Cost of illness pharmacoeconomic study - the analysis of direct and indirect costs by patients hospitalized for acute heart failure and acute coronary syndromes in Faculty Hospital Brno. Follow up for 12 months by each patient and subsequent evaluation of total burden with regard to short- and midterm prognosis of the patients; the publication including the comparison with other countries.

Farmakoekonomická studie typu "cost of illness" - analýza přímých a nepřímých nákladů na hospitalizaci pacientů s akutním srdečním selháním a akutním koronárním syndromem ve Fakultní nemocnici Brno. Sledování rehospitalizací všech subjektů hodnocení po dobu 12 měsíců a následná analýza celkových nákladů s ohledem na krátkodobou a střednědobou prognózu pacientů a jejich publikace včetně mezinárodního srovnání.

• MeSH
• akutní nemoc ekonomika   MeSH
• ekonomika farmaceutická MeSH
• farmakoterapie MeSH
• hospitalizace ekonomika   MeSH
• koronární nemoc ekonomika   MeSH
• náklady a analýza nákladů MeSH
• přímé náklady na služby MeSH
• srdeční selhání ekonomika   MeSH

• Konspekt
• Farmacie. Farmakologie
• NLK Obory
• farmacie a farmakologie
• kardiologie
• ekonomie, ekonomika, ekonomika zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Koronární angioplastika (PCI) je zavedenou metodou léčby ischemické choroby srdeční, jejíž bezpečnost je zásadně zvýšena správně vedenou antitrombotickou léčbou. Vlastní provedení PCI je zajištěno kombinací antikoagulační léčby a kyseliny acetylsalicylové. Inhibitory destičkového receptoru P2Y12 se ukázaly být klíčové pro bezpečné používání koronárních stentů jak v perioperačním období, tak v dlouhodobé léčbě po provedení PCI. Volba inhibitoru P2Y12 a doba jeho podávání se řídí především podle rizika krvácení.

Percutaneous coronary angioplasty (PCI) is an established method of treating chronic coronary syndrome, the safety of which is fundamentally increased by properly administered antithrombotic treatment. The actual performance of PCI is ensured by a combination of anticoagulant treatment and acetylsalicylic acid. Platelet P2Y12 receptor inhibitors have been shown to be crucial for the safe use of coronary stents both in the perioperative period and in long-term treatment after PCI. The choice of a P2Y12 inhibitor and the duration of its administration are governed primarily by the risk of bleeding.

• Klíčová slova
• chronický koronární syndrom (CCS),
• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• Aspirin terapeutické užití   MeSH
• heparin terapeutické užití   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * terapeutické užití   MeSH
• ischemická choroba srdeční * terapie   MeSH
• klopidogrel terapeutické užití   MeSH
• koronární angioplastika * metody   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Sudden cardiac death (SCD) is a leading cause of death among athletes, and those with a positive family history (FH) of SCD and/or cardiovascular disease (CVD) may be at increased risk. The primary objective of this study was to assess the prevalence and predictors of positive FH of SCD and CVD in athletes using four widely used preparticipation screening (PPS) systems. The secondary objective was to compare the functionality of the screening systems. In a cohort of 13,876 athletes, 1.28% had a positive FH in at least one PPS system. Multivariate logistic regression analysis identified the maximum heart rate as significantly associated with positive FH (OR = 1.042, 95% CI = 1.027-1.056, p < 0.001). The highest prevalence of positive FH was found using the PPE-4 system (1.20%), followed by FIFA, AHA, and IOC systems (1.11%, 0.89%, and 0.71%, respectively). In conclusion, the prevalence of positive FH for SCD and CVD in Czech athletes was found to be 1.28%. Furthermore, positive FH was associated with a higher maximum heart rate at the peak of the exercise test. The findings of this study revealed significant differences in detection rates between PPS protocols, so further research is needed to determine the optimal method of FH collection.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Kyselina acetylsalicylová je efektivním a všeobecně uznávaným základním lékem v sekundární prevenci ischemických příhod. Její role v primární prevenci je studována několik desetiletí a stále zůstává kontroverzní. Prvotní studie prokazovaly redukci infarktů myokardu i ischemických iktů, bez ovlivnění celkové nebo kardiovaskulární mortality, ale zařazené subjekty nebyly v rámci primárně preventivní péče léčeny moderními léky a postupy tak jako dnes. Nedávno publikované studie také neprokázaly mortalitní benefit, ale u některých sub‐populací a skupin pacientů klinický přínos aspirinu nadále převažuje nad riziky spojenými s jeho dlouhodobým užíváním. V tomto přehledovém článku bude probrán vývoj ASA v primární prevenci, výsledky nejnovějších studií roku 2018 a jejich meta‐analýz, současné indikace léčby ASA a také výhledy do budoucna.

Acetylsalicylic acid is an effective and widely accepted essential drug in the secondary prevention of ischemic events. Its role in primary prevention has been studied for several decades and still remains controversial. Initial studies showed a reduction in both myocardial infarctions and ischemic strokes, without affecting overall or cardiovascular mortality, but the enrolled subjects were not treated with modern drugs and procedures in primary preventive care as they do today. Recently published studies have also not shown a mortality benefit, but in some sub-populations and groups of patients, the clinical benefit of aspirin continues to outweigh the risks associated with its long-term use. This review article will discuss the development of ASA in primary prevention, the results of the latest studies of the year 2018 and their meta-analyses, current indications for ASA treatment, as well as future perspectives.

• MeSH
• Aspirin * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• primární prevence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Významná morbidita a mortalita spojené se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí levé komory (HFrEF) jsou důvodem k hledání nových terapeutických modalit. Signální dráha vedoucí k aktivaci cyklického guanosinmonofosfátu (cGMP) interakcí oxidu dusnatého (NO) a solubilní guanylátcyklázy (sGC) hraje důležitou roli v regulaci kardiovaskulárních funkcí. Snížená dostupnost NO vlivem přítomnosti chronického zánětu a zvýšeného oxidativního stresu, které jsou časté u srdečního selhání, způsobuje deficit cGMP, který v konečném důsledku vede k fibróze a remodelaci myokardu, k poškození kardiomyocytů, omezení vazodilatace a ke zvýšení neurohumorální aktivace. Stimulátor sGC vericiguat zvyšuje citlivost sGC na endogenní NO. Explorativní studie fáze II SOCRATES‐REDUCED doložila u pacientů s progresí srdečního selhání, kteří užívali dávku 5–10 mg vericiguatu denně, dobrou toleranci léčby a snížení hodnot NT‐proBNP v průběhu 12 týdnů. Následovala klinická studie fáze III VICTORIA, která potvrdila klinickou bezpečnost a účinnost vericiguatu u pacientů s nedávnou dekompenzací HFrEF. Podrobnější rozbor těchto studií a náhled na perspektivu vericiguatu jako dalšího nadějného léku pro léčbu manifestního systolického srdečního selhání je předmětem tohoto souhrnného článku.

The significant morbidity and mortality associated with heart failure with reduced left ventricular ejection fraction (HFrEF) justify the search for new therapeutic agents. The signalling pathway leading to cyclic guanosine monophosphate (cGMP) activation by nitric oxide (NO) and soluble guanylate cyclase (sGC) interaction plays an important role in the regulation of cardiovascular function. Decreased NO availability due to the presence of chronic inflammation and increased oxidative stress, which is common in heart failure, causes cGMP deficiency that ultimately leads to myocardial fibrosis and remodelling, cardiomyocyte damage, decreased vasodilation and increased neurohumoral activation. The sGC stimulator vericiguat sensitises sGC to endogenous NO. A phase II exploratory study, the SOCRATES‐REDUCED trial, found good tolerance to vericiguat and a reduction in NT‐proBNP levels over 12 weeks of follow‐up in patients with progressive heart failure taking 5–10 mg of vericiguat daily. Followed by a phase III clinical study, the VICTORIA trial, the results confirmed the clinical safety and efficacy of vericiguat in patients with recently decompensated HFrEF. A more detailed analysis of these studies and an insight into the future perspective of vericiguat as another promising drug for the treatment of manifest systolic heart failure is the subject of this review article.

