SPECT Dotaz Zobrazit nápovědu
Jednasedmdesátiletá žena byla odeslána na zátěžové SPECT vyšetření pro námahovou bolest na hrudi šest měsíců po CABG. Pacientka měla našit arteriální štěp z levé vnitřní mamární tepny na ramus interventricularis anterior (RIA) a venózní štěp na pravou koronární tepnu (ACD). Zátěžové 201Tl SPECT vyšetření ukázalo rozsáhlý reverzibilní defekt v povodí RIA. Rekoronarografie prokázala těsné zúžení v místě anastomózy arteriálního štěpu a byla provedena perkutánní koronární intervence (PCI). Pacientka byla znovu vyšetřena čtyři měsíce po PCI pro atypickou bolest na hrudi a dušnost. Opakované zátěžové 201Tl SPECT vyšetření je normální, svědčí pro významné zlepšení perfuze myokardu po PCI.
A 71-year-old female was referred for stress SPECT study because of exertional chest pain 6 months after CABG. She had a left internal mammary graft to the left anterior descending artery (LAD), and vein graft to the right coronary artery (RCA). Stress 201Tl SPECT images: an extensive reversible defect was seen in the LAD artery territory. Repeated coronary angiography revealed the left internal mammary graft stenosis in distal anastomatic lesion and percutaneous coronary intervention (PCI) was performed. Patient was restudied 4 months after PCI because of atypical chest pain and dyspnea. Repeated stress 201Tl SPECT study is normal, demonstrating significant improvement in myocardial perfusion after PCI.
- MeSH
- dospělí MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- infarkt myokardu diagnóza patologie MeSH
- jednofotonová emisní výpočetní tomografie MeSH
- koronární bypass MeSH
- lidé MeSH
- prognóza MeSH
- revaskularizace myokardu MeSH
- zátěžový test MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
V souvislosti s novými farmakologickými možnostmi ovlivnění některých forem demencí, především Alzheimerovy nemoci, dochází v posledních letech ke zvýšení zájmu o tuto problematiku. Proto zůstává stále aktuální snaha o časné a správné rozlišování jednotlivých druhů demencí. V diferenciální diagnostice přitom i nadále zaujímá klíčové postavení klinická symptomatologie. Funkční vyšetření mozku metodou single photon emission tomography (SPECT) může podpořit nálezem určitého vzorce prokrvení mozku některý ze zvažovaných typů demence. Uvádíme některé jeho charakteristické obrazy ve vztahu k nejčastějším chorobám s kognitivní deteriorací. Nejužitečnější roli plní toto vyšetření při odlišení Alzheimerovy choroby od demence vaskulární nebo frontotemporální. Naopak pro překrývající se nálezy s malou výpovědní hodnotou má SPECT jen okrajový význam při rozlišení mezi Alzheimerovou chorobou a nemocí s Lewyho tělísky nebo mezi vaskulární a frontotemporální demencí.
The recent advances in the pharmacological treatment of some subtypes of dementia, especially Alzheimer's disease, lead to an increase of interest to this category of diseases during the last years. Therefore efforts oriented towards an early and correct evaluation of dementia are still of topical interest. The clinical symptomatology remains still the crucial point in the differential diagnostic procedure. Functional brain imaging using the method of single photon emission computed tomography (SPECT) may contribute to adjust the diagnosis by the finding of a typical pattern of cerebral blood perfusion. The authors present characteristic professional aspects in relation to the most frequent disease with cognitive impairment. SPECT is most useful in the differentiation of Alzheimer's disease from vascular or frontotemporal dementia. Conversely, this examination is only of limited interest if doubts persist between Alzheimer's and Lewy body disease or between vascular and frontotemporal dementia, because of frequent overlapping findings and low revealing values.
Autoři vyšetřovali regionální mozkovou perfuzi u 33 depresivních pacientů a 15 pacientů, u kterých nebyly přítomny příznaky depresivního syndromu a kteří sloužili jako kontrolní skupina. Perfuze byla měřena pomocí jednofotonové emisní počítačové tomografie (SPECT). Bazální perfuze depresivního souboru a kontrolní skupiny se signifikantně nelišila. U úplných respondérů (HAMD po léčbě méně než 7 bodů) se perfuze signifikantně zvýšila v oblasti frontálního laloku, bazálních ganglií a zevních oblastí temporálních laloků. U nonrespondérů k vzestupu perfuze nedošlo, naopak byl naznačen její pokles. Reaktivita na léčbu byla spojena se změnami mozkové perfuze, které je možné považovat za state marker depresivní poruchy. Z našich výsledků vyplývá, že měření mozkové perfuze u depresivních pacientů pomocí metody SPECT může mít význam pro objektivní posouzení reaktivity na léčbu.
The authors investigated regional brain perfusion in 33 depressive patients and 15 patient without any symptoms presence of depressive syndrome and who served as control group. The perfusion was measured by single photon emission computed tomography (SPECT). There was no significant difference in basal perfusion between depressive group and controls. In complete responders (HAMD less than 7 points after treatment) perfusion significantly increased in the frontal lobe, the basal ganglia and the lateral parts of temporal lobes. In nonresponders perfusion decreased conversely. Treatment reactivity was associated with brain perfusion changes. These changes are considered to be a state marker of depression. Our results show the brain perfusion metering in depressive patients by the method SPECT can have meaning for the objective appreciation of the reactivity on treatments.
- MeSH
- antidepresiva terapeutické užití MeSH
- chemoterapie nádorů pomocí regionální perfúze metody přístrojové vybavení MeSH
- deprese diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- jednofotonová emisní výpočetní tomografie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mozek patofyziologie MeSH
- sloučeniny technecia diagnostické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
V této studii je vyzdvižen význam tomografických parametrů pro kvalitu SPECT (single photon emission computed tomography) obrazu a prezentován postup pro jejich měření s využitím válcového fantomu typu Jaszczak. Jsou zde popsány konkrétní postupy výpočtu jednotlivých tomografických parametrů a uvedeny dosažené výsledky. Spočtené hodnoty jednotlivých parametrů jsou porovnány s výsledky rozsáhlé. V zahraničí publikované studie. Závěrem jsou zhodnoceny a rozebrány možnosti implementace navržených postupů do klinické praxe.
The study emphasizes the importance of tomographic parameters for the quality of SPECT (single photon emission computed tomography) image and presents the procedure for their measurement with the use of a cylinder Jaszczak phantom. Specific procedures for calculating individual tomographic parameters are described and the obtained results are presented. The calculated values of individual parameters are compared with the results of an extensive study published abroad. In conclusion, the possibilities of implementation of recommended procedures into clinical practice are evaluated and analyzed.
- MeSH
- dospělí MeSH
- jednofotonová emisní výpočetní tomografie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- migréna diagnóza etiologie MeSH
- mozková angiografie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- jednofotonová emisní výpočetní tomografie metody přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nemoci ledvin diagnóza MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Úvod: Tato práce prezentuje výsledky optimalizace rekonstrukčních parametrů, konkrétně počet iterací a počet subsetů OSEM algoritmu. Materiál a metody: Optimalizace byla založena na měření kontrastu a poměru signálu k šumu na tomografických rekonstrukcích NEMA Body Fantomu. Byla provedena akvizice čtyř sad projekčních dat se dvěma různými objemovými aktivitami na dvou různých kamerách. Pro nalezení optimálních hodnot byl proskenován parametrický prostor s použitím více než 500 rekonstrukcí s různými korekcemi a resolution recovery algoritmem (RR). Výsledky a závěr: S přihlédnutím k výpočetnímu času a opakované nestabilitě software byly jako nejlepší kombinace vyhodnoceny 4 iterace a 10 subsetů bez RR a 5 iterací a 10 subsetů s RR v matici 128 x 128, 3 iterace a 12 subsetů bez RR a 4 iterace a 12 subsetů s RR v matici 256 x 256.
x
- Klíčová slova
- optimalizace rekonstrukčníchparametrů pro SPECT a SPECT/CT,
- MeSH
- algoritmy MeSH
- artefakty MeSH
- fantomy radiodiagnostické normy využití MeSH
- jednofotonová emisní výpočetní tomografie * metody přístrojové vybavení využití MeSH
- lidé MeSH
- počítačová rentgenová tomografie * metody přístrojové vybavení využití MeSH
- počítačové metodologie MeSH
- počítačové zpracování obrazu metody využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- validace softwaru * MeSH
- vylepšení obrazu metody normy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- jednofotonová emisní výpočetní tomografie MeSH
- koronární angiografie MeSH
- koronární nemoc MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- myokard MeSH
- senioři MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- zátěžový test MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Scintigrafie ledvin pomocí 99mTc DMSA (kyselina dimerkaptojantarová) je široce užívaná metoda při detekci renálních kortikálních změn a je považována za „gold standard" při diagnóze akutní pyelonefritidy. Mechanismus tzv. kortikální fixace dovoluje kvalitně scintigraficky zobrazit funkční ledvinnou tkáň. Za 2 hodiny po i.y. aplikaci radiofarmaka je aproximativné 40 - 50 % injikovaného množství v kortexu. Zdravá kortikální tkáň se scintigraficky zobrazuje s homogenní distribucí radiofarmaka. Redukce nebo defekt v distribuci představuje patologický nález. Ledviny je možno zobrazit pomocí více technik využívajících scintilační kameru buď pro planární scintigrafii, nebo pro tomografické zobrazení na základě jednofotonové emisní výpočetní tomografie (SPECT). Cílem práce bylo porovnaní rutiímě prováděné planární scintigrafie se SPECT ledvin z hlediska detekce ložiskových změn u deti. Celkem bylo vyšetřeno 191 dětí (81 chlapců, 110 dívek) ve věku od 1 měsíce do 15 let se suspektní nebo již stanovenou nefrologickou diagnózou. Výsledky: 1. Při SPECT vyšetření bylo nalezeno 101 defektů funkční tkáně, na planární scintigrafii 91 defektů. 2. Shodné nálezy na planární scintigrafii a SPECT ledvin byly nalezeny u 187 dětí (98 %). 3. Nálezy na planární scintigrafii a SPECT ledvin se lišily u 4 dětí (2 %). Závěry: 1. Nálezy na planární scintigrafii se většinou shodovaly s nálezy na SPECT, která však lépe určí lokalizaci a rozsah patologického ložiska. 2. Podle našich zkušeností upřednostňujeme planární scintigrafii u dětí do 3 let věku anebo provedení obou těchto metod. 3. Rutinní vyšetření SPECT technikou doporučujeme u dětí starších.
Renal scintigraphy using 99mTc DMSA (dimercaptosuccinic acid) is a widely used method for detection of parenchymal changes. It is considered the „gold standard" in the diagnosis of acute pyelonephritis. The mechanism of cortical fixation of the radiopharmaceutical preparation enables to image the functional renal tissue scintigraphically. Two hours after i.v. administration approxi¬ mately 40 - 50 % of the injected amount of the radiopharmaceutical is found in the cortex. Healthy cortical renal tissue is scintigraphically vizualized as homogeneously distributed radioactivity. Reduction or a defect of activity is considered a pathological finding. Kidneys can be visualized by two techniques based on the use of a scintillation camera for planar or for tomograp imaging based on SPECT. The aim of this study is the correlation of routine planar scintigraphy and SPECT of the kidneys in detection of parenchymal changes in children. 191 children (81 boys, 110 girls), aged from 1 month to 15 years, with suspected renal disease or confirmed diagnosis of renal pathology were examined. Results: 1. The findings of planar scintigraphy correlated in the maj or ity with that of SPECT, which determines better the extent and the localization of pathological focus. 2. We prefer based on our experience planar scintigraphy in children up to 3 years or both these methods. 3. We recommend routine SPECT examination in older children.
