Q95084683
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- MeSH
- psychiatrie MeSH
- psychofarmakologie MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- O autorovi
- Vinař, Oldřich, 1925-2018 Autorita
- MeSH
- antidepresiva terapeutické užití MeSH
- anxiolytika škodlivé účinky MeSH
- benzodiazepiny škodlivé účinky MeSH
- bipolární porucha diagnóza farmakoterapie MeSH
- depresivní poruchy diagnóza farmakoterapie MeSH
- duševní poruchy * farmakoterapie komplikace MeSH
- komplikace těhotenství * MeSH
- laktace MeSH
- lidé MeSH
- maternofetální výměna látek MeSH
- poporodní deprese diagnóza farmakoterapie MeSH
- schizofrenie a poruchy s psychotickými rysy farmakoterapie MeSH
- těhotenství MeSH
- úzkostné poruchy etiologie farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Praktický lékař se ve své ordinaci často setkává s úzkostnými a depresivními příznaky těhotných a kojících žen a rozhoduje se o jejich léčbě. Důležitá je základní orientace v problematice farmakoterapie duševních poruch v těhotenství a laktaci včetně posouzení zisků a rizik. Podstatné je rozhodnutí kdy léčit psychoterapií nebo jinými přístupy, a kdy je naopak nezbytné zahájit léčbu psychofarmaky. V článku jsou uvedeny základní principy farmakoterapie úzkostných a depresivních poruch v těhotenství a laktaci. Zdůrazněna je interdisciplinární spolupráce gynekologa, praktického lékaře, porodníka, neonatologa a genetika.
The general practitioner frequently sees pregnant females with anxiety and depressive symptoms and has to decide about treatment. Therefore it is essential to become familiar with the principles of drug treatment in pregnancy and breast-feeding and to know the risks and benefits. We have to decide whether to treat with psychotherapy, alternative therapies or pharmacotherapy. The basic principles of the drug treatment of anxiety and depressive disorders during pregnancy and breast-feeding are reviewed. We emphasize interdisciplinary cooperation between the gynaecologist, general practitioner, obstetrician, neonatologist and geneticist.
- MeSH
- abnormality vyvolané léky MeSH
- abstinenční syndrom MeSH
- antidepresiva farmakologie terapeutické užití MeSH
- depresivní poruchy farmakoterapie patofyziologie MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- financování organizované MeSH
- hypnotika a sedativa škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- laktace MeSH
- lidé MeSH
- nemoci novorozenců MeSH
- novorozenec MeSH
- poporodní období MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- rizikové faktory MeSH
- rodinní lékaři MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu farmakologie škodlivé účinky MeSH
- těhotenství MeSH
- teratogeny MeSH
- úzkostné poruchy farmakoterapie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- antidepresiva klasifikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- financování organizované MeSH
- komplikace těhotenství farmakoterapie psychologie MeSH
- laktace účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- poporodní deprese etiologie psychologie terapie MeSH
- poporodní období psychologie MeSH
- úzkostné poruchy komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Jedním z klinických problémů, kde nemáme k dispozici dostatek spolehlivých údajů z kontrolovaných studií, je farmakoterapie v graviditě a laktaci. Jediná dostupná data o bezpečnosti antidepresiv pocházejí ze studií na zvířatech, epidemiologických studií, lékových registrů, kazuistických sérií a jednotlivých kazuistik a empirických klinických pozorotování. Nedávný příklad paroxetinu ukazuje, že přes zvýšené teratogenní riziko léku je v klinickém rozhodování třeba zvažovat relativní a absolutní riziko. V registru specializované ambulance pro gravidní v Psychiatrickém centru Praha je v současnosti evidováno celkem 62 pacientek. které dostávaly antidepresiva, přičemž nejčastěji předepisovanou skupinou jsou SSRI (v 55 případech). Kazuistické zkušenosti ukazují, že je třeba sledovat také neonatální toxicitu antidepresiv a abstinenční příznaky.
Drug treatment in pregnancy and lactation represents a clinical problem where we deal with a lack of reliable data from control- led trials. The only available data on the safety of antidepressants come from animal studies, epidemiological trials, drug registries, case series, case reports, and empirical observations. A recent example of paroxetine reminds us that despite an increased risk of teratogenicity, in the clinical decision we have to consider absolute vs. relative risk. In the registry of a specialized outpatient clinic for pregnant patients in the Prague Psychiatric Center we have currently registered 62 patients who were administered antidepressants, most frequently SSRI (55 cases). Case reports indicate that in addition to malformations, we have to be aware of neonatal toxicity and withdrawal symptoms.
- Klíčová slova
- nežádoucí účinky, malformace,
- MeSH
- antidepresiva MeSH
- gravidita MeSH
- laktace MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
U předstírané (faktitivní) poruchy i u simulace pacient své příznaky z různých důvodu předstírá a dělá to vědomě. U faktitivních poruch je cílem získání zdravotní péče a zájmu zdravotníků. Důležité je včasné rozpoznání poruchy, aby se předešlo nepotřebným vyšetřením, nákladné terapii či iatrogenním komplikacím. Citlivý psychoterapeutický přístup může postiženému pomoci. Přímá konfrontace zpravidla smysl nemá. Doporučovány jsou postupy dialekticko-behaviorální terapie podobně jako u hraniční poruchy osobnosti. U simulací pacient příznaky nemoci předstírá z vědomě zištných důvodů jako jsou ekonomické výhody (finanční náhrada, invalidní důchod) nebo vyhýbání se něčemu nepříjemnému (zodpovědnosti, práci, trestu apod.). Simulovat je možné příznaky tělesné či psychické nemoci, traumatické zážitky v minulosti, dopad či důsledky nemoci. Simulace se může projevit v různých formách – od čisté simulace, při které jedinec falšuje všechny příznaky, k parciální simulaci – agravaci – kdy jsou příznaky zveličovány nebo jejich vliv na denní fungování je prezentován nadměrně. Lékař má v každém případě potlačit svojí negativní afektivní reakci na zjištění simulace, udělat rozbor celé situace a zkusit pochopit, co pacienta k tomuto chování přimělo. Simulující nebo agravující by měl být v klidu se zjištěním simulace i jejich důvodů konfrontován, bez moralizování, hněvu či triumfování a ubezpečen, že svého cíle touto cestou nedosáhne.
- MeSH
- behaviorální terapie MeSH
- dermatitida etiologie psychologie MeSH
- faktitivní poruchy diagnóza psychologie MeSH
- financování organizované MeSH
- hraniční porucha osobnosti diagnóza MeSH
- konverzní poruchy diagnóza psychologie MeSH
- sebepoškozování diagnóza psychologie MeSH
- simulování diagnóza klasifikace psychologie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Spolu se zajmem o možnosti prevence rozvoje psychotického onemocnění a identifikaci jedinců s vysokým rizikem se pozornost soustřeďuje i na sledování výskytu psychotických symptomů v běžné, nepsychiatrické populaci. Cílem naší studie bylo zjistit aktuální a celoživotní prevalenci psychotických symptomů ve velkoměstské populaci ČR a jaké procento jedinců s psychotickými symptomy se léčí pro psychózu. Studijní soubor tvořil stratifikovaný vzorek populace vybraný ze 3 největších městských aglomerací v ČR, Prahy, Brna a Ostravy. Všem respondentům byl administrován Dotazník na screening psychózy (PSQ). Zaznamenána byla přítomnost symptomů v minulém roce a jejich celoživotní prevalence, údaje o psychiatrické léčbě a diagnóze podle MINI. Soubor tvořilo celkem 1043 respondentů. Nejčastějším příznakem byla paranoia (celoživotně 6,7 %, v minulém roce 4,4 %), na druhém místě hypománie (5,8 %, respektive 3,5 %), dále zvláštní zážitky (5,1 %, respektive 3,2 %), vkládání myšlenek (3,2 %, respektive 1,8 %) a halucinace (2,1 % celoživotně i v minulém roce). Celoživotní prevalence alespoň 1 psychotického symptomu byla 16,6 %, v posledním roce 10,4 %. Největší počet respondentů udal pouze jediný symptom (12,1 % celoživotně, 7,1 % v posledním roce). Z těch, kteří popsali minimálně jeden psychotický příznak, jich 59,5 % nikdy nenavštívilo psychiatra, 76,9 % nesplnilo kritéria psychózy podle MINI a 63,6 % diagnózu žádného ze sledovaných psychiatrických onemocnění. Naše nálezy podporují hypotézu o přítomnosti psychotických symptomů v populaci jako kontinua psychotického spektra od normy k jasně vyjádřené nemoci.
Together with increased interest in the prevention of psychotic disorders and identification of the population at risk, there h as been a focus on the occurrence of psychotic symptoms in general, non-psychiatric population. The aim of our study was to find out cu rrent and lifetime prevalence of psychotic symptoms in urban population of the Czech Republic (CR), and to determine the proportion o f individuals with symptoms who receive psychiatric treatment. Study sample consisted of a stratified population sample from thre e largest metropolitan areas in the CR, Prague, Brno, and Ostrava. All participants were administered the Psychosis Screening Que sti- onnaire. The presence of symptoms in the last year and lifetime prevalence, data on psychiatric treatment, and diagnosis accord ing to the M.I.N.I. were recorded. In total, 1043 subjects responded. The most frequently reported symptom was paranoia (lifetime 6.7 %, last year 4.4 %), then hypomania (5.8 %, respective 3.5 %), strange experiences (5.1 %, respective 3.2 %), thought insertion (3.2 %, respective 1.8 %), and hallucinations (2.1 % both lifetime and last year). Lifetime prevalence of minimum 1 psychotic symptom was 16.6 %, last year 10.4 %. The highest proportion of responders reported only one symptom (12.1 % lifetime, 7.1 % last year). In the subset of ind ividuals with a minimum of one psychotic symptom, 59.5 % never visited a psychiatrist, 76.9 % did not meet diagnostic criteria of psycho tic disorder according to the M.I.N.I. and 63.6 % failed to have any psychiatric disorder. Our findings support a hypothesis of the presence of psychiatric symptoms in the general population as a continuum of psychotic spectrum from norm to fully expressed illness.
- MeSH
- epidemiologie statistika a číselné údaje trendy MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- městské obyvatelstvo statistika a číselné údaje trendy MeSH
- paranoidní poruchy epidemiologie etiologie MeSH
- plošný screening metody trendy využití MeSH
- prevalence MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- psychotické poruchy epidemiologie etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
BACKGROUND: The aim of our study was to evaluate the efficacy of electroconvulsive (ECT) and venlafaxine therapy from the patient's point of view. METHODS: We used a retrospective chart review from 22 inpatients who underwent ECT and 22 patients treated with venlafaxine due to resistant unipolar or bipolar depression. We used bilateral ECT in a median of 8 (IQR 7-9.7) sessions and venlafaxine therapy with a median daily dosage of 225 mg (IQR 150-225 mg) for a median of 4 (IQR 4-5) weeks. The main outcome was change in a self-evaluation scale - Short Form of the Beck Depression Inventory (BDI-SF). The response was defined as the decreasing of the BDI-SF score by >or=50%, remission as decreasing of BDI-SF score
- MeSH
- antidepresiva druhé generace terapeutické užití MeSH
- cyklohexanoly terapeutické užití MeSH
- depresivní poruchy psychologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- elektrokonvulzívní terapie psychologie MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- psychiatrické posuzovací škály MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sebezhodnocení (psychologie) MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
