polyps
Dotaz
Zobrazit nápovědu
American journal of medicine, ISSN 0002-9343 vol. 106 (1A), January 1999
51S s. : il., tab., grafy ; 30 cm
- MeSH
- familiární adenomatózní polypóza MeSH
- kolorektální nádory MeSH
- potravní vláknina MeSH
- primární prevence MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- gastroenterologie
Autoři hodnotí soubor 21 nemocných s antrochoanálními polypy. Tito nemocní předsta- vovali 7 % ve skupině všech nemocných s nosními polypy. Věkový průměr v souboru s antrochoa- nálními polypy byl 28 let. Anamnesticky šest nemocných uvádělo projevy alergie. Subjektivní obtíže trvaly v průměru šest měsíců, charakteristickým příznakem byla zhoršená nosní průchodnost. U dvou nemocných byly polypy oboustranné, u dalších dvou nemocných byly mnohočetné. Autoři uvádějí jako výstižnější název pro nosní polypy vycházející pouze z maxilární dutiny termín antro- nasální polypy. Při CT vyšetření bylo u všech nemocných zastření jedné maxilární dutiny, u deseti bylo i postižení dalších paranasálních dutin, nejčastěji druhostranné maxilární dutiny. Při histolo- gickém vyšetření byla v 18 polypech, to je v 90 %, zjištěna dlaždicová metaplazie epitelu, v 17 polypech tkáňová eosinofílie. V souboru nemocných s antrochoanálními polypy autoři poukazují na některé společné znaky mezi těmito polypy a invertovaným papilomem laterální nosní stěny. Terapie nemocných s antrochoanálním polypem v sledovaném souboru byla pouze chirurgická.
The authors evaluate a group of 21 patients with antrochoanal polyps. These patients accounted for 7 % in a group of all patients with nasal polyps. The mean age of the group with antrochoanal polyps was 28 years. Six patients reported allergies in their case-history. Subjective complaints lasted on average six months. A typical symptom was deterioration of nasal patency. In two patients the polyps were bilateral, in another two patients there were multiple polyps. The authors suggest as a more pertinent term for nasal polyps, originating only in the maxillary sinus, antronasal polyps. On CT examination the authors found in all patients occlusion of one maxillary sinus. In ten patients also other paranasal sinuses were affected, most frequently contralateral maxillary sinuses. Histological examination revealed in 18 polyps, i.e. in 90%, squamous metaplasia of the epithelium, in 17 polyps tissue eosinophilia. In the group of patients with antrochoanal polyps the authors draw attention to some common signs of these polyps and inverted papilloma of the lateral nasal wall.
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory sinu maxillaris diagnóza terapie MeSH
- nosní polypy diagnóza klasifikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Nosní polypy většinou nepředstavují diagnostický problém. Histologicky je lze dělit dočtyř kategorií: alergický, chronický zánětlivý fibrózní polyp, polyp s hyperplazií seromucinózníchžlázek a polyp se stromální atypií. Ve skupině polypů se stromální atypií mohou nastat situace, kdyje stanovení diagnózy obtížnější. Jedná se např. o případy, kdy je ne zcela typické jednostrannépostižení maxilární dutiny, kdy na CT snímku je patrný defekt ve skeletu. Vzniká potom naléhavépodezření na maligní onemocnění. Ani histologické stanovení diagnózy nemusí být zcela jednodu-ché, mohou být přítomny atypické stromální buňky, které zejména při klinickém údaji “tumor cavinasi et sinuum paranasalium" vzbuzují podezření z malignity. Nejspolehlivějším odlišujícím znakemje nepřítomnost mitotické aktivity. Autoři uvádějí kazuistiku 22leté ženy a 23letého muže. Oba mělijednostranné polypózní až tumorózní změny v nose, na CT zastření maxilární dutiny s defektyv kostěnném ohraničení maxilární dutiny, biopsie z tkáně nosu byla suspektní z nádorového one-mocnění. V případě první nemocné byla na základě bioptického vyšetření tkáně odebrané přisinotomii dokonce zahájena chemoterapie pro sarkom dutin a teprve při revizi histologickýchpreparátů byla změněna diagnóza na atypický polyp. V případě druhého nemocného histologiez tkáně odebrané z maxilární dutiny při sinotomii potvrdila atypický polyp. Autoři se domnívají, žezánětlivý pseudotumor maxilární dutiny s propagací do nosu lze klasifikovat jako atypický nosnípolyp.
Nasal polyps are usually no diagnostic problem. From the histological aspect they can be divided into four categories: allergic, chronic inflammatory, fibrous polyp, polyp with hyperplasia of the seromucinous glands and polyp with atypical stroma. In the group of polyps with atypical stroma situations may develop where the assessment of the diagnosis is more complicated. This applies e.g. to cases where there is a not quite typical unilateral affection of the maxillary sinus, where on the CT picture a skeletal defect is apparent. This arouses suspicion of a malignant disease. Even histological diagnosis is not always simple, atypical stroma cells may be present which arouse in case of a clinical finding iitumor cavi nasi et sinuum paranasaliuml. suspicion of malignity. The most reliable differential sign is the absence of mitotic activity. The authors present the case-history of a 22-year-old woman and a 23-year-old man. Both had unilateral polypous to tumourous changes in the nose, on the CT obturation of the maxillary sinus with defects in the bony border of the maxillary sinus, biopsy of the nasal tissue was suspicious of neoplastic disease. In case of the female patient, based on the biopsy taken during sinotomy, chemotherapy on account of sarcoma of the sinuses was started and only after revision of the histological preparations the diagnosis was changed to atypical polyp. The authors assume that an inflammatory pseudotumour of the maxillary sinus with propagation into the nose be classified as an atypical polyp.
- MeSH
- dospělí MeSH
- histologie MeSH
- lidé MeSH
- nosní polypy diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Colonic polyps and polyposis are studied in 183 patients. It has been found, that sensitivity of rectoscopy is 66.7%, irrigoscopy 61.1%, virtual colonoscopy computeraided tomography of colon (VCCATC) 79.1%. Endoscopic polypectomy was the main treatment method used in patents with colonic polyps and polyposis (18.6%). In cases of surgical treatment (57.9%) in patients with total involvement of colon colproctectomy with formation of ileal reservoir can be considered as the method of choice.
- MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- polypy tlustého střeva * diagnóza terapie MeSH
- senioři MeSH
- střevní polypóza * diagnóza terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
xxix, 258 s. : il.
Cíl studie: Stanovení četnosti výskytu polypů a jejich histologické charakteristiky u dětských pacientů operovaných na pracovišti autorů v uplynulých 10 letech. Soubor pacientů a metoda: Byla provedena retrospektivní analýza dokumentace a histologických nálezů 20 pacientů operovaných v letech 1996–2005 metodou transanální polypektomie. Celkem bylo operováno 23 dětí, pro neúplné údaje byly tři vyřazeny ze studie. Hodnoceny byly základní demografické údaje, klinické příznaky, roční období klinické manifestace, lokalizace polypů, histologický charakter, pooperační komplikace a recidivy onemocnění. Výsledky: V souboru bylo 7 chlapců a 13 dívek (poměr 1:1,9). Věk pacientů v době prvních příznaků byl 2 až 17 let (průměrně 5,6 roku). Polypy se projevily krvácením ve 14 případech, prolapsem anem jedenkrát a u pěti pacientů kombinací obou příznaků. Polypy byly lokalizovány 3 až 15 cm od anokutánního přechodu, nejčastěji v sedmi centimetrech, na zadní stěně rekta. Podle výsledků histologického vyšetření se jednalo o juvenilní polyp u 15 pacientů (75 %), atypický juvenilní polyp u dvou (10 %), zánětlivý u dvou (10 %) a lymfoidní u jednoho (5 %). Výskyt pooperačních komplikací byl minimální: v jednom případě došlo k nevýznamnému krvácení po operaci. Recidiva po polypektomii nebyla zaznamenána. Závěr: Polypy jsou v dětském věku poměrně vzácné, na našem pracovišti bylo za 10 let diagnostikováno a operováno pouze 23 pacientů. Chirurgické odstranění polypů je zatíženo minimem komplikací. Kolonoskopie je vhodná až při recidivě krvácení po operaci, nebo při pozitivní rodinné anamnéze polypózy. V souboru našich pacientů nebyla mnohočetná polypóza sigmoidea zjištěna. Dlouhodobé sledování pacientů s prokázaným solitárním juvenilním polypem rektosigmoidea není nezbytné. Byl zjištěn dosud nepublikovaný sezónní výskyt manifestace polypů s maximy na podzim a v zimě (19 pacientů).
Aim of study: To determine a single centre incidence, rate of early and late complications and sequelae and histological characteristics of solitary rectosigmoideal polyps in children. Methods: Retrospective analysis of hospital charts and histological characteristics of patients operated for rectosigmoideal polyps between January 1995 and December 2005. There were 23 children operated on, the study group consists of 20 patients (3 patients were excluded because of insufficient documentation). Demographics, symptomatology, season of first manifestation, localization, histology, postoperative complications and recurrence rate were evaluated. Results: There were 7 boys and 13 girls in the study group (1:1.9), age at manifestation was 2–17 years (average 5.6 y.). The presenting symptom was bleeding in 14 pts, anal prolaps once and combination of both symptoms 5 times. The polyps were localized 3–15 cm from anocutaneous border, on the posterior intestinal wall. Histological examination showed a juvenile polyp in 15 (75%) patients, atypical juvenile polyp and inflammatory polyp in 2 patients each and lymphoid polyp in one case. One patient suffered from a mild bleeding postoperatively. No recurrence was noted. Conclusion: Polyps in children are rare, surgical removal of polyps is a relatively easy operation with minimum complications. Long term follow-up is not necessary. The seasonal occurrence of first symptoms predominantly in autumn and winter months (19 pts) has not been to our knowledge previously published.
Cíl studie: Zhodnocení krátkodobých a dlouhodobých výsledků transcervikální hysteroskopické ablace polypů endometria. Typ studie: Prospektivní klinická studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení Krajské nemocnice Pardubice. Soubor a metodika: Soubor tvoří 283 pacientek s provedenou hysteroskopickou ablací polypu endometria v období od září 1997 do června 1999. Průměrný věk operovaných pacientek v našem souboru byl 58,3 let. Celkem 78,2 % výkonů bylo provedeno v ambulantním režimu, 21,8 % při hospitalizaci. Hodnotili jsme krátkodobé výsledky, dlouhodobé výsledky a komplikace v odstupu 5 let od provedeného výkonu. Pacientky byly vyšetřeny vaginální sonografií 6 měsíců po výkonu a poté opakovaně v intervalech 12 měsíců. Krátkodobé výsledky: V období od září 1997 do června 1999 bylo provedeno celkem 283 hysteroskopických ablací polypů endometria. V 1 případě (0,35 %) byl výkon komplikován děložní perforací bez nutnosti další intervence, v 6 případech (2,12 %) bylo nutno výkon dokončit ve druhém sezení. U 3 pacientek (1,06 %) šlo o polyp malignizovaný. Dlouhodobé výsledky: V 252 případech (89,05 %) jsme při následných kontrolách nezaznamenali žádnou pozdní komplikaci. U zbylých 31 pacientek (10,95 %) byla následně sonograficky zjištěna patologie v oblasti dutiny děložní s nutností další intervence, u 2 z nich (0,71 %) karcinom endometria. Závěr: Hysteroskopická ablace polypu endometria je v současnosti zlatým standardem léčby uvedené patologie. Následný follow up s využitím vaginální sonografie je základním předpokladem včasného záchytu pozdních komplikací.
Objective: To evaluate short-term and long-term outcomes of the transcervical hysteroscopic ablation of endometrial polyps. Design: A prospective clinical study. Setting: Gynecology-Obstetrics Ward, Regional Hospital, Pardubice. Methods: The study included 283 patients in whom in the period of September 1997 to June 1999 hysteroscopic ablations of the endometrial polyp were performed. The mean age of the collection was 58.3 years. 78.2% operations were performed as an outpatient procedure. We evaluated short-term outcomes, longterm outcomes and complications 5 years after the procedure. The patients were examinated by vaginal ultrasound 6 months after operation and then repeatedly in 12 months intervales. Short-term outcome: There were performed 283 hysteroscopic ablations of the endometrial polyp in the period from September 1997 to June 1999. In one case (0.35%) the operation was complicated by uterine perforation without necessity of any intervention, in 6 cases (2.12%) the procedure was finished in the second session. In 3 patients (1.06%) the endometrial polyp showed malignant transformation. Long-term outcome: In 252 cases (89.05%) we did not notice any long-term complication. In the other cases (10.95%) the endometrial pathology was found by the vaginal sonography and it was necessary to perform other intervention. In 2 cases (0.71%) endometrial cancer was found. Conclusion: Hysteroscopic ablation of the endometrial polyp is at present fully indicated method for treatment of this pathology. The follow up by vaginal sonography is an elementary condition for the early diagnosis of the long-term complications.
