Tranzitorní globální amnézie (TGA) je charakterizována náhlým vznikem těžké anterográdní amnézie a absencí dalších fokálních neurologických příznaků. I když je TGA většinou považována za monofázické onemocnění, recidivující průběh není raritní. Etiopatogeneze recidivujících případů nebyla většinou systematicky hodnocena. Cílem naší práce je posouzení výskytu a možných etiopatogenetických faktorů recidivující TGA. V průběhu pěti let bylo na naší klinice hospitalizováno 55 pacientů s TGA, z toho u čtyř (7,3 %) šlo o recidivující formu onemocnění. Jednotlivé případy prezentujeme formou kazuistik. Naše práce poukazuje na skutečnost, že výskyt recidivující TGA není vzácný a v našem souboru (7,3 %) odpovídá literárním údajům. Recidivy se mohou vyvinout v období několika měsíců až let od první ataky. Etiopatogeneze se zřejmě neliší od nerecidivujících forem TGA. Prokázali jsme možnou souvislost s migrénou a vaskulární příčinou kardioembolické geneze. U žádného z pacientů nebyla prokázána souvislost s epilepsií, anamnéza nepodporovala familiární výskyt.
Transient global amnesia (TGA) is characterized by sudden onset of severe anterograde amnesia and absence of other focal neurological deficits. Although TGA is usually considered as monophasic disease, recurrence is not rare. Etiopathogenesis of recurrent cases has not yet been systematically evaluated. The aim of our study is to evaluate occurrence and pathophysiological factors of recurrent TGA. Within five years, 55 patients with TGA were admitted to our clinic, four of which (7.3%) presented with the recurrent form. All recurrent cases are presented as case reports. Our series showed that the incidence of recurrent TGA is not rare and, in our group (7.3%), corresponds to the reported data. Relapses can develop within several months up to several years after the first attack. Etiopathogenesis is probably the same as in non-recurrent forms of TGA. We considered possible association with migraine and vascular cardiac embolic origin. We did not find any association with epilepsy and the patient histories did not support familial occurrence. Key words: memory – transient global amnesia – transient ischemic attack – migraine The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
OBJECTIVE: To describe the epidemiology and time spectrum of delirium using Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fourth Edition criteria and to validate a tool for delirium assessment in patients in the acute poststroke period. DESIGN: A prospective observational cohort study. SETTING: The stroke unit of a university hospital. PATIENTS: A consecutive series of 129 patients with stroke (with infarction or intracerebral hemorrhage, 57 women and 72 men; mean age, 72.5 yrs; age range, 35-93 yrs) admitted to the stroke unit of a university hospital were evaluated for delirium incidence. INTERVENTIONS: None. MEASUREMENTS AND MAIN RESULTS: Criterion validity and overall accuracy of the Czech version of the Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU) were determined using serial daily delirium assessments with CAM-ICU by a junior physician compared with delirium diagnosis by delirium experts using the Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fourth Edition criteria that began the first day after stroke onset and continued for at least 7 days. Cox regression models using time-dependent covariate analysis adjusting for age, gender, prestroke dementia, National Institutes of Stroke Health Care at admission, first-day Sequential Organ Failure Assessment, and asphasia were used to understand the relationships between delirium and clinical outcomes. An episode of delirium based on reference Diagnostic and Statistical Manual assessment was detected in 55 patients with stroke (42.6%). In 37 of these (67.3%), delirium began within the first day and in all of them within 5 days of stroke onset. A total of 1003 paired CAM-ICU/Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders daily assessments were completed. Compared with the reference standard for diagnosing delirium, the CAM-ICU demonstrated a sensitivity of 76% (95% confidence interval [CI] 55% to 91%), a specificity of 98% (95% CI 93% to 100%), an overall accuracy of 94% (95% CI 88% to 97%), and high interrater reliability (κ = 0.94; 95% CI 0.83-1.0). The likelihood ratio of the CAM-ICU in the diagnosis of delirium was 47 (95% CI 27-83). Delirium was an independent predictor of increased length of hospital stay (hazard ratio 1.63; 95% CI 1.11-2.38; p = .013). CONCLUSIONS: Poststroke delirium may frequently be detected provided that the testing algorithm is appropriate to the time profile of poststroke delirium. Early (first day after stroke onset) and serial screening for delirium is recommended. CAM-ICU is a valid instrument for the diagnosis of delirium and should be considered an aid in delirium screening and assessment in future epidemiologic and interventional studies in patients with stroke.
- MeSH
- cévní mozková příhoda diagnóza mortalita terapie MeSH
- delirium diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- jednotky intenzivní péče MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- následné studie MeSH
- nemocnice univerzitní MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody MeSH
- progrese nemoci MeSH
- proporcionální rizikové modely MeSH
- prospektivní studie MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- zmatenost klasifikace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Pooperační delirium (POD) je častá komplikace operační léčby, která negativně ovlivňuje postoperační léčbu a rehabilitaci i dlouhodobou prognózu. Cílem práce bylo zjistit incidenci a posoudit význam rizikových faktorů POD u nemocných s elektivními operacemi páteře a plic a akutními operacemi fraktury krčku femuru. Dále porovnat výskyt POD s výskytem deliria v souboru nemocných s cévní mozkovou příhodou (CMP). Soubor a metodika: Prospektivně byl sledován výskyt POD pomocí české verze skríningového testu CAM-ICU a kritérií deliria dle DSM-IV u skupiny 94 nemocných (54 žen, průměrný věk 69 let – medián) operovaných pro symptomatickou lumbální spinální stenózu (23 pacientů – A1), nádorový plicní proces (31 pacientů – A2) a frakturu krčku femuru (40 pacientů – B). Incidence POD byla porovnána s incidencí deliria ve věkově a genderově srovnatelném souboru nemocných po CMP (94 pacientů: 54 žen, věk 70 let – medián). Byl analyzován význam predisponujících a vyvolávajících perioperačních faktorů deliria. Výsledky: Incidence deliria u chirurgické skupiny byla 7,4 %; u elektivních operací dosáhla 3,7 % a u akutních operací krčku femuru činila 12,5 %. Nízkou incidenci POD vysvětlují autoři nízkou prevalencí předoperačního kognitivního deficitu ve skupině elektivních operací (A1 + A2) – 7,4 % oproti 17,5 % ve skupině B a 22,3 % u nemocných s CMP. Dalším faktorem byl nízký výskyt perioperačních komplikací (11,7 %). Nepodařilo se prokázat významný vliv některého z rizikových faktorů POD. Ve skupině s CMP byla incidence deliria signifikantně vyšší oproti chirurgické skupině (33,0 %; p < 0,001). Závěr: Incidence POD zůstává u elektivních operací velmi nízká, zřejmě díky šetrné operativě a anestezii a dobré prevenci a managementu perioperačních komplikací. Incidence deliria po CMP je významně vyšší oproti POD, což potvrzuje roli primárního mozkového postižení jako významného vyvolávajícího faktoru deliria.
Introduction: Postoperative delirium (POD) is a frequent complication of a surgery with negative effect on postoperative treatment and rehabilitation, duration of hospitalization and long-term prognosis. The aim was to assess the incidence and evaluate importance of risk factors of POD in patients who underwent elective spine and pulmonary surgery and emergency hip fracture surgery, and to compare the incidence of POD with that of post-stroke delirium. Patients and methods: Development of POD was evaluated prospectively using the Czech version of the CAM-ICU – a screening test for detection of delirium and the DSM-IV criteria for delirium in a group of 94 patients (54 women; age: 69; 32–99 yrs – median; range) who had a surgery for symptomatic lumbar spine stenosis (23 patients – A1), pulmonary neoplasm (31 patients – A2) or a hip fracture (40 patients – B). The incidence of POD was compared with that of delirium in age- and sex-matched group of stroke patients (n = 94; 54 women; age: 70; 45–91 yrs – median; range). Significance of predisposing and precipitating perioperative risk factors for delirium was analysed. Results: The incidence of POD was 7.4%; 3.7% in elective surgery patients and 12.5% in emergency hip fracture surgery patients. The authors explain low incidence of POD by low prevalence of preoperative cognitive deficit in elective surgery subgroup (A1 + A2) – 7.4% compared to 17.5% in group B and 22.3% in stroke patients. The low incidence of perioperative complications (11.7%) was the other possible factor influencing low incidence of POD. However, no significant risk factor for POD was identified, possibly due to low incidence of POD. The incidence of post-stroke delirium was significantly higher compared to that of POD (33.0%; p <0.001). Conclusions: The incidence of POD in elective surgery patients remains low as a result of mini-invasive surgery, considerate anaesthesia and effective management and prevention of perioperative complications. On the contrary, the incidence of post-stroke delirium is significantly higher, thus confirming the role of primary brain involvement as an independent precipitating risk factor for delirium.
- MeSH
- anestezie MeSH
- čas MeSH
- centrální nervový systém účinky léků MeSH
- chirurgie operační MeSH
- delirium * diagnóza etiologie MeSH
- dospělí MeSH
- fraktury krčku femuru MeSH
- incidence MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory plic MeSH
- neurologie MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- pooperační delirium MeSH
- pooperační komplikace * MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- spinální stenóza chirurgie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vnitřní fixace fraktury MeSH
- výsledek terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Incidence deliria v podmínkách intenzivní péče dosahuje 62 % a u nemocných s umělou plicní ventilací až 82 %. Delirium je však poddiagnostikované pro nepoužívání standardizovaných diagnostických nástrojů; v českém jazyce takový standardizovaný test není dosud k dispozici. Cílem studie bylo standardizovat českou verzi nejčastěji používaného standardizovaného testu v angličtině - The Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU). Soubory a metodika: Česká verze CAM-ICU (CAM-ICUcz) byla přeložena metodou "forward- backward translation" a akceptována tvůrci originálního testu (http:/ / www.icudelirium.org/ docs/ CAM_ICU_training_Czech.pdf). Stanovení validity CAM-ICUcz v detekci přítomnosti deliria oproti zlatému standardu - expertnímu stanovení na základě mezinárodně uznávaných kritérií deliria dle diagnostického a statistického manuálu psychických nemocí (DSM IV) - bylo provedeno u nemocných s: A. Akutní cévní mozkovou příhodou (aCMP) n = 80; B. Umělou plicní ventilací: n = 10; C. Demencí: n = 34; D. Depresí: n = 20; E. Schizofrenií: n = 22. Výsledky: Expertní hodnocení zaznamenalo epizodu deliria u 37 nemocných s aCMP (46,25 %). Test CAM-ICU prokázal senzitivitu 97,3 % a specificitu testu 93,0 %. U všech tří nemocných s falešně pozitivním deliriem dle CAM-ICUcz šlo o nemocné s těžkou formou globální nebo Wernickeovy afázie. Test byl proveditelný i v podmínkách umělé plicní ventilace, kde jsme zaznamenali delirium u 50 % nemocných a 100% shodu s expertním hodnocením. U žádného z nemocných s demencí, depresí nebo schizofrenií nebyla dle CAM-ICUcz splněna kritéria deliria (100% specificita). Praktické použití testu prokázalo jeho krátké trvání (do 10 min) a použitelnost zdravotnickými pracovníky - nespecialisty v neuropsychologickém testování u kriticky nemocných včetně umělé plicní ventilace. Závěr: CAM-ICUcz je vhodný skríningový test pro detekci deliria v intenzivní péči.
Introduction: The incidence of delirium in intensive care settings is reported as 62%, and in mechanically-ventilated patients it reaches 82%. Delirium is, however, underdiagnosed because of the non-use of standardised diagnostic tools; no such tool yet exists in the Czech language. The aim was to standardise a Czech version of the most frequently used standard test in the English language ? the Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU). Patients and method: A Czech version of CAM-ICU (CAM-ICUcz) was prepared by using a "forward-backward translation" method followed by acceptance on the part of the authors of the original test (http://www.icudelirium. org/docs/CAM_ICU_training_Czech.pdf). The assessment of CAM-ICUcz validity to detect delirium, compared with the expert assessment based on standard criteria for delirium of the Diagnostic and Statistical Manual of mental disorders (DSM IV), was performed in patients with: A. Acute cerebral stroke: n = 80; B. Mechanical ventilation: n = 10; C. Dementia: n = 34; D. Depression: n = 20; E. Schizophrenia: n = 22. Results: The expert assessment found an episode of delirium in 37 stroke patients (46.25%). The sensitivity and specificity of CAM-ICUcz were 97.3% and 93.0% respectively. All three patients with false positive for delirium due to CAM-ICUcz had severe aphasia of the global or Wernicke type. The test was performable even in mechanically ventilated patients, with delirium detected in 50% of patients and 100% concordance with the expert assessment. CAM-ICUcz was negative in all patients with dementia, depression and schizophrenia (specificity 100%). The test appeared to be quick (duration up to 10 minutes) and applicable by health care workers not specialised in neuropsychological testing in intensive care patients, including those mechanically ventilated. Conclusion: CAM-ICUcz is a suitable screening test for detection of delirium in the intensive care setting.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc diagnóza klasifikace komplikace MeSH
- cévní mozková příhoda diagnóza klasifikace komplikace MeSH
- deprese MeSH
- financování organizované MeSH
- jednotky intenzivní péče normy využití MeSH
- lidé MeSH
- neurokognitivní poruchy diagnóza klasifikace MeSH
- neuropsychologické testy normy statistika a číselné údaje MeSH
- plicní ventilace MeSH
- plošný screening metody využití MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky klasifikace normy využití MeSH
- psychiatrické posuzovací škály normy statistika a číselné údaje MeSH
- schizofrenie MeSH
- urgentní lékařství metody normy trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Hypertenzní encefalopatie vzniklá na podkladě esenciální či sekundární arteriální hypertenze je onemocnění charakterizované náhlým rozvojem příznaků svědčících pro difuzní encefalopatii (bolesti hlavy, nauzea, vomitus, poruchy vizu, zmatenost či epileptické záchvaty) spojených s vzestupem hodnot krevního tlaku (TK, hypertenzní krize). zobrazovací metody, zejména magnetická rezonance (MR), prokazují leukoencefalopatii. Klinické symptomy i zobrazovací nálezy jsou reverzibilní po normalizaci hodnot TK. Prezentujeme případ 37letého muže, u kterého se rok rozvíjely nespecifické příznaky encefalopatie (cefalea, poruchy vizu, změny chování, ataktická chůze). Počítačová tomografie (CT) i MR mozku prokázaly difuzní postižení bílé hmoty mozku, mozečku i mozkového kmene. Byla vyloučena zánětlivá, demyelinizační, ischemická, onkologická, metabolická a toxická etiologie leukoencefalopatie. Navzdory absenci anamnestických údajů o arteriální hypertenzi a normotenzním hodnotám při přijetí došlo k rozvoji hypertenzní krize a progresi klinické symptomatiky do obrazu deliria. Kompenzací hodnot krevního tlaku došlo k praktické regresi klinické symptomatiky a výraznému zmírnění radiologických známek encefalopatie, což potvrdilo hypertenzní etiologii leukoencefalopatie. Následně byla potvrzena přítomnost chronické idiopatické arteriální hypertenze a vyloučeny byly sekundární příčiny hypertenze, včetně feochromocytomu. Na hypertenzní encefalopatii je nutné pomýšlet i při protrahovaném a fluktuujícím průběhu příznaků encefalopatie a aktuálně zjištěné normotenzi.
Hypertensive encephalopathy induced by essential or secondary arterial hypertension is characterised by a sudden onset of symptoms pointing to diffuse encephalopathy (headache, nausea, vomiting, vision problems, confusion or epileptic seizures) linked with an increase in blood pressure (BP, hypertensive crisis). in such case, the imaging methods applied, especially magnetic resonance (MR), show leukoencephalopathy. Both clinical symptoms and MR imaging findings are reversible after the blood pressure values have been normalised. We report a case of a 37-year old man who developed non-specific symptoms of encephalopathy over the period of one year (cephalea, vision disorders, behaviour changes, atactic walk). CT and MRI of the patient's brain showed diffuse affection of the white matter of the brain, cerebellum and of the cerebral trunk. inflammatory, demyelinisating, ischaemic, oncologic, metabolic and toxic aetiologies of leukoencephalopathy were excluded. in spite of absence of anamnestic data on arterial hypertension, and of normotensive values at admission, a hypertension crisis developed and clinical symptoms progressed into a picture of delirium. Blood pressure compensation resulted in the regression of clinical symptoms and a significant attenuation of cardiologic signs of encephalopathy, which was a confirmation of hypertensive etiology of leukoencephalopathy. Subsequently, the presence of chronic idiopathic arterial hypertension was confirmed, and secondary causes of hypertension including phaeochromocytoma were excluded. Hypertensive encephalopathy should be considered also in the case of protracted and fluctuating symptoms of encephalopathy and normal results for current blood pressure measurements.
- MeSH
- antihypertenziva aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- hypertenze maligní diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- hypertenze diagnóza MeSH
- hypertenzní encefalopatie diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie využití MeSH
- počítačová rentgenová tomografie využití MeSH
- syndrom zadní leukoencefalopatie diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