• Klíčová slova
• vericiguat,
• MeSH
• agonisté guanylátcyklasy * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• heterocyklické sloučeniny bicyklické aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
• klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
• lidé MeSH
• pyrimidiny aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• srdeční selhání * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Jednoroční analýza výkonů provedených v režimu jednodenních koronárních katetrizací, intervencí a přístrojových výměn v době pandemie covidu-19 v Komplexním kardiovaskulárním centru FN Plzeň.

Background: One-year analysis of same-day discharge (SDD) coronary catheterizations, interventions and device replacement procedures during the covid-19 pandemic at the Complex Cardiovascular Center of the University Hospital in Pilsen. Methods: In 2021, 53 to 87 patients were admitted monthly and 817 in total to the SDD specialized Radial Lounge at the Department of Cardiology. Coronary angiography (CAG) was performed in 729 patients and percutaneous coronary intervention (PCI) in 176 (24%). Fifty-five patients were admitted for permanent pacemaker exchange and in 33 of them an implantable cardioverter-defibrillator exchange. Results: Out of 729 transradial CAGs 621 were performed by using the conventional proximal radial approach and 108 (15%) via the distal radial approach, 90 % of all procedures (n = 655), were performed from the nondominant left hand. Only one asymptomatic postprocedural radial artery occlusion was diagnosed by the reverse Barbeau test on the wrist (1/729 = 0.1%). No other relevant complications occured. The distal radial approach was associated with a shorter compression with time in comparison to the proximal puncture site at the wrist - 75 ± 26 min vs. 92 ± 24 (p < 0.05) and there were only four superficial hematomas smaller than 2 cm. In the proximal radial approach subcutaneous hematomas also did not require any specific treatment. Of the total of 817 patients, 90% (n = 732) were discharged home on the same day of admission in the afternoon and none of them was readmitted within the next 24 hours. The remaining 10% of the patients (n = 85) were hospitalized after the procedure, mostly because of severe findings on the coronary arteries. Conclusions: Coronary catheterizations and interventions together with device replacement procedures in the SDD program at the University Hospital in Pilsen were associated with a one-year saving of more than 700 overnight stays, minimal complications, and 99.9% radial artery patency rate after transradial procedures.

• MeSH
• ambulantní chirurgické výkony * statistika a číselné údaje   MeSH
• COVID-19 * MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb * MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční katetrizace * statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: The latest European heart failure guidelines define patients as those with reduced (HFrEF), mid-range, and preserved (HFpEF) left ventricular ejection fraction (LVEF; <40%, 40%-49%, and ≥50%, respectively). We investigated the causes of rehospitalizations/deaths in our institution's heart failure patients and focused on differences in the clinical presentation, risk profile, and long-term outcomes between the HFrEF and HFpEF groups in a real-life scenario. METHODS AND RESULTS: We followed 1274 patients discharged from heart failure hospitalization in 2 centres. The mean patient age was 75.9 years, and men and women were represented equally. During the minimal follow-up of 2 years, 57% of patients were hospitalised for any cause, 24.9% for decompensated heart failure, and 43.3% for any cardiovascular cause. A total of 36.1% of patients died, either with prior (11.8%) or without prior (24.3%) heart failure rehospitalization. Heart failure was also the most frequent cause of cardiovascular hospitalization, followed by gastrointestinal problems, infections, and tumours for noncardiovascular hospitalizations. Patients with HFrEF had different baseline characteristics and risk profiles, experienced more hospitalizations for acute heart failure (28.6% vs 20.2%, P=0.012), and had higher cardiovascular mortality (82.4% vs 63.5%, P<0.001) when compared with HFpEF patients. Overall mortality and rehospitalization rates were similar. CONCLUSION: Within 2 years, half of the patients died and/or were hospitalised for acute decompensation of heart failure, and only one-third of the patients survived without any hospitalization. HFrEF and HFpEF patients were confirmed to be different entities with diverse characteristics, risk profiles, and cardiovascular event rates.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• časové faktory MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání mortalita   patofyziologie   MeSH
• tepový objem * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• znovupřijetí pacienta MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Angina pectoris je jednou z forem ischemické choroby srdeční s prevalencí 20 000–40 000 na jeden milion obyvatel. Příčinou jejího vzniku je nepoměr mezi dodávkou a spotřebou kyslíku myokardu, přičemž nejčastější příčinou je ateroskleróza koronárních tepen.1 Rozvoj kardiochirurgických výkonů s narůstajícím počtem pacientů s našitím aortokoronárního bypassu a využitím arteria mammaria interna však vede i ke zvyšujícímu se počtu klinické manifestace málo časté příčiny anginy pectoris, a to koronárního-subklaviálního steal syndromu. Prezentujeme kazuistiku pacientky s chronickou ischemickou chorobou srdeční, u které se po šestnácti letech od našití tepenného bypassu tento syndrom rozvinul a následně byl na našem pracovišti úspěšně řešen komplexní perkutánní revaskularizací.

