• MeSH
• dítě MeSH
• echokardiografie MeSH
• koarktace aorty diagnóza   MeSH
• srdce - funkce komor MeSH
• srdeční komory patologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurochirurgie

• MeSH
• kontrakce myokardu MeSH
• techniky in vitro MeSH

• MeSH
• cystická fibróza komplikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• nemoci jater MeSH
• nemoci žlučníku MeSH
• portální hypertenze MeSH
• ultrazvuk diagnostické užití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• fagocyty fyziologie   metabolismus   MeSH
• leukocyty fyziologie   metabolismus   MeSH
• neutrofily fyziologie   metabolismus   MeSH
• techniky in vitro MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• epitel sekrece   ultrastruktura   MeSH
• hadi MeSH
• larynx MeSH
• obojživelníci MeSH
• trachea MeSH

Literatúra uvádza, že prevalencia funkčnej dyspepsie u bežnej populácie je 11-29,2 %. Prvým cieľom tejto práce bolo prezentovať narrative review súčasných vedomostí o problematike funkčných porúch. Druhým cieľom bolo zistiť prevalenciu funkčnej dyspepsie na II. internej klinike gastroenterologickej a geriatrickej LF UP a FN Olomouc (Česká republika). Klinická skúsenosť nám totiž neukazuje takú vysokú prevalenciu tohto ochorenia, ako uvádza literatúra. Kľúčovou podmienkou pre diagnózu funkčnej dyspepsie je normálny gastroskopický nález. Preto sme vyšetrili 302 pacientov, u ktorých bola indikovaná gastroskopia. Len u 10 z nich (3,31 %) bola na základe kritérií Rome IV a normálneho endoskopického nálezu stanovená diagnóza funkčnej dyspepsie. 108 pacientov sa v priebehu 4-6 mesiacov dostavilo ku kontrolnej gastroskopii, z pacientov s funkčnou dyspepsiou však neprišiel žiadny. Naše výsledky naznačujú, že pri dôslednom gastroskopickom vyšetrení je prevalencia funkčnej dyspepsie nižšia, ako je doteraz uvádzané v odbornej literatúre. Tento poznatok by mohol viesť k zmene pohľadu na funkčnú dyspepsiu a jej diagnostiku.

The literature shows, that the prevalence of functional dyspepsia is between 11 and 29.2 % in general population. The first goal of this study was to present a narrative review of the current findings of functional dyspepsia. The second goal was to find out the prevalence of functional dyspepsia in the II. Internal Clinic of Gastroenterology and Geriatry in Teaching Hospital of Olomouc (Czech Republic). According to the clinical experience, the prevalence of patients with functional dyspepsia seems to be not as high as literature shows. Normal gastroscopy findings are mandatory for the diagnosis of functional dyspepsia. That is why we examined 302 patients with indications for gastroscopy. According to the Rome IV criteria and normal gastroscopy findings, the diagnosis of functional dyspepsia was made only in 10 (3.31 %) patients. 108 patients have received repeated gastroscopy after 4 to 6 months period. But, none of them came with the diagnosis functional dyspepsia. Our results suggest, that the prevalence of functional dyspepsia after careful gastroscopic examination is lower than in the previous literature. This observation could change our view of functional dyspepsia and its diagnostics.

• Klíčová slova
• funkční dyspepsie,
• MeSH
• dyspepsie * diagnóza   klasifikace   MeSH
• gastrointestinální nemoci MeSH
• gastroskopie MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• prevalence MeSH
• psychosomatické poruchy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• mozek MeSH
• neurologie MeSH
• psychologie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Nerovnost nosní přepážky se objevuje u 80 % populace, přičemž ne všechny deviace jsou funkčně významné. Práce představuje výsledky prospektivní studie, cílem které bylo zhodnotit správnost indikace k septoplastice; rozlišit, zda je nosní neprůchodnost způsobena nerovnou nosní přepážkou nebo slizničními změnami v nosní dutině, určit významnost jednotlivých typů deformit septa na nosní průchodnost, zhodnotit objektivní parametry nosní průchodnosti s využitím rinomanometrie ve srovnání se subjektivním hodnocením a změřit funkční efekt septoplastiky. V souboru bylo vyšetřených 63 pacientů (48 mužů a 15 žen s věkovým průměrem 32 let), kteří již byli indikováni k septoplastice běžnými vyšetřovacími metodami (přední rinoskopie, anamnéza). K měření po operaci se dostavilo 40 z nich. K objektivnímu měření nosní průchodnosti jsme využili rinomanometrický přístroj ATHMOS 300. Ve vyšetřeném souboru pacientů byla před operací průměrná hodnota nosního odporu R před anemizací 0,7 a po anemizaci 0,4. Ve srovnání s normálními hodnotami je tato hodnota téměř trojnásobně vyšší. Zaznamenali jsme však i normální hodnotu nosního odporu R do 0,25 u 12 pacientů (20 %). Subjektivní zlepšení nosní průchodnosti po operaci udalo 36 operovaných (90 %), u zbylých čtyř pacientů zůstala nosní průchodnost nezměněna.Výsledná hodnota nosní rezistence celého souboru po operaci byla 0,33 před anemizací a 0,28 po anemizaci. Nedosáhla normálních hodnot, velmi se k nim však přiblížila. Průměrná hodnota nosního odporu celého souboru se zlepšila o 55 %. Ze skupiny pooperačně měřených 40 pacientů jsme normální hodnoty R < 0,25 naměřili pouze u 21 vyšetřených (52 %), všichni byli s efektem operace spokojení. Z ostatních 19 (48 %) měřených se stále vysokým R bylo s efektem operace spokojených 15 pacientů. Objektivně tak bylo zlepšených pouze 52 % vyšetřených, na rozdíl od subjektivního zlepšení 90 % vyšetřených. Skupina, která by hodnotila efekt operace za nedostatečný při objektivním zlepšení R, se v souboru nevyskytla. Největší podíl na této diskrepanci mají pacienti s alergickou rýmou, u kterých se po operaci subjektivně zlepšila nosní průchodnost i při přetrvávající rýmě, objektivně se však hodnoty nosního odporu zásadně nezměnily. Tato skupina s alergickou rýmou a malou septální deformitou je v indikaci k septoplastice nejspornější. Největší přínos operace se prokázal u pacientů s posttraumatickou deformitou septa, kterých bylo také v souboru nejvíce. Rinomanometrické vyšetření je přínosné ve správném výběru pacientů k operaci, a to hlavně ve sporných případech, kdy klinické vyšetření nekoreluje se subjektivními obtížemi pacienta.

Irregularity of nasal septum occurs in 80% of population, but not all of them re of functional significance. The paper presents the results of a prospective study aimed at evaluation of correct indication for septoplasty,which should differentiate,whether nasal obstruction is caused by is caused by irregular nasal septum or mucosal changes in nasal cavity, to determine significance of individual types of septum deformities in nasal obstruction with the use of rhinomanometry compared with subjective evaluation and to measure functional effect of seroplasty. The group included 63 examined patients (48men, 15women at the average age of 32 years),whowere indicated for septoplasty by common methods of examination (anterior rhinoscopy, case history). Forty patients showed up for the measurement after the surgery. The objective examination of nasal patency was tested by the rhinomanometric device ATHMOS 300. The mean value of nasal resistance (R) before the operation on the examined patients was 0.7 before the anamization and 0.4 after the anemization. This value is almost three-fold higher than normal values.However, normal values of nasal resistance R up to 0.25 were observed in 12 patients (20%). A subjective improvement of nasal patency after the operation was reported by 36 patients (90%), remaining unchanged in the remaining four subjects. The resulting value of nasal resistance of the whole group after the operation was 0.33 before anemization and 0.28 afterwards. It did not reach physiological values, but came close to them. The mean values of nasal resistance of the whole group improved by 55%. In the 40 surgically treated patients, normal values of R < 0.25 were established in 21 (52 %) only, all of them being satisfied with the outcome. In the other 19 (48%) patients, 15 subjected were satisfied with the results. However, objective improvement was reached in 52% of examined subjects only in contrast to 90% of patients being satisfied from subjective point of view. In the group of patients where objective improvement of R was established, there were no subjects considering the effect as insufficient. This discrepancy was mostly due to patients with allergic rhinitis who experienced subjective improvement of nasal patency in spite of lasting rhinitis, although the objective values of nasal resistance did not changed significantly. The group with allergic rhinitis and a small septum deformity represents a most controversial indication for septoplasty. The best improvement after the operation became obvious in patients with posttraumatic septum deformity who represented most of the group. Rhinomanometric examination contributed to correct selection of patients for the operation especially in controversial cases, when clinical examination did not correlate with subjective complaints of the patient.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nosní obstrukce patologie   terapie   MeSH
• nosní přepážka chirurgie   patologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rinomanometrie metody   MeSH
• rinoplastika metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

OBJECTIVE: Pathophysiology explanations for functional movement disorders often assume a role for emotional hyperarousal. Pupillometry is a validated method for evaluation of emotional arousal by detecting changes in pupil size in response to emotional stimuli. In a case-control study design, we aimed to study objective and subjective emotional arousal using pupillometry and affective ratings. To assess attentional engagement by affective stimuli, we used videooculographic tracking of eye movement patterns (scanpath). METHODS: Twenty-five female patients with functional movement disorders (mean age: 40.9 [SD 12.7] years) and 23 age matched healthy female controls participated in the study. Using infrared high-resolution eye-tracker, both pupil size and eye movement pattern in response to emotionally charged erotic, adventure, threat, victim, and neutral pictures were recorded along with subjective ratings of emotional valence and arousal of the presented pictures. RESULTS: A between-group comparison showed significantly smaller pupil dilation to adventure stimuli compared to neutral stimuli in patients compared to controls (P < 0.004, bootstrap, uncorr., adj. η2 = 0.00). No significant difference in pupillary response to other stimuli and scanpath parameters was found between the groups. Patients rated significantly lower emotional arousal to erotic pictures than controls (P < 0.001, bootstrap, uncorr., adj. η2 = 0.09). CONCLUSION: This study did not find evidence of autonomous or subjective emotional hyperarousal. The mismatch between objective autonomic measures and subjective arousal ratings in patients is of pathophysiological interest and in line with recent findings of impaired interoception in functional movement disorders.

• MeSH
• arousal * fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• emoce fyziologie   MeSH
• konverzní poruchy * MeSH
• lidé MeSH
• pozornost MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH