výběrové zkreslení Dotaz Zobrazit nápovědu
Moderní medicína se opírá o dùkazy z rùzných typù výzkumných studií. Aèkoliv se výsledky randomizovaných kontrolovaných studií považují za zlatý standard pro klinické rozhodování, observaèní studie, jsou-li správnì uspoøádány a kvalifikovanì „èteny“, poskytují nepostradatelné informace pro klinickou praxi. Observaèní studie skýtají ale mnohá úskalí, mezi která patøí pøedevším pøítomnost systematického zkreslení, jež mùže ovlivnit výsledky studie a snižovat jejich platnost. Tento èlánek vysvìtluje základní metodologické koncepty, s nimiž by se mìl lékaø seznámit, aby dokázal správnì interpretovat výsledky observaèních studií.
The modern medicine relies on evidence from different types of scientific studies. Even though the results of randomized controlled trials are considered as a gold standard for clinical decision-making, observational studies, if well conducted and critically interpreted, provide useful information for the clinical practice. Observational studies are plaqued with methodological challenges, in particular the presence of bias, that can affect the results of the studies and decrease their validity. This article explains basic methodological concepts that a physician should get aquainted with in order to be able to interpret the results of observational studies.
- Klíčová slova
- misklasifikace, výběrové zkreslení,
- MeSH
- estrogenní substituční terapie statistika a číselné údaje škodlivé účinky MeSH
- faktory vyvracející (epidemiologie) * MeSH
- ischemická choroba srdeční MeSH
- medicína založená na důkazech MeSH
- postmenopauza MeSH
- pozorovací studie jako téma * MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- reprodukovatelnost výsledků * MeSH
- rizikové faktory MeSH
- výzkumný projekt MeSH
- zkreslení výsledků (epidemiologie) * MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cíl studie: Cílem studie bylo podpořit předpoklad asociace migrény a deprese metaanalytickou studií. Metodika: Zkoumali jsme 20 populačních průřezových studií testujících asociaci migrény s depresí. Pro metaanalýzu jsme použili poměr šancí (OR) a modely náhodných efektů. K identifikaci zdrojů heterogenity jsme studie rozdělili na základě metod použitých pro diagnózu migrény a deprese, způsobu výběru a kontaktu osob, lokality. Vliv procentuálního zastoupení žen ve studiích a velikosti souboru jsme ověřovali metaregresí. Publikační zkreslení jsme pak zkoumali inspekcí trychtýřového grafu a testovali Eggerovým regresním testem. Výsledky: U osob s migrénou lze očekávat třikrát vyšší výskyt depresivní symptomatologie (OR = 3,11; 95% CI 2,43–3,98) ve srovnání s jedinci bez migrény. Testy vlivu potenciálních moderujících proměnných byly, s výjimkou diference mezi OR studiemi s přímým a nepřímým kontaktem (Qdif = 6,32; p = 0,012), statisticky nevýznamné. Variabilita OR byla, na rozdíl od vlivu procentuálního zastoupení žen ve studiích, statisticky významně ovlivněna velikostí souborů (Qmodel = 5,07; df = 1; p = 0,027). Publikační zkreslení nebylo zjištěno (tdf = 18 = 1,72; p = 0,10). Závěr: Výsledky naznačují výraznou komorbiditu migrény a deprese. Vzhledem k tomu, že deprese je považována za rizikový faktor chronicity migrény, mělo by být monitorování depresivní symptomatologie u migreniků nedílnou součástí terapie.
The aim of the study: The aim of our study was to support the supposition of an association between migraine and depression. Methods: We reviewed 20 population-based cross-sectional studies focused on migraine in association with depression. For meta-analysis, we used odds ratio (OR) and random effects models. In the search for sources of heterogeneity, we subdivided the studies on the basis of method of migraine and depression diagnosis, sampling, type of contact with subjects, and locality. The effect of proportional representation of females and sample size on OR variability was tested with meta-regression. Publication bias was verified by a funnel plot and by the Egger’s regression test. Results: Three times higher incidence of depressive symptomology is expected in migraineurs compared with non-migraineurs (OR = 3.11; 95% CI 2.43–3.98). The effect of potential moderators was, apart from the difference in OR between studies with direct and indirect contact (Qdif = 6.32; p = 0.012), statistically insignificant. The OR variance was statistically significantly influenced by study size (Qmodel = 5.07; df = 1; p = 0.027). There was no evidence for publication bias as tested by the visual inspection of the funnel plot and by Egger’s regression intercept (t = 1.92; df = 18; p = 0.10). Conclusion: The findings indicate strong comorbidity of migraine and depression. As depression is believed to be a risk factor for migraine chronification, monitoring of depressive symptomatology should be integral part of therapy. Key words: migraine – depression – meta-analysis The authors declare they has no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- MeSH
- deprese * epidemiologie MeSH
- dospělí MeSH
- komorbidita * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- migréna * epidemiologie MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- odds ratio MeSH
- regresní analýza MeSH
- rozdělení chí kvadrát MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zkreslení výsledků (epidemiologie) MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- metaanalýza MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Neurons in anterior cingulate and prefrontal cortex (ACC/PFC) carry information about behaviorally relevant target stimuli. This information is believed to affect behavior by exerting a top-down attentional bias on stimulus selection. However, attention information may not necessarily be a biasing signal but could be a corollary signal that is not directly related to ongoing behavioral success, or it could reflect the monitoring of targets similar to an eligibility trace useful for later attentional adjustment. To test this suggestion we quantified how attention information relates to behavioral success in neurons recorded in multiple subfields in macaque ACC/PFC during a cued attention task. We found that attention cues activated three separable neuronal groups that encoded spatial attention information but were differently linked to behavioral success. A first group encoded attention targets on correct and error trials. This group spread across ACC/PFC and represented targets transiently after cue onset, irrespective of behavior. A second group encoded attention targets on correct trials only, closely predicting behavior. These neurons were not only prevalent in lateral prefrontal but also in anterior cingulate cortex. A third group encoded target locations only on error trials. This group was evident in ACC and PFC and was activated in error trials "as if" attention was shifted to the target location but without evidence for such behavior. These results show that only a portion of neuronaly available information about attention targets biases behavior. We speculate that additionally a unique neural subnetwork encodes counterfactual attention information.
- MeSH
- akční potenciály fyziologie MeSH
- analýza rozptylu MeSH
- časové faktory MeSH
- cingulární gyrus cytologie MeSH
- Macaca mulatta MeSH
- neurony klasifikace fyziologie MeSH
- podněty MeSH
- pozornost fyziologie MeSH
- prefrontální mozková kůra cytologie MeSH
- reakční čas fyziologie MeSH
- světelná stimulace MeSH
- vnímání prostoru fyziologie MeSH
- výběrové chování fyziologie MeSH
- zkreslení výsledků (epidemiologie) MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- mužské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl studie: Podat přehled dostupných vědeckých důkazů dokládajících perinatologické výsledky plánovaných domácích porodů a jejich reflexe v prostředí České republiky. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha-Podolí. Předmět a metoda studie: Literární přehled recentních publikovaných dat. Výsledky: Studie hodnotící bezpečnost plánovaných domácích porodů mají nekonzistentní výsledky a jsou zatíženy metodologickými limity (výběrové zkreslení, absence randomizovaných studií, velikost souboru a kontrolní skupiny). Důkazy tvrzení, že domácí porod je stejně bezpečný jako porod nemocniční, jsou nedostatečné. Konsenzuální přijatelnost domácího porodu je podmíněna předpoklady vyloučení individuálních rizik komplikací, přítomností kvalifikované osoby a dostupností urgentního transferu do nemocnice. Závěr: Studie bezpečnosti plánovaných domácích porodů jsou metodologicky limitovány a jejich výsledky jsou nekonzistentní. V České republice v současné době není vytvořen odborný, organizační a legální rámec pro vedení plánovaných domácích porodů. Klíčová slova: domácí porod, feto-maternální morbidita, perinatologické výsledky.
Objective: To review the available scientific evidence of perinatal outcome of planned home births and their reflection in the Czech Republic. Design: Review article. Setting: Institute for the Care of Mother and Child, Prague – Podolí. Method: An overview of recently published data. Results: Results of studies that evaluate the safety of planned home births are inconsistent and burdened by methodological limitations (selection bias, the absence of randomized trials, insuficient sample size and the lack of a control group). Evidence of argument that home birth is as safe as hospital birth, are insufficient. Consensual acceptance of home birth is conditioned by the exclusion of individual risk of complications, presence of qualified personnel and availability of emmergency transfer to hospital. Conclusion: Study of the safety of planned home births are methodologically limited and their results are inconsistent. Currently, there is no professional, organizational and legal framework for the management of planned home births in the Czech Republic. Key words: home birth, feto-maternal morbidity, perinatal outcome.
- Klíčová slova
- feto-maternální morbidita, perinatologické výsledky,
- MeSH
- bezpečnost pacientů MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- kohortové studie MeSH
- komplikace porodu MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech MeSH
- mínění MeSH
- porod doma normy škodlivé účinky trendy MeSH
- společnosti lékařské MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Výzkumy dlouhodobě poukazují na celou řadu zdravotních nerovností a rozdílů v kvalitě života lidí, jejichž hlavním rozlišujícím znakem je jejich sexuální orientace, sexuální ebe-identifikace či obecně sexualita. Tato rozmanitost ovšem bývá jen zřídka běžně zařazována mezi demografické otázky, a tak se aktuálně potýkáme nejen s nedostupností důležitých dat, ale také s celou řadou nejasností, které s „měřením sexuality“ v rámci výzkumných šetření souvisí. Tento článek si klade čtyři vzájemně propojené cíle. Nejprve přispět k diskusi, která by typickou nepřítomnost položek zjišťujících sexualitu respondentů v rámci relevantních studií identifikovala jako významnou bariéru omezující dostupnost informací o zdraví neheterosexuálních lidí. Následně vyjasnit klíčové terminologické problémy, které se pojí zejména s neustále se vyvíjející sexuálně-identitní terminologií. Dále se zaměřuje na diskusi metodologických, ale také kontextuálních úskalí, která se dotýkají problematiky dotazování v oblasti sexuality a přispívají k různým typům výběrových zkreslení. V závěrečné části je diskutována populární otázka „reprezentativity“ dostupných výsledků výzkumných šetření a s využitím aktuálních českých a zahraničních reprezentativních šetření zodpovězena otázka, zda stále platí, že neheterosexuální lidé tvoří 4 % populace.
Research has long pointed to a number of health inequalities and differences in the quality of life of people, whose main distinguishing feature is their sexual orientation, sexual self-identification, or sexuality in general. However, this diversity is rarely included among demographic questions, so we currently face not only the unavailability of essential data but also many ambiguities associated with the “measurement of sexuality” in research. This article has four interconnected primary goals. First, to contribute to the discussion, which may identify the absence of items determining the sexuality of respondents in relevant studies as a significant barrier limiting the availability of information about the health of non-heterosexual people. Further, it clarifies key terminological issues, which are mainly related to the continually evolving sexual-identity terminology. Third, it focuses on the discussion of methodological but also contextual pitfalls, which touch on the issue of measuring in the field of sexuality and contribute to various types of selection bias. In the final part, the question of “representativeness” of available research results is discussed, and using current Czech and foreign representative surveys, the question of whether it is still true that non-heterosexual people make up 4% of the population is addressed.
Cíl: Suicidalita u pacientů s psychózou představuje závažný společenský problém. Ve většině psychiatrických učebnic užívaných v České republice je uváděno desetiprocentní riziko sebevraždy u nemocných s psychotickým onemocněním. Cílem této práce bylo přinést aktuální informace o rizicích sebevražd u pacientů trpících psychózou. Materiály a metody: V databázích Web of Science, OVIDSp, Scopus a PubMed byl využit vyhledávací řetězec s klíčovými slovy (sebevražednost OR suic*) AND (psychóza OR psychosis OR psychotic*) AND (long-term OR dlouhodobé studie). Do výběru jsme zařadili jen studie zahrnující pacienty po první hospitalizaci pro psychotickou poruchu, protože tento přístup eliminuje zkreslení způsobené různou dobou sledování a trvání nemoci. Vyloučeny byly knihy, kapitoly z knih a disertační práce. K datu 6. 1. 2020 bylo získáno 1081 studií. Po vyloučení duplicit, úvodníků, komentářů a souhrnných článků jsme nalezli od roku 1995 do roku 2020 5 retrospektivních a 10 prospektivních studií. Výsledky: Od roku 1995 do roku 2020 jsme nalezli 5 retrospektivních a 10 prospektivních studií sledujících sebevražednost u pacientů s psychózou. Studie s nejvyšší metodologickou kvalitou zahrnující několik tisíc pacientů po dobu sledování 2 až 10 let udávají, že 0,9 až 1,9 % pacientů spáchalo sebevraždu. Studie sledující pacienty po výrazně delší dobu (follow-up 19 až 25 let) zjistily, že míra sebevražednosti se pohybuje mezi 6,4 a 8 %. Tyto studie ale zahrnují jen nízké stovky pacientů a můžeme předpokládat větší vliv různých selekčních bias, které diskutujeme. Závěr: Celoživotní riziko sebevraždy u pacientů s psychózou je nižší, než se udává ve většině učebnic. Není to častěji citované rozmezí 10 až 15 %, ale spíše 5 %. Tento rozdíl je důležitý, protože nadhodnocení rizika sebevraždy může přispívat k pesimistickým postojům vůči úzdravě jak u pacientů, tak z hlediska poskytovatelů péče.
Objective: Suicidality in patients with psychosis is a serious social issue. In most psychiatric textbooks used in the Czech Republic, there is a ten percent risk of suicide in patients with a psychotic illness. The aim of this work was to bring up-to-date information about the risks of suicide in patients suffering from mental illness. Methods: In the following databases, i.e. Web of Science, OVIDSp, Scopus, and PubMed, a search string containing the keywords (suicide OR suic*) AND (psychosis OR psychosis OR psychotic*) AND (long-term OR long-term study) was used. Only studies including patients after the first hospitalization for a psychotic disorder were included in the review as this approach eliminates any potential bias caused by different durations of the illness and its monitoring. Books, book chapters and dissertations were excluded from the review. As of 6/1/2020, 1,081 studies were obtained. After having excluded duplicates, editorials, commentaries, and summary articles, 5 retrospective and 10 prospective studies from 1995 to 2020 were found. Results: From 1995 to 2020, 5 retrospective and 10 prospective studies tracking suicide in patients with psychosis were found. Studies of the highest methodological quality involving several thousand patients with a monitoring period of 2 to 10 years indicated that 0,9% to 1,9% of patients committed suicide. The studies focusing on monitoring patients for a significantly longer period (follow-up 19 to 25 years) revealed a high suicide rate, which ranged from 6,4% to 8%. However, these studies included only a few hundreds of patients and greater influence can be assumed of the various selection biases discussed. Conclusion: The lifetime risk of suicide in patients with psychosis is lower than that reported in most textbooks. It is not the commonly quoted range of 10 to 15%, but rather more than 5%. This distinction is important as the overestimation of the suicide risk may contribute to pessimistic attitudes toward recovery, both among the patients and the caregivers.
Obsahem tohoto příspěvku je vyhodnocení dat týkajících se alkoholu (etanolu, etylalkoholu) a drog u zemřelých aktivních účastníků dopravních nehod za roky 2016–2021 získaných z Národního registru pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství a jejich porovnání s daty Policejního prezidia České republiky. Do souboru bylo zařazeno 2 715 zemřelých aktivních účastníků dopravních nehod, jejichž potřebná data jsou dostupná v obou těchto zdrojích. Pouze u 72 % z nich bylo provedeno vyšetření na přítomnost alkoholu, z nich u 24 % byla zjištěna koncentrace alkoholu v krvi vyšší než 0,2 g/kg. Toxikologické vyšetření na jiné látky, než alkohol bylo provedeno pouze u 49 % z celého souboru. Některá látka ze seznamu návykových látek byla prokázána u 120 zemřelých aktivních účastníků dopravních nehod (9 % z toxikologicky vyšetřených). Koncentrace těchto látek dosahovala hodnot ovlivňujících schopnost bezpečně řídit u 18 osob, a z nich u 11 osob dosahovala hodnot vylučujících schopnost bezpečně řídit. Domníváme se, že malý počet vyšetření je způsoben zejména snahou o úsporu finančních prostředků Policií České republiky, která toxikologické vyšetření v mnoha případech nepožadovala (pokud vůbec nařídila soudní pitvu). Policie ČR nevede statistiku o přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek u zemřelých při dopravních nehodách, ale pouze u viníků dopravních nehod. Z údajů Policejního prezidia České republiky vyplývá, že v letech 2016–2021 bylo při dopravních nehodách usmrceno 57 osob, kde u viníka nehody byly zjištěny drogy. V našem souboru však byly omamné a psychotropní látky zjištěny v krvi (krevním séru) u 120 zemřelých aktivních účastníků dopravních nehod. To by bylo možné vysvětlit tím, že nejméně 63 zemřelých aktivních účastníků dopravních nehod, u kterých byla zjištěna přítomnost omamných a psychotropních látek, nebylo viníky dopravní nehody, při které zemřeli. Mnohem pravděpodobnější je však vysvětlení, že statistika Policejního prezidia České republiky zdaleka nezaznamenává všechny viníky dopravních nehod, kteří jsou pod vlivem drog. Půjde zejména o řidiče, kteří zahynuli při nehodě, kterou sami způsobili, ale Policie ČR nenařídila soudní pitvu, a tedy ani toxikologické vyšetření. V praxi aplikované provádění toxikologického vyšetření u zemřelých aktivních účastníků dopravních nehod pouze výběrově znamená výrazné zkreslení statistických údajů o přítomnosti alkoholu nebo návykových látek u zemřelých, což může ovlivňovat nejen jednání výkonné moci, zejména Policie ČR, vůči účastníkům silničního provozu, ale i politiku zákonodárné moci v ČR ve věcech drog speciálně v dopravě, ale i obecně. Zájem na obligatorním vyšetření na přítomnost alkoholu i návykových látek by měly mít i pojišťovny. Pojistitel má právo plnění snížit, pokud došlo k úrazu následkem požití alkoholu nebo návykové látky. Podkladem, zda pojišťovna má snížit plnění a v jakém rozsahu, je zejména zaslání pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení. Pokud však tento orgán toxikologické vyšetření nenařídí, a tak nezná jeho výsledek, sdělí pojišťovně, že alkohol či návykové látky nebyly zjištěny, a pojišťovna tak plní v plném rozsahu.
The content of this paper is the evaluation of data related to alcohol (ethanol, ethyl alcohol) and drugs in deceased active participants of traffic accidents for the years 2016-2021 obtained from the National Registry of Autopsies and Toxicological Examinations performed at the Department of Forensic Medicine and their comparison with the data of the Police Presidium of the Czech Republic. The sample included 2,715 deceased active road users, and their required data is available in both these sources. Only 72% of them were tested for alcohol, of whom 24% were found to have a blood alcohol concentration higher than 0.2 g/kg. Toxicological testing for substances other than alcohol was carried out in only 49% of the whole research file. Some substance from the list of addictive substances was detected in 120 deceased active road users (9% of those toxicologically examined). The concentration of these substances reached values affecting the ability to drive safely in 7 persons and excluding the ability to drive safely in 11 persons. The low percentage of toxicological tests carried out may be partly explained by the fact that in some cases the persons concerned may have survived for a certain period of time when toxicological testing was no longer considered relevant. Since there were no persons in our cohort who died more than 24 hours after death, we consider such reasoning to be not entirely correct. Therefore, we believe that the low number of examinations is mainly due to an attempt to save funds when toxicological examination was not required by the Police of the Czech Republic (if a forensic autopsy was ordered at all). The Police of the Czech Republic does not keep statistics on the presence of alcohol or other addictive substances in road accident deaths, but only in those who are at fault in road accidents. Data from the Police Presidium of the Czech Republic show that in 2016-2021, 57 persons were killed in traffic accidents where drugs were detected in the culprit in the accident. However, in our cohort, narcotic and psychotropic substances were detected in the blood (blood serum) of 120 deceased active participants of traffic accidents. This could be explained by the fact that at least 63 deceased active road users who were found to have narcotic and psychotropic substances were not at fault for the accident in which they died. However, a much more likely explanation is that the statistics of the Police Presidium of the Czech Republic are far from recording all culprits in the accident who are under the influence of drugs. This will especially apply to drivers who died in an accident that they were at fault for and when the police often did not order a forensic autopsy and thus a toxicological examination. In practice, toxicological examination of deceased active participants in traffic accidents applied only selectively means a significant distortion of statistical data on the presence of alcohol or addictive substances in the deceased, which may affect not only the actions of executive power (especially the Police of the Czech Republic) towards road transport participants, but also the policy of the legislature in the Czech Republic in matters of drugs specifically in transport, but also in general. Insurance companies should also have an interest in compulsory testing for the presence of alcohol and addictive substances. The insurer has the right to reduce the insurance payment if the injury is the result of alcohol or substance abuse. In particular, the basis for whether the insurer should reduce the benefit and to what extent is the sending of a final decision by a law enforcement agency. However, if that authority does not order a toxicological examination and does not know the result, it shall inform the insurer that no alcohol or addictive substances have been detected and the insurer shall pay in full.
- Klíčová slova
- Národní registr pitev a toxikologických vyšetření, smrtelná dopravní nehoda, aktivní účastník dopravní nehody, policejní statistika,
- MeSH
- alkoholy analýza MeSH
- dopravní nehody * MeSH
- lidé MeSH
- pitva MeSH
- psychotropní léky MeSH
- registrace MeSH
- smrt MeSH
- toxikologie MeSH
- zakázané drogy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
V krátkém doplnění přednášek o výběru indikátorů a měření kvality se zabývám problematikou využití získaných informací pro krajskou samosprávu v Libereckém kraji. Ten je specifický tím, že nemá síť vlastních nemocnic (z osmi je zřizovatelem jen dvou) a přesto musí (nebo měl by) nějakým způsobem monitorovat kvalitu a efektivitu poskytované lůžkové zdravotní péče občanům kraje. Po rozhodnutí o nasazení systému MARK Q firmy Stapro s.r.o. do všech nemocnic v kraji a proběhlých jednáních o akceptaci tohoto měření došlo na diskusi nad finančním zabezpečením projektu. Na jeden rok se podařilo cestou účelových dotací zajistit financování. Nemocnice uzavřely smlouvy a byly odhodlány spolupracovat s poskytovatelem služby na implementaci dat (1. část projektu) a posléze na pravidelných importech z informačních systémů nemocnic (2. část projektu). Komplikace však nastaly v několika oblastech: a) Nedostatek kvalifikovaných pracovníků na straně nemocnic schopných pochopit podstatu systému. b) Rozdílná organizační struktura nemocnic, které jsou řízeny různými subjekty a neschopnost ji odpovědně implementovat do systému c) Nejednotná metodika ve vykazování zdravotních výkonů a v účetnictví d) Poměrně složitá forma výstupů systému s nároky na znalosti ovládání databází. Pro management nemocnic to bylo nepoužitelné v tomto stavu a najmout si kvalitní analytiky nebyla vedení nemocnic ochotna. Po roce 2006 projekt vyústil v podstatě v odmítnutí dalšího pokračování a jeho zkreslená interpretace před vedením kraje vytvářela dojem nedůležitosti a nedokonalosti takového sběru dat. Podařilo se však jiným způsobem financování a nasmlouvání služeb zajistit pokračování projektu v roce 2007. Výstupy nemocnicím budou poskytovány ve zjednodušené formě pomocí nástroje „crystal reports“ (přednastavené benchmarkingy přes webové rozhraní) a pravidelnými čtvrtletními analýzami zpracovanými podle dohodnutého rozsahu s možnou aktuální úpravou podle potřeb sledování toho kterého ukazatele a výstupu. K diskusi předkládám i možné důvody odmítání nasazení benchmarkingového systému měření kvality a efektivity lůžkové zdravotní péče a jistou nedefinovatelnost a nejednotnost požadavků krajské samosprávy na relevantní data o zdravotní péči v kraji. Otázkou zůstává, na jakých informačních základech má krajská samospráva diskutovat s plátci a poskytovateli lůžkové zdravotní péče, a zda je bez validních dat a na nich postavených analýzách vůbec možná kvalifikovaná diskuse na krajské úrovni samosprávy.
V r. 2008 jsme ve spolupráci s CPFPV Litomyšlské nemocnice, a. s. pro- vedli náhodný výběr dětí s ročníky narození 1997–2002 a analyzovali dostupné údaje o stavu očních vad na jejich pravém a levém oku. Na úrovni refrakčních vad jsme měli k dispozici údaje o sférické složce (SPH) přispívající myopické vadě (krátkozrakosti) nebo hypermetropii (dalekozrakosti) a o cylindrických složkách (CYL a AXIS), které přispívají myopii a astigmatismu (zkreslenému nebo zdvojenému vidění). Dále byly použity odvozené proměnné, jako je „diference“ pro vhodně upravené refrakční složky, „indikátory“ refrakčních vad, strabismu, tupozrakosti a údaje o dominantním oku (stanovené lékařem), pohlaví a „věk pacientů při měření autorefraktorem (AR)“. Refrakční vady u dětí předškolního a mladšího školního věku ukazují víceméně na „symetrický charakter nálezů“ u obou očí. (V podstatě byly obě oči u vyšetřovaných dětí buď myopické nebo hypermetropické.) S rostoucím věkem dětí je zřetelný přechod od hypermetropie směrem k myopii. Při podrobnější analýze diferenčních ukazatelů však byla shledána řada asymetrických korelací, které dosud neumíme dostatečně transparentně vysvětlit. Cílem příspěvku je prezentovat, dokumentovat a osvětlit naše dosavadní zjištění, představit doposud použitou statistickou metodiku a seznámit odbornou veřejnost s aktuálním stavem našich výzkumných aktivit v r. 2009.
- MeSH
- amblyopie MeSH
- dítě MeSH
- funkční lateralita MeSH
- lidé MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- oční dominance MeSH
- refrakční vady MeSH
- strabismus MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíle. Porozumět tomu, jak v českém prostředí sociální práce a sociálních služeb supervizoři a supervidovaní v běžné praxi supervize prožívají a konceptualizují své vzájemné vztahy. Použité metody. Explorační výzkum s využitím kvalitativní metodologie, metodou hloubkového interview. Rozhovory byly zaznamenány na audio záznam a doslovně přepsány. Zkoumána byla reflexe zkušeností se vztahovými obtížemi v supervizi, jak jim účastníci rozumějí, jak zrcadlí jejich očekávání od supervize. Výzkumný soubor. Metodou prostého záměrného výběru zvoleno 14 supervizorů a supervidovaných, kteří poskytují a přijímají supervizi v oblasti sociálních služeb. Soubor obsahoval pouze ženy. U supervizorů byl podmínkou absolvovaný psychoterapeutický výcvik a výcvik v supervizi a zastoupeny různorodé typy výcviků. Supervizanti pracovali pod různými supervizory a s různými typy klientů. Zpracování dat. Data byla kódována otevřeným kódováním. Byly konstruovány kategorie z výroků, do nichž bylo zařazeno vše, co souvisí se vztahem v supervizi, jeho chápáním a výroky o něm. Kategorie byly následně uspořádány metodou vyložení karet. Výsledky. Vznikl model dynamického vztahu v supervizi, který je charakterizován etapami vývoje od přípravné přes etapu reciproční angažovanosti k etapě prožívání změny. Supervizor přispívá k dynamice vztahu pečujícím postojem a strategiemi péče a podněcování k rozvoji, které výzkum podrobněji popsal. Supervizant se podílí na vztahu svou proaktivní připraveností, k níž přispívá též jeho zvládání obav, překonávání pocitů ohrožení sebeúcty a radost z experimentování a nových možností v dosahování vlastního cíle. Bowlbyho koncepty bezpečného útočiště a bezpečného zázemí se zdají dobře pojmenovávat vyjádřené zkušenosti a očekávání respondentů, ačkoli se v konceptualizaci vztahu mezi supervizanty a supervizory přímo neobjevily. Limity studie. Výsledky ohledně pečujícího chování mohly být zkresleny tím, že výzkumu se účastnily pouze ženy. Výzkum neukazuje rozdíly v míře uplatnění a očekávání pečujícího chování v supervizi u různých typů supervizantů a supervizorů nebo v různých typech organizací.
Objective. Exploration of how clinical supervisors and supervisees in the Czech social work and social services experience and conceptualize their relations in daily practice. Method. Exploratory research design was used based on qualitative methods. The interviews was tape-recorded and verbatim transcripts were made. Sample. 14 supervisors and supervisees (all women) from the field of social services were selected by means of simple purposive sampling. Eligible supervisors had completed training programmes in psychotherapy and clinical supervision. Diversity of supervision schools was represented in the sample. The supervisees experienced different supervisors and whole variety of clients. Data analysis. The data was analysed by means of open coding. Categories were constructed and the method of displaying cards was used. Results. A stage model of dynamic relationship in clinical supervision was developed which covers developmental stages like preparation, reciprocal engagement and experiencing change. The supervisor contributes to the dynamics of the relationship through his/her caring attitude and two clusters of strategies – caring and encouraging individual growth. Those are described in detail. The supervisee contributes through her proactive preparedness, which also relies on coping with her anxieties and perceived threats to her self-respect. Bowlby’s concepts of safe haven and secure base seem to fit the experiences and expectations relayed by the respondents, although they were not mentioned explicitly in the respondents’ accounts of the supervisor-supervisee relationship. Study limitation. The results on caring behaviours might be limited by the fact that only women participated in the study. The study does not indicate how the ways the caring behaviours are applied or expected in clinical supervision vary depending on type of supervisor, type of supervisee, or type of organization.