Ganglioneurom je vzácný, benigní, terminálně diferencovaný a pomalu rostoucí nádor autonomního nervového systému, který obvykle vzniká ze sympatických gangliových buněk. Většina z nich je asymptomatická a nachází se náhodně. Uvádíme poměrně vzácný případ ganglioneuromu zadního mediastina, který byl souběžně diagnostikován při vstupním zobrazovacím vyšetření 11leté dívky s akutní lymfoblastickou leukemií (ALL). Histopatologické a histochemické vyšetření bioptických vzorků potvrdily diagnózu ganglioneuromu. Vzhledem k asymptomatickému průběhu, bez propagace nádoru do páteřního kanálu byl zvolen neoperativní management sledováním pomocí zobrazovacích metod. Dívka s akutní leukemií je v celkové remisi, na udržovací léčbě podle protokolu AIEOP-BFM ALL 2017. Kontrolní vyšetření MR hrudníku po 10 měsících potvrdilo stacionární charakter GN bez progrese.

Ganglioneuroma is a rare, benign, terminally differentiated and slow-growing tumour of the autonomic nervous system, usually arising from sympathetic ganglion cells. Most are asymptomatic and found incidentally. We report a relatively rare case of a ganglioneuroma of the posterior mediastinum that was diagnosed simultaneously on initial imaging in an 11-year-old girl with acute lymphoblastic leukemia (ALL). Histopathological and histochemical examination of biopsy speci­mens confirmed the diagnosis of ganglioneuroma. Because of an asymptomatic course, without tumor propagation into the spinal canal, a non-operative mana­gement by imaging follow-up was chosen. The girl with acute leukemia is in complete remission, on maintenance treatment according to the AIEOP-BFM ALL 2017 protocol. The control chest MRI after 10 months confirmed the stationary character of GN without progression.

• MeSH
• akutní lymfatická leukemie * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• dítě MeSH
• ganglioneurom * diagnostické zobrazování   diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• management nemoci MeSH
• nádory mediastina diagnóza   klasifikace   MeSH
• souběh chronických nemocí klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• amyotrofická laterální skleróza * etiologie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• parkinsonské poruchy * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• dopisy MeSH
• komentáře MeSH

Male breast cancer (mBC) is a rare cancer diagnosis that constitutes less than 1 % of all breast cancer cases globally. Genetic factors play an important role in the mBC risk. Germline pathogenic variants (PVs) in cancer predisposition genes could be identified in about 15 % of cases. We performed germline genetic testing in 248 Czech mBC patients and 3,626 non-cancer male controls using next-generation sequencing by the CZECANCA panel (226 genes). We identified 46/248 (18.5 %) carriers of PVs in the established mBC predisposition genes, primarily in BRCA2 (N = 34), less frequently in BRCA1 (N = 7) and PALB2 (N = 5). The presence of a PV in these genes significantly increased the mBC risk (OR 44.04; 5.82; and 8.26, respectively). Additionally, we identified 16 carriers of PVs in candidate mBC genes, but only PVs in CHEK2 were significantly associated with increased mBC risk (OR = 4.98). The significance of 26 germline alterations in 23/192 additionally analysed genes remained uncertain. The carriers of PVs in BRCA1 and CHEK2 were significantly younger (55.8 and 52.6 years, respectively) than non-carriers (64.8 years), and all carriers of PVs in the established genes had more frequently grade G3 tumours and positive family cancer history. Our study underscores the critical role of BRCA2 in mBC predisposition while also highlighting the potential contributions of additional genes that warrant further investigation. Moreover, it supports and justifies universal genetic testing for all mBC patients to generally improve early cancer detection and tailored treatment.

• MeSH
• checkpoint kinasa 2 genetika   MeSH
• dospělí MeSH
• genetická predispozice k nemoci * MeSH
• genetické testování MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu u mužů * genetika   MeSH
• protein BRCA1 genetika   MeSH
• protein BRCA2 genetika   MeSH
• senioři MeSH
• zárodečné mutace genetika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Aminoacylase 1 (ACY1, EC 3.5.1.14) deficiency (ACY1D) is a very rare inherited metabolic disease (IMD) with autosomal recessive inheritance (OMIM #609924). Up to date, only 15 cases have been reported in the literature. It is diagnosed by detecting acetylated amino acids among the patient's urine organic acids by gas chromatography-mass spectrometry. Its clinical manifestations are highly variable, ranging from severe neurological symptoms to being asymptomatic. CASE DESCRIPTION: We present a 14-year-old boy with mild intellectual disability, speech sound disorder and non-alcoholic fatty liver disease who exhibited increased urinary excretion of N-acetylalanine, N-acetylmethionine and N-acetylglutamine during testing for inherited metabolic disorders. A suspected ACY1D was subsequently confirmed by targeted next generation sequencing, which revealed the presence of a homozygous pathogenic missense mutation in the ACY1 gene, c.1057C>T (p.Arg353Cys). The proband underwent speech education with good outcome. The same homozygous mutation in ACY1 gene was found in the boy's two brothers, who exhibited slightly varied intellectual abilities. Follow-up examinations of the siblings revealed no deterioration in their mental skills. CONCLUSIONS: These results suggest that uneven mental abilities in pediatric patients with various disorders including autism spectrum disorder may be sufficient grounds to warrant metabolic testing for ACY1D. The acylglycines urine excretion could be a promising novel metabolic marker for ACY1D testing.

• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Congenital skeletal abnormalities are a heterogeneous group of diseases most commonly associated with small or disproportionate growth, cranial and facial dysmorphisms, delayed bone maturation, etc. Nonetheless, no detailed genotype-phenotype correlation in patients with specific genetic variants is readily available. Ergo, this study focuses on the analysis of patient phenotypes with candidate variants in genes involved in bone growth as detected by molecular genetic analysis. METHODS: In this study we used molecular genetic methods to analyse the ACAN, COL2A1, FGFR3, IGFALS, IGF1, IGF1R, GHR, NPR2, STAT5B and SHOX genes in 128 Czech children with suspected congenital skeletal abnormalities. Pathogenic variants and variants of unclear clinical significance were identified and we compared their frequency in this study cohort to the European non-Finnish population. Furthermore, a prediction tool was utilised to determine their possible impact on the final protein. All clinical patient data was obtained during pre-test genetic counselling. RESULTS: Pathogenic variants were identified in the FGFR3, GHR, COL2A1 and SHOX genes in a total of six patients. Furthermore, we identified 23 variants with unclear clinical significance and high allelic frequency in this cohort of patients with skeletal abnormalities. Five of them have not yet been reported in the scientific literature. CONCLUSION: Congenital skeletal abnormalities may lead to a number of musculoskeletal, neurological, cardiovascular problems. Knowledge of specific pathogenic variants may help us in therapeutic procedures.

• MeSH
• dítě MeSH
• frekvence genu genetika   MeSH
• genetické asociační studie MeSH
• kostra * metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy růstu * epidemiologie   genetika   metabolismus   MeSH
• protein SHOX genetika   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

The term 'endemic parkinsonism' refers to diseases that manifest with a dominant parkinsonian syndrome, which can be typical or atypical, and are present only in a particular geographically defined location or population. Ten phenotypes of endemic parkinsonism are currently known: three in the Western Pacific region; two in the Asian-Oceanic region; one in the Caribbean islands of Guadeloupe and Martinique; and four in Europe. Some of these disease entities seem to be disappearing over time and therefore are probably triggered by unique environmental factors. By contrast, other types persist because they are exclusively genetically determined. Given the geographical clustering and potential overlap in biological and clinical features of these exceptionally interesting diseases, this Review provides a historical reference text and offers current perspectives on each of the 10 phenotypes of endemic parkinsonism. Knowledge obtained from the study of these disease entities supports the hypothesis that both genetic and environmental factors contribute to the development of neurodegenerative diseases, not only in endemic parkinsonism but also in general. At the same time, this understanding suggests useful directions for further research in this area.

• MeSH
• biologie MeSH
• fenotyp MeSH
• lidé MeSH
• parkinsonské poruchy * epidemiologie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH
• Guadeloupe MeSH

Úvod: Turnerův syndrom (TS) je spojen s řadou jasně definovaných kardiovaskulárních rizik v podobě vrozených srdečních vad a získaných kardiovaskulárních onemocnění. Nejednotné jsou údaje o arytmogenním potenciálu u nositelek TS, především ve výskytu maligních komorových arytmií na podkladě dlouhého intervalu QT. Cílem této práce bylo zhodnocení výskytu abnormalit EKG u pacientek s tímto syndromem. Metodika: Do studie bylo zařazeno 61 dívek a žen s TS, u kterých bylo provedeno kompletní kardiologické vyšetření včetně EKG a holterovské monitorace EKG. Na 12svodovém EKG byla hodnocena délka intervalu PR a QT, při holterovské monitoraci EKG průměrná tepová frekvence (TF) včetně z-score, přítomnost síňové/komorové extrasystolie a jiných arytmií. Interval QT byl korigován dle Bazetta a Hodgese a tyto hodnoty byly porovnány. Analyzována byla závislost parametrů na jednotlivých karyotypech. Výsledky: Medián intervalu PR byl 120 ms (průměr 118,4 ms), krátký interval PR byl identifikován u 13 % (8/61), žádná z pacientek neměla delta vlnu jako obraz preexcitace komor. Absolutní hodnota QT byla v mediánu 340 ms (průměr 336 ms). Interval QTc prodloužený nad 440 ms mělo 5 % (3/61) pacientek při užití korekce dle Bazetta a 3 % (2/61) při korekci dle Hodgese. Hodnota QTc dle Bazetta se významně lišila od QTc dle Hodgese (medián 410 ms, průměr 405 ms vs. medián 390 ms, průměr 390 ms; p < 0,001). Z holterovské monitorace byla TF za 24 hodin v mediánu 92/min (průměr 93,3/min). TF nad +2 z-score se potvrdila u 6,5 % (4/61) případů. U 48 % (29/61) pacientek byla zachycena síňová a u 25 % (15/61) komorová extrasystolie, četnější výskyt byl u monosomie 45,X na rozdíl od ostatních skupin karyotypů. Závažné arytmie nebyly identifikovány. Závěr: EKG změny jsou u nositelek TS srovnatelně četné jako v obecné populaci a jsou klinicky nevýznamné. Riziko maligních arytmií nebylo v této studii prokázáno. Pro hodnocení intervalu QTc u pacientek s TS je pravděpodobně vhodnější metoda dle Hodgese než běžně používaná Bazettova formule.

Introduction: Turner syndrome (TS) is associated with a range of distinct cardiovascular risks such as congenital heart disease and acquired cardiovascular disease. Data on arrhythmogenic potential in TS carriers are inconsistent, especially regarding the occurrence of malignant ventricular arrhythmias due to long QT interval. The aim of this study was to evaluate the prevalence of ECG abnormalities in patients with TS. Methods: 61 girls and women with TS syndrome were included in the study and underwent a cardiac examination including ECG and 24-hour ECG Holter monitoring. The 12-lead ECG was used to assess the length of PR and QT interval, the mean heart rate (HR) including z-score, presence of atrial/ventricular premature beats and other arrhythmias. QT interval was corrected according to Bazett and Hodges formulas, and both values were statistically compared. The relationship of parameters to individual karyotypes was analyzed. Results: Median PR interval was 120 ms (mean 118.4 ms), short PR interval was identified in 13% (8/61), none of the patients had delta wave as a manifestation of ventricular pre-excitation. Median of absolute QT values was 340 ms (mean 336 ms). QTc interval prolonged above 440 ms was observed in 5% (3/61) of patients using Bazett, and 3% (2/61) using Hodges formula. The QTc value according to Bazett significantly differed from the QTc according to Hodges (median 410 ms, mean 405 ms vs. median 390 ms, mean 390 ms; p <0.001). Regarding Holter monitoring, the median 24-hour HR was 92/min (mean 93.3/min). HR above +2 z-score was confirmed in 6.5% (4/61) of cases. Atrial and ventricular premature beats were detected in 48% (29/61) and 25% (15/61) of patients, respectively, with the highest frequency in monosomy 45.X. No clinically relevant arrhythmias were identified. Conclusions: ECG changes in TS individuals are as frequent as in the general population and are clinically insignificant. The increased risk of malignant arrhythmias was not demonstrated in this study. The Hodges formula seems to be more appropriate than the widely used Bazett formula for the evaluation of the QTc interval in TS patients.

• MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
• elektrokardiografie ambulantní metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• srdeční arytmie * etiologie   MeSH
• syndrom dlouhého QT etiologie   etiologie   MeSH
• Turnerův syndrom * genetika   komplikace   patologie   MeSH
• vrozené srdeční vady etiologie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• lékařská genetika MeSH

• Konspekt
• Obecná genetika. Obecná cytogenetika. Evoluce
• Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
• NLK Obory
• genetika, lékařská genetika
• NLK Publikační typ
• učebnice vysokých škol
• kolektivní monografie

Ciele: Analýza prenatálnych vzoriek za obdobie 2015–2020. Porovnanie miery detekcie klinicky relevantných variant cytogenetickou analýzou karyotypu a cytogenomickými metódami MLPA (Multiplex Ligation-Depent Probe Amplification) a mikročipmi (CMA – chromosomal microarray). Súbor a metodika: Analyzovaných bolo 1 029 prenatálnych vzoriek cytogenetickým hodnotením karyotypu (n = 1 029), cytogenomickými metódami MLPA (n = 144) a CMA (n = 111). Všetky nebalansované zmeny boli potvrdené metódou MLPA alebo CMA. Výsledky: Z analyzovaného súboru plodov, po odčítaní aneuploidií – 107 (10,40 %, n = 1 029), bolo analýzou karyotypu zachytených 22 štruktúrnych aberácií (2,39 %, n = 922) – deväť nebalansovaných zmien (0,98 %), 10 balansovaných zmien (1,08 %), jeden prípad nejasnej mozaiky (0,09 %), jeden prípad prítomnosti marker chromozómu (0,09 %) a jeden prípad diskordancie pohlavia (0,09 %). U 255 vzoriek s fyziologickým karyotypom indikovaných k cytogenomickému vyšetreniu bolo zachytených celkom osem (7,21 %, n = 111) patologických variant metódou CMA. Metódou MLPA bolo z týchto ôsmich patogénnych variant zachytených päť (3,47 %, n = 144). Celkový záchyt patogénnych variant metódami MLPA a CMA vrátane konfirmačných vyšetrení patologického karyotypu je 14 (5,14 %) a 17 (6,25 %) (n = 272). Záchyt patologických variant v skupine s izolovanými poruchami bol nižší než v skupine s mnohopočetnými poruchami (5,08 vs. 21,42 %). Záver: Potvrdila sa vyššia úspešnosť záchytu patologických variant so zmenou v počte kópií, metódou CMA než MLPA.

Objective: Analysis of prenatal samples from 2015 to 2020. Comparison detection rates of clinically relevant variants by cytogenetic karyotype analysis and cytogenomic MLPA (Multiplex Ligation-Depent Probe Amplification) and microarray methods (CMA – chromosomal microarray). Material and method: 1,029 prenatal samples were analyzed by cytogenetic karyotyping (N = 1,029), cytogenomic methods – MLPA (N = 144) and CMA (N = 111). All unbalanced changes were confirmed by MLPA or CMA. Results: From the analyzed set of fetuses, after subtraction of aneuploidies – 107 (10.40%, N = 1,029), 22 structural aberrations (2.39%, N = 922) – nine unbalanced changes (0.98%), 10 balanced changes (1.08%), one case of unclear mosaicism (0.09%), one case of presence of a marker chromosome (0.09%) and one case of sex discordance (0.09%) – were detected by karyotype analysis. A total of eight (7.21%, N = 111) pathological variants were detected by CMA in 255 samples with physiological karyotype indicated for cytogenomic examination. Five (3.47%, N = 144) of eight pathogenic variants were detected by MLPA method. The total capture of pathogenic variants by MLPA and CMA methods was 14 (5.14%) and 17 (6.25%) (N = 272), including confirmatory pathological karyotype testing. Detection of pathological variants in the isolated disorders group was lower than in the multiple disorders group (5.08 vs. 21.42%). Conclusion: A higher success rate for the detection of pathological copy number variation variants by the microarray method than by the MLPA method was confirmed.

• MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mikročipová analýza metody   MeSH
• mozaicismus MeSH
• multiplexová polymerázová řetězová reakce metody   MeSH
• plod MeSH
• prenatální diagnóza * MeSH
• těhotenství MeSH
• variabilita počtu kopií segmentů DNA MeSH
• vrozené vady * diagnóza   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Stanovisko podporují tyto odborné společnosti ČLS JEP Česká gastroenterologická společnost (ČGS) Společnost pro gastrointestinální onkologii (SGO) Česká chirurgická společnost (ČCHS) Česká onkologická společnost (ČOS) Český pankreatologický klub (ČPK). Terminologická poznámka Pojem surveillance (dohled) je v textu použit podle terminologického standardu používaného v České republice. V tomto smyslu nahrazuje termín screening (osob ve vysokém riziku), který se vyskytuje v některých anglických textech. Preambule Karcinom pankreatu (PC – pancreatic cancer) je závažné onemocnění s narůstající incidencí a vysokou letalitou. V posledních letech byly definovány skupiny osob se zvýšeným rizikem onemocnění a dále byly publikovány výsledky studií z expertních center, ukazující prodloužené dožití nemocných, u nichž byl PC diagnostikován v asymptomatickém stadiu. S vědomím rychlého vývoje znalostí v této oblasti si autoři textu kladou za cíl shrnout současnou úroveň poznání, definovat principy surveillance PC a přispět ke zvýšení úrovně péče o ohrožené osoby v České republice. Souhrn výstupů V rámci surveillance PC doporučujeme: 1. Neprovádět screening u osob s průměrným rizikem. 2. Dispenzarizovat osoby s vysokým rizikem. 3. Zařazovat pouze osoby poučené o výhodách a limitech surveillance, které jsou současně potenciálními kandidáty chirurgické léčby. 4. Používat metody EUS a MR/MRCP v jednoročních intervalech. 5. Za klinické cíle považovat prekancerózní léze, resekabilní a hraničně resekabilní PC (T1–3 a/nebo N0–2). 6. Vést registr zařazených osob.

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• plošný screening MeSH
• rizikové faktory MeSH
• surveillance populace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH