Risk-based approach
Dotaz
Zobrazit nápovědu
6 stran
- MeSH
- Betacoronavirus MeSH
- cestovní lékařství MeSH
- COVID-19 MeSH
- epidemický výskyt choroby MeSH
- epidemiologické monitorování MeSH
- mezinárodní spolupráce MeSH
- řízení rizik MeSH
- testování na COVID-19 MeSH
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- NLK Obory
- infekční lékařství
- cestovní a tropická medicína
- veřejné zdravotnictví
- NLK Publikační typ
- publikace WHO
9 stran : grafy
- MeSH
- cestovní lékařství MeSH
- COVID-19 MeSH
- epidemický výskyt choroby MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- koronavirové infekce MeSH
- mezinárodní spolupráce MeSH
- testování na COVID-19 MeSH
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- NLK Obory
- veřejné zdravotnictví
- NLK Publikační typ
- publikace WHO
14 stran
- MeSH
- Betacoronavirus MeSH
- cestovní lékařství MeSH
- COVID-19 MeSH
- epidemický výskyt choroby MeSH
- epidemiologické monitorování MeSH
- mezinárodní spolupráce MeSH
- řízení rizik MeSH
- testování na COVID-19 MeSH
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- NLK Obory
- veřejné zdravotnictví
- infekční lékařství
- cestovní a tropická medicína
- NLK Publikační typ
- publikace WHO
EUR/HFA
3 s.
- Klíčová slova
- radon - rizika zdravotní - kriteria WHO,
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- NLK Obory
- environmentální vědy
8 stran
- MeSH
- Betacoronavirus MeSH
- cestování MeSH
- COVID-19 MeSH
- epidemický výskyt choroby MeSH
- epidemiologické monitorování MeSH
- řízení rizik MeSH
- testování na COVID-19 MeSH
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- NLK Obory
- veřejné zdravotnictví
- NLK Publikační typ
- publikace WHO
This study investigates the presence of perfluoroalkyl substances (PFAS) in the drinking water supplies in the Czech Republic using a risk-based monitoring approach. Tap water samples (n = 27) from sources close to areas potentially contaminated with PFAS were analysed. A total of 28 PFAS were measured using ultra-performance liquid chromatography with tandem mass spectrometry after solid phase extraction. Total PFAS concentrations (∑PFAS) varied from undetectable to 90.8 ng/L, with perfluoropentanoic acid (PFPeA), perfluorohexanoic acid (PFHxA), perfluoroheptanoic acid (PFHpA) and perfluorobutane sulfonic acid (PFBS) being the most abundant, detected in over 70% of samples. Risk-based monitoring in drinking water showed that commercial wells had higher PFAS levels compared to tap water, particularly C4-C9 perfluorocarboxylic acids (PFCAs), possibly due to proximity to industrial areas. However, the hypothesis that risk-based monitoring is more effective than random monitoring was not confirmed, possibly because specific sources did not produce the target PFAS or because of the wide range and less obvious sources of potential contamination. The study also assessed exposure risks and compliance with regulatory thresholds. Weekly intake estimates for adults and children indicated that regular consumption of most contaminated water sample would exceed the tolerable weekly intake. Compared to EU regulations, none of the tap water samples exceeded the 'Sum of PFAS' parametric value of 100 ng/L, though one sample approached this limit. In addition, surface water samples from the Jizera River (n = 21) showed a wider range of PFAS, with C7-C10 PFCAs, PFBS, and perfluorooctane sulfonic acid (PFOS) in every sample, with higher PFOS concentrations at a median of 2.56 ng/L. ∑PFAS concentrations increased downstream, rising from 1.08 ng/L near the spring to 26 ng/L downstream. This comprehensive analysis highlights the need for detailed/areal monitoring to also address hidden or non-obvious sources of PFAS contamination.
- MeSH
- chemické látky znečišťující vodu * analýza MeSH
- extrakce na pevné fázi MeSH
- fluorokarbony * analýza MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- lidé MeSH
- monitorování životního prostředí * metody MeSH
- pitná voda * chemie MeSH
- tandemová hmotnostní spektrometrie MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí analýza statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
INTRODUCTION: The aim of study was to investigate the possibility of cardiovascular risk improvement through systematic identification of high-risk individuals and treatment in accordance with current guidelines using modern therapy in daily clinical practice. MATERIAL AND METHODS: Two hundred and sixty-three physicians participated in the study. The physicians were asked to screen for cardiovascular risk factors in patients presenting with unrelated problems and to re-evaluate the attainment of treatment goals in those with already known risk factors. Each physician enrolled up to 20 consecutive patients with hypertension and/or hyperlipidemia. A total of 3015 patients were included. Cardiovascular risk was assessed using the SCORE system. Risk factors were treated in accordance with current national guidelines. The therapy of hyperlipidemia and hypertension was preferentially based on rosuvastatin, amlodipine and valsartan. Further medication was at the discretion of the attending physician. Patients were examined at baseline and after 3 and 6 months. RESULTS: The principal result is that global cardiovascular risk decreased by 35% (from 8.9 ±6.4 to 5.9 ±4.4, p < 0.001). Systolic and diastolic blood pressure decreased by 12.5% (from 152 ±18 to 133 ±11, p < 0.001) and 11.4% (from 88 ±11 to 78 ±7, p < 0.001). The level of total cholesterol decreased 21% (from 6.3 ±1.2 to 5.0 ±0.9, p < 0.001) and the concentration of LDL-C decreased 28% (from 3.9 ±1.1 to 2.8 ±0.8, p < 0.001). HDL-C increased by 7% (from 1.43 ±0.58 to 1.53 ±0.56, p < 0.001) and triglycerides decreased by 25% (from 2.4 ±1.3 to 1.8 ±0.9, p < 0.001). Blood pressure and LDL-C target values were reached in 68% and 34%of patients, respectively. CONCLUSIONS: The VARO study demonstrates that in daily practice settings, both individual risk factors and global cardiovascular risk are significantly improved through the systematic identification of high-risk individuals and their treatment in accordance with current guidelines using modern pharmacotherapy.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Aneuryzma břišní aorty je závažným cévním onemocněním s typickým výskytem ve skupině mužů nad 60 let s anamnézou aktivního kouření. Pro svého nositele je nebezpečné pro možnost ruptury, která je v 90 % pro pacienta smrtící. V současné době panuje shoda v indikacích aneuryzmat břišní aorty k chirurgickému nebo endovaskulárnímu výkonu s maximálním průměrem 55 mm a více. U aneuryzmat menších rozměrů se spíše volí konzervativnější přístup s načasováním chirurgického výkonu až do doby dosažení velikosti 55 mm nebo je-li rychlost zvětšování vaku aneuryzmatu 1 cm za 12 měsíců. Uvedený postup vychází z důkazů randomizovaných studií, které jako léčebnou eventualitu používaly pouze otevřený chirurgický výkon. V současné době rozmachu endovaskulárních technik v léčbě těchto nemocných, které jsou zatíženy nižším procentem procedurálních komplikací, je možné, že pacienti i s menším průměrem aneuryzmatu mohou profitovat z časného výkonu.
Abdominal aortic aneurysm is a serious vascular disease, typically occurring in men over 60 years of age with a history of active smoking. The condition is associated with a risk of rapture that is fatal in 90% of cases. At present, there is a consensus with respect to indicating abdominal aortic aneurysms with a maximum diameter of 55 mm or more for surgery or endovascular intervention. Smaller aneurysms are usually managed conservatively with a surgery planned for the time when the diameter of 55 mm is reached or if the rate of aneurysm sac expansion is 1 cm per 12 months. This approach is based on the results of randomized studies where open surgery was the only alternative treatment modality used. Endovascular techniques, burdened by fewer procedural complications, are fast finding their place in the treatment of these patients and, consequently, patients with smaller aneurysm diameters could profit from an early intervention.
- Klíčová slova
- stentgraft, otevřená operace,
- MeSH
- aneurysma břišní aorty diagnóza etiologie terapie MeSH
- ateroskleróza diagnóza etiologie MeSH
- balónková angioplastika metody využití MeSH
- časná diagnóza MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární využití MeSH
- kolagen nedostatek MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech trendy MeSH
- prasklé aneurysma chirurgie mortalita MeSH
- rizikové faktory MeSH
- stenty trendy využití MeSH
- věkové faktory MeSH
- výkony cévní chirurgie metody využití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
AIMS: To evaluate our proposed multivariate approach to identify patients who will develop sight-threatening diabetic retinopathy (STDR) within a 1-year screen interval, and explore the impact of simple stratification rules on prediction. MATERIALS AND METHODS: A 7-year dataset (2009-2016) from people with diabetes (PWD) was analysed using a novel multivariate longitudinal discriminant approach. Level of diabetic retinopathy, assessed from routine digital screening photographs of both eyes, was jointly modelled using clinical data collected over time. Simple stratification rules based on retinopathy level were also applied and compared with the multivariate discriminant approach. RESULTS: Data from 13 103 PWD (49 520 screening episodes) were analysed. The multivariate approach accurately predicted whether patients developed STDR or not within 1 year from the time of prediction in 84.0% of patients (95% confidence interval [CI] 80.4-89.7), compared with 56.7% (95% CI 55.5-58.0) and 79.7% (95% CI 78.8-80.6) achieved by the two stratification rules. While the stratification rules detected up to 95.2% (95% CI 92.2-97.6) of the STDR cases (sensitivity) only 55.6% (95% CI 54.5-56.7) of patients who did not develop STDR were correctly identified (specificity), compared with 85.4% (95% CI 80.4-89.7%) and 84.0% (95% CI 80.7-87.6%), respectively, achieved by the multivariate risk model. CONCLUSIONS: Accurate prediction of progression to STDR in PWD can be achieved using a multivariate risk model whilst also maintaining desirable specificity. While simple stratification rules can achieve good levels of sensitivity, the present study indicates that their lower specificity (high false-positive rate) would therefore necessitate a greater frequency of eye examinations.
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- datové soubory jako téma MeSH
- diabetes mellitus 2. typu komplikace diagnóza epidemiologie patologie MeSH
- diabetická retinopatie diagnóza epidemiologie MeSH
- dospělí MeSH
- individualita MeSH
- individualizovaná medicína metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- plošný screening metody MeSH
- progrese nemoci MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- hodnotící studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Neoperační postup u tupého poranění jater a sleziny u zraněných s hemodynamickou stabilitou je široce přijat jako metoda volby jejich léčení. Cílem sdělení bylo na základě retrospektivní analýzy vyhodnocení zraněných s neoperační léčbou tupého poranění jater a sleziny. Nemocní a metodika: Od r. 2001 do r. 2003 bylo hospitaUzováno 75 zraněných s tupým nitrobřišním poraněním. Poranění sleziny bylo diagnostikováno u 40 zraněných, z toho u 12 se sdruženým poraněním dalších nitrobrišních orgánů a poranění jater u 37, z nich u 24 jako izolované. Volba neoperačnímu postupu byla indikována u hemodynamicky stabilních zraněných s izolovaným poraněním sleziny a jater I.-IV. stupně s hemoperitoneem do 300 ml, diagnostikovaným spirálním CT vyšetřením. Výsledky: Neodkladně bylo pro nitrobřišní poranění operováno 47 (63 %) zraněných, z nich 7 (15 %) zemřelo do 30 dnů po operaci.Neoperační postup byl indikován u 28 (37 %) zraněných. Z nich u 19 zraněných s poraněním jater, u 7 sleziny a u 2 slinivky břišní. Podle závažnosti poranění jater a sleziny bylo u 7 zraněných klasifikováno I. stupněm, u 7II. stupněm, u 7 III. stupněm a u 5 zraněných IV. stupněm. K selhání neoperačního postupu došlo u 5 (19 %) zraněných s poraněním jater nebo sleziny III. nebo IV. stupně. Příčinou selhání bylo opožděné krvácení Z poraněné sleziny u 3 zraněných a pokračující krvácení u poranění jater IV. stupně a kolekce žluče z ruptúry žlučníku u zraněného s poraněním jater III. stupně. Poranění sleziny bylo ošetřeno splenektomií, u poranění jater IV. stupně provedeno debridement dilacerované tkáně 7. segmentu a podvaz poraněné větve pravé jaterní žíly. Cholecystektomií se suturou ruptúry jater byl ošetřen zraněný s poraněním III. stupně. Závěr: K neoperačnímu postupu u izolovaného tupého poranění jater a sleziny jsou indikováni zranění s hemodynamickou stabilitou s poraněním I.- IV. stupně bez výskytu nebo s malým (do 300 ml) hemoperitoneem, u kterých je zajištěna kontinuální intenzivní péče. Neoperační postup u tupého poranění jater a sleziny vyššího stupně (III.-IV.) je zatížen vyšším rizikem selhání.
Introduction: Non-surgical approach in blunt injuries of the liver and spleen in patients haemodynamically stable, is widely accepted as their therapeutical method of choice. Based on a retrospective analysis, the aim of this study is to assess the injured patients with blunt injuries of the liver and spleen who were treated non-surgically. Subjects and Methodology: 75 injured patients w with blunt intraabdominal injuries were hospitalized from 2001 to 2003. The spleen injuries were diagnosed in 40 patients, out of which 12 of them suffered from concomittent injuries of other intraabdominal organs, the liver injuries were diagnosed in 37 cases, out of which 24 injuries were isolated. The non-surgical approach was indicated in haemodynamically stable patients with isolated injuries of the spleen and the liver of the Ist-IVth grade with haemoperitoneum up to 300 ml, diagnosed on a spiral CT examination. j 30 days after the surgery. The non-surgical approach was indicated in 28 (37%) cases. In this group, 19 patients suffered from liver injuries, 7 from spleen injuries and 2 from pancreatic injuries. The severity of the injury was classified as the Ist degree in 7 patients, as the IInd degree in 7 patients, as the IIIrd degree in 7 patients and as rd nrth degree liver or spleen injuries. The failure was caused by a delayed bleeding from the injured spleen in 3 patients and by a continuous bleeding in the IVth degree liver injury and the bile collection from the biliary bladder rupture in the patient with the IIIrd degree liver injury. The spleen injury was treated using splenectomy. In the IVth degree liver injury a debridement of the dilacerated tissue of the 7 segment and a ligature of the injured branch of the right hepatic vein, were conducted. The patient with the IIIrd degree injury was treated using cholecystectomy with a suture of the liver rupture. Conclusion: The non-surgical approach to the treatment of the isolated blunt liver and spleen injuries is indicated for the injured patients who are haemodynamicaly stable, with Ist - IVth degree injuries, without or with minor (up to 300 ml) haemoperitoneum and with continuous intensive care. The non- surgical approach to ;he higher degree blunt liver and spleen injuries has higher treatment failure risk rates.
