká republika na přední místa v Evropě. Cílem práce bylo na základě analýzy dat studie METRICS II (Mechanical Thrombectomy Quality Indicators Study in Czech Stroke Centers II) zhodnotit aktuální výsledky léčby iCMP a vývoj plnění indikátorů kvality napříč republikou. Sekundárním cílem práce byla subanalýza souboru z hlediska použité techniky MT a jejího vlivu na úspěšnost rekanalizace uzávěru velké mozkové tepny. Metodika: Národní prospektivní observační studie METRICS II probíhala v České republice od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023. Studie se zúčastnilo jedenáct z patnácti center provádějících MT. Všechna technická a klinická data byla sbírána prospektivně. Výsledky léčby iCMP byly následně srovnány s doporučenými hodnotami jednotlivých parametrů multioborového konsenzu a výsledky studie METRICS probíhající v roce 2019. Data vztahující se k vlastní technice MT v předním povodí byla podrobena subanalýze a statisticky zpracována z hlediska vlivu použité techniky na úspěšnost rekanalizace uzávěru velké mozkové tepny. Výsledky: V práci jsou analyzována data z jedenácti center, ve kterých byla mechanická trombektomie provedena celkem 1312 pacientům (51,1 % mužů) průměrného věku 70,9 roků (SD ± 12,7). Intravenózní trombolýzou (IVT) byli před MT léčeni 894 nemocní (68,2 %) a 426 (32,5 %) bylo sekundárně transportováno k MT z jiného centra. Získaná data z národní prospektivní observační studie METRICS II byla hodnocena jako celek i pro jednotlivá centra. Shoda výsledků péče s doporučeními navrženými multioborovým konsenzem byla velmi vysoká. Sedm center splnilo parametry všech doporučení. Ostatní centra nesplnila pouze ojedinělá kritéria a ve většině případů jen hraničně. Statistickým zpracováním souboru MT v přední cirkulaci byla prokázána signifikantní závislost mezi typem MT a dosažením rekanalizace (TICI 2b–3, p = 0,0004, resp. TICI 2c/3, p < 0,0001). Závěr: Výsledky studie METRICS II ukázaly vysokou kvalitu péče o pacienty s uzávěrem velké mozkové tepny léčených MT. Statistickým zpracováním souboru MT v přední cirkulaci byla prokázána signifikantní závislost mezi typem MT a dosažením rekanalizace. Pro skupinu pacientů, u kterých proběhla MT kombinací aspirace a rekanalizace za pomoci stentretrieveru sekundárně, byla nalezena signifikantně nižší úspěšnost rekanalizace uzávěru velké mozkové tepny.

