• MeSH
• epidemický výskyt choroby MeSH
• epidemiologické metody MeSH

• MeSH
• enterobakteriální infekce epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• epidemický výskyt choroby MeSH
• gastrointestinální nemoci prevence a kontrola   MeSH
• kontaminace potravin prevence a kontrola   MeSH
• nemoci přenášené potravou prevence a kontrola   MeSH

• Konspekt
• Hygiena. Lidské zdraví
• NLK Obory
• epidemiologie
• gastroenterologie
• NLK Publikační typ
• publikace WHO

• MeSH
• dětské jesle MeSH
• epidemický výskyt choroby MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí MeSH
• nemoci novorozenců MeSH
• novorozenec MeSH
• porodnice MeSH
• salmonelóza MeSH
• Check Tag
• novorozenec MeSH

• MeSH
• epidemický výskyt choroby MeSH
• methanol otrava   MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Farmacie. Farmakologie
• NLK Obory
• toxikologie

• MeSH
• tuberkulóza epidemiologie   MeSH
• Publikační typ
• periodika MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• epidemiologie
• pneumologie a ftizeologie

Tree-killing bark beetles are major disturbance agents affecting coniferous forest ecosystems. The role of environmental conditions on driving beetle outbreaks is becoming increasingly important as global climatic change alters environmental factors, such as drought stress, that, in turn, govern tree resistance. Furthermore, dynamics between beetles and trees are highly nonlinear, due to complex aggregation behaviors exhibited by beetles attacking trees. Models have a role to play in helping unravel the effects of variable tree resistance and beetle aggregation on bark beetle outbreaks. In this article we develop a new mathematical model for bark beetle outbreaks using an analogy with epidemiological models. Because the model operates on several distinct time scales, singular perturbation methods are used to simplify the model. The result is a dynamical system that tracks populations of uninfested and infested trees. A limiting case of the model is a discontinuous function of state variables, leading to solutions in the Filippov sense. The model assumes an extensive seed-bank so that tree recruitment is possible even if trees go extinct. Two scenarios are considered for immigration of new beetles. The first is a single tree stand with beetles immigrating from outside while the second considers two forest stands with beetle dispersal between them. For the seed-bank driven recruitment rate, when beetle immigration is low, the forest stand recovers to a beetle-free state. At high beetle immigration rates beetle populations approach an endemic equilibrium state. At intermediate immigration rates, the model predicts bistability as the forest can be in either of the two equilibrium states: a healthy forest, or a forest with an endemic beetle population. The model bistability leads to hysteresis. Interactions between two stands show how a less resistant stand of trees may provide an initial toe-hold for the invasion, which later leads to a regional beetle outbreak in the resistant stand.

• MeSH
• biologické modely * MeSH
• brouci fyziologie   MeSH
• epidemický výskyt choroby * MeSH
• kůra rostlin parazitologie   MeSH
• nemoci rostlin parazitologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Přes velký pokrok v zabezpečení nezávadnosti pitné vody a vysoký hygienický standard dochází i nadále ve vyspělých zemích k epidemickému výskytu vodou přenosných chorob. Účelem práce bylo zmapování nedávného epidemického výskytu vodou přenosných chorob v České republice. Za epidemii je v této práci považován takový výskyt onemocnění, který výrazně převyšuje obvykle očekávané hodnoty incidence tohoto onemocnění v daném místě a čase, za vodou přenosná onemocnění pak ta onemocnění, při kterých se voda uplatnila jako vehikulum nákazy od zdroje, nebo při kterých byla voda přímo zdrojem nákazy. Data o výskytu epidemií byla získána z databáze EPIDAT (národní systém povinného hlášení výskytu infekčních nemocí), z informací poskytnutých epidemiology všech krajských hygienických stanic a Národní referenční laboratoří pro legionely. V období let 1995 – 2005 bylo v ČR evidováno celkem 33 epidemií, u kterých byla jako cesta přenosu označena voda. Nejčastější příčinou byla závadná pitná voda (27 epidemií) a to především ze studní (19 epidemií), nejzávažnější důsledky však měly dvě epidemie způsobené mikrobiologicky kontaminovanou teplou vodou. K dalším zdrojům patřily minerální prameny, bazén a potok. Celkový počet hlášených onemocnění činil 1655, vykazovaný počet hospitalizovaných byl 356, bylo zaznamenáno 10 případů úmrtí (legionelóza). Nejvíce epidemií bylo evidováno v roce 1997 (sedm), stejně jako počtu případů onemocnění (841). Při porovnání dvou následných pětiletých období (1996-2000, 2001-2005) je patrný asi třetinový pokles celkového počtu epidemií a zhruba poloviční pokles celkového počtu jednotlivých onemocnění. Vzhledem k délce sledování nelze ještě s určitostí říct, zda se jedná o náhodné rozložení či skutečný trend. Téměř u dvou třetin případů bylo onemocnění charakterizováno jako akutní gastroenteritida pravděpodobně infekčního původu, dalšími nejčastějšími diagnózami byla virová hepatitida A a bacilární úplavice. Při hodnocení popisovaného souboru epidemií je nutné si uvědomit, že se jedná pouze o zjištěné a evidované epidemie a nikoliv o skutečný stav, nýbrž o jeho podhodnocení. I když nemáme žádný důvod předpokládat, že našemu poznání unikají rozsáhlé a závažné vodní epidemie, mnoho menších či méně závažných epidemií může evidenci uniknout. V budoucnosti je potřeba zlepšit způsob diagnostiky, šetření a hodnocení epidemií souvisejících s vodou, mj. zavedením systému klasifikace podle váhy důkazů, a publikovat pravidelně přehledy epidemií, včetně jejich příčin, aby bylo možné lépe předcházet selhání jiných obdobných vodních zdrojů.

Despite considerable advances in drinking water safety assurance and adherence to the public health standards, waterborne diaseases outbreaks have still been observed even in industrialized countries. The study objective was to map such outbreaks in the Czech Republic in 1995-2005. In this study, an outbreak is the occurrence of more cases of disease than normally expected within a specific place over a given period of time and a waterborne disease is a disease where water is the vehicle or source of infection. The data on waterborne outbreaks was obtained from the EPIDAT database (national infectious diseases reporting system) information provided by epidemiologists of all regional public health authorities and the National Reference Laboratory for Legionella. In 1995 - 2005, 33 outbreaks with water indicated as the route of transmission were recorded in the Czech Republic. The leading cause was unsafe drinking water (27 outbreaks), mainly from wells (19 outbreaks); nevertheless, the most serious consequences were observed in two outbreaks caused by microbiologically contaminated hot water. Other sources of waterborne infection were mineral water springs, a swimming pool and a brook. The total of reported cases of waterborne diseases was 1655, 356 hospitalisations and ten deaths due to legionellosis were recorded. The highest number of outbreaks (7) as well as the highest number of cases (841) were reported in 1997. Comparison of two five-year periods, i.e. 1996-2000 and 2001-2005, showed a nearly one third decrease in the total of outbreaks and a half reduction in the total of cases in the latter. In view of the limited length of monitoring, it is not possible to say with certainty whether it is a random distribution or an actual trend. Almost two thirds of cases were diagnosed as acute gastroenteritis of probable infectious origin and other frequent waterborne diseases were viral hepatitis A and bacillary dysentery. When analyzing the described outbreaks, it should be taken into account that only the diagnosed and reported outbreak cases are covered, while the actual number of cases is likely to be underreported. Although no evidence is available that any vast and serious waterborne diseases outbreaks escaped reporting, some small and less serious outbreaks may have occurred unnoticed. In the future, the diagnosis, investigation and evaluation of waterborne diseases outbreaks should be improved, among others by implementing an evidence-based classification system and issuing regular surveys of outbreaks and their causes which would be helpful in preventing failures in other similar water sources.

• MeSH
• bakteriální infekce epidemiologie   přenos   MeSH
• epidemický výskyt choroby MeSH
• hepatitida E epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiologie vody MeSH
• veřejná zařízení MeSH
• zásobování vodou MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

V roce 2012 bylo v laboratoři SZÚ Brno celkem vyšetřeno 143 humánních a 10 potravinových kmenů rodu Salmonella. Kmeny měly vztah ke zvýšenému výskytu salmonelóz v určitém místě, nebo se jednalo o zástupce vzácných sérotypů, které se v určitém období objevily ve zvýšeném počtu. Tyto kmeny byly zařazeny k 22 epidemickým výskytům na území České republiky. Typizace za použití fenotypových a genotypových metod odhalila, že většina epidemií (82 %) je způsobena sérotypem Enteritidis, ale začínají se objevovat i hromadné výskyty vyvolané pro Českou republiku vzácnými sérotypy (S. Mikawasima, S. 9,12:l,v:-, S. Indiana, S. Stanley).

In 2012, the Brno laboratory of the National Institute of Public Health investigated 143 human and 10 food-borne Salmonella strains. All strains were linked to salmonellosis outbreaks in various areas or represented rare serotypes that had emerged more often in some periods. These strains were matched to 22 outbreaks reported in the Czech Republic. Phenotyping and genotyping revealed that the cause of most outbreaks (82%) was the serotype Enteritidis, but other serotypes that are rare in the Czech Republic (S. Mikawasima, S. 9,12:l,v:-, S. Indiana, or S. Stanley) were also involved in some outbreaks.

• Klíčová slova
• epidemický výskyt, rezistence k antibiotikům, fágová typizace,
• MeSH
• epidemický výskyt choroby * statistika a číselné údaje   MeSH
• fagotypizace MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• pulzní gelová elektroforéza MeSH
• Salmonella enterica * izolace a purifikace   klasifikace   MeSH
• Salmonella enteritidis izolace a purifikace   klasifikace   MeSH
• salmonelóza * epidemiologie   klasifikace   MeSH
• sérotypizace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• extrachromozomální dědičnost MeSH
• Shigella sonnei MeSH

• Klíčová slova
• Ostatní lékařské obory,
• MeSH
• epidemický výskyt choroby MeSH
• methanol otrava   MeSH

• NLK Obory
• toxikologie