• MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• lingvistika MeSH
• psychologická teorie MeSH
• psychomotorický výkon MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• diagnóza počítačová metody   MeSH
• informační systémy MeSH
• kybernetika metody   MeSH

• Klíčová slova
• analýza přežívání,
• MeSH
• biometrie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zdraví MeSH

• Konspekt
• Statistika
• NLK Obory
• lékařství
• statistika

Současná počítačová technika umožňuje nahradit klasický rentgenový snímek (analogový záznam) jeho flexibilnější a univerzálnější digitální verzí. Taje schopna uplatnit všechny své přednosti až v obrazových archivačních a komunikačních systémech PACS (Picture Archiving and Communication Systems). Článek uvádí definici systému, rámcové schéma a popis infrastruktury, která je založena napěti typech propojených počítačových systémů (radiologické zobrazovací systémy, počítače pro sběr dat, řídící počítače, databázové servery a zobrazovací pracovní stanice). Podrobněji je rozebíráno databázové schéma a zdůrazněny požádavky na standardizaci, otevřenou architekturu, bezpečnost a spolehlivost systému.

Computer technology reached the level, when the classical X-ray film can be changed to digital version. Its advantages can be seen only in PACS (Picture Archiving and Communication System) environment. The necessity of orientation for such systems is analyzed. The definition of PACS and the overall scheme is given in detail. Five computer subsystems form an infrastructure of one such a model ( radiologic imaging system, study acquistion computers, cluster controllers, database servers, display workstations). Need for sophisticated network connection of the system has been ítressed. Standardization, open architecture, connectiity and reliability are important attributes of functionality of such a system.

• MeSH
• informační systémy MeSH
• počítačové zpracování obrazu MeSH
• radiologické informační systémy MeSH
• zobrazování dat MeSH

• MeSH
• lékařství MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• náklady a analýza nákladů MeSH
• Publikační typ
• metaanalýza MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• lékařství
• management, organizace a řízení zdravotnictví

Článek analyzuje Etický kodex české lékařské komory ve filosofickém a historickém kontextu a snaží se rehabilitovat smysl Kodexu pro současnou teorii lékařství i klinickou praxi. Tradiční deontologické čtení kodexu je vykázáno jako problematické a představuje se perspektiva čtení Kodexu pomocí pojmových nástrojů etiky ctností a etiky péče. Díky této perspektivě je možné Kodex číst jako příspěvek do diskuse o tom, v čem spočívá lékařství a kdo je to dobrý lékař. Rozbor prvních pěti článků Kodexu ukazuje pojetí lékaře/ky jako osoby, která musí mít a vykazovat určité morální dispozice (ctnosti), zejména péči, praktický rozum a odvahu, aby dostála požadavkům, které na ni Kodex klade. Článek tedy představuje Kodex jako relevantní normativní text využitelný v současné bioetice, jehož kritická reflexe umožňuje vstoupit do diskuse o tom, kdo je to dobrý lékař, což je otázka stěžejní jak pro teorii lékařství, tak pro klinickou praxi.

The article analyzes the Ethical Code of the Czech Medical Chamber within a philosophical and historical context and aims to rehabilitate its significance for contemporary medical theory and clinical practice. Traditional deontological readings of the Code are identified as problematic, and a perspective of reading the code through the conceptual tools of Virtue Ethics and Ethics of Care is presented. Through this perspective, the Code can be read as a contribution to the discussion of what constitutes medicine and who is a good physician. The analysis of the first five articles of the Code shows that the physician should be a person who possess and exhibit certain moral dispositions (virtues), especially care, practical wisdom, and courage, in order to meet the demands placed on them by the Code. The article thus presents the Code as a relevant normative text applicable in contemporary bioethics, whose critical reflection enables us to enter into the discussion of who is a good physician, a pivotal question for both medical theory and clinical practice

As the amount of genome information increases rapidly, there is a correspondingly greater need for methods that provide accurate and automated annotation of gene function. For example, many high-throughput technologies--e.g., next-generation sequencing--are being used today to generate lists of genes associated with specific conditions. However, their functional interpretation remains a challenge and many tools exist trying to characterize the function of gene-lists. Such systems rely typically in enrichment analysis and aim to give a quick insight into the underlying biology by presenting it in a form of a summary-report. While the load of annotation may be alleviated by such computational approaches, the main challenge in modern annotation remains to develop a systems form of analysis in which a pipeline can effectively analyze gene-lists quickly and identify aggregated annotations through computerized resources. In this article we survey some of the many such tools and methods that have been developed to automatically interpret the biological functions underlying gene-lists. We overview current functional annotation aspects from the perspective of their epistemology (i.e., the underlying theories used to organize information about gene function into a body of verified and documented knowledge) and find that most of the currently used functional annotation methods fall broadly into one of two categories: they are based either on 'known' formally-structured ontology annotations created by 'experts' (e.g., the GO terms used to describe the function of Entrez Gene entries), or--perhaps more adventurously--on annotations inferred from literature (e.g., many text-mining methods use computer-aided reasoning to acquire knowledge represented in natural languages). Overall however, deriving detailed and accurate insight from such gene lists remains a challenging task, and improved methods are called for. In particular, future methods need to (1) provide more holistic insight into the underlying molecular systems; (2) provide better follow-up experimental testing and treatment options, and (3) better manage gene lists derived from organisms that are not well-studied. We discuss some promising approaches that may help achieve these advances, especially the use of extended dictionaries of biomedical concepts and molecular mechanisms, as well as greater use of annotation benchmarks.

• MeSH
• data mining metody   trendy   MeSH
• databáze genetické * trendy   MeSH
• genová ontologie * trendy   MeSH
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• vytváření politiky MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Politika
• NLK Obory
• státní správa

• MeSH
• analýza dat MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zdraví MeSH

• Konspekt
• Statistika
• NLK Obory
• statistika, zdravotnická statistika
• lékařství

• Klíčová slova
• SMS, polyelektromyografie,
• MeSH
• elektromyografie využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• hypergravitace MeSH
• lidé MeSH
• mobilní telefon MeSH
• ruka fyziologie   MeSH
• svalová kontrakce fyziologie   MeSH
• svalová únava fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH