stabilizátory nálady Dotaz Zobrazit nápovědu
Autoři shrnují dostupné poznatky o teratogenní toxicitě, perinatální toxicitě a neurobehaviorálních důsledcích podávání stabilizátorů nálady v těhotenství a v období kojení. Diskutovány jsou zásadní principy léčby.
Available data about teratogenic toxicity, perinatal toxicity, neurobehavioral sequelae and breastfeeding of mood stabilizers in pregnant women are presented. The basic treatment principles are discussed.
Bipolární poruchy jsou heterogenními poruchami. Rozšiřující se možnosti výběru terapeutických přístupů v profylaxi bipolárních poruch zvyšují potřebu terapeutických doporučení (vodítek), která by zohledňovala a anticipovala heterogenitu a komorbiditu tohoto onemocnění. Před rozhodnutím o dlouhodobé léčbě bipolární poruchy by lékaři měli důkladně zhodnotit klinické charakteristiky nemocného, protože ty často mohou predikovat úspěšnost konkrétní léčby. Po identifikaci klinických charakteristik by měla být zvolena monoterapie v dostatečné dávce a v dostatečně dlouhém trvání. Kombinace stabilizátorů nálady zůstává volbou v léčbě akutních mánií a depresí a v případech, kdy nemocní nejsou při monoterapii stabilizováni nebo když dlouhodobou léčbu nesnáší. Článek prezentuje výsledky klinických studií responzivity bipolárních nemocných na lithium, lamotrigin a olanzapin při dlouhodobé stabilizující monoterapii. Je popsán odlišný klinický profil respondérů. Diskutována je současná praxe užití stabilizátorů nálady v monoterapii versus v kombinaci a léčebné postupy při epizodách v rámci relapsů bipolární poruchy.
Bipolar disorders are heterogeneous disorders. The expanding options of therapeutic approach to prophylaxis of bipolar disorders increases the need for a treatment guidelines that both recognizes and anticipates the heterogenity and comorbidity of the illness. Before choosing a long-term treatment for bipolar disorder, physicians should thoroughly evaluate the full range of the patient's clinical characteristics because they can often predict response to a particular treatment. If the characteristic clinical features can be identified, patients should begin with monotherapy in adequate dosage and duration. Combinations of mood stabilizers, however, retain their importance for effective treatment of acute manias and depressions, and for patients who either cannot be effectively or safely maintained on monotherapy with a stabilizer. The article presents the results of clinical studies of responsiveness of bipolar patients to lithium, lamotrigine and olanzapine in long-term stabilizing monotherapy. Different clinical profiles of responders are described. Current practice of combination vs. monotherapy and treatment approaches to breakthrough episodes in bipolar disorders are discussed.
- MeSH
- bipolární porucha farmakoterapie patologie MeSH
- deprese farmakoterapie patologie MeSH
- dospělí MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- lithium farmakologie terapeutické užití MeSH
- poruchy nálady farmakoterapie patologie MeSH
- premedikace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
V současnosti roste počet žen, které musí v období gravidity pravidelně užívat psychofarmaka z důvodu duševního onemocnění. Většina psychofarmak přechází přes placentu do oběhu plodu, a tak mohou ovlivňovat jeho vývoj. Nicméně i neléčené duševní onemocnění v těhotenství představuje rizikový faktor pro narušení průběhu gravidity, vývoje plodu a horší poporodní adaptaci novorozence. V přehledu shrnujeme aktuální publikované údaje o efektu neléčené bipolární afektivní poruchy a užívání stabilizátorů nálady i neléčených úzkostných poruch a užívání anxiolytik na průběh těhotenství, vývoj plodu a časnou poporodní adaptaci novorozence. Dle dostupných studií mají některé stabilizátory nálady jasně prokázaný teratogenní efekt a neměly by být v těhotenství předepisovány. Avšak například u lithia byl názor na jeho negativní efekt na plod revidován. Rizika pro plod, která s sebou nese neléčená bipolární afektivní porucha v graviditě, se zdají být vysoká. Ošetřující psychiatr by měl po dobu těhotenství pacientku léčit pomocí lithia či některých nových (atypických) antipsychotik. Anxiolytika jako skupina nemají jasně prokázaný teratogenní efekt a jejich užívání v těhotenství je relativně bezpečné, ale rizika pro plod se zvyšují s rostoucí užívanou dávkou. Užívání benzodiazepinů v třetím trimestru gravidity s sebou nese zvýšené riziko pro komplikace časné poporodní adaptace dítěte. Farmakoterapie je namístě u těžkých případů, kde rizika neléčeného onemocnění pro narušení vývoje plodu a hladkého průběhu těhotenství převyšují rizika spojená s expozicí lékům.
There is an increasing number of women, who plan to become or already are pregnant, and concurrently use psychotropic drugs formental illness. Most of psychotropic drugs pass through the placenta to developing fetus and thus may affect the embryogenesis. Onthe other hand, untreated psychiatric disorder represents a risk factor of adverse pregnancy outcome and poor neonatal adaptation ofan exposed newborn, as well. We review current published data on the impact of prenatal exposure to untreated bipolar disorder andanxiety disorders, and effects of mood stabilizers and anxiolytics on the fetus development, pregnancy outcome, and neonatal adaptation.Available data suggests that some mood stabilizers have a high teratogenic potential and therefore should not be prescribedduring pregnancy. The risks for fetus resulting from untreated bipolar disorder seems to be high. Psychiatrists should prefer safer drugsin pregnancy such as lithium and newer (atypical) antipsychotics for pregnant bipolar patients. There is no solid evidence that anxiolyticsas a group have a significant teratogenic potential. Their use during pregnancy is relatively safe; however, the risks increase withhigher daily dose. Administration of benzodiazepine during third trimester of pregnancy increases the risk of poor neonatal adaptationof exposed child. Pharmacotherapy is indicated in severe cases, where the risk of untreated illness outweighs the risk of drug exposure.
- Klíčová slova
- stabilizátory nálady,
- MeSH
- antikonvulziva škodlivé účinky MeSH
- antimanika škodlivé účinky MeSH
- anxiolytika škodlivé účinky MeSH
- benzodiazepiny škodlivé účinky MeSH
- bipolární porucha * farmakoterapie komplikace MeSH
- hypotrofický novorozenec MeSH
- komplikace těhotenství * chemicky indukované MeSH
- lidé MeSH
- lithium škodlivé účinky MeSH
- nemoci plodu chemicky indukované MeSH
- novorozenec MeSH
- plod účinky léků MeSH
- předčasný porod MeSH
- těhotenství MeSH
- teratogeny MeSH
- úzkostné poruchy * farmakoterapie komplikace MeSH
- vrozené srdeční vady chemicky indukované MeSH
- vrozené vady etiologie MeSH
- výsledek těhotenství MeSH
- zpožděný efekt prenatální expozice MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Při péči o pacientku, která plánuje těhotenství, či již je gravidní, musí ošetřující lékař vyhodnocovat rizika pro plod, která s sebou přináší farmakologická intervence i neléčené onemocnění. Antipsychotika, stabilizátory nálady i anxiolytika přecházejí přes placentární bariéru do krevního oběhu plodu a dále přes hematoencefalickou bariéru do vyvíjející se centrální nervové soustavy plodu. Jejich prenatální působení může mít kromě časných negativních dopadů i efekty, které se projeví až v odstupu od narození. Přehled shrnuje aktuální publikované údaje o vlivu prenatální expozice antipsychotikům, stabilizátorům nálady a anxiolytikům na motorický, neurokognitivní a psychický vývoj dítěte. Důkazy o možné neurobehaviorální toxicitě antipsychotik pocházejí z velmi omezeného počtu studií a naznačují pouze intermitentní ovlivnění psychomotorického vývoje. Neurobehaviorální toxicita byla jasně prokázána u valproátu, který by v těhotenství neměl být předepisován. Nálezy u ostatních stabilizátorů nálady ze skupiny antiepileptik jsou negativní či nedosahují jasné klinické relevance. Zdá se, že prenatální expozice lithiem nemá negativní efekt na postnatální vývoj dítěte. Dostupná data o vlivu anxiolytik jsou omezená a nekonzistentní, ukazuje se mj. negativní efekt neléčené úzkostné poruchy.
The analysis of potential risks associated with both untreated illness and drugs for fetus is necessary in treatment of women, who plan to become or already are pregnant. Antipsychotics, mood stabilizers and anxiolytics, all pass through the placenta to the blood circuit of the fetus and then cross the haematoencephalic barrier, affecting the development of central nervous system. Negative consequences of prenatal exposure to psychotropic drugs are not only short-term but also long-term, manifesting themselves many years after the delivery. We review current published data on the effects of antipsychotics, mood stabilizers and anxiolytics on the psychomotor, cognitive and behavioral development of prenatally exposed infant. Limited available data suggest that antipsychotics have only intermittent negative impact on psychomotor development. Neurobehavioral toxicity of valproate has been repeatedly replicated; thus valproate should not be prescribed during pregnancy. Data on other mood stabilizers/antiepileptics are mostly negative or do not reach clinical significance. Results of published studies on prenatal lithium exposure do not suggest a negative impact on the postnatal development of a child. Evidence of neurobehavioral toxicity of anxiolytics is both limited and inconsistent, with negative impact of untreated anxiety disorders.
- MeSH
- antikonvulziva farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antipsychotika farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- anxiolytika farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- chování a mechanismy chování účinky léků MeSH
- dítě MeSH
- duševní poruchy farmakoterapie MeSH
- kojenec MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- plod * účinky léků MeSH
- psychomotorický výkon účinky léků MeSH
- vývoj dítěte účinky léků MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Mitochondriální dysfunkce mají důležitou úlohu v řadě neurodegenerativních a psychiatrických onemocnění. Narušená funkce mitochondrií vede neiejen ke snížení produkce ATP, ale také ke změnám nitrobuněčného kalcia, zvýšené produkci volných radikálů a oxidačnímu stresu. Poškození neuronů potom může souviset se vznikem poruch nálady. Lze tedy předpokládat, že energetický metabolizmus buňky se významně podílí na patofyziologii poruch nálady a terapeutických či vedlejších účincích antidepresiv. Studujeme časné in vitro působení různých antidepresiv na vybrané mitochondriální funkce s cílem navrhnout nové biologické znaky poruch nálady nebo prediktory terapeutických účinků antidepresiv. Dosud byla provedena měření vlivu 10 farmakologicky odlišných antidepresiv a stabilizátorů nálady na aktivitu vybraných enzymů citrátového cyklu a komplexů dýchacího řetězce a na kinetiku spotřeby kyslíku mitochondriemi. Výsledky ukázaly zvýšení aktivity citrátsyntázy a snížení celkové funkce dýchacího řetězce. In vitro účinky antidepresiv a stabilizátorů nálady na mitochondriální funkce jsou tedy dobře měřitelné a lze je dále testovat jako potenciální biologické markery poruch nálady.
Mitochondrial dysfunctions play an important role in neurodegenerative and psychiatric disorders. Damaged function of mito- chondria leads to decrease of ATP production, change of intracellular calcium, increased production of free radicals and oxidative stress. The damage of neurons can be related to the origin of affective disorders. Thus, it is supposed that energy metabolism of neurons participates in pathophysiology of mood disorders and therapeutic or side effects of antidepressants. In our studies we are interested in in vitro effects of pharmacologically different antidepressants on selected mitochondrial functions with the purpose to suggest new biological markers of mood disorders or predic- tors of therapeutic efficiency of antidepressants. Since now there were performed measurements of 10 antidepressants and mood stabilizers and their influence on activity of selected enzymes of citrate cycle or respiratory chain complexes. Kinetics of oxygen consumption by mitochondria was measured at different conditions. Results demonstrated increased activity of citrate synthase and decreased function of respiratory chain. In vitro effects of antidepressants and mood stabilizers are well-measured and they can be further tested as biological markers of mood disorders.
- Klíčová slova
- mitochondriální dysfunkce, afektivní poruchy,
- MeSH
- antidepresiva MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