Aim: The Czech Republic is among the leading countries in Europe in the number of mechanical thrombectomy (MT) procedures for symptomatic large vessel occlusion (LVO) in patients with acute ischemic stroke per population. The aim of this study was to evaluate the current outcomes of acute ischemic stroke treatment and the development of treatment quality indicators in the Czech Republic based on the analysis of data from the METRICS II study (Mechanical Thrombectomy Quality Indicators Study in Czech Stroke Centres II). The secondary aim of the study was to subanalyze the cohort in terms of the MT technique used and its impact on the success of recanalisation of the LVO. Methods: The national prospective observational study METRICS II was conducted in the Czech Republic from 1 January 2023 to 31 December 2023. Eleven of the 15 centres performing MT participated in the study. All technical and clinical data were collected prospectively. The results of ischemic stroke treatment were then compared with the recommended values of the individual parameters of the multidisciplinary consensus and the results of the METRICS study ongoing in 2019. Data related to the actual technique of MT in the anterior circulation were subanalyzed and statistically processed for the effect of the technique used on the success of recanalization of the LVO. Results: Data from 11 centres in which mechanical thrombectomy was performed on a total of 1312 patients (51.1% male) with a mean age of 70.9 years (SD ± 12.7) were analysed. IV thrombolysis prior MT was performed in 894 (68.2%) patients and 426 (32.5%) patients were transferred secondarily for MT from primary stroke centers to dedicated comprehensive centers. Data obtained from the national prospective observational METRICS II study were evaluated as a whole and for individual centers. The concordance of results with the recommendations of multi- society consensus was very high. Seven centers met the parameters of all recommendations. The remaining centers failed to meet only isolated criteria and only marginally. Statistical analysis of the anterior circulation MT cohort showed a significant relationship between MT type and achievement of recanalization (TICI 2b-3, p = 0.0004 and TICI 2c/3, p < 0.0001, respectively). Conclusion: The results of METRICS II showed a high quality of care for patients with large cerebral artery occlusion treated with MT. Statistical analysis of a cohort of anterior circulation MTs showed a significant relation- ship between the type of MT and the achievement of recanalisation. A significantly lower success rate of recanalization of LVO was found for the group of patients who underwent MT by a combination of aspiration and recanalization using a stent retriever secondarily.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl: Zhodnotit průchodnost fenestrací pro renální tepny, horní mezenterickou tepnu a truncus coeliacus u pacientů po implantaci fenestrovaných a větvených stentgraftů pro pararenální aneurysma břišní aorty. Dalším cílem bylo zhodnotit výskyt pozdního endoleaku typu Ia. Metodika: V období od roku 2002 do roku 2023 bylo na našem pracovišti léčeno 87 pacientů s pararenálním aneurysmatem břišní aorty implantací fenestrovaného nebo větveného stentgraftu. Z toho bylo 14 žen a 73 mužů ve věku od 51 do 86 let, věkový průměr byl 72 let. Rok a déle (1–13 let) bylo sledováno 69 pacientů, a to CT angiografií jednou ročně. Průměrná doba sledování byla 4,7 let, medián 4 roky. Celkový počet fenestrací a větví u 87 nemocných byl 266. Déle než rok bylo sledovaných 209 fenestrací a větví. Výsledky: Celkově došlo k uzávěru jedenácti fenestrací a větví, dvě se uzavřely během prvního roku, šest za rok po výkonu, dvě 2 roky po výkonu a jedna se uzavřela 6 let po výkonu. Jednoroční průchodnost byla v celém souboru 96,2 %, tříletá průchodnost byla 95,1 % a pětiletá průchodnost pak 95,1 %. Během sledování jsme u žádného pacienta nezaznamenali endoleak typu Ia. Závěr: Průchodnost fenestrací a větví u pacientů po implantaci fenestrovaných a větve- ných stentgraftů pro pararenální aneurysma břišní aorty je dobrá. Zlepšení proximální fixace pak vede ke snížení rizika migrace a výskytu endoleaku typu Ia.

Aim: To evaluate the patency of fenestrations for the renal arteries, superior mesenteric artery, and truncus coeliacus in patients after implantation of fenestrated and branched stent-grafts for pararenal abdominal aortic aneurysm. Another objective was to evaluate the incidence of late type Ia endoleak. Methodology: In the period from 2002 to 2023, 87 patients with pararenal aneurysm of the abdominal aorta were treated at our institution with the implantation of a fenestrated or branched stent-graft. There were 14 women and 73 men aged from 51 to 86 years, the average age was 72 years. Sixty-nine patients were followed-up a year or longer (1–13 years), with CT angiography once a year. Mean follow-up was 4.7 years, median 4 years. The total number of fenestrations and branches in 87 patients was 266. Two hundred and nine fenestrations were followed for longer than a year. Results: A total of 11 fenestrations and branches were occluded, 2 within the first year, 6 one year postoperatively, two fenestrations 2 years postoperatively, and one fenestration was occluded 6 years after procedure. One-year primary patency of fenestrations was 96.2%, three-year patency was 95.1%, and five-year patency was 95.1%. During follow-up, we did not observe a type Ia endoleak in any patient. Conclusion: Patency of fenestrations and branches in patients after implantation of fenestrated and branched stent-grafts for pararenal abdominal aortic aneurysm is good. The improvement of proximal fixation then leads to a reduction in the risk of migration and the occurrence of a type Ia endoleak.

Cíl: Cílem práce je zhodnocení dlouhodobých výsledků endovaskulární léčby výdutě podkolenní tepny stentgraftem. Metodika: V období od června 2011 do pro- since 2023 bylo na našem pracovišti endovaskulárně léčeno 66 pacientů s výdutí podkolení tepny pomocí implantace stentgraftu. Jednalo se o 60 mužů a šest žen ve věku 51–90 let, věkového mediánu 70 let. Délka sledování byla 1–128 měsíců, průměrná doba sledování byla 50 měsíců. Pacienty jsme pravidelně sledovali pomocí dopplerovského zobrazení, prostého snímku stentgraftu a kontrol cévním chirur- gem. V souboru jsme retrospektivně hodnotili primární a sekundární průchodnost stentgraftů. Dalšími sledovanými parametry byla koincidence oboustranné výdutě podkolenní tepny, výdutě abdominální aorty, porušení integrity skeletu stentgraftu, případně výskyt migrace či kolapsu stentgraftu. Výsledky: V souboru byla technická úspěšnost výkonu 100 %. Jednoletá, tříletá a pětiletá primární průchodnost činila 78 %, 68,2 % a 61 %. Jednoletá, tříletá a pětiletá sekundární průchodnost byla 94,8 %, 88,6 % a 80,5 %. Podle Kaplanovy-Maierovy analýzy byly pravděpodobnosti primární průchodnosti v 1, 3 a 5 letech 67,4–88,5 %, 56,0–80,5 %, 46,5–75,5 % a pravděpodobnosti sekundární průchodnosti v 1, 3 a 5 letech 89,1–100 %, 80,0–97,3 %, 67,3–93,8 %. Migrace stentgraftu se vyskytla jedenkrát, kolaps rovněž jednou a porušení integrity skeletu stentgraftu sedmkrát. Koincidenci oboustranného postižení podkolenní tepny výdutí jsme zaznamenali 26krát a současný výskyt výdutě abdominální aorty 16krát. Závěr: Endovaskulární léčba výdutí podkolenní tepny je jednoduchá a bezpečná metoda, která poskytuje přijatelnou dlouhodobou průchodnost.

Objective: The objective of this work is to evaluate the long-term results of endovascular treatment of popliteal artery aneurysms with a stentgraft. Methodology: In the period from June 2011 to December 2023, 66 patients with popliteal artery aneurysm were treated endovascularly at our institution with stentgraft implantation, 60 men and 6 women aged 51 to 90 years, the median age was 70 years. The length of follow- up was 1–128 months, the average follow-up time was 50 months. Patients were regularly observed using doppler imaging, a plain radiograph of the stentgraft and check-ups by a vascular surgeon. Primary and secondary patency of stentgrafts was retrospectively evaluated. Other monitored parameters were the coincidence of bilateral aneurysm of the popliteal artery, aneurysm of the abdominal aorta, integrity failure of the stentgraft skeleton, or the occurrence of migration or collapse of the stentgraft. Results: In our group, the technical success rate was 100%. One-year, three-year, and five- year primary patency rates were 78%, 68.2%, and 61%. Secondary patency rates were 94.8%, 88.6% and 80.5%. According to Kaplan-Maier analysis, the probabilities of primary patency at one, three and five years were 67.4–88.5%, 56.0–80.5%, 46.5–75.5%, and the probabilities of secondary patency at one, three and five years 89.1–100%, 80.0–97.3%, 67.3–93.8%. Stentgraft migration occurred once, collapse also occurred once, and stentgraft integrity failure occurred seven times. The coincidence of bilateral involvement of popliteal artery aneurysm was detected twenty-six times, and the simultaneous occurrence of abdominal aortic aneurysm sixteen times. Conclusion: Endovascular treatment of popliteal artery aneurysm is a simple and safe method that provides acceptable long-term patency.

PURPOSE: Standard endovascular aortic aneurysm repair (EVAR) is sometimes the only treatment option for patients with hostile aortic neck anatomy, but it carries an increased risk of both early and late procedure-related complications. The aim of this study was to report on single-center experience with the Heli-FX EndoAnchors (Medtronic, Santa Rosa, CA) as an adjunctive procedure to endovascular aneurysm repair (EVAR) for prevention and perioperative treatment of proximal neck complications in patients with hostile neck anatomy. MATERIALS AND METHODS: A single-centre, retrospective study evaluating 24 consecutive patients treated with EndoAnchors during the index EVAR procedure between November 2018 and August 2021. EndoAnchor implantation was indicated for cases with hostile proximal aortic neck anatomy characterised by the presence of at least one of the following parameters: length of 28 mm, angle of >60°, circumferential thrombus/calcification involving ≥50%, and reverse taper. RESULTS: Median follow-up period was 22.5 months (IQR 2–31.5 months) with no aneurysm-related death, rupture, or conversion to open surgical repair during the follow-up. The procedural success rate was 100%, with no type Ia endoleak at the completion angiography. A mean of 7 EndoAnchors was used per patient (range 4–12). There were no EndoAnchor fractures and dislocations or stent graft fabric damage due to anchor implants. Twenty-three patients (95.8%) remained free of type Ia endoleak and migration on follow-up imaging. Aneurysm sac regression was observed in 13 patients (54.1%), while in 8 patients (33.3%) the sac remained stable. Sac enlargement was present in 1 patient (4.2%) due to late type Ia endoleak. Two patients were lost to the follow-up immediately after the procedure. Between two groups of patients (sac regression versus failure to regress), the larger initial diameter of the proximal neck was the only significant independent factor associated with a lower possibility of sac regression (p= 0,021). CONCLUSIONS: The use of EndoAnchors during the index EVAR procedure in cases with challenging aortic neck anatomy with or without perioperative type Ia endoleak was associated with good midterm results and led to sac regression in most of the patients (Tab. 4, Fig. 3, Ref. 31).

Úvod: Močová exkrece magnezia je důležitý preventivní faktor chránící před vznikem nefrolitiázy, a to inhibicí několika klíčových dějů v její patogenezi. Pacienti s Crohnovou chorobou (CD) mají riziko litiázy přibližně 2krát vyšší, zejména pacienti po ileokolické (IC) resekci. Cílem je stanovit hladinu magnesurie u těchto pacientů a porovnat ji s pacienty s IC postižením bez resekce a poté obě skupiny se zdravými kontrolami. Sekundárním cílem bylo posouzení kalciurie a dalších modifikujících faktorů. Metody: Do studie byli zařazeni pacienti s CD starší 18 let s IC resekcí (skupina 1) a s postižením terminálního ilea bez resekce (skupina 2) a jako kontrolní skupina osoby bez známého střevního onemocnění (skupina 3). Vylučovacími kritérii byla terapie citráty, závažná renální insuficience (GFR < 30 ml/min/1,73 m2), více než dvě střevní resekce, ileostomie, kolektomie, syndrom krátkého střeva, akutní infekce močových cest a známky relapsu CD. Anamnestické údaje byly zjišťovány dotazníkem, byl odebrán vzorek krve a čerstvé moči, bylo provedeno ultrazvukové vyšetření ledvin a žlučníku na přítomnost litiázy a u pacientů byl proveden 24hodinový sběr moči ke stanovení oxalurie, citraturie, magnesurie a kalciurie. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 107 osob, z toho 34 pacientů po resekci IC, 42 s CD bez resekce a 31 zdravých kontrol. Ženy tvořily 43 %, průměrný věk byl 38 ± 11,5 let. V hodnotách magnesurie byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinou s resekcí a bez resekce (medián 2,28 vs. 3,97 mmol/l; p = 0,047) a zejména mezi skupinou s resekcí a zdravými kontrolami (medián 2,28 vs. 4,31 mmol/l; p = 0,0003). Skupina bez resekce proti zdravým kontrolám nedosáhla signifikantního rozdílu (medián 3,97 vs. 4,31 mmol/l; p = 0,455). Hodnoty kalciurie se mezi skupinami významně nelišily (medián 3,75 vs. 4,6 vs. 4,3 mmol/l; p = 0,293). Závěr: Hodnoty magnesurie pacientů s CD po IC resekci jsou významně nižší proti skupině pacientů s CD s IC postižením bez provedené resekce i od zdravých kontrol. Skupina bez resekce dosáhla výsledků srovnatelných s kontrolami. Hodnoty kalciurie se v naší práci mezi skupinami významně nelišily. Předpokládáme, že pacienti s CD po IC resekci s vyšším rizikem vzniku urolitiázy by mohli profitovat ze suplementace magnezia v rámci prevence tvorby konkrementů. Potvrzení této teze bude ovšem vyžadovat ověření dalším výzkumem.

Urinary excretion of magnesium is an important preventive factor against nephrolithiasis by inhibiting several key processes in its pathogenesis. Patients with Crohn’s disease (CD) have an approximately 2-fold higher risk of lithiasis, especially those after ileocolic (IC) resection. The aim is to determine the magnesuria level in these patients and compare it with patients with CD and IC involvement without resection and then both groups with healthy controls. The secondary objective was to assess calciuria and other modifying factors. Methods: CD patients aged 18 years or older with IC resection (group 1) and terminal ileal involvement without resection (group 2) were enrolled in the study, with subjects without known bowel disease as controls (group 3). Exclusion criteria were citrate therapy, severe renal insufficiency (GFR < 30 ml/min/1.73 m2), more than two bowel resections, ileostomy, colectomy, short bowel syndrome, acute urinary tract infection and evidence of CD relapse. Anamnestic data were collected by questionnaire, blood and fresh urine samples were collected, renal and gallbladder ultrasound was performed for the presence of lithiasis, and patients underwent 24-hour urine collection to determine oxaluria, citraturia, magnesuria and calciuria. Results: 107 subjects were included in the study, including 34 patients with IC resection, 42 with CD without resection and 31 healthy controls. 43% were women, mean age was 38 ± 11.5 years. There was a significant difference in magnesuria values between the resection and non-resection group (median 2.28 vs. 3.97 mmol/l; P = 0.047) and especially between the resection group and healthy controls (median 2.28 vs. 4.31 mmol/l; P = 0.0003). The group without resection vs. healthy controls did not reach a significant difference (median 3.97 vs. 4.31 mmol/l; P = 0.455). Calciuria values did not differ significantly between groups (median 3.75 vs. 4.6 vs. 4.3 mmol/l; P = 0.293). Conclusion: Magnesuria values of CD patients after IC resection were significantly lower compared to the group of CD patients with IC involvement without resection and healthy controls. The group without resection achieved results comparable to controls. Calciuria values were not significantly different between groups in our study. We hypothesize that patients with CD after IC resection at higher risk of urolithiasis might benefit from Mg supplementation to prevent concretion formation. However, confirmation of this thesis will require verification by further research.

• MeSH
• chirurgie trávicího traktu MeSH
• Crohnova nemoc * komplikace   patofyziologie   MeSH
• hořčík * analýza   moč   MeSH
• idiopatické střevní záněty * komplikace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• urolitiáza * etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Zhodnocení farmakoterapie ovlivňující hemodynamickou stabilitu u osob se synkopou v průběhu testu na nakloněné rovině. Soubor pacientů: Pacienti s anamnézou ortostatické intolerance či synkopy vyšetření pomocí testu na nakloněné rovině na I. interní klinice – kardiologické FN Olomouc v průběhu let 2017 až 2022. Metoda: Retrospektivní analýza medikace a nálezů pacientů s reflexní synkopou v průběhu testu v celkovém počtu 280. Byly hodnoceny dvě skupiny pacientů na základě užívání či neužívání léků ovlivňujících srdeční výdej ve vztahu k věku a komorbiditám. Výsledky byly statisticky zpracovány. Výsledky: Počet pacientů se synkopou užívajících léky ovlivňující krevní tlak významně narůstá po 50 letech věku. Klinicky významné komorbidity: hypertenze, srdeční onemocnění, diabetes mellitus, hypertrofie prostaty, Parkinsonova nemoc, deprese. Ve skupině užívající hypotenzivní medikaci tvořily ACEI/sartany 58,4 %, betablokátory 49,2 %, diuretika 46,1 %, kalciové blokátory 33,0 %, centrálně působící sympatolytika 10 %, alfa1 blokátory 10 %; ostatní (antidepresiva, antiparkinsonika, centrální myorelaxancia, vazodilatancia) 13,8 %. Závěr: U pacientů s reflexní synkopou při testu na nakloněné rovině je po 50. roce věku patrný výrazný nárůst užívání léků snižujících srdeční výdej. Proto je nutno pamatovat na kumulativní efekt léků předepisovaných polymorbidním pacientům ve specializovaných ambulancích z různých indikací avšak s rizikem interakcí.

Aim: To evaluate pharmacotherapy affecting hemodynamic stability in subjects with syncope during the head-up tilt test. The group of patients: Patients with a history of orthostatic intolerance or syncope examined by the head-up tilt test at the Department of Internal Medicine I - Cardiology, University Hospital Olomouc from 2017 to 2022. Methods: Retrospective analysis of medication and findings in a total of 280 patients with reflex syncope during testing. Two groups of patients were evaluated based on the use or non-use of medications affecting cardiac output concerning age, and comorbidities. The results were statistically processed. Results: The number of patients with syncope taking blood pressure medications increases significantly after the age of 50. Clinically significant comorbidities: hypertension, heart disease, diabetes mellitus, prostatic hypertrophy, Parkinson's disease, depression. In the group taking hypotensive medication, ACEIs/sartans accounted for 58.4%, beta-blockers 49.2%, diuretics 46.1%, calcium blockers 33.0%, centrally acting sympatholytics 10%, alpha1 blockers 10%; others (antidepressants, antiparkinsonics, central myorelaxants, vasodilators) 13.8%. Conclusion: Patients with reflex syncope during head-up tilt testing show marked increase in the use of cardiac output-lowering drugs after the age of 50. Therefore, it is necessary to remember the cumulative effect of drugs prescribed to polymorbid patients in specialized outpatient clinics for different indications but with the risk of interactions.

• MeSH
• antihypertenziva MeSH
• lidé MeSH
• ortostatická intolerance * chemicky indukované   diagnóza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• synkopa diagnóza   MeSH
• test na nakloněné rovině MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cílem této práce bylo: 1. zjistit četnost využívání různých druhů antidiabetik (betastimulátory, metformin, glifloziny, inkretiny, inzuliny, pioglitazon, statiny, fibráty), 2. zhodnotit vliv komplexní léčby na metabolismus a 3. porovnat četnost měření HbA1c u osob s DM2 v diabetologické ambulanci a u hospitalizovaných. Metoda: U 200 osob s DM2 (věk 24–95 let, 105 mužů, 95 žen) bylo sledováno po dobu 0,5 až 8,8 let, přičemž byl hodnocen vývoj HbA1c, BM, BMI, krevní tlak, lipoproteiny HDL, LDL, TAG, eGFR a proteinurie. K posouzení změn mezi první a poslední návštěvou byl použit Wilcoxonův párový test s Bonferroniho korekcí. Spearmanova korelační analýza byla použita k analýze závislostí. Za významnou byla považována hladina signifikance p < 0,05. Závěrem lze konstatovat, že snížení HbA1c z počátečních 52,6 (31,5–173,0) na 46,6 (31,5–116,6) mmol/mol při poslední kontrole, spolu se snížením BMI z 26,7(16,0–45,3) na 25,4 (15,4–42,2) kg/m2 (p < 0,0001) a korelace změn HbA1c se změnami BMI (r = 0,209, p = 0,003) potvrzují metabolickou účinnost medikace využívané v diabetologické ambulanci. Hodnota HbA1c se u každého jedince vyhodnocovala 2–3krát ročně. U pacientů s DM2 hospitalizovaných pro různé další diagnózy byl HbA1c vyšetřován obvykle jednorázově, a to jen u 15 % z nich.

The purpose of this chapter was (1) to identify the frequency of employing different kinds of medication (beta-stimulators, metformin, gliflozins, incretins and/or insulins, pioglitazone, statins, fibrates), (2) to assess global metabolic effectiveness of this medication in a walk-in diabetes center, and, (3) to estimate frequency of HbA1c measurements in people admitted to hospital. Methods: in 200 people with T2D (age 24–95 y, 105 men, 95 women) HbA1c, BM, BMI, blood pressure, lipoproteins HDL, LDL, TAG, eGFR, proteinuria were assessed. Individual observation periods took in the range of 0.5–8.8 years. Student’s t-test, Wilcoxon signed-rank test with Bonferroni correction and Spearman analysis were used to assess changes between the first and the last visit. P <0.05 was considered as significant. In conclusion, reduction of HbA1c from start values of 52.6 (31.5–173.0) to 46.6 (31.5–116.6) mmol/mol along with reduction of BMI from 26.7 (16.0–45.3) to 25.4 (15.4–42.2) kg/m2 (P <0.0001) and correlation of delta HbA1c with delta BMI (r = 0.209, p = 0.003) confirmed global metabolic effectiveness of medication used in the walk-in diabetes center where the HbA1c was estimated 2–3 times per year in each subject whereas in hospital wards mostly once in up to 15% of admitted T2D patients.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie   krev   moč   prevence a kontrola   MeSH
• dospělí MeSH
• glykovaný hemoglobin analýza   MeSH
• hemodynamika MeSH
• hypoglykemika terapeutické užití   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• selfmonitoring glykemie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• změny tělesné hmotnosti MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH