Súbor pozostáva z 36 pacientov, u ktorých bol pomocou výpočetnej tomografie (CT) a/alebo pomocou magnetickej rezonancie (MR) diagnostikovaný vnútrolebečný meningióm. U vsetkých paciemov bola vykonaná diagnostická angiografía ako aj embolizácia pomocou tekutých embolizačných látok tých embolizačných látok v preoperatívnej embolizácii meningiómov. Podarilo sa ukázať, že tieto látky sú na preoperatívnu embolizáciu vhodné, že pri nich nedochádza k intra- alebo peritumorálnemu krvácaniu, ani k závažným komplikáciám. U jedného inoperabilného pacienta bolo možné použiť embolizáciu ako paliatívnu liečebnú metódu.
In 36 patients the diagnosis of intracranial meningioma was established by computed tomography (CT) and/or magnetic resonance (MRI). All patients underwent diagnostic angiography and embolization with fluid embolic agents: a solution of Histoacryl or Ethiblock with Lipiodol. The aim of this work was to study the efficacy of fluid embolic agents for preoperative devascularization. These agents proved adequate for preoperative embolization, without intra- or peritumoral bleeding and without serious adverse events. In one inoperable patient embolization was done as a palliative procedure.
- MeSH
- Angiography MeSH
- Meningioma diagnosis etiology therapy MeSH
- Embolization, Therapeutic methods MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- MeSH
- Angiography diagnostic use therapeutic use MeSH
- Arteriovenous Malformations therapy MeSH
- Child MeSH
- Adult MeSH
- Hemostatic Techniques methods utilization MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Lung abnormalities MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
Účel: Retrospektivní zhodnocení výsledků katetrizační terapie postbioptických komplikací u ledvin. Materiál a metodika: Za posledních třináct let autoři provedli terapeutickou embolizaci u celkem 15 pacientů s krvácením či AV zkratem po biopsií ledviny. Soubor se skládal z 8 žen a 7 mužů, průměrný věk 37,5 (9-74) let, sil vlastními a 4 transplantovanými ledvinami. U 13 pacientů bylo hlavním příznakem krvácení (perzistující hematurie, perirenální hematom), u jednoho pacienta se vyvinula AV pištěl působící zhoršení funkce transplantované ledviny a u jedné pacientky se za léta po biopsií vyvinul v nativní ledvině hemodynamicky významný zkrat s následným levostranným selháním. Všichni pacienti byli léčeni (super) selektivní embolizaci, ve 14 případech autoři použili k embolizaci kovové spirály, v jednom případě odpoutatelný balónek. Výsledky: Všech 15 výkonů bylo technicky úspěšných (dvakrát autoři embolizaci opakovali pro nekompletní uzávěr/rekanalizaci po první embolizaci). Nezaznamenali žádnou závažnější komplikaci. Závěr: Selektivní embolizace je bezpečnou a účinnou metodou v terapii postbioptických komplikací u ledvin.
Purpose: Retrospective review of the results of catheter therapy of kidney postbiopsy complications. Material and methods: Within the last 15 years fifteen patients with complications connected to kidney biopsy were treated in our department. The group consisted of 8 females, 7 males (11 native kidneys, 4 transplanted kidneys). The average age was 37.5 (9-74) years. Thirteen patients were referred for bleeding (persisting hematuria, perirenal hematoma); one patient developed an AV shunt in transplanted kidney causing its function impairment due to steal phenomena and in one patient hemodynamically significant shunt developed in the native kidney years after biopsy resulting in LV overload. All patients were treated by (super)-selective embolization, 14 of them performed by metal coils one of them using detachable balloon. Results: All 15 procedures were technically successful (two of them had to be repeated due to incomplete occlusion from first embolization), and authors were able to eliminate the source of bleeding in all 13 cases and to occlude hemodynamically significant shunt in the two remaining cases. No major complication occurred. Conclusion: Selective embolization proved to be safe and efficient method in kidney postbiopsy complications treatment.
První část článku uvádí charakteristiku intrakraniálních arteriovenózních malformací (AVM), současné možnosti léčby a specifické požadavky kladené na vedení anestezie a analgosedace při léčbě endovaskulárních embolizací. Požadavkem na analgosedaci je rychle se měnící hloubka sedace z důvodu nutnosti navázat kontakt a kooperaci s nemocným v určitých fázích výkonu, s cílem provést funkční testy před podáním embolizační látky a vyřazením AVM z cirkulace. Druhá část článku uvádí vlastní zkušenosti s různými způsoby vedení analgosedace u 75 případů endovaskulárních embolizací. Preferováno je vedení analgosedace kombinací fentanylu s midazolamem a bolusovým podáním propofolu, což zajišťuje dostatečnou analgezii, rychle se měnící hloubku sedace při zachování kardiovaskulární stability a dostatečné spontánní ventilace.
The introductory part of the paper reviews the characteristics of intracranial arteriovenous malformations (AVM), current treatment options and specific features of anesthesia and analgosedation for their treatment with endovascular embolization The sedation must be very flexible, since its depth has to be changed rapidly to allow for contact and cooperation with a patient to perform function tests before embolization procedure is accomplished, discarding AVM from circulation. The other part of the paper reviews the authors’ own experience with analgosedation in 75 cases of endovascular embolization. Analgosedation is preferentially achieved by combination of fentanyl and midazolam, with bolus doses of propofol. This strategy allows for adequate analgesia, rapidly changing depth of sedation while maintaining cardiovascular stability and adequate spontaneous ventilation.
Cíl: Zhodnocení vlivu provedených embolizací nádorů kostí na průběh další léčby a prognózu nemocného. Sledování komplikací výkonů. Materiál a metodika: U 32 pacientů byla v 57 výkonech provedena embolizace kostního nádoru, z nich 34 bylo předoperačním a 23 paliativním zákrokem. U tří nemocných se jednalo o postižení hypervaskularizovanou benigní lézí (hemangiomy), u zbývajících 29 případů bylo postižení maligního charakteru nejčastěji pak (75 % všech pacientu) šlo o metastázy Grawitzova nádoru. Výsledky: Jako úspěšnou jsme hodnotili embolizaci, kdy byla postembolizačně patrná redukce vaskularizace ložiska minimálně o 75 %, čehož bylo dosaženo u 91 % předoperačních a u 62 % paliativních výkonů. Komplikace jsme zaznamenali u 5,3 % intervencí. I přes provedenou embolizaci byla krevní ztráta vyžadující podání krevních derivátů během operace u 8 pacientů (35 %), čtyřikrát se jednalo o postižení páteře. Závěr: Úspěšná predoperační embolizace je efektivní metodou snížení krevních ztrát během chirurgického výkonu. Paliativní výkon pak zvyšuje kvalitu života pacientů především snížením jinak obtížně tišiteíných bolestí. Nebyl shledán statisticky významný rozdíl přežití u nemocných operovaných a léčených pouze paliativní embolizací.
Objective: The purpose of this study was to correlate the embolization effectiveness of bone lesions with the patient's prognosis and with the blood loss during surgery. Materials and methods: Arterial embolization was performed in 32 patients (57 interventions) with bone tumors. Thirty-four procedures were preoperative and twentythree were palliative. Three patients had benign lesions (hemangioma), twenty-nine had malignant lesions. The most common lesions were renal cell carcinoma metastases - 75 % of all patients. Results: Obliteration of more than 75 % of tumor mass was assessed as successful. The embolization was successful in 91 % of preoperative cases and in 62 % cases with palliative interventions. Complications were seen in 5,3 % with this therapeutic approach. Eight patients (35 %) required the blood transfusion during surgery. Conclusion: Successful preoperative embolization of bone tumors have reduced intraoperative blood loss. Palliative embolization may improve the quality of life, mainly due to pain release. Survival of embolized and surgically treated patients was not statistically different in comparison to palliatively embolized patients.
- MeSH
- Adult MeSH
- Radiology, Interventional methods MeSH
- Carcinoma, Renal Cell diagnosis therapy MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Bone Neoplasms diagnosis secondary therapy MeSH
- Palliative Care methods MeSH
- Preoperative Care methods MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Aged MeSH
- Embolization, Therapeutic methods MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- Comparative Study MeSH
Cíl sdělení: Podat systematický komentář k léčbě myomů embolizací děložních tepen. Typ sdělení: Odborný komentář. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze. Metodika: Analýza výsledků souboru pacientek, které na našem pracovišti podstoupily embolizaci myomů v letech 2001-2005. Výsledky: Shrnuli jsme názory mezioborové pracovní skupiny, zabývající se komplexní terapií děložních myomů. Na základě zkušeností se souborem více než 110 žen s děložními myomy, které byly léčeny embolizací děložních tepen, jsme vypracovali praktické připomínky k indikacím, zajištění a provedení výkonu a doporučeným vyšetřením před embolizací a po embolizaci s ohledem na očekávaný efekt a možné komplikace. Závěr: Embolizace děložních tepen je minimálně invazivní výkon s velkým symptomatickým potenciálem pro léčbu děložních myomů u žen v post-fertilním období. Její indikace u žen plánujících graviditu je sporná a vyžaduje důkladnou individuální rozvahu nad přínosem a riziky výkonu a nad srovnáním s léčbou dosud standardní (myomektomie). Vlastní zajištění výkonu (soubor vyšetření, vybavení a zkušenosti intervenčního radiologa, analgezie, řešení komplikací) je náročné a patří do rukou specializovaných týmů a center.
Objective: To give a systematic comment on uterine artery embolization for the treatment of uterine fibroids. Design: Expert comment. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, 1st Faculty of Medicine and General Faculty Hospital, Charles University, Prague. Methods: The analysis of results of the group of patients treated with uterine fibroid embolization in our facility in the years 2001-2005. Results: Opinions of the multidisciplinary team, specialized in complex therapy of uterine fibroids were summarized. On the base of experience with more than 110 patients treated with uterine fibroid embolization we worked up practical comments on indications, cover and implementation of the procedure, and on suggested studies pre and post-procedurally with regard to expected effect and possible complications. Conclusion: Uterine artery embolization is a minimally invasive procedure with large symptomatic potential in therapy of post-fertile females with leiomyomas. The indication of such therapy for pregnancy planning women is controversial and needs thorough individual consideration about benefits and risks of embolization and its comparison with standard therapy (myomectomy). Organizing of the whole procedure (preoperative studies, equipment and experience of interventional radiologist, pain management, handling with complications) is challenging and should be performed by specialized teams and centers.
- MeSH
- Analgesia methods MeSH
- Arteries surgery MeSH
- Diagnostic Techniques, Obstetrical and Gynecological MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Gynecologic Surgical Procedures methods utilization MeSH
- Humans MeSH
- Minimally Invasive Surgical Procedures methods utilization MeSH
- Myometrium surgery MeSH
- Postoperative Complications classification therapy MeSH
- Preoperative Care methods MeSH
- Embolization, Therapeutic methods adverse effects utilization MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Female MeSH
- MeSH
- Dihydroxyphenylalanine MeSH
- Rats MeSH
- Pulmonary Embolism MeSH
- Hypertension, Pulmonary MeSH
- Check Tag
- Rats MeSH
