Pacienti s poškozením srdce depozity AL-amyloidu a závažnou srdeční insuficiencí mají velmi nepříznivou prognózu s mediánem přežití řádově v měsících. Klasická léčba AL-amyloidózy je při srdeční insuficienci velmi špatně tolerována a léčba těchto pacientů je spojena s podstatně vyšší mortalitou než u ostatních nemocných s AL-amyloidózou. Pokud se ale u pacientů s izolovaným či dominujícím poškozením srdce, bez závažného poškození jiných orgánů a tkání, provede transplantace srdce, výrazně se tak zlepší jejich oběhová zdatnost, a tedy i schopnost tolerovat jakoukoliv léčbu AL-amyloidózy, včetně léčby pomocí vysokodávkované chemoterapie s transplantací autologních kmenových krvetvorných buněk. Dosažení kompletní remise AL-amyloidózy je podmínkou pro dlouhodobé přežití, při nedosažení kompletní remise totiž dochází ke vzniku depozic amyloidu i v transplantovaném srdci. V Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně proběhla první transplantace srdce pro jeho poškození AL-amyloidózou poprvé v roce 2010. Do roku 2017 se počet pacientů s AL-amyloidózou, u nichž byla napřed provedena transplantace srdce a následně léčba AL-amyloidózy, zvýšil na 5. Medián věku, v němž byla provedena transplantace srdce, je 60 (48–65) let. Ve 4 případech se jednalo o muže, v jednom o ženu. Medián sledování je 65 (88–15) měsíců. U všech pacientů bylo dosaženo kompletní remise AL-amyloidózy. U prvního pacienta k tomu bylo zapotřebí celkem 5 linií léčby, z toho 2krát vysokodávkovaný melfalan s transplantací autologních kmenových krvetvorných buněk, v druhém případě 2 linie léčby, vysokodávkovaný melfalan a režim založený na bortezomibu. Ve třetím případě nebylo potřebí žádné specifické léčby, protože imunosupresivní léčba po transplantaci srdce, obsahující prednison, navodila kompletní remisi AL-amyloidózy. Ve čtvrtém případě bylo setrvalé kompletní remise dosaženo vysokodávkovaným melfalanem a v 5. případě jednou linií léčby založené na bortezomibu. Uvedená data ilustrují, že transplantace srdce je prvním krokem, který z pacientů se závažným selháním srdce, netolerujících jakoukoliv účinnou léčbu AL-amyloidózy, udělá pacienty, kteří jsou schopni podstoupit náročnou léčbu AL-amyloidózy. Někdy pak stačí jedna vysokodávkovaná chemoterapie, ale jindy je zapotřebí více léčebných linií, než se podaří dosáhnout kompletní remise AL-amyloidózy.

The prognosis for patients with cardiac impairment due to AL-amyloid deposition and severe cardiac insufficiency is poor, with a survival median in the order of months. The classical treatment of AL-amyloidosis in combination with cardiac insufficiency is very poorly tolerated and the treatment of such patients is associated with considerably higher mortality than among other patients with AL-amyloidosis. If, however, patients with an isolated or another dominating cardiac impairment, without severe damage to other organs and tissues, have a heart transplant performed, their cardiovascular condition will significantly improve as a result, along with their ability to tolerate any kind of treatment for AL-amyloidosis including that using high-dose chemotherapy with a transplant of autologous hematopoietic stem cells. The achievement of complete remission of AL-amyloidosis is a precondition for long-term survival, since when not achieved, amyloid deposition also arises in the transplanted heart. At the Centre for Cardiovascular and Transplantation Surgery, Brno, the first heart transplant due to its impairment by AL-amyloidosis was performed in 2010. By the year 2017 the number of patients with AL-amyloidosis, who had first undergone a heart transplant with subsequent treatment for AL-amyloidosis, increased to 5. The median age at which a heart transplant was performed is 60 (48–65) years. Four patients were men, one was a woman. The median monitoring equals 65 (88–15) months. Complete remission of AL-amyloidosis was achieved in all the patients. There were 5 lines of treatment needed for the first patient to attain it, of that twice high-dose melphalan with autologous stem cell transplantation, for the second patient a second-line treatment, high-dose melphalan and bortezomib-based therapy. No specific therapy was needed for the third patient, as immunosuppressive therapy following the heart transplant containing prednison led to complete remission of AL-amyloidosis. In the fourth case, sustainable complete remission was reached by high-dose melphalan and in the fifth case by one line of bortezomib-based therapy. The aforementioned data illustrate that a heart transplant is the first step which makes the patients with a severe heart failure, not tolerating any efficient therapy of AL-amyloidosis, capable of undergoing intense treatment of AL-amyloidosis. Sometimes one high-dose chemotherapy is sufficient, while at other times multiple treatment lines are needed to reach complete remission of AL-amyloidosis.

• MeSH
• antitumorózní látky terapeutické užití   MeSH
• autologní transplantace MeSH
• bortezomib terapeutické užití   MeSH
• indukce remise MeSH
• kardiomyopatie etiologie   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• lenalidomid MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• melfalan terapeutické užití   MeSH
• prednison terapeutické užití   MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• primární amyloidóza * terapie   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• thalidomid analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
• transplantace srdce * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

OBJECTIVES: We conducted an adjusted comparison of progression-free survival (PFS) and overall survival (OS) for daratumumab monotherapy versus standard of care, as observed in a real-world historical cohort of heavily pretreated multiple myeloma patients from Czech Republic. METHODS: Using longitudinal chart data from the Registry of Monoclonal Gammopathies (RMG) of the Czech Myeloma Group, patient-level data from the RMG was pooled with pivotal daratumumab monotherapy studies (GEN501 and SIRIUS; 16 mg/kg). RESULTS: From the RMG database, we identified 972 treatment lines in 463 patients previously treated with both a proteasome inhibitor and an immunomodulatory drug. Treatment initiation dates for RMG patients were between March 2006 and March 2015. The most frequently used treatment regimens were lenalidomide-based regimens (33.4%), chemotherapy (18.1%), bortezomib-based regimens (13.6%), thalidomide-based regimens (8.0%), and bortezomib plus thalidomide (5.3%). Few patients were treated with carfilzomib-based regimens (2.5%) and pomalidomide-based regimens (2.4%). Median observed PFS for daratumumab and the RMG cohort was 4.0 and 5.8 months (unadjusted hazard ratio [HR], 1.14; 95% confidence interval [CI], 0.94-1.39), respectively, and unadjusted median OS was 20.1 and 11.9 months (unadjusted HR, 0.61; 95% CI, 0.48-0.78), respectively. Statistical adjustments for differences in baseline characteristics were made using patient-level data. The adjusted HRs (95% CI) for PFS and OS for daratumumab versus the RMG cohort were 0.79 (0.56-1.12; p = .192) and 0.33 (0.21-0.52; p < .001), respectively. CONCLUSIONS: Adjusted comparisons between trial data and historical cohorts can provide useful insights to clinicians and reimbursement decision makers on relative treatment efficacies in the absence of head-to-head comparison studies for daratumumab monotherapy.

• MeSH
• antitumorózní látky terapeutické užití   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom farmakoterapie   MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

INTRODUCTION: Monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) is a premalignant condition with a risk of malignant conversion. PATIENTS AND METHODS: With the aim to estimate the cumulative risk MGUS progression to hematologic malignancies, we analyzed a nationwide population-based cohort of 1887 MGUS patients from the Czech Registry of Monoclonal Gammopathies (RMG) between 2007 and 2013. RESULTS: During the follow-up period (median 4 years; range 0.6-34.8), progression to hematologic malignancies was observed in 8.6% (162 of 1887) of patients. Factors associated with progression were as follows: M-protein concentration ≥1.5 g/dL, pathological sFLC (<0.26 or >1.65) ratio, bone marrow plasma cells (BMPCs) in cytology >5%, immunoparesis, age ≥69 years, and the level of serum hemoglobin at baseline <12.0 g/dL. Combining these factors, we propose a new risk model (CMG model). The risk of progression at 10 years was 1.6%, 16.9%, 22.9%, 39.4%, and 52.3%, respectively, if 0 (reference group), one, two, three, or four to five risk factors are present (P<.001) with HR 63 times higher compared to the reference MGUS group. CONCLUSION: The new CMG model was established with an advantage for better identification of MGUS patients at low risk.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hybridizace in situ fluorescenční MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• kostní dřeň patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální gamapatie nejasného významu diagnóza   epidemiologie   metabolismus   MeSH
• myelomové proteiny metabolismus   MeSH
• nádorová transformace buněk MeSH
• plazmatické buňky metabolismus   patologie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• proporcionální rizikové modely MeSH
• registrace MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• surveillance populace MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika epidemiologie   MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• časná detekce nádoru * MeSH
• dospělí MeSH
• imunoglobulin M * analýza   krev   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mnohočetný myelom prevence a kontrola   MeSH
• monoklonální gamapatie nejasného významu * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• nádorová transformace buněk MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Primárním cílem projektu byl sběr údajů o výskytu MDS a jeho léčbě na severní a střední Moravě. Sekundárním cílem projektu bylo zpřesnění diagnostiky a prognostické stratifikace MDS v uvedeném regionu. Metody: Údaje o nově diagnostikovaných případech MDS a MDS/MPN byly evidovány po dobu 1 roku v regionu s populací 2,2 milionu obyvatel. Sledované údaje zahrnovaly: pohlaví, věk v době diagnózy, kategorie MDS a MDS/MPN dle WHO klasifikace, rozlišení na primární a sekundární MDS, IPSS, PS dle WHO, komorbiditu a způsob léčby. Výsledky: Celkem bylo diagnostikováno 107 nových případů MDS a MDS/MPN (47,7 % mužů, 52,3 % žen). Incidence MDS a MDS/MPN byla 4,9 případu na 100 tisíc obyvatel. Věkový medián v době diagnózy byl 70 let (minimum 43 let, maximum 84 let). Výskyt jednotlivých diagnostických kategorií byl: RCUD 15,0 %, RARS 9,3 %, RCMD 37,4 %, RAEB-1 15 %, RAEB-2 10,3 %, 5q-syndrom 0,09 %, MDS-U 0,09 %, CMML-1 4,7 %, CMML-2 4,7 %, neklasifikovatelný MDS/MPN 1,9 %. Diagnostická shoda primárního a sekundárního cytologického vyšetření byla 92 %. Diagnostická shoda cytologie a histologického vyšetření byla 74 %. Rozdělení podle IPSS: riziko nízké 32,9 %, intermediární-1 44,7 %, intermediární-2 16,4 %, vysoké 6,0 %. Rozdělení podle PS (WHO): skóre 0 – 24 %, skóre 1 – 50 %, skóre 2 – 11 %, skóre 3 – 15 %. Primární MDS se vyskytl v 84,1 %, sekundární MDS v 15,9 %. Signifikantní komorbidita se vyskytla u 72 % nemocných: kardiovaskulární 52,3 %, endokrinologická 27 %, gastrointestinální 12,1 %, významná chronická nemoc ledvin 5,6 %, revmatologická onemocnění 5,6 %, plicní komorbidita 4,7 %, neurologická a psychiatrická onemocnění 7,5 %. Nádorová duplicita se vyskytla v 18,7 %, byl evidován 1 případ nádorové triplicity. Léčba zahrnovala: přístup „watch and wait“ u 42 % nemocných, transfuze erytrocytů u 50,5 %, erytropoetin, eventuálně s G-CSF u 17,8 %, chemoterapii u 12,1 %, epigenetickou léčbu u 7,4 %, chelataci u 4,7 %, kortikoterapii u 3,7 %, alogenní SCT u 1,9 % nemocných. Závěr: V rámci Projektu MDS na severní a střední Moravě byly zmapovány základní demografické ukazatele, diagnostická, prognostická a léčebná data týkající se MDS a MDS/MPN. Vzhledem k věkové skladbě nemocných a jejich komorbiditě zůstávají léčebné možnosti MDS a MDS/MPN do jisté míry omezené. Nemocní s vyšším rizikem a 5q- syndromem by měli být vždy konzultováni v centru vysoce specializované hematologické péče.

Introduction: The primary aim of the project was to collect epidemiologic data concerning MDS and its therapy in Northern and Central Moravia. The secondary aim was to improve the diagnostics and prognostic stratification of MDS. Methods: The data of newly diagnosed MDS and MDS/MPN cases were collected in the region with a population of 2.2 million inhabitants over 1 year. The data included: sex, age at the time of diagnosis, diagnostic category according to the WHO classification, primary and secondary MDS, IPSS, WHO performance status, comorbidity, treatment. Results: 107 new cases of MDS and MDS/MPN were diagnosed in the area. The incidence of MDS and MDS/MPN was 4.9 per 100 000 inhabitants. The median age was 70 years (min. 43 – max. 84). The incidence of diagnostic categories was: RCUD 15.0%, RARS 9.3%, RCMD 37.4%, RAEB-1 15%, RAEB-2 10.3%, 5q- syndrome 0.09%, MDS-U 0.09%, CMML-1 4.7%, CMML-2 4.7%, MDS/MPS-U 1.9%. The diagnostic concordance of primary and secondary cytological analysis was 92%. The diagnostic concordance of cytological and histological analysis was 74%. The distribution of the IPSS categories was: low risk 32.9%, intermediate-1 risk 44.7%, intermediate-2 risk 16.4%, high-risk 6.0%. The distribution of PS scores: score 0 – 24%, score 1 – 50%, score 2 – 11%, score 3 – 15%. Primary MDS was diagnosed in 84.1%, secondary MDS in 15.9% of patients. Significant comorbidities were reported in 72% of patients: cardiovascular 52.3%, endocrinological including diabetes mellitus 27%, gastrointestinal 12.1%, significant chronic kidney disease 5.6%, rheumatological 5.6%, pulmonary 4.7%, neurological and psychiatric 7.5%. A second neoplasm was diagnosed in 18.7% of patients, 1 case of neoplastic triplicity was observed. Therapy included: watch and wait in 42%, erythrocyte transfusion in 50.5%, erythropoietin in 17.8%, chemotherapy in 12.1%, epigenetic therapy in 7.4 %, chelation in 4.7%, corticosteroids in 3.7%, allo-BMT in 1.9% patients. Conclusions: Basic demographic, diagnostic, prognostic and therapeutic data concerning MDS and MDS/MPN were collected in the area of Northern and Central Moravia. Given patient age and comorbidities, the therapeutic options in MDS and MDS/MPN remain limited. High-risk patients should always be managed in transplantation centres.

• MeSH
• dospělí MeSH
• incidence MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• myelodysplastické syndromy * diagnóza   epidemiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• nádory MeSH
• prognóza MeSH
• registrace MeSH
• riziko MeSH
• sběr dat MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

OBJECTIVE: Subcutaneous (SC) application of bortezomib has been recently introduced as a new application route in multiple myeloma (MM) patients. We performed an analysis to compare the outcomes of bortezomib-based therapy in multiple myeloma (MM) patients treated using either intravenous (IV) or subcutaneous (SC) route of administration. PATIENTS AND METHODS: During January 2012 through December 2013, we performed a retrospective analysis of 446 patients with MM treated with bortezomib-based regimens (either once weekly - 63% or twice weekly - 27%) in both, the first line setting, and in relapse, with separate analysis of patients undergoing autologous stem cell transplantation. We assessed the response rates and toxicity profiles in both, IV and SC route of bortezomib administration. RESULTS: The response rates in both IV and SC arm were similar with overall response rate 71.7% vs 70.7%, complete remissions in 13.9% vs 8.6%, very good partial remissions in 30.8% vs 34.5% and partial remissions in 27% vs 27.6%. The most frequent grade ≥ 3 toxicities were anemia, thrombocytopenia and neutropenia, with no significant differences between IV and SC group. There were no significant differences in the rate of peripheral neuropathy (PN). PN of any grade was present in 48% in the IV arm and in 41% in the SC arm. PN grade ≥ 2 was present in 20% vs 18% and PN grade ≥ 3 was present in 6% vs 4%. CONCLUSIONS: We conclude that subcutaneous application of bortezomib has similar therapeutic outcomes and toxicity profile as intravenous route of application. In our cohort there was no difference in the incidence of PN, suggesting that PN is dose dependent and might be reduced by lower intensity schemes rather than by the route of administration.

• MeSH
• bortezomib škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• incidence MeSH
• indukce remise MeSH
• injekce intravenózní MeSH
• injekce subkutánní MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom farmakoterapie   MeSH
• nemoci periferního nervového systému epidemiologie   etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Onemocnění z depozice lehkých řetězců (light chain deposition disease – LCDD) patří mezi vzácná systémová onemocnění způsobená monoklonální proliferací terminálně diferencovaných B-lymfocytů s produkcí volných lehkých řetězců imunoglobulinu a jejich ukládáním především v ledvinách či v dalších tkáních. Náplní sdělení je poukázat na úskalí diagnostiky této klinické jednotky a na příkladu série 4 nemocných s LCDD předložit důkazy o vysoké účinnosti léčby s bortezomibem z pohledu hematologické i orgánové terapeutické odezvy. Z našeho hodnocení vyplývá, že léčba bortezomibem je u LCDD velmi rychlá a účinná, bývá však při intenzivním dávkovacím schématu doprovázena řadou nežádoucích účinků. Z nich je nejzávažnější periferní neuropatie, ohrožující i případné setrvání nemocného v léčbě. Méně intenzivní režimy (tzv. bortezomib weekly) představují alternativu s nižším výskytem nežádoucích účinků. Vysokodávkovaná chemoterapie s podporou autologní transplantace krvetvorných buněk je u vhodných kandidátů doporučeným a relativně bezpečným postupem. Orgánová léčebná odezva se významně opožďuje za hematologickou odezvou a zůstává otázkou, zdali je postižení tkání depozity lehkých řetězců plně reverzibilní. Klíčová slova: autologní transplantace krvetvorných buněk – bortezomib – hematologická léčebná odezva – onemocnění z depozice lehkých řetězců – orgánová léčebná odezva

Light chain deposition disease (LCDD) is a rare systemic condition caused by monoclonal proliferation of terminally differentiated B-lymphocytes with production of free light chains and their deposition in kidneys or other organs. The aim of our study is to show the pitfalls of the diagnostics, and to demonstrate the effect of bortezomib-based therapy on a series of 4 patients with LCDD, from the point of hematological and organ therapeutic response. We include that bortezomib based treatment provides rapid and effective hematological response. It is, however, often accompanied by adverse events, especially within intensive treatment schedules. The most serious adverse effects includes peripheral neuropathy, which might be dose or treatment-limiting. Less intensive regimens („bortezomib weekly“) suggest an alternative with expectation of lower incidence of adverse effects. Autologous stem cell transplantation is a recommended and relatively safe approach in convenient candidates. Organ response is significantly delayed after hematological response, and organ damage by light chain deposits might not be fully reversible. Key words: autologous stem cell transplantation – bortezomib – hematological treatment response – light chain deposition disease – organ treatment response

• Klíčová slova
• hematologická léčebná odezva, orgánová léčebná odezva, neurotoxicita,
• MeSH
• antitumorózní látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• chronické selhání ledvin komplikace   patologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• hemoglobiny analýza   MeSH
• hypertenze komplikace   MeSH
• indukce remise MeSH
• kreatinin moč   MeSH
• kyseliny boronové * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lehké řetězce imunoglobulinů * krev   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci periferního nervového systému chemicky indukované   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• paraproteinemie * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• prospektivní studie MeSH
• proteinurie komplikace   moč   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• pyraziny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH