Validity
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- kvalitativní výzkum MeSH
- lidé MeSH
- psychologie dějiny metody trendy MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- zdraví MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východiska: S rostoucí specifičností kondiční přípravy ve sportovních hrách by mělo docházet k ověřování efektivity tréninkového procesu prostřednictvím motorického testování hráčů. K porozumění chyb aplikovaných testů je nutností znalost jejich validity a reliability, přičemž validita je chápána jako vlastnost každého měření, která popisuje míru, se kterou aplikovaný test reflektuje či hodnotí ty vlastnosti, kvůli kterým bylo dané měření zkonstruováno a aplikováno. Cíle: Cílem studie je systematicky zmapovat metody stanovení validity motorických testů ve sportovních hrách, využití jednotlivých typů validity a analýza pozitiv a metodologických problémů při posuzování jednotlivých typů validity motorických testů ve sportovních hrách v českých a zahraničních publikacích a pomoci takto odborníkům při volbě adekvátního motorického testu. Metodika: Pro potřeby studie bylo nalezeno 276 publikací v databázích Web of Science a Scopus podle předem stanovených kombinací klíčových slov. Výsledky: Z celkového počtu 276 publikací bylo podle stanovených exkluzivních kritérií a duplikací 227 vyřazeno, tedy do analýzy bylo použito 59 publikací. Nejčastěji volený typ validity byla kriteriální validita (30 studií) a konstruktová validita (21 studií). Závěry: Za hlavní doposud nevyřešený problém je považován chybějící vztah mezi kondiční připraveností hráčů a herním výkonem v utkání, který je naopak v individuálních sportech pevně stanoven.
Background: Physical fitness in team sports games has become an important factor that affects player's game performance. Thus, the effectivity of training process should be monitored through appropriate field-based tests. Validity and reliability of such field-based tests are crucial attributes that should be known to understand the error of applied tests. Validity is the ability of the measurement tool to reflect what it is designed to measure. Objective: The aim of the study was to systematically analyse the research in the area of test validity assessment in team sports games, usage of particular types of test validity and analysis of positive and methodological problems when assessing particular types of validity of motor tests in team sports games in the Czech and foreign studies and thus help experts to choose an adequate motor test. Methods: A total of 276 studies were found in Web of Science and Scopus databases based on the keywords search. Results: Fifty-nine manuscripts met the criteria and were included into the synthesis. The other 227 studies were extracted based on the exclusive criteria. The most used type of validity was criterion validity (30 studies) and construct validity (21 studies). Conclusion: The problem which should be solved by future research is unknown relationship between game performance and conditioning preparation of the players in team sports games, which, on the contrary, is fully determined in individual sports.
Cieľ: Cieľom prehľadového článku je zistiť mieru validity vybraných škál na posúdenie rizika vzniku dekubitov. Východiská: Predikcia rizika vzniku dekubitov patrí k prioritnej problema-tike v ošetrovateľstve. V súčasnosti sa v zahraničnej literatúre stretávame s množstvom vý-skumných štúdií, ktoré sa zaoberajú validitou predikčných škál na posúdenie rizika vzniku dekubitov. Metódy a analýzy: Zdrojom dát boli články troch licencovaných, voľných a elek-tronických databáz (Ebsco, Cinahl a Pubmed). Dáta boli vyhľadané za obdobie rokov 2003-2013. Hodnotenie úrovne dôkazov bolo realizované podľa Heynesovej pyramídy informač-ných zdrojov, ktorá rozlišuje sedem stupňov výskumných štúdií. Do prehľadového článku boli zaradené štúdie stupňa dôkazu 1 - 4. Zaraďujúce kritéria splnilo pätnásť výskumných štúdií zaoberajúcich sa validitou škál Bradenovej, Nortonovej, Waterlow, Song a Choi, Cubbin a Jackson, modifikovanej Nortonovej, Evaruci, Suriadi a Sanada škály a modifikovanej Bradenovej. Medzi najčastejšie testované predikčné škály patria škály Bra-denovej, Waterlow a Nortonovej. Škála Bradenovej vykazuje optimálnu validitu. Je potrebné ďalšie testovanie škál Waterlow a Nortonovej. Prebieha taktiež vedecké testovanie nových predikčných škál, ako je škála Suriadi a Sanada, Evaruci. V uvedených štúdiách prehľadové-ho článku sú značné rozdiely, ktoré sú zapríčinené rozdielnym vekom a počtom respondentov, typom oddelenia, hodnotou cut – off bodu (hranica, ktorá hovorí o riziku, respektíve o jeho výške – nízke, stredné, vysoké), dĺžkou štúdie a uvedenou preventívnou ošetrovateľskou sta-rostlivosťou. Záver: Vzniká potreba skúmania validity predikčných škál na posúdenie rizika vzniku dekubitov v našom klinickom prostredí a vykonať komparáciu so zahraničnými štúdiami. Pred skúmaním validity škál je však potrebný ich riadny a dôsledný preklad podľa uznávanej metodiky. Po kvalitnom preklade sa môže prejsť k testovaniu validity, ktoré prispeje k zníženiu vedeckej spornosti predikčných škál.
Aim: The aim of the review was to determine the predictive validity of selected pressure ulcer risk assessment scales. Prediction of a risk of pressure ulcers is a priority issue in nursing. In the foreign literature, there are currently lots of research studies dealing with the validity of pressure ulcer risk assessment scales. Methods: The data sources were articles in three licenced, free and electronic databases (EBSCO, CINAHL and PubMed). The data were retrieved for the period 2003-2013. The levels of evidence were evaluated according to Haynes’s pyramid of information sources, distinguishing seven categories of studies. Included in the review were studies with levels of evidence of 1-4. The inclusion criteria were met by fifteen studies on the validity of the Braden, Norton, Waterlow Scale, Song and Choi, Cubbin and Jackson, Modified Norton, EVARUCI, Suriadi and Sanada and Modified Braden scales. The most frequently tested scales included the Braden, Waterlow and Norton scales. The Braden Scale showed optimal predictive validity. There is a need for further tests of the Waterlow and Norton scales. Testing of new pressure ulcer risk assessment scales such as the Suriadi and Sanada or EVARUCI scales is underway. The studies in this review showed considerable variations caused by differences in ages and numbers of subjects, settings, cut-off points (i.e. limits defining the risk or its size – low, medium or high), length of study and preventive measures used. Conclusion: There is a need for examining the predictive validity of pressure ulcer risk assessment scales in our clinical setting and comparing the results with foreign studies. Before examining the predictive validity of pressure ulcer risk assessment scales, their proper and consistent translation is needed, according to recognized methodology. After high-quality translations are made, validity tests may be started, contributing to reduction of scientific ambiguity of pressure ulcer risk assessment scales.
- MeSH
- dekubity * MeSH
- hodnocení rizik * MeSH
- lidé MeSH
- prognóza MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cílem článku je uvést informace o typech validity a validizačních studiích v oblasti diagnostiky NANDA International, akcentovat jejich význam pro rozvoj ošetřovatelské vědy a poukázat na badatele, kteří se problematice věnují. Autorky vycházejí z teze, že validita je nezbytnou komponentou bádání a má významný dopad na věrohodnost výzkumu diagnostických pojmů NANDA International. Předkládají názor, že k posílení vědecké úrovně validizace diagnostiky NANDA International bude prioritní realizovat studie s užitím konstruktové validity.
The article aims to give information about types of validity and validation studies of diagnostic NANDA International, emphasize their importance for the development of nursing science and point out the researchers who deal with this issue. The authors suppose that validity is an essential component of research and has a signifi cant impact on the credibility of the research diagnostic concepts of NANDA International. Authors claim that in order to strengthen the scientifi c validation of NANDA International diagnostics, the priority will be to implement studies using the construct validity.
- MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská diagnóza klasifikace MeSH
- validační studie jako téma * MeSH
- výzkum MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cieľom práce bolo validovať ošetrovateľskú diagnózu Chronická zmätenosť (00129) z NANDA-I (North American Nursing Diagnosis Association International) v podmienkach vybraných pracovísk. Súbor tvorilo 93 expertov. Za experta sme považovali sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifikovaných Fehringových kritérií pre podmienky Slovenska a Česka. Na obsahovú validáciu sme použili Fehringov model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Posúdenie významnosti definujúcich charakteristík sme uskutočnili validačným nástrojom, ktorý obsahoval 13 položiek (9 definujúcich charakteristík Chronickej zmätenosti z NANDA-I, 3 položky nástroja MMSE (Mini-Mental State Examination: Folsteinov test a 1 neutrálnu charakteristiku). Za hlavné definujúce charakteristiky považovali sestry-expertky zmeny v orientácii v čase, priestore (0,88), dlhotrvajúcu kognitívnu poruchu (0,82), progresívnu kognitívnu poruchu (0,79) a narušenú interpretáciu podnetov a reakcie na ne (0,76). Dve položky neprítomná porucha vedomia (0,41) a zrýchlené myslenie (neutrálna položka) (0,31) boli vyradené. Celkové vážené skóre chronickej zmätenosti bolo 0,67. Podrobnejšia analýza ukázala, že bodové skóre experta ovplyvňuje hodnotenie definujúcich charakteristík na hlavné a vedľajšie. Štúdia potvrdila platnosť ôsmych definujúcich charakteristík chronickej zmätenosti z NANDA-I, a preto je možné považovať túto ošetrovateľskú diagnózu za validnú. Dôsledný výber súboru expertov je významným krokom v procese validácie ošetrovateľských diagnóz.
The paper aims to nursing diagnosis of Chronic confusion (00129) from NANDA-I (North American Nursing Diagnosis Association International) in conditions of selected workplaces. The sample was made up of 93 experts. An expert was considered to be a nurse with minimum 4 points according to modified Fehring criteria for the Czech Republic and Slovakia. The Ferhing Diagnostic Content Validity Model was used for content validity. Importance of defining characteristics was analyzed by the validity instrument containing 13 items (9 defining characteristics of Chronic confusion (00129) from NANDA-I, 3 items of MMSE (Mini-Mental State Examination: Folstein test and 1 neutral characteristic). The nurses – experts considered changes in time orientation, space (0.88), long-term cognitive disorder (0.82), progressive cognitive disorder (0.79) and disturbed stimulation interpretation and reaction to them to be the main defining characteristics. Two items – absent concious disorder (0.41) and rapid thinking (a neutral item) (0.31) were excluded. The total score of chronic confusion was 0.67. The detailed analysis showed that expert’s item score influences the evaluation of defining characteristics to the main ones and the secondary ones. The study confirmed the validity of eight defining characteristics of chronic confusion from NANDA-I and that’s way this nursing diagnosis can be considered as a valid one. The proper selection of expert sample is an important step in the process of validity of nursing diagnosis.
- MeSH
- demence diagnóza ošetřování MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská diagnóza * metody normy MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- zmatenost * diagnóza klasifikace ošetřování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Východiska: V současně době v České republice chybí dotazník, který by ověřil úroveň znalostí pacientů s diabetem. Takový dotazník je potřebný, protože počet nemocných s diabetem stále stoupá a je třeba, aby bylo možné hodnotit efektivitu prováděné edukace, která je personálně i časově velmi náročná. Dotazník posuzující znalosti pacientů je jednou z možností, jak lze efektivitu edukace hodnotit. Cíl: Cílem práce bylo vytvořit znalostní dotazník pro osoby s diabetem. Součástí tohoto cíle bylo navrhnou hlavní témata, oblasti a konkrétní položky nově tvořeného znalostního dotazníku, zhodnotit obsahovou validitu hlavních navržených oblastí, konkrétních navržených položek dotazníku a jednotlivých částí celého dotazníku. Metody: Pro tvorbu samotného dotazníku a pro hodnocení jeho obsahové validity byla navázána spolupráce s 12 odborníky z praxe. Na základě této spolupráce pomocí výzkumné metody Delphi, studia odborné literatury a publikací, byla navržena hlavní témata dotazníku, jeho hlavní oblasti a konkrétní položky. Obsahová validita byla zhodnocena pomocí výpočtu indexu obsahové validity. Výsledky: Finální podoba dotazníku je tvořena 4 hlavními tématy, 16 oblastmi a 53 položkami. Index obsahové validity (CVI) se pro jednotlivé oblasti dotazníku pohyboval v rozmezí 0,50 až 1,00, pro jednotlivé položky v rozmezí 0,33–1,00. CVI pro jednotlivé části dotazníku (S-CVI/Ave) se pohyboval v rozmezí 0,90–0,98. Závěr: Nově vytvořený měřící nástroj k hodnocení znalostí u pacientů s diabetem byl zhodnocen jako obsahově vysoce validní. V následujících krocích výzkumu budou ověřovány další psychometrické vlastnosti dotazníku a jeho srozumitelnost pro respondenty.
Background: Currently in the Czech Republic there is lack of questionnaire that would verify the level of knowledge of patients with diabetes. Such a questionnaire is needed because the numbers of diabetic patients are increasing and need to be able to evaluate the effectiveness of the implementation of education, which is staffed and very time consuming. The questionnaire assessing patient knowledge is one of the ways you can evaluate the effectiveness of education. Aim: The aim was to create a knowledge questionnaire for people with diabetes. The objective was to propose major themes, areas and specific items of the newly formed knowledge questionnaire, to assess the content validity of the proposed main areas of proposed specific questionnaire items and individual parts of the entire questionnaire. Methods: For questionnaire creation itself and for assessing its content validity was established cooperation with 12 field experts. On the basis of this cooperation through research methods Delphi, the study literature and publications have been proposed major themes of the questionnaire, its main areas and specific items. Content validity was evaluated by calculating the content validity index. Results: The final version of the questionnaire is made up of four main topics, regions 16 and 53 items. Content validity index (CVI) for each area of the questionnaire ranged from 0.50 to 1.00, for each item in the range from 0.33 to 1.00. CVI for each part of the questionnaire (S-CVI/Ave) ranged from 0.90 to 0.98. Conclusion: The newly created measurement tools to assess knowledge in patients with diabetes was assessed as highly valid content. In the next step of research will be examined further psychometric properties of the questionnaire and its comprehensibility for respondents.
