Změny spánku a bdění jsou častými nežádoucími účinky léků a lze je řadit do nozologických skupin nespavost, hypersomnolence, poruchy dýchání ve spánku, parasomnie a poruchy pohybu související se spánkem dle Mezinárodní klasifikace nemocí, 3. vydání, revize textu. Tento přehledový článek vyjmenovává, které léky mohou abnormity a nemoci spánku a bdění vyvolat, a nastiňuje, jakým způsobem tyto nežádoucí účinky nastávají.
Sleep and wake cycle changes are common adverse effects of medications and can be classified into nosological groups of insomnia, hypersomnolence, sleep-related breathing disorders, parasomnias, and sleep-related movement disorders according to the International Classification of Sleep Disorders, 3rd edition, Text Revision. This review article enumerates which medications can induce sleep-wake cycle abnormalities and diseases and outlines how these adverse effects occur.
Východiska: K efektivní rehabilitaci a optimalizaci léčby pacientů s chronickou bolestí dolní části zad je důležité subjektivní vnímání dopadů bolesti na každodenní aktivity. Soubor: Soubor tvořilo 104 pacientů (30 mužů a 74 žen) s chronickými bolestmi dolní části zad ve věku 18-65 let léčených v Centru léčby bolesti FNO. Metody: Pro sběr dat byla použita škála Oswetry Disability Index (ODI) zjišťující funkční postižení respektive omezení v každodenních činnostech (osobní péče, zvedání břemen, chůze, sezení, stání, spaní, sexuální život, společenský život, cestování). Ke statistickému vyhodnocení byl použit Mann-Whitney test, Fisherův exaktní test a Kendallův koeficient. Výsledky: Průměrná bolest v posledních 24 hodinách byla zjištěna na úrovni NRS 6 (muži 7, ženy 6, p = 0,096), aktuální bolest na úrovni NRS 6 (muži 6, ženy 6, p = 0,327). Funkční postižení činilo ODI = 66 %, ukazující velmi těžkou disabilitu zasahující výrazně všechny každodenní aktivity, bez signifikantního rozdílu mezi muži a ženami (p = 0,605). Byla zjištěna pozitivní korelace (vyšší bolest větší dopad na disabilitu) mezi průměrnou bolestí za 24 hodin a omezením v každodenních aktivitách (tk = 0,26; p < 0,001) a mezi aktuální bolestí a ODI (tk = 0,24; p < 0,001). Existují signifikantní rozdíly v kategoriích ODI (osobní péče, zvedání břemen a sexuální život) mezi muži a ženami. Závěry: Studie ukázala rozdíly v některých kategoriích ODI mezi pohlavími a souvislost bolesti s funkčním postižením. Zjištěné poznatky by měly vést k podpoře udržení mobility, fyzického i psychického zdraví všech pacientů s chronickou bolestí dolní části zad.
Cieľ: Zmapovať anamnestické charakteristiky a polysomnografické nálezy pacientov s NREM (non rapid eye movement) parasomniou pri zrovnaní s kontrolným súborom a zistiť, či parametry spánku majú súvislosť s klinickými kvalitatívnymi parametrami a komorbiditami. Metodika: Do retrospektívnej štúdie sme zahrnuli 53 pacientov (31 mužov), priemerný vek 31,5 ± 8 rokov. Boli hodnotené anamnestické údaje, vrátane údajov cielených na spánok a jeho poruchy a výsledky polysomnografického vyšetrenia. Polysomnografické nálezy boli porovnané s kontrolnou skupinou 42 zdravých ľudí (23 mužov), priemerný vek 34,1 ± 8 rokov. Výsledky: Najčastejším typom parasomnie hodnoteným podľa anamnézy bol somnambulizmus (88,6 %). Väčšina pacientov udávala začiatok v detstve (86,7 %). Najvýznamnejším triggerom epizód bol stres (26,4 %) a menej často alkohol (3,7 %) a cudzie prostredie (9,4 %). Z komorbidných ochorení sa vyskytovali najčastejšie alergické ochorenia (45,2 %), následne psychiatrické ochorenia (13 %). Počas polysomnografie bola epizóda NREM parasomnie zaznamenaná u 50,9 % pacientov. V porovnaní s kontrolným súborom, mali pacienti s NREM parasomniou kratšiu latenciu zaspania, lepšiu spánkovú efektivitu, nižší podiel bdelosti a vyšší podiel NREM 2 spánku. V skupine pacientov s familiárnym výskytom parasomnie bol zistený nižší podiel NREM 3 spánku. Záver: Najčastejším komorbidným ochorením u pacientov s NREM parasomniou boli alergické ochorenia. Stres bol u NREM parasomnií dominantným triggerom parasomnických epizód, preto má zmysel sa na jeho management zameriavať v klinickej praxi. Zistená súvislosť úbytku NREM 3 spánku a rodinného výskytu podporuje súčasný názor, že dysregulácia NREM 3 má dedičnú predispozíciu.
Objective: To map the anamnestic characteristics and polysomnographic profile of patients with NREM (non rapid eye movement) parasomnia compared to a control group and to determine whether sleep parameters are related to clinical qualitative parameters and comorbidities. Methodology: We included 53 patients (31 men), average age 31.5 ± 8 years, in the retrospective study. We evaluated anamnestic data, including data focused on sleep and sleep disorders, and the results of polysomnographic examination. Polysomnographic findings were compared with a control group of 42 healthy people (23 men), average age 34.1 ± 8 years. Results: The most frequent type of parasomnia evaluated according to the anamnesis was somnambulism (88.6%). The majority of patients reported onset in childhood (86.7%). The most important trigger of episodes was stress (26.4%) and less often alcohol (3.7%), and a foreign environment (9.4%). Among comorbid diseases, allergic diseases were the most frequent (45.2%), followed by psychiatric diseases (13%). During polysomnography, an episode of NREM parasomnia was noted in 50.9% of patients. Compared to the control group, patients with NREM parasomnia had shorter sleep latency, better sleep efficiency, lower proportion of wakefulness, and higher proportion of NREM 2 sleep. A lower proportion of NREM 3 sleep was found in the group of patients with a familial occurrence of parasomnia. Conclusion: The most common comorbid diseases in patients with NREM parasomnia were allergic diseases. Stress was the dominant trigger of parasomnia episodes in NREM parasomnias, so it is important to focus on its management in clinical practice. The association found between NREM 3 sleep loss and familial occurrence supports the current view that NREM 3 dysregulation has a heritable predisposition.
- MeSH
- Hypersensitivity MeSH
- Comorbidity MeSH
- Humans MeSH
- Parasomnias * MeSH
- Polysomnography MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Sleep, Slow-Wave MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Cíl: Cílem longitudinální studie bude zjistit rozdíly v 24hodinovém pohybovém chování (24hMB) (tj. spánku, sedavém chování (SB) a pohybové aktivitě (PA)) u českých dětí po jejich přestupu z mateřské do základní školy (ZŠ) (resp. z první/druhé třídy ZŠ do vyšších ročníků ZŠ) s ohledem na socioekonomické zázemí rodin, výskyt nadměrné tělesné hmotnosti účastníků či účasti v organizované PA. Metodika: 24hMB bude monitorováno po dobu 7 dnů pomocí akcelerometrů ActiGraph u rodin z městských a venkovských obcí z regionů Čech, Moravy a Slezska, jejichž členové dokončili první etapu výzkumu v období března 2022 až května 2023. Celkem 260 rodin, které dokončily první etapu výzkumu, poskytlo v rodinném deníku kontaktní údaje a nevyloučilo možnost pokračovat ve výzkumu ve druhé etapě v roce 2025/2026. Rodinný deník bude kromě informací o každodenním času uléhání/vstávání, době trávené před obrazovkou/monitorem/displejem obsahovat i informace o účasti v organizované PA, antropometrická data a údaje o rodinném zázemí. Výsledky: Z první etapy výzkumu vyplynulo, že celkem 25,9 % dívek a 26,7 % chlapců splnilo všechna tři doporučení ke spánku, PA a SB současně a dalších 44,7 % dívek a 46,1 % chlapců dosáhlo alespoň kombinaci dvou z těchto tří doporučení, bez rozdílů mezi pohlavím, věkovou kategorií nebo úrovní tělesné hmotnosti dětí. Nadměrná tělesná hmotnost matek významně (p < 0,05) snížila šanci dětí dosáhnout alespoň dvou ze tří doporučení, zatímco vysokoškolské vzdělání rodičů a dodržování alespoň dvou ze tří doporučení matkami významně (p < 0,05) zvýšilo pravděpodobnost, že také děti doporučení dodrží. Účast dětí v organizované PA významně (p < 0,05) zvyšuje jejich šanci na dosažení alespoň dvou ze tří doporučení k 24hMB. Závěry: První etapa longitudinálního výzkumu poukázala na stěžejní rodinné faktory (úroveň vzdělání rodičů, matčina úroveň tělesné hmotnosti a míra dosažení doporučení k 24hMB, podpora aktivní účasti dětí v organizované PA) zvyšující šanci dětí ke splnění zdravotních doporučení pro 24hMB.
Objective: The aim of this longitudinal study will be to investigate the differences in 24-hour movement behaviour (24hMB) (i.e., sleep, sedentary behaviour (SB) and physical activity (PA)) in Czech children after their transition from kindergarten to primary school (or from first/second grade to upper grades of primary school) with respect to the socioeconomic background of families, the prevalence of overweight participants or participation in organised PA. Methods: 24hMB will be monitored for seven days using ActiGraph accelerometers in families from urban and rural areas in the Bohemia, Moravia and Silesia regions, whose members completed the first phase of the study between March 2022 and May 2023. The 260 families who finished the first phase of the research provided their contact details in the family diary and have not ruled out the possibility of participating in the second phase in 2025/2026. The family diary will include information on daily bedtime and wake-up times, screen time, and participation in organised PA, as well as anthropometric data and family background information. Results: The findings from the first phase of the research showed that a total of 25.9% of girls and 26.7% of boys met all three guidelines on sleep, PA and SB simultaneously, and 44.7% of girls and 46.1% of boys achieved at least a combination of two of the three guidelines. No differences were observed between gender, age, or body weight levels of the children. Maternal excess body weight significantly (p < 0.05) decreased the odds of children achieving at least two of the three guidelines, whereas parental higher education and maternal adherence to at least two of the three guidelines significantly (p < 0.05) increased the odds that children also complied with the guidelines. Children’s participation in organised PA significantly (p < 0.05) increased their chances of achieving at least two of the three 24hMB guidelines. Conclusions: The first phase of the longitudinal research highlighted key family factors (parental education level, mother’s body weight, adherence to 24hMB guidelines, and support for children’s active participation in organised PA) that increase children’s chances of meeting guidelines for 24hMB.
- Keywords
- studie FAMIPASS,
- MeSH
- Accelerometry MeSH
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Longitudinal Studies MeSH
- Adolescent MeSH
- Motor Activity * MeSH
- Child, Preschool MeSH
- Sedentary Behavior * MeSH
- Sleep MeSH
- Parent-Child Relations MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Male MeSH
- Child, Preschool MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
Spánek je základní lidskou potřebou, jeho poruchou trpí téměř polovina lidské populace. Bolest hlavy je jedním z nejčastějších zdravotních problémů. Dle WHO jí trpí 50-75 % dospělých. Oba tyto fenomény mají charakter globální zdravotní zátěže. Vztah mezi bolestí hlavy a poruchou spánku je mnohoznačný a komplexní, komorbidita těchto dvou syndromů vede k chronifikaci obou onemocnění, zvyšuje zátěž a vede ke zhoršení obou poruch, snížení kvality života, zvýšení frekvence komplikací a snižuje účinnost léčby.
Sleep is a basic human need, almost half of the human population suffers from its disorder. Headache is one of the most common health problems. According to the WHO, 50-75 % of adults suffer from it. Both of these phenomena have the character of a global health burden. The relationship between headache and sleep disorder is multifaceted and complex, the comorbidity of these two syndromes leads to the chronification of both diseases, increases the burden and leads to the worsening of both disorders, a decrease in the quality of life, an increase in the frequency of complications and a decrease in the effectiveness of treatment.
Temporal lobe epilepsy is a common neurological disease characterized by recurrent seizures that often originate within limbic networks involving amygdala and hippocampus. The limbic network is involved in crucial physiologic functions involving memory, emotion and sleep. Temporal lobe epilepsy is frequently drug-resistant, and people often experience comorbidities related to memory, mood and sleep. Deep brain stimulation targeting the anterior nucleus of the thalamus (ANT-DBS) is an established therapy for temporal lobe epilepsy. However, the optimal stimulation parameters and their impact on memory, mood and sleep comorbidities remain unclear. We used an investigational brain sensing-stimulation implanted device to accurately track seizures, interictal epileptiform spikes (IES), and memory, mood and sleep comorbidities in five ambulatory subjects. Wireless streaming of limbic network local field potentials (LFPs) and subject behaviour were captured on a mobile device integrated with a cloud environment. Automated algorithms applied to the continuous LFPs were used to accurately cataloged seizures, IES and sleep-wake brain state. Memory and mood assessments were remotely administered to densely sample cognitive and behavioural response during ANT-DBS in ambulatory subjects living in their natural home environment. We evaluated the effect of continuous low-frequency and duty cycle high-frequency ANT-DBS on epileptiform activity and memory, mood and sleep comorbidities. Both low-frequency and high-frequency ANT-DBS paradigms reduced seizures. However, continuous low-frequency ANT-DBS showed greater reductions in IES, electrographic seizures and better sleep and memory outcomes. These results highlight the potential of synchronized brain sensing and dense behavioural tracking during ANT-DBS for optimizing neuromodulation therapy. While studies with larger patient numbers are needed to validate the benefits of low-frequency ANT-DBS, these findings are potentially translatable to individuals currently implanted with ANT-DBS systems.
- Publication type
- Journal Article MeSH
Aim: The main objective was to determine how hospitalized patients subjectively perceive sleep disturbances. The study also assessed the influence of selected factors (physiological, physical, environmental, and psychological) and clinical and demographic variables on sleep disruption. Design: A multicenter descriptive study. Methods: Conducted in seven Czech hospitals from February to May 2023, the study included 397 patients in general wards. Data were collected using a modified questionnaire on sleep disturbances, and the results were analyzed using non-parametric statistical tests. Results: The sample comprised 193 males (48.6 %) and 204 females (51.4%). Females reported more sleep disturbances than males (p = 0.023). Psychological and physical factors had a greater impact on females. Younger patients reported poorer sleep quality (p = 0.015). Pain was the strongest clinical factor that negatively affected sleep (Ra = 0.730). Environmental factors were the leading cause of sleep disturbance in patients (Ra = 0.836). The variability associated with all the factors studied (environmental, psychological, physiological, and physical) accounted for 97.6% of the total variability in sleep disturbance. Conclusion: Females and younger patients experienced more sleep disturbance. Pain and environmental factors were the primary causes of disrupted sleep. Differences were noted in the factors affecting sleep between genders.
Poruchy spánku predstavujú častú komorbiditu u pacientov s cievnou mozgovou príhodou (CMP). Vzájomné vzťahy medzi poruchami spánku a CMP sú komplexné a obojsmerné. Poruchy spánku môžu jednak predstavovať rizikový faktor vzniku CMP, na druhej strane môže lézia centrálneho nervového systému navodiť narušenie spánku. Spánkové poruchy a ich liečba môžu vo výraznej miere modifikovať proces rekonvalescencie pacienta a ovplyvňovať aj riziko recidívy CMP. V nasledujúcom texte približujeme uvedenú problematiku. Pozornosť venujeme nielen detailne preskúmanému spánkovému apnoe, ale objasňujeme aj úlohu porúch hybnosti viazaných na spánok a insomnie. Interakcie CMP s hypersomniami, poruchami cirkadiánnej rytmicity a parasomniami budú musieť detailnejšie odhaliť až budúce prospektívne štúdie.
Sleep disorders represent a common comorbidity in patients with stroke. Their relationships are complex and bidirectional. Sleep disorders can act as a risk factor for the development of stroke. On the other hand, lesions in the central nervous system can lead to sleep disturbances. Sleep disorders and their treatment can significantly modify the recovery process of the patient and also affect the risk of stroke recurrence. In the following text, we present the mentioned topic. We focus not only on the well-studied sleep apnea but also explain the role of sleep-related movement disorders and insomnia. The interactions of stroke with hypersomnias, circadian rhythm disorders, and parasomnias will need to be more thoroughly investigated by future prospective studies.
- MeSH
- Stroke * diagnosis etiology classification prevention & control MeSH
- Clinical Studies as Topic MeSH
- Humans MeSH
- Sleep Disorders, Circadian Rhythm diagnosis classification complications MeSH
- Sleep Initiation and Maintenance Disorders diagnosis classification complications MeSH
- Sleep Wake Disorders * diagnosis etiology classification complications MeSH
- Sleep Disorders, Intrinsic diagnosis classification complications MeSH
- Sleep Apnea Syndromes diagnosis classification complications MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
Sleep symptoms, including excessive sleepiness, are frequently reported by patients with functional motor disorders (FMD). We aimed to classify the comorbid sleep disorders in FMD, and to investigate the relationship between subjective sleepiness and objective measures of hypersomnia, comparing them with data from people with central hypersomnia. A total of 37 patients (mean [SD] age 46.4 [11.2] years) with clinically definite FMD, and 17 patients (mean [SD] age 41.1 [11.6] years) with central hypersomnia underwent structured medical and sleep history, neurological examination, polysomnography, multiple sleep latency test (MSLT), and questionnaires assessing sleepiness, fatigue, and depression. In all, 23 patients with FMD (62%) reported excessive daytime sleepiness. Evidence of specific sleep disorders was identified in our cohort, with 35% having restless legs syndrome; 49% obstructive sleep apnea; and 8% periodic limb movements in sleep; however, the presence of these disorders was not correlated with subjective sleepiness. Patients with FMD with self-reported sleepiness reported higher fatigue (p = 0.002), depression (p = 0.002), and had longer sleep latencies in the MSLT (p < 0.001) compared to the patients with central hypersomnia. No correlation was found between subjective and objective sleepiness in either group. Fatigue positively correlated with self-reported sleepiness in patients with FMD (p < 0.001). This study did not find objective correlates of increased sleepiness in patients with FMD. While sleep abnormalities were found to be common in FMD, they were not correlated with self-reports of excessive sleepiness. Positive correlations between self-reported sleepiness and fatigue support the current unified model of non-motor symptoms in FMD.
- MeSH
- Depression epidemiology physiopathology MeSH
- Adult MeSH
- Comorbidity * MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Nocturnal Myoclonus Syndrome epidemiology physiopathology MeSH
- Polysomnography * MeSH
- Disorders of Excessive Somnolence * epidemiology physiopathology MeSH
- Sleep Wake Disorders epidemiology physiopathology MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Sleepiness MeSH
- Sleep Latency physiology MeSH
- Restless Legs Syndrome physiopathology epidemiology MeSH
- Fatigue physiopathology epidemiology MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Comparative Study MeSH