Angina pectoris is a type of ischemic heart disease with a prevalence of 20 000–40 000 per 1 million inhabitants. Its cause is a disparity between myocardial oxygen supply and consumption. The most common cause of angina pectoris is coronary atherosclerosis.1 The development of a cardiac surgery with an increasing number of patients undergoing aortocoronary bypass surgery using the left internal mammary artery graft leads to an increasing number of clinical manifestations of the rare cause of angina pectoris, namely coronary-subclavian steal syndrome. We present a case report of a patient with a chronic coronary artery disease by whom this syndrome developed sixteen years since the artery bypass grafting was received and subsequently was successfully treated by a complex percutaneous revascularization in our department.

• MeSH
• angina pectoris * chirurgie   etiologie   MeSH
• bolest etiologie   MeSH
• bolesti na hrudi etiologie   MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• ischemická choroba srdeční chirurgie   etiologie   MeSH
• koronární bypass škodlivé účinky   MeSH
• koronární stenóza chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• revaskularizace myokardu metody   MeSH
• senioři MeSH
• stenty MeSH
• syndrom arteriae subclaviae * chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   terapie   MeSH
• ultrasonografie dopplerovská MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Kontext: Diuretika jsou doporučena ke kontrole symptomů kongesce a retence tekutin u pacientů se srdečním selháním, ale jejich vliv doposud nebyl zkoumán v randomizovaných klinických studiích. Existují konfliktní data o možném pozitivním a negativním účinku v závislosti na dávce kličkového diuretika. Cílem naší analýzy je vyhodnotit, zda by relativně malé zvýšení dávky furosemidu mohlo snížit výskyt rehospitalizací pro akutní dekompenzaci a/nebo celkovou mortalitu. Metody a výsledky: Celkem jsme vyhodnotili 1 119 pacientů přijatých pro akutní dekompenzaci srdečního selhání, kteří byli propuštěni do domácího ošetřování ve stabilizovaném stavu. Všichni přeživší pacienti byli sledováni po dobu nejméně dvou let. Primárním cílovým ukazatelem byla kombinace opakované hospitalizace pro akutní srdeční selhání a celkové mortality. Primární analýza prokázala významné rozdíly v charakteristikách a prognóze mezi pacienty, kteří nemuseli užívat žádná kličková diuretika, a těmi, jimž bylo nutno podávat furosemid v dávce > 125 mg. Srovnali jsme proto skupinu pacientů užívajících furosemid v nízkých dávkách (10–40 mg) se skupinou užívajících pouze vysoké dávky furosemidu (41–125 mg). Vyšší dávka diuretika korelovala se závažností onemocnění (nižší systolický krevní tlak, NYHA III, nižší ejekční frakce levé komory, vyšší hodnoty kreatininu). Dlouhodobě byly mortalita a počty opakovaných hospitalizací nižší ve skupině s nižšími dávkami diuretik (p = 0,037, resp. p = 0,036), avšak po adjustaci párováním podle propensity skóre (propensity score matching) byla incidence primárního cílového ukazatele v obou skupinách srovnatelná. Závěr: Dávka kličkového diuretika doporučená pacientům s akutním srdečním selháním při jejich propuštění z nemocnice koreluje se závažností srdečního selhání. Vyšší dávka furosemidu (41–125 mg) ve srovnání s nižší dávkou (10–40 mg) má po adjustaci obou skupin pacientů pomocí propensity skóre neutrální vliv na výskyt kombinovaného cílového ukazatele mortality a/nebo rehospitalizací pro akutní dekompenzaci srdečního selhání. V žádném případě tato relativně vyšší dávka neměla pozitivní účinky na snížení rizika rehospitalizací/mortality.

Background: Diuretics are being used to reduce symptoms of congestion and fluid retention in heart failure patients but their effect has not been studied in randomized clinical trials. The data about positive or negative effect of loop diuretics depending on their dose is conflicting and controversial. The aim of this analysis is to evaluate whether the relatively small increase in the dose of furosemide can reduce the incidence of readmissions for acute heart failure decompensation and/or total mortality. Methods and results: We evaluated a total of 1119 patients admitted for ADHF who were discharged from the hospital back home in a stable condition. All surviving patients were followed up for at least two years. The primary endpoint was a combination of hospital readmissions for acute heart failure and overall mortality. The primary analysis showed significantly different characteristics and prognosis of patients who did not require any loop diuretic and those requiring furosemide dose >125 mg. Therefore, we compared a group of patients with low-dose furosemide (10–40 mg) with a group of patients with high-dose furosemide (41–125 mg) only. The higher dose of diuretics correlated well with disease severity (lower systolic blood pressure, more frequent chronic exertional dyspnea NYHA III, lower left ventricular ejection fraction, increased creatinine levels). Long-term mortality and the number of rehospitalizations were lower in the low-dose diuretic group (p = 0.037 and p = 0.036, respectively) but after adjustment using the propensity score matching the incidence of the primary endpoint was comparable in both groups. Conclusion: The dose of a loop diuretic recommended to patients with acute heart failure at hospital discharge correlates well with the severity of heart failure. When comparing the groups of patients with a higher dose of furosemide (41–125 mg) and a lower dose of furosemide (10–40 mg) we found that after adjustment using propensity score matching the higher dose of loop diuretic had a neutral effect on the incidence of the composite endpoint of overall mortality and/or readmission for ADHF.

• MeSH
• datové soubory jako téma MeSH
• furosemid aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• inhibitory Na-K-Cl symportérů aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• sběr dat MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání * farmakoterapie   klasifikace   mortalita   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• tendenční skóre MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• znovupřijetí pacienta statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Kontext: Počet pacientů se srdečním selháním trvale narůstá a s tím souvisí i nárůst nákladů na jejich léčbu. Téměř 70 % nákladů spojených s léčbou srdečního selhání představují přímé medicínské náklady a z toho 70–80 % je spotřebováno na hospitalizační léčbu. Cílem práce je popsat náklady na veškerou hospitalizační péči pacientů s chronickým srdečním selháním z pohledu zdravotního systému v ČR. Metodika: Retrospektivní analýzou bylo vyhodnoceno 1 274 konsekutivních pacientů propuštěných ve stabilním stavu z nemocnice, kde byli v letech 2006–2012 hospitalizováni pro akutní srdeční selhání. Byly zaznamenány veškeré hospitalizace a mortalita během dvouročního sledování. Výpočet nákladů na hospitalizaci byl realizován jako součin relativní váhy pro danou diagnózu dle DRG číselníku a základní sazby (28 898 Kč v roce 2013). Výsledky: Na konci dvouletého období bylo zaznamenáno celkem 1 511 všech hospitalizací. Bez jakékoliv hospitalizace přežívalo 31,8 % pacientů, s hospitalizací z jakékoliv příčiny přežívalo 32,1 % pacientů. Zbývajících 36,1 % pacientů zemřelo. Akutní srdeční selhání bylo důvodem hospitalizace u 31,2 % ze všech případů. Průměrné náklady na veškeré hospitalizace činily po dvou letech 85,4 tis. Kč/pacienta, náklady na rehospitalizace pro akutní srdeční selhání činily 31,3 tis. Kč/pacienta. V prvním roce pro propuštění jsou celkové náklady na hospitalizace z jakékoliv příčiny vyšší ve srovnání s rokem druhým (58 528 Kč/rok a 23 082 Kč/rok). Vzhledem k odhadovanému celkovému počtu pacientů s chronickým srdečním selháním v ČR dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR (230 000 pacientů) lze odhadovat náklady na veškerou hospitalizační péči pacientů s chronickým srdečním selháním na 7,98 mld. Kč/rok. Závěr: Dle dat z reálné klinické praxe jsou pacienti s chronickým srdečním selháním po propuštění z nemocnice pro akutní srdeční selhání ve vysokém riziku úmrtí a/nebo další hospitalizace. Průměrné roční náklady na celkovou hospitalizační péči u pacientů se srdečním selháním činí v prvním a druhém roce po propuštění 58,5 tis. Kč, resp. 23,1 tis. Kč. Lze tak odhadovat, že náklady na veškerou hospitalizační péči pacientů s chronickým srdečním selháním činí přibližně 7,7 % z celkových nákladů zdravotních pojišťoven na hospitalizace, a 2,7 % ze všech nákladů na zdravotní péči v ČR.

Background: The number of patients with heart failure is steadily increasing, as are the costs of their treatment. Nearly 70% of the costs associated with the treatment of heart failure are direct medical costs, and 70–80% of these are spent on hospitalizations. The aim of our study is to describe the all-cause hospitalization costs of patients with chronic heart failure (chronic HF) from the perspective of the healthcare system in the Czech Republic. Methods: In total, 1274 consecutively collected patients discharged in a stable condition from hospitalization for acute heart failure (= index hospitalization) from 2006 to 2012 were followed-up for 2 years. Their all-cause mortality and all-cause hospitalizations were retrospectively evaluated. The in-patient costs were calculated based on the relative weights of DRG codes for particular hospitalization events and on the basic DRG tariff for 2013 (CZK 28,898). Results: At the end of the 2-year follow-up, a total of 1511 hospitalizations were recorded. A total of 31.8% of patients survived without any hospitalization, 32.1% of patients survived with at least one hospitalization, and 36.1% of patients died. Re-hospitalizations for acute heart failure accounted for 31.2% of all cases. The average cost for one chronic HF patient hospitalized for any reason was CZK 85,414; the cost for acute heart failure re-hospitalization was CZK 31,320 during the 2-year follow-up period. The cost of all-cause hospitalizations within the first year after the index hospitalization was higher compared to the cost during the second year (CZK 58,528/year vs CZK 23,082/year). As the estimated number of chronic HF patients is 230,000 (data from the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic), we can calculate the total cost of all-cause hospitalizations of chronic HF patients to be approximately CZK 7.98 billion per year in the Czech Republic. Conclusion: The data from clinical practice confirm that patients with chronic HF discharged from acute heart failure hospitalization are at high risk of death and/or subsequent hospitalization. The average annual costs for all-cause hospitalizations of CHF patients within the first and second years are CZK 58,528 and CZK 23,082 per patient, respectively. The costs attributed to all-cause hospitalization care of chronic HF patients can be estimated as approximately 7.7% of all annual inpatient expenses of health insurance companies and 2.7% of total healthcare expenditures in the Czech Republic.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• hospitalizace ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• náklady na zdravotní péči statistika a číselné údaje   MeSH
• nemocnice - náklady statistika a číselné údaje   MeSH
• registrace MeSH
• srdeční selhání * ekonomika   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• všeobecné zdravotní pojištění statistika a číselné údaje   MeSH
• znovupřijetí pacienta ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH