Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné a potenciálně fatální onemocnění malých plicních cév, jejichž vazokonstrikce a remodelace vede k nárůstu plicní cévní rezistence a k tlakovému zatížení pravé komory srdeční. I přes významný pokrok ve specifické léčbě PAH, která má přede- vším vazodilatační a částečně antiremodelační potenciál, zůstává mortalita PAH relativně vysoká. Sotatercept je rekombinantní fúzní protein, který ovlivněním signální cesty aktivinu rebalancuje proproliferativní působení této signální cesty a antiproliferativní působení signální cesty kostního morfogenetického proteinu. V rozsáhlém klinickém programu se sotaterceptem u nemocných s PAH, kteří již byli léčeni specifickou léčbou, vedlo podání přípravku formou podkožní injekce v intervalu 3 týdny k významnému zlepšení hemodynamiky, zátěžové kapacity, funkce pravé komory srdeční, kvality života a k oddálení doby do klinického zhoršení. Ke klinicky významným nežádoucím účinkům patří vzestup koncentrace hemoglobinu se zvýšením rizika tromboembolických komplikací, pokles počtu trombocytů, rozvoj teleangiektazií a riziko krvácení. Na základě rozsáhlé evidence o významné účinnosti a dobré bezpečnosti sotaterceptu se tento lék stává součástí kombinačních terapeutických schémat u PAH. Součástí léčby musí být pečlivá monitorace možných nežádoucích účinků, především pravidelné sledování koncentrace hemoglobinu a počtu trombocytů

Pulmonary arterial hypertension (PAH) is a rare and potentially fatal disease of the small pulmonary vessels, whose vasoconstriction and remodeling leads to an increase in pulmonary vascular resistance and pressure load on the right ventricle. Despite significant advances in specific treatments for PAH, which have primarily vasodilatory and partially antiremodeling potential, mortality in PAH remains relatively high. Sotatercept is a recombinant fusion protein that, by affecting the activin signaling pathway, rebalances the proproliferative action of this signaling pathway and the antiproliferative action of the bone morphogenetic protein signaling pathway. In a large clinical program with sotatercept in patients with PAH who were already treated with specific therapy, administration of the drug by subcutaneous injection at 3-week intervals resulted in significant improvements in hemodynamics, exercise capacity, right ventricular function, quality of life, and delayed time to clinical deterioration. Clinically significant adverse effects include a rise in haemoglobin concentration with an increased risk of thromboembolic complications, a decrease in platelet count, the development of telangiectasia and the risk of bleeding. On the basis of the extensive evidence of significant efficacy and good safety of sotatercept, it is becoming part of combination therapy regimens for PAH. Careful monitoring of possible adverse effects, especially regular monitoring of haemoglobin concentration and platelet count, must be part of the treatment.

Autoři jsou uváděni v abecedním pořadí, podíl jednotlivých autorů je uveden na konci práce. Souhrn doporučení Preventivní opatření a postupy Doporučujeme, aby v průběhu porodu u žen s rizikovými faktory pro PPH byla sledována krevní ztráta s využitím kalibrovaných kolektorů krve nebo jejich ekvivalentů. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme, aby ženy se závažnými rizikovými faktory pro PŽOK (např. placenta acrreta spectrum nebo hematologické poruchy vyžadující konziliární hematologickou péči) rodily v perinatologickém centru intenzivní péče nebo v perinatologickém centru intermediární péče. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme u pacientek s vysokým rizikem PŽOK v přiměřeném časovém předstihu před porodem formulování plánu péče za účasti multidisciplinárního týmu. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme léčbu anemie antepartálně. Těhotným ženám by měly být podávány preparáty železa, pokud hladina hemoglobinu klesne v I. trimestru < 110 g/l nebo < 105 g/l ve 28. týdnu těhotenství. (Dobrá klinická praxe) Navrhujeme zvážit parenterální podání železa u žen se sideropenickou anemií, nereagující na suplementaci železa perorální cestou. Příčina anemie by měla být zjištěna co nejdříve po ukončení těhotenství. (Slabé doporučení) Pokud se dítě dobře adaptuje, nedoporučujeme dřívější podvaz pupečníku než za 1 min. (Silné doporučení) Doporučujeme pro snížení rizika rozvoje PPH a PŽOK u všech vaginálních porodů profylaktické podání uterotonik ve III. době porodní po porodu dítěte a po podvazu pupečníku. Lékem první volby je oxytocin. (Silné doporučení) Pokud nebyla aktivně vedena III. doba porodní, navrhujeme pro zkrácení trvání III. doby porodní a pro snížení krevní ztráty u vaginálního porodu zvážit provedení masáže dělohy a řízenou trakci za pupečník, provádí-li ji kvalifikovaná osoba. (Slabé doporučení) Doporučujeme podání uterotonik k prevenci rozvoje PPH u žen po vybavení dítěte císařským řezem a po podvazu pupečníku. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit u žen se zvýšeným rizikem PŽOK podání carbetocinu. (Slabé doporučení) Doporučujeme u žen se zvýšeným rizikem PŽOK podstupujících císařský řez jednorázové podání kyseliny tranexamové (TXA). Klinická poznámka: Použití TXA před provedením císařského řezu není explicitně uvedeno v SPC přípravku. Recentní metaanalýza uvádí nejčastější dávkování 1 g i.v. (Silné doporučení) Organizace poskytování péče Doporučujeme, aby každé zdravotnické zařízení, kde je gynekologicko-porodnické pracoviště, mělo pro situace PŽOK vypracováno řízený dokument definující organizační a odborný postup. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme, aby řízený dokument (tj. krizový plán) jednoznačně vymezoval organizační a odborné role jednotlivých členů krizového týmu při vzniku PŽOK (nelékařský personál, porodník, anesteziolog, hematolog apod.) a definoval minimální rozsah vybavení pracoviště pro zajištění péče o pacientky s PŽOK. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme pravidelný simulační trénink krizové situace PŽOK celým krizovým týmem s následným debrífinkem nebo jeho formalizovaným ekvivalentem. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme na každém pracovišti definování indikátorů kvality diagnostiky a léčby PŽOK a jejich formalizované vyhodnocování v pravidelných intervalech, nejméně jednou ročně. (Dobrá klinická praxe) Diagnostický a léčebný postup při PŽOK Při nálezu hypotonie nebo atonie dělohy doporučujeme používat strukturovaný stupňovitý postup. (Dobrá klinická praxe) Na pracovištích s dostupností endovaskulárních intervencí navrhujeme u stavů PŽOK z důvodu hypotonie nebo atonie dělohy zvážit preferenční využití radiologických intervenčních metod (selektivní embolizace pánevních tepen), pokud to aktuální klinický kontext umožňuje. (Slabé doporučení) U všech stavů rozvoje PPH doporučujeme provedení tzv. předtransfuzního vyšetření. Pro posouzení aktuálního stavu koagulace jsou (kromě standardních laboratorních vyšetření) preferovány metody tzv. point-of-care-testing, zejména viskoelastické metody. (Dobrá klinická praxe) Každé porodnické pracoviště by mělo mít ve spolupráci s transfuzním oddělením a ústavní lékárnou trvale dostatečnou zásobu transfuzních přípravků a krevních derivátů pro jejich bezprostřední dostupnost v režimu 24/7. Doporučujeme u stavů rozvoje PŽOK zajistit iniciálně dostupnost čtyř transfuzních jednotek plazmy (preferována je tzv. solvent/detergent ošetřená plazma), čtyř transfuzních jednotek erytrocytů a 6 g fibrinogenu. Za minimální zásobu fibrinogenu považujeme 8 g fibrinogenu a dostupnost dalších 8 g do 1 hod. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme u všech pacientek s PPH zahájit okamžitou tekutinovou resuscitaci. Pro zahájení tekutinové resuscitace doporučujeme použití balancovaných roztoků krystaloidů. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit použití syntetických koloidních roztoků s obsahem želatiny při nedosažení nebo nedosahování hemodynamických cílů tekutinové resuscitace použitím krystaloidních roztoků a při trvající potřebě tekutin. (Slabé doporučení) Do doby dosažení kontroly zdroje krvácení doporučujeme u pacientek s PŽOK usilovat o dosažení hodnoty systolického krevního tlaku v pásmu 80–90 mmHg. (Silné doporučení) Doporučujeme u PŽOK použít vazopresory co nejdříve při nemožnosti dosažení cílových hodnot arteriálního krevního tlaku probíhající tekutinovou resuscitací. (Silné doporučení) V diagnostice a léčbě koagulopatie u PŽOK nereagujícího na standardní léčebné postupy doporučujeme spolupráci s hematologem. (Dobrá klinická praxe) K identifikaci typu koagulační poruchy u PŽOK, k její monitoraci a pro cílenou léčbu poruchy hemostázy doporučujeme kromě výše uvedených skupinových laboratorních vyšetření (minimálně KO, aPTT, fibrinogen) používat i viskoelastické metody (ROTEM, TEG). (Silné doporučení) K dosažení/obnovení účinnosti endogenních hemostatických mechanismů a léčebných postupů podpory koagulace doporučujeme maximální možnou korekci hypotermie, acidózy a hladiny ionizovaného kalcia. (Silné doporučení) Doporučujeme časné zahájení všech dostupných postupů k prevenci hypotermie a udržení nebo dosažení normotermie. (Silné doporučení) Doporučujeme monitorovat a udržovat hladinu ionizovaného kalcia v normálním referenčním rozmezí při podávání transfuzních přípravků. Ke korekci byl měl být přednostně podáván chlorid vápenatý. (Silné doporučení) Substituci fibrinogenu doporučujeme u pacientek s PPH při poklesu jeho hladiny < 2 g/l a/nebo při nálezu jeho funkčního deficitu zjištěném viskoelastickými metodami a/nebo při odůvodněném klinickém předpokladu deficitu fibrinogenu i bez znalosti jeho hladin. Jako úvodní dávku u PŽOK doporučujeme podání minimálně 4 g fibrinogenu. (Silné doporučení) Doporučujeme podat kyselinu tranexamovou (TXA) v úvodní dávce 1 g i.v. co nejdříve po vzniku PŽOK. Identická dávka může být opakována (nejdříve po 30 min), pokud krvácení pokračuje a je-li současně prokázána hyperfibrinolýza a/nebo je-li v aktuálním klinickém kontextu hyperfibrinolýza vysoce pravděpodobná. (Silné doporučení) Po dosažení kontroly krvácení další podání TXA u pacientek s PŽOK nedoporučujeme. (Silné doporučení) Doporučujeme podání plazmy v dávce 15–20 ml/kg u stavů PPH, kde je předpoklad koagulopatie jiné etiologie, než je nedostatek fibrinogenu a/nebo jsou přítomny abnormální výsledky koagulačních vyšetření, a kdy jejich výsledky neumožní identifikovat spolehlivě převažující mechanizmus koagulační poruchy a její cílenou korekci. (Silné doporučení) Doporučujeme podání faktorů protrombinového komplexu (PCC) u pacientek s PŽOK, kde je laboratorně prokázán deficit faktorů v PCC obsažených. Rutinní podávání PCC u pacientek s PŽOK nedoporučujeme. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit podání rFVIIa v době před rozhodnutím o endovaskulární nebo chirurgické intervenci. (Slabé doporučení) Doporučujeme u pacientek s PŽOK podávání erytrocytárních transfuzních přípravků k dosažení cílové hodnoty hemoglobinu v pásmu 70–80 g/l. (Silné doporučení) Doporučujeme u pacientek s PŽOK podávání trombocytů k dosažení cílové hodnoty minimálně 50 × 109/l a/nebo při předpokladu či průkazu poruchy jejich funkce. (Silné doporučení) Nedoporučujeme rutinní měření hladin antitrombinu III u pacientek s PŽOK. (Silné doporučení) Nedoporučujeme rutinní substituci antitrombinu III u pacientek s PŽOK. (Silné doporučení) Doporučujeme zahájit farmakologickou profylaxi trombembolické nemoci co nejdříve po dosažení kontroly zdroje PPH. Mechanickou tromboprofylaxi (intermitentní pneumatická komprese anebo elastické punčochy) doporučujeme zahájit neprodleně, jakmile to klinický stav dovolí. (Silné doporučení)

Summary of recommendations Preventive measures and procedures We recommend monitoring of blood loss in women with risk factors for PPH during labor using calibrated blood collectors or their equivalents. (Good Clinical Practice) We recommend that women with significant risk factors for PPH (e.g., placenta acrreta spectrum or hematologic disorders requiring consultative hematologic care) deliver in a perinatal intensive care center or perinatal intermediate care center. (Good Clinical Practice) We recommend formulating a plan of care in collaboration with a multidisciplinary team at a reasonable time prior to delivery for patients at high risk of PPH. (Good Clinical Practice) We recommend treating anemia antepartally. Pregnant women should be given iron supplements if the haemoglobin level falls to < 110 g/L in the 1st trimester or < 105 g/L at 28 weeks of pregnancy. (Good Clinical Practice) We suggest considering parenteral iron administration in women with sideropenic anemia unresponsive to oral iron supplementation. The cause of anemia should be identified as soon as possible after termination of pregnancy. (Weak recommendation) If the baby adapts well, we do not recommend cord ligation in less than 1 min. (Strong recommendation) In all vaginal deliveries, we recommend prophylactic administration of uterotonics in the third postpartum period after the delivery of the baby and cord ligation to reduce the risk of PPH. The first-choice drug is oxytocin. (Strong recommendation) If the third stage of labor has not been actively managed, we suggest that uterine massage and controlled umbilical cord traction be considered to shorten the duration of the third stage of labor and to reduce blood loss during vaginal delivery, if performed by a qualified healthcare professional. (Weak recommendation) We recommend the administration of uterotonics to prevent the development of PPH in women after the delivery of a child by caesarean section and umbilical cord ligation. (Strong recommendation) We suggest considering carbetocin administration in women at increased risk of PPH. (Weak recommendation) We recommend a single-dose administration of tranexamic acid (TXA) in women at increased risk of PPH undergoing a caesarean section. Clinical note: The use of TXA prior to the caesarean section is not explicitly stated in the product's SPC. A recent meta-analysis states the most common dosage to be 1 g i.v. (Strong recommendation) Organization of care We recommend that every health care facility with an OB/GYN unit should have the PPH management protocol (guided document is not specific or really used at all, I am not sure if my suggestion is sufficient) defining the organizational and professional procedure for PPH situations. (Good Clinical Practice) We recommend that the PPH management protocol (i.e. the crisis action plan) should clearly define the organizational and professional roles of the individual members of the crisis team in the event of PPH (non-medical staff), obstetrician, anesthetist, hematologist, etc.) and define the minimum scope of equipment for the care of patients with PPH. (Good Clinical Practice) We recommend regular simulation training of PPH crisis by the entire crisis team with a subsequent debriefing or its formalized equivalent. (Good Clinical Practice) We recommend defining quality indicators for the diagnosis and treatment of PPH and their formalized evaluation at regular intervals, at least once a year. (Good Clinical Practice) Diagnostic and treatment procedure at PPH When hypotonia or atony of the uterus is found, we recommend using a structured procedure. (Good Clinical Practice) At departments with an option of endovascular interventions, we suggest considering the preferential use of radiological interventional methods (selective pelvic artery embolization) in cases of PPH due to uterine hypotonia or atony, if the current clinical context allows it. (Weak recommendation) For all stages of PPH development, we recommend a pre-transfusion examination. In addition to standard laboratory tests, point-of-care-testing methods, especially viscoelastic methods, are preferred to assess the current coagulation status. (Good Clinical Practice) Each obstetric unit should ensure a sufficient stock of blood products and blood derivatives for their immediate availability 24/7 in collaboration with the transfusion department and the inpatient pharmacy. In case of PPH development, we recommend securing initial availability of 4 units of plasma (solvent/detergent-treated plasma is preferred), 4 units of erythrocytes and 6 g of fibrinogen. We consider 8 g to be a minimum supply of fibrinogen and additional 8 g should be available within 1 h. (Good Clinical Practice) We recommend the initiation of immediate fluid resuscitation in all patients with PPH. We recommend the use of balanced crystalloid solutions to initiate fluid resuscitation. (Strong recommendation) We propose considering the use of synthetic colloid solutions containing gelatin when hemodynamic goals of fluid resuscitation have not been achieved or are not being achieved using crystalloid solutions and when a fluid deficit persists. (Weak recommendation) Until the source of bleeding is controlled, we recommend aiming for a systolic blood pressure in a range of 80–90 mmHg in patients with PPH. (Strong recommendation) We recommend the use of vasopressors as soon as possible in PPH when target arterial blood pressure values cannot be reached by ongoing fluid resuscitation. (Strong recommendation) We recommend cooperation with a hematologist in the diagnosis and treatment of coagulopathy in PPH unresponsive to standard therapies. (Good Clinical Practice) In addition to the above-mentioned panel laboratory tests (at least KO, aPTT, fibrinogen), we also recommend using viscoelastic methods (ROTEM, TEG) to identify the type of coagulation disorder in PPH, to monitor it and for targeted treatment of hemostasis disorders. (Strong recommendation) To achieve/restore the efficacy of endogenous hemostatic mechanisms and coagulation support therapies, we recommend the maximum possible correction of hypothermia, acidosis and ionized calcium levels. (Strong recommendation) Early initiation of all available procedures to prevent hypothermia and maintain or achieve normothermia is recommended. (Strong recommendation) It is recommended monitoring and maintaining ionized calcium levels within the normal range when administering transfusion products. Preferably, calcium chloride should be administered for correction. (Strong recommendation) Fibrinogen replacement is recommended in patients with PPH when fibrinogen levels fall to < 2 g/L and/or when there is a functional fibrinogen deficiency detected by viscoelastic methods and/or when there is a reasonable clinical assumption of fibrinogen deficiency even without knowledge of fibrinogen levels. We recommend a minimum of 4 g of fibrinogen as an initial dose in PPH. (Strong recommendation) It is recommended to administer tranexamic acid (TXA) at an initial dose of 1 g i.v. as soon as possible after the onset of PPH. An identical dose may be repeated (after 30 min at the earliest) if bleeding continues and if hyperfibrinolysis is demonstrated and/or if hyperfibrinolysis is highly likely in the current clinical context. (Strong recommendation) We do not recommend further administration of TXA in patients with PPH after bleeding control has been achieved. (Strong recommendation) We recommend administration of plasma at a dose of 15–20 mL/kg in PPH conditions where coagulopathy of a different etiology than fibrinogen deficiency is suspected and/or abnormal coagulation test results are present, and where the results do not reliably identify the predominant mechanism of the coagulation disorder and its targeted correction. (Strong recommendation) We recommend the administration of prothrombin complex factors (PCC) in patients with PPH where there is a laboratory evidence of a deficiency of PCC factors. We do not recommend routine administration of PCC in patients with PPH. (Strong recommendation) We suggest considering administration of rFVIIa before making a decision on an endovascular or a surgical intervention. (Weak recommendation) In patients with PPH, we recommend administration of erythrocyte blood products to achieve a target hemoglobin value in the range 70–80 g/L. (Strong recommendation) In patients with PPH, we recommend platelet administration to achieve a target value of at least 50 × 109/L and/or when platelet function impairment is suspected or demonstrated. (Strong recommendation) We do not recommend routine measurement of antithrombin III levels in patients with PPH. (Strong recommendation) We do not recommend routine antithrombin III replacement in patients with PPH. (Strong recommendation) We recommend initiating pharmacological prophylaxis for thromboembolic disease as soon as possible after control of the source of PPH is achieved. We recommend initiating mechanical thromboprophylaxis (intermittent pneumatic compression or elastic stockings) as soon as the clinical condition permits. (Strong recommendation)

• Keywords
• profylaxe uterotoniky, peripartální krvácení, tlakové a podlatkové nitroděložní prostředky, hemostatické nitroděložní prostředky, viskoelastické metody, krizový management,
• MeSH
• Uterine Hemorrhage * diagnosis   therapy   MeSH
• Factor VIIa MeSH
• Hemorrhage diagnosis   therapy   MeSH
• Humans MeSH
• Peripartum Period MeSH
• Pregnancy MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Practice Guideline MeSH

Vysokoškolská učebnice, která se zaměřuje na histologii.; Komplexní a srozumitelný zdroj histologických poznatků v novém vydání učebnice. Text je výsledkem spolupráce histologů, anatomů, patologů, studentů, klinických lékařů i andragogů.Strukturovaný text s důrazem na důležité informace z cytologie, obecné histologie a mikroskopické anatomie je kombinován s jednoduchým designem a velkým množstvím barevných obrázků a mikrofotografií. Novinkou jsou rozhodovací algoritmy, které studentům velmi pomohou při určování preparátů, a kapitola o mikroskopovacích technikách.

• MeSH
• Histology MeSH

• Conspectus
• Anatomie člověka a srovnávací anatomie
• Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
• NML Fields
• histologie
• NML Publication type
• učebnice vysokých škol

• MeSH
• Hematologic Tests * MeSH
• Homeostasis * MeSH
• Humans MeSH
• Point-of-Care Testing MeSH
• Platelet Function Tests MeSH
• Point-of-Care Systems MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Moderní medicína klade velký důraz nejen na účinnost, ale zejména na bezpečnost léčby. Společným nedostatkem antikoagulancií blokujících společnou cestu koagulační kaskády (inhibitorů trombinu, inhibitorů faktoru Xa či antivitaminů K) je zvýšené riziko klinicky významného krvácení. Přichází nová strategie zaměřená na inhibici vnitřní cesty koagulační kaskády, konkrétně na inhibici syntézy či blokádu funkce faktoru XI/XIa. Tato cesta je slibná, neboť k nejčastějším indikacím antikoagulancií patří aktivace hemostázy kontaktem (navozená např. polyfosfáty na povrchu aktivovaných trombocytů či kontaktem s negativním elektrostatickým povrchem) či reparačně-zánětlivými pochody (zejm. vlákny extracelulárně uvolněné DNA z neutrofilních leukocytů – NET či řadou cytokinů). Podmínkou aktivace této vnitřní cesty koagulace je stagnace krve umožňující dosažení účinné lokální koncentrace enzymů koagulační kaskády. Těmto podmínkám odpovídají dvě nejčastější indikace antikoagulační léčby – prevence tromboembolických příhod provázejících fibrilaci síní či profylaxe a léčba tromboembolické nemoci. Zachování aktivní vnější cesty koagulace pak umožní zachování hemostázy při poškození cévní stěny, tedy např. při poškození sliznic, při úrazech či operačních zákrocích. Typy léčiv prověřované při inhibici faktoru XI/XIa demonstrují současný posun možností farmakologické intervence. Vedle klasických léčiv s malou molekulou (např. asundexian, milvexian) jsou vyvíjeny monoklonální protilátky (např. abelacimab, osocimab) či inhibující oligonukleotidy (např. fesomersen). Řada těchto léčiv má ukončeny časné fáze klinického hodnocení a v řadě indikací (profylaxe tromboembolické nemoci po ortopedických zákrocích, v rámci prevence tromboembolických příhod při fibrilaci síní či v indikaci sekundární prevence po infarktu myokardu či iktu) probíhají poslední předregistrační fáze hodnocení.

Modern medicine places great emphasis not only on the efficacy but especially on the safety of the treatment. A common deficiency of anticoagulants inhibitingg the common pathway of the coagulation cascade (thrombin inhibitors, factor Xa inhibitors or antivitamins K) is an increased risk of clinically significant bleeding. A new strategy is being developed to inhibit the intrinsic pathway of the coagulation cascade, specifically to inhibit the synthesis or block the function of factor XI/XIa. This route is promising, as the most common indications of anticoagulants include activation of haemostasis by contact (induced e.g. by polyphosphates on the surface of activated platelets or by contact with a negative electrostatic surface) or by repair-inflammatory processes (especially by extracellularly released DNA fibres from neutrophilic leukocytes - NETs or by a number of cytokines). The condition for the activation of this intrinsic coagulation pathway is the stagnation of the blood, allowing the achievement of an effective local concentration of enzymes of the coagulation cascade. These conditions correspond to the two most common indications for anticoagulant therapy - prevention of thromboembolic events accompanying atrial fibrillation or prophylaxis and treatment of thromboembolic disease. Maintaining an active external coagulation pathway will then allow for the preservation of hemostasis in the event of damage to the vascular wall, e.g. damage to mucous membranes, injuries or surgeries. The types of drugs investigated in inhibition of factor XI/XIa demonstrate the current shift in pharmacological intervention options. In addition to classical small molecule drugs (e.g. asundexian, milvexian), monoclonal antibodies (e.g. abelacimab, osocimab) or oligonucleotide inhibitors (e.g. fesomersen) are being developed. A number of these drugs have completed the early phases of clinical trials, and in a number of indications (prophylaxis of thromboembolic disease after orthopaedic procedures, as part of the prevention of thromboembolic events in atrial fibrillation or in the indication of secondary prevention after myocardial infarction or stroke), the last preregistration phases of the trial are underway.

• MeSH
• Anticoagulants * administration & dosage   pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Factor IX antagonists & inhibitors   MeSH
• Factor IXa antagonists & inhibitors   MeSH
• Blood Coagulation drug effects   MeSH
• Hemostasis MeSH
• Blood Coagulation Factor Inhibitors administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• Cardiovascular Diseases prevention & control   MeSH
• Humans MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Publikace se zaměřuje na multimorbiditu v klinickém lékařství, a to zejména u starších pacientů. Určeno odborné veřejnosti.; Monografie poskytuje ucelený pohled na multimorbidní pacienty – primárně geriatrické, ale i mladší – z hlediska obecného i jednotlivých odborností. Polymorbidita a s ní související polyfarmakoterapie jsou velmi aktuálními problémy týkajícími se širokého okruhu pacientů i lékařů a v české literatuře dosud podobný pohled na problematiku chyběl.

• MeSH
• Clinical Medicine MeSH
• Multimorbidity MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Aged MeSH

• Conspectus
• Patologie. Klinická medicína
• NML Fields
• geriatrie
• NML Publication type
• kolektivní monografie

Monografie poskytuje ucelený pohled na multimorbidní pacienty - primárně geriatrické, ale i mladší - z hlediska obecného i jednotlivých odborností. Polymorbidita a s ní související polyfarmakoterapie jsou velmi aktuálními problémy týkajícími se širokého okruhu pacientů i lékařů a v české literatuře dosud podobný pohled na problematiku chyběl.; Monografie poskytuje ucelený pohled na multimorbidní pacienty – primárně geriatrické, ale i mladší – z hlediska obecného i jednotlivých odborností. Polymorbidita a s ní související polyfarmakoterapie jsou velmi aktuálními problémy týkajícími se širokého okruhu pacientů i lékařů a v české literatuře dosud podobný pohled na problematiku chyběl.

• Keywords
• Lékařské obory,
• MeSH
• Clinical Medicine MeSH
• Multimorbidity MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Aged MeSH

• NML Fields
• geriatrie

Sepse představuje heterogenní dynamický syndrom, jehož podstatou je závažná orgánová dysfunkce způsobená dysregulovanou odpovědí hostitele na infekci. Klíčovou úlohu v reakci na infekční inzult hraje patofyziologie imunitního systému, jak vrozená, tak získaná imunitní odpověď při rozvoji sepse či septického šoku, který představuje nejtěžší formu této nozologické jednotky. Nekontrolovaná a pozdě diagnostikovaná infekce může fatálně ovlivnit i doposud zdravé jedince, zvýšeně náchylní jsou chroničtí pacienti s komorbiditami. Dramaticky nejvíce ohroženou skupinu představují kriticky nemocní pacienti všech věkových skupin se selháváním základních životních funkcí na jednotkách intenzivní péče. Rychlá a efektivní diagnostika hrozícího rozvoje septického stavu je pro zvládnutí nemoci a dobrý klinický výsledek rozhodující. Současná medicína využívá celou řadu diagnostických možností od stále důležité a neopomenutelné pečlivé anamnézy až po nejsložitější laboratorní, funkční či zobrazovací metody. Výraznou pomoc při časném rozpoznání sepse představují biomarkery, které by ideálně měly být komplexní pro časnou diagnostiku, prognózu, stratifikaci rizika onemocnění a jeho léčbu. Autoři v prezentaci předkládají výsledky studií zaměřené na dva parametry, které jsou levné, rychle dostupné a jsou součástí rutinně indikovaného vyšetření krevního obrazu s diferenciálním rozpočtem krevních buněk. Frakce nezralých trombocytů a granulocytů jsou předmětem zájmu klinických i výzkumných pracovníků při předpovědi zánětlivého procesu i v predikci tíže onemocnění a mortality. Následující text shrnuje dosavadní poznatky o nezralých formách krevních destiček a nezralých granulocytech v problematice sepse u pacientů v prostředí intenzivní péče.

Sepsis is a heterogeneous dynamic syndrome characterized by severe organ dysfunction caused by a dysregulated host response to infection. The innate and adaptive immune response plays a key role in the response to infectious insult in the development of sepsis or septic shock, the most severe form of this nosological entity. Uncontrolled and late diagnosed infection can be fatal even in previously healthy individuals, chronic patients with comorbidities have an increased risk of developing sepsis. Critically ill patients of all ages with failure of basic life functions in intensive care units are the most at risk group. Rapid and effective diagnosis of impending septicemia is crucial for disease management and good clinical outcome. Modern medicine uses a range of diagnostic options from the ever-important and unforgettable anamnesis taking to the most sophisticated laboratory, functional or imaging methods. Biomarkers play an important aid in the early recognition of sepsis and should ideally be comprehensive for early diagnosis, prognosis, disease risk stratification and treatment. This review article notes two parameters that are inexpensive, rapidly available, and part of the routinely indicated blood count with differential blood cell budget. Immature platelet and granulocyte fractions are of interest to clinicians and researchers in the diagnosis of sepsis and in the prediction of disease severity and mortality. The following text summarizes the current knowledge about immature platelet and immature granulocyte forms, mainly in the field of sepsis in intensive care patients.

• MeSH
• Early Diagnosis * MeSH
• Granulocytes physiology   pathology   MeSH
• Clinical Trials as Topic MeSH
• Humans MeSH
• Critical Care MeSH
• Sepsis * diagnosis   physiopathology   prevention & control   MeSH
• Thrombocytopenia diagnosis   blood   pathology   MeSH
• Blood Platelets physiology   pathology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

Vysokoškolská učebnice, která se zaměřuje na patofyziologii. Určeno studujícím nelékařských oborů.; Učebnice pro studenty bakalářských směrů a nelékařských směrů magisterských, resp. inženýrských je základním textem ke kurzům patofyziologie.

• MeSH
• Physiology MeSH
• Pathology MeSH

• Conspectus
• Patologie. Klinická medicína
• Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
• NML Fields
• patologie
• fyziologie
• NML Publication type
• učebnice vysokých škol

Autoři originálního textu European Society of Cardiology (ESC):F. Andreotti, T. Geisler, J. P. Collet et al.První mezinárodní doporučené postupy (guidelines) pro antitrombotickou léčbu publikovala Pracovní skupina pro trombózu u starších osob při Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology Working Group on Thrombosis) v roce 2015. Stejná pracovní skupina aktualizovala svoji předchozí zprávu o antiagreganciích a antikoagulanciích pro starší pacienty s akutními nebo chronickými koronárními syndromy, fibrilací síní nebo pro pacienty podstupující operace nebo výkony typické pro starší osoby (katetrizační implantace aortální chlopně a uzávěr ouška levé síně). Cílem je nabídnout stručný a výstižný, a přitom komplexní nástroj pro čtenáře, aby se seznámili se základy antitrombotické léčby u starších pacientů, přestože existují ještě i další, důležité faktory jako jsou komorbidity, komedikace a nejistá rovnováha mezi rizikem ischemie vs. krvácením. Údaje z nejnovějších studií a další důkazy jsou začleněny do 14 aktualizovaných konsenzuálních stanovisek se zvláštní pozorností věnovanou vysokému riziku krvácení. Doporučení tohoto dokumentu, pokud jsou uvedena, jsou zvýrazněna stejně jako dosud existující mezery v důkazech. Mezi klíčové body konsenzu patří úsilí o zlepšení adherence k farmakoterapii formou depreskripce a užívání fixních kombinací léků; přijetí univerzálních defi nic rizika pro krvácení, infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu(CMP) a úmrtí z konkrétních příčin; četné strategie prevence krvácení počínaje gastroprotekcí s užíváním kyseliny acetylsalicylové až po volbu složení antitrombotik, dávkování a délky jejich podávání přesně nastavených podle řady proměnných (prostředí, anamnéza, celkové riziko, věk, tělesná hmotnost, ledvinné funkce, komedikace, výkony), jež je nutno zvláště brát v úvahu při péči o starší dospělé.

The fi rst international guidance on antithrombotic therapy in the elderly came from the European Society of Cardiology Working Group on Thrombosis in 2015. This same group has updated its previous report on antiplatelet and anticoagulant drugs for older patients with acute or chronic coronary syndromes, atrial fi brillation, or undergoing surgery or procedures typical of the elderly (transcatheter aortic valve implantationand left atrial appendage closure). The aim is to provide a succinct but comprehensive tool for readers to understand the bases of antithrombotic therapy in older patients, despite the complexities of comorbidities, comedications and uncertain ischaemic- vs. bleeding-risk balance. Fourteen updated consensus statements integrate recent trial data and other evidence, with a focus on high bleeding risk. Guideline recommendations,when present, are highlighted, as well as gaps in evidence. Key consensus points include efforts to improve medical adherence through deprescribing and polypill use; adoption of universal risk defi nitions for bleeding, myocardial infarction, stroke and cause-specifi c death; multiple bleeding-avoidance strategies, ranging from gastroprotection with aspirin use to selection of antithrombotic-drug composition, dosing and duration tailored to multiple variables (setting, history, overall risk, age, weight, renal function, comedications, procedures) that need special consideration when managing older adults.

• MeSH
• Medication Adherence MeSH
• Patient Safety MeSH
• Dual Anti-Platelet Therapy MeSH
• Platelet Aggregation Inhibitors * administration & dosage   classification   MeSH
• Cardiovascular Diseases prevention & control   MeSH
• Clinical Studies as Topic MeSH
• Comorbidity MeSH
• Hemorrhage prevention & control   MeSH
• Humans MeSH
• Risk MeSH
• Heart Disease Risk Factors MeSH
• Aged MeSH
• Thrombosis drug therapy   MeSH
• Age Factors MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Aged MeSH
• Publication type
• Practice Guideline MeSH