Uncertainty Dotaz Zobrazit nápovědu
Východiska: Lékaři se musí často v praxi vyrovnávat s pocity nejistoty a s pochybami o správnosti svých rozhodnutí. Tyto fenomény nejvíce znají praktičtí lékaři, kteří se setkávají se záplavou nediferencovaných zdravotních problémů, pro které není v 1. linii dostupná suverénní diagnostika, ani jednoznačná volba léčby. Lékaři obvykle nemohou jasně zodpovědět otázky pacientů, ani nemohou uspokojivě aplikovat doporučené postupy a pravidla medicíny založené na důkazech (EBM). Cíl a metodika: Záměrem práce je popsat nejistotu jako fenomén všeobecné praxe a nabídnout cesty, jak s nejistotou v procesu poskytování péče zacházet, jak ji zmírnit. Na základě literární analýzy byly připra¬veny podklady pro ohniskovou skupinu praktických lékařů. Účastníci diskutovali svoje osobní zkušenosti s nejistotou a navrhovali strategie, jak nejistotu zmírnit nebo se s ní vyrovnat. Průběh moderované diskuse byl zaznamenán, výstupy zpracovány a následně zaslány ke komentáři. Výsledky: Praktičtí lékaři se shodli na tom, že nejistota je normální součástí praxe. Klíčový je vztah s pacientem a citlivé zvážení jeho zapojení do rozhodovacího procesu. Dostatek času na konzultaci, dobré komunikační dovednosti a vytvoření atmosféry důvěry zmírňují pocit nejistoty. Důležité je poctivé vyhodnocení externích (EBM, kalkulace rizik) i interních důkazů (názor pacienta, vlastní zjištění). Sdílení nejistot s kolegy z oboru i se spolupracujícími specialisty je další doporučenou metodou. Schopnost zvládat nejistotu je nezbytnou podmínkou úspěšného působení ve všeobecné praxi. Naopak nezvládání nejistoty vede k nadbytečnému vyšetřování a ke zvýšenému riziku syndromu vyhoření.
Background: Dealing with uncertainty and doubts is common in every day decision making processes in generál practice. General practitioners encounter a vast range of problems presenting themselves in undif-ferentiated way. For many of these problems there are often no straight answers, no clear diagnoses and no obvious treatment; the application of guidelines and evidence based medicíně is difficult. Aim and methods: The aim of this páper is to describe uncertainty as a component of generál practice and to search for strategies to help deal with or to minimize uncertainty. A comprehensive review of the literatuře on uncertainty was ušed to prepare a focus group comprised of generál practitioners. Participants pro-duced their own solutions based upon personál experience of dealing with uncertainty. The discussion was monitored and then the outcomes were elaborated and distributed to participants for feedback. Results: Czech generál practitioners agreed on uncertainty as a normál part of generál practice. A good doc-tor-patient relationship, sufficient consultation time, good communication skills and a trusting atmosphere are vital. Both external evidence (EBM, risk calculation) and internal evidence (patienťs opinion, doctoťs findings) must be assessed and respected. Peer group discussions with colleagues and specialists are anot-her recommended option. The ability to cope with uncertainty is an essential requirement for the success-ful generál practitioner. A failure to cope with uncertainty leads to unnecessary investigations, referrals, and to increased risk of burn-out syndrome.
Každý výsledek měření je doprovázen nejistotou, která vyjadřuje principiální nemožnost provést absolutně přesné měření. Výsledkem měření proto není (nemůže nikdy být) jediné číslo. Výsledkem měření je vždy interval (oblast hodnot), ve kterém se skutečná hodnota nachází s určitou pravděpodobností. Nejistotní přístup představuje nejenom aktuální pohled teorie měření (metrologie) na proces a výsledky měření, ale je též implementován do všech moderních norem a systémů řízení kvality. Znalost nejistoty výsledku měření poskytuje jak subjektu, který provádí měření, tak zákazníkovi (příjemci výsledku) základní představu o kvalitě výsledku. Tento text se zabývá objasněním pojmu nejistoty doprovázející výsledek měření a tím, jak se její existence promítá do rutinní práce lékařů a laboratoří.
Uncertainty is an unavoidable part of every measurement result. It expresses the fact that we are unable to make absolutely precise measurements. That is why measurement results are not (cannot be) just a single number or value. Measurement results are always intervals (range of values) within which the true value lies with certain probability. The uncertainty approach represents not only the current view of the measurement theory (metrology) regarding the process of measurement and measurement results, but it is also implemented in all modern standards and quality management systems. Knowledge of the uncertainty of the measurement result provides both the subject performing the measurement and the customer (the result recipient) a basic idea regarding the quality of the result. This text aims to clarify the concept of measurement result uncertainty and how its existence is reflected in the routine work of doctors and laboratories.
Guidance document on characterizing and communicating uncertainty in exposure assessment: Introduction -- Context, concepts and definitions -- Sources of uncertainty -- Tiered approach to uncertainty analysis -- Uncertainty characterization methods, interpretation and use -- Communication -- Conclusions -- pt
IPCS harmonization project document ; no. 6
xiii, 158 s. : il., tab. ; 30 cm
"Assessment of human exposure to chemicals is a critical input to risk assessment and ultimately to decisions about control of chemicals. This two-part publication aims to improve the quality of information available to decision-makers and its communication. Part one sets out ten principles for characterizing and communicating uncertainty in exposure assessment. A tiered approach to the evaluation of uncertainties using both qualitative (simple) and quantitative (more complex) methods is described. Different sources of uncertainty are identified, and guidance is provided on selecting the appropriate approach to uncertainty analysis, as dictated by the objectives of the assessment and information needs of decision-makers and stakeholders. Part two addresses the quality of data used in exposure assessment, and sets out four basic hallmarks of data quality - appropriateness, accuracy, integrity and transparency. These hallmarks provides a common vocabulary and set of qualitative criteria for use in the design, evaluation and use of exposure assessments to support decisions.--Publisher's description."
- MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- nejistota MeSH
- sběr dat normy MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí MeSH
- Konspekt
- Životní prostředí a jeho ochrana
- NLK Obory
- environmentální vědy
- NLK Publikační typ
- publikace WHO
- MeSH
- dospělí MeSH
- fuzzy logika MeSH
- kognice MeSH
- lidé MeSH
- logika MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Pojednává se o aktuálním stavu názorů na výpočet chyb a použití nejistot měření. Diskutuje se rozdíl mezi celkovou chybou a nejistotou měření ve světle současných názorů, souvislost nejistot s akceptovatelnými limity programů EHK a s hodnotami referenčních změn následných měření (RCV), s hodnotami referenčních intervalů a s hodnotami biologických variabilit. Dále jsou obsahem sdělení souvislosti nejistot měření s hodnotami bias, se stavem metrologické návaznosti a kalibrační hierarchie. Některé názory na problémy stanovení nejistot měření zaznamenaly v poslední době změny. Máme na mysli zejména v jakém vztahu jsou nejistoty k akreditacím laboratoří, jak použít nejistoty k posuzování shody, a zda a nakolik jsou rozdíly mezi celkovou chybou a nejistotami, časté předměty kontroverzí, vůbec významné. Velmi zajímavou otázkou je problém nejistot i celkových chyb u metod bez metrologické návaznosti a harmonizace. Konečně je zmiňován způsob, jak snadno a bez závažných problémů vypočítat nejistoty v rutinních laboratořích z dat analytické kontroly a hodnocení výsledků vnitřní kontroly a externího hodnocení kvality.
In our presentation we deal with some recent points of view on the problems of uncertainty measurement in clinical laboratories. Our presentation discusses questions about the differences between uncertainties and total error of measurements. We introduce crucial links among uncertainty and, analytical performance specification of EQAS, biological variation, reference change values and reference intervals. We also introduce relations of uncertainty to metrological traceability and harmonization processes and problems uncertainty calculation in methods with the lack of standardization and harmonization. Also, performance of calculation measurement uncertainty from internal quality and external assessment data are presented.
Cíl: předvést praktické použití softwarové techniky určené k analýze variance - one-way ANOVA - ke dvěma účelům verifikačního procesu: k odhadu nejistoty analytické metody dle dokumentu CLSI (Clinical and Laboratory Standards Institute) C51-A Vol. 32 No. 4 „Expression of Measurement Uncertainty in Laboratory Medicine, Approved Guideline“, 2012 [1] a současně ke zjednodušení postupu verifikace preciznosti měřicího postupu dle CLSI EP15-A2 Vol. 25 No.17 „User Verification of Performance for Precision and Trueness; Approved Guideline, Second Edition“ [2]. Výsledky: aplikace obou normativních postupů je předvedena v praktickém příkladu odhadu nejistoty jedné koncentrační hladiny látkové koncentrace urey v lidském séru (měřená veličina) a současně ke zjednodušenému postupu verifikace preciznosti tohoto měřicího postupu. Verifikační experiment odpovídá dokumentu EP15-A2 a měření se prováděla na jedné koncentrační hladině měřené veličiny vždy ve třech opakováních v průběhu pěti dní. Cíl - diskuse: předvést možnost zjednodušení verifikačního postupu. Závěr: Pomocí techniky one-way ANOVA lze současně provést výpočet nejistoty měření i mezilehlé (celkové) preciznosti.
Objective: To demonstrate the practical use of the „one-way ANOVA“ technique for the expression of measurement uncertainty in laboratory medicine as well as to simplify the process of the user verification of performance for precision according, according to documents CLSI (Clinical and Laboratory Standards Institute), titled as C51-A Vol.32 No.4 „Expression of Uncertainty in Measurement Laboratory Medicine, Approved Guideline“, 2012 [1], next only the C51-A, and according to CLSI EP15-A2 Vol. 25 No.17 document titled as „User verification of Performance for Precision and trueness; Approved Guideline, Second Edition“ [2], hereinafter EP15-A2. Results: The application of both normative practices is demonstrated in the practical example use for the uncertainty method estimation on one concentration level of the urea molar concentration in the human serum (measurand), together with the simplified procedure of the user verification of the method performance for the precision. The verification experiment matches the document EP15-A2, i.e. one measurand level running in 3 replicates on each of the 5 days. The calculation of the measurement uncertainty and the intermediate precision is processed by analyzing components of the variability in the „one-way ANOVA“ technique. Objective - Discussion: to demonstrate the possibility of simplifying the verification process Conclusion: the evaluation using one-way ANOVA technique to estimate the method uncertainty and the user verification of the method performance for the precision as well.
