Příběh našeho pacienta dokládá, že možnost ranní aplikace inzulínu místo večerní může výrazně zlepšit compliance pacienta. Ne každý bazální inzulín lze s úspěchem aplikovat v kteroukoli denní dobu. Farmakokinetika a farmakodynamika inzulínu glargin 300 U/ml takovou možnost nabízí.
The case of our patient documents that the possibility to administer insulin in the morning instead of in the evening may significantly improve a patient's compliance. Not all basal insulins may be successfully administered in any daytime. The pharmacokinetic and pharmacodynamic properties of insulin glargine 300U/mL offer such option.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- diabetes mellitus 2. typu farmakoterapie MeSH
- dlouhodobě působící inzulin MeSH
- inzulin glargin aplikace a dávkování MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Prezentované kazuistiky alespoň zčásti demonstrují léčebný potenciál lixisenatidu, nového prandiálního GLP-1 agonisty dostupného na farmaceutickém trhu. Přes velmi krátkou dobu, po kterou jej máme v klinické praxi k dispozici, je vidět jeho nesporný a nezastupitelný efekt u pacientů při kompenzaci diabetu 2. typu v indikovaných případech.
The presented case reports at least partially demonstrate the therapeutical potential of lixisenatide, a new prandial GLP-1 agonist that is available in the pharmaceutical market. Despite a very short time of its availability in our clinical practice we can see its indisputable and non substitutable effect on a compensation of patient with the type 2 diabetes mellitus in indicated cases.
- Klíčová slova
- lixisenatid,
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie krev MeSH
- glykovaný hemoglobin metabolismus účinky léků MeSH
- hmotnostní úbytek účinky léků MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- krevní glukóza metabolismus účinky léků MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metformin aplikace a dávkování MeSH
- morbidní obezita * farmakoterapie MeSH
- peptidy aplikace a dávkování MeSH
- receptor pro glukagonu podobný peptid 1 * agonisté aplikace a dávkování MeSH
- senioři MeSH
- sulfonylmočovinové sloučeniny aplikace a dávkování MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Příběhem našeho diabetika bych ráda ukázala, jak zajímavá je práce terénního diabetologa, co všechno si musíme každodenně dávat do souvislostí, a jak bývá někdy nesnadné rozhodovat o dalším postupu v léčbě diabetu 2. typu. Ambulantní diabetolog potřebuje být mimo jiné psychologem, učitelem, detektivem a kdovíčím ještě, protože naši diabetici jsou nesmírně vynalézaví. Náš společný boj s jejich onemocněním se odehrává za jejich spoluúčasti jen občas, protože jejich prostředky boje jsou náročné a vyžadují hodně především duševních sil a to prostě občas unaví. Na druhé straně podaří-li se nám diabetika vtáhnout do hry a dostatečně ho motivovat ke spolupráci bývají někdy výsledky až neuvěřitelné.
- MeSH
- adherence pacienta * psychologie MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * diagnóza etiologie farmakoterapie komplikace terapie MeSH
- diabetická dieta MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- obezita terapie MeSH
- pacientův souhlas se zdravotní péčí psychologie MeSH
- senioři MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl studie BIBY‑II: Získat zkušenosti s dlouhodobou (24měsíční) léčbou exenatidem (Byetta) u nemocných s diabetes mellitus 2. typu z běžné klinické praxe diabetologických ordinací v ČR. Typ sledování: Observační studie náhodně vybrané skupiny ambulantních lékařů z 28 diabetologických ordinací v České republice. Sledovaný a hodnocený soubor: Z původního sledovaného souboru 465 nemocných, kteří absolvovali alespoň 3 měsíce léčby Byettou, zůstalo ve 2. prodlouženém sledování po 18 měsících 169 (36,6 %) osob a 24 měsíců nepřerušené léčby Byettou dokončilo 76 nemocných. Základními identifikacemi nemocných byly: rok narození, pohlaví, věk při manifestaci diabetes mellitus (DM), výška, maximální hmotnost pacienta v době před diabetem a při manifestaci DM. Studie sledovala v 3měsíčních intervalech: hmotnost, obvod pasu, glykovaný hemoglobin (HbA1c) a léčbu DM. V souboru s prodlouženým sledováním je 50,3 % žen a 49,7 % mužů průměrného věku při manifestaci DM2 48,0 let (20–73 let). Výsledky: Průměrná maximální hodnota BMI byla u subpopulace sledované 24 měsíců při zahájené léčbě Byettou 38,44 a po 3, 6, 9, 12 a 24 měsících: 36,79 – 36,22 – 35,91 – 35,57 a 35,58. HbA1c se z původní hodnoty 7,44 % při zahájení léčby Byettou snížil po 3, 6, 9, 12 a 24 měsících na 6,33 – 5,98 – 5,83 – 5,86 a 5,93 %. Závěr: Přidání Byetty k dosud používané léčbě obézních nemocných s diabetes mellitus 2. typu po dobu 24 měsíců vedlo ke zlepšení HbA1c o 1,51 % a BMI se snížil za 2 roky léčby Byettou o 2,37.
BIBY‑II study objective: To obtain experience with long‑term (24 months) exenatide treatment (Byetta) in patients with diabetes mellitus type 2 from a common clinical practice of diabetology departments in the Czech Republic. Type of observation: Observational study conducted by a randomly selected group of outpatient medical practitioners from 28 diabetology departments in the Czech Republic. Observed and assessed population: From the original population of 465 patients, who underwent a minimum of three month’s Byetta treatment, 169 patients (36.6%) remained during the second prolonged observation after 18 months, and 76 patients completed 24 months of uninterrupted Byetta treatment. The following basic information about the patients was collected: year of birth, sex, age when diabetes mellitus (DM) manifested, height, maximum weight before diabetes and when DM manifested. The study recorded the following values in three-month intervals: weight, waistline, glycated haemoglobin (HbA1c), and DM treatment. The population of the prolonged observation comprised 50.3% women and 49.7 % men, and the average age at the time of DM2 manifestation was 48.0 (20–73 years). Results: At the beginning of Byetta treatment, the average maximum BMI in the sub‑population observed for 24 months was 38.44; after 3, 6, 9, 12 and 24 months the following levels were measured, respectively: 36.79, 36.22, 35.91, 35.57 and 35.58. The original HbA1c level of 7.44% at the beginning of Byetta treatment decreased after 3, 6, 9, 12 and 24 months to 6.33, 5.98, 5.83, 5.86 and 5.93%. Conclusion: Adding Byetta to the currently applied treatment of obese patients with diabetes mellitus type 2 over a period of 24 months has led to an improvement in HbA1c level by 1.51%, and BMI level was reduced by 2.37 after two years of Byetta treatment.
- Klíčová slova
- Byetta®,
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie MeSH
- dospělí MeSH
- exenatid MeSH
- glykovaný hemoglobin MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- peptidy MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tělesná hmotnost * účinky léků MeSH
- tělesné váhy a míry MeSH
- výsledek terapie MeSH
- živočišné jedy * MeSH
- změny tělesné hmotnosti MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl studie BIBY: Získat zkušenosti s léčbou exenatidem (Byetta) u nemocných s diabetes mellitus 2. typu v běžné klinické praxi diabetologických ordinací. Typ sledování: Observační studie náhodně vybrané skupiny ambulantních lékařů z 28 diabetologických ordinací v České republice. Sledovaný a hodnocený soubor: 465 nemocných absolvovalo nejméně 3 měsíce léčby Byettou a v prodlouženém sledování 6–12 měsíců zůstalo 347 osob (74,6 % souboru). Kromě základních identifikací (rok narození, pohlaví, věk při manifestaci diabetes mellitus, výška, maximální hmotnost pacienta v době před diabetem a při manifestaci diabetes mellitus) byly zaznamenávány v 3měsíčních intervalech hmotnost, obvod pasu, glykovaný hemoglobin (HbA1c) a léčba diabetes mellitus. V souboru bylo 50,3 % žen a 49,7 % mužů průměrného věku při manifestaci diabetu 48 roků (20–73 let). Doba mezi manifestací diabetu a zahájením léčby exenatidem byla v průměru 8,3 roku. Výsledky: Průměrná maximální hodnota BMI před odhalením diabetu byla 39,05 (? 6,73), při manifestaci diabetu 37,88 (? 6,40), při zahájení léčby Byettou 39,01 (? 6,22). Po 3, 6 a 12 měsících léčby byl BMI 37,86 (? 6,12), 37,18 (? 6,0) a 36,60 (? 6,21) a snížil se o ≥ 0,5 u 83,3 % sledovaných 12 měsíců. Hodnota HbA1c klesla v prvních 3 měsících ze 7,39 % (? 1,57) na 6, 41 % (? 1,34), p < 0,0001. V období 3–6 měsíců došlo ke snížení na 6,22 % (? 1,34) a po 12 měsících měl HbA1c hodnotu 6,04 (? 1,20). Ke zlepšení hodnoty HbA1c o 0,5–2,0 % došlo po 1. roce u 49 % našeho souboru. Obvod pasu byl pravidelně měřen pouze u 267 nemocných (58,9 %). Průměrná vstupní hodnota 120,7 cm se snížila za 3 měsíce léčby na 118,3 cm, za 6 a 12 měsíců na 117,3 a 112,6 cm. Závěr: Přidání Byetty k dosud používané léčbě obézních nemocných s diabetes mellitus 2. typu vedlo u 66,8 % souboru ke statisticky významnému snížení hladin HbA1c v prvních 3–6 měsících léčby a po 12 měsících měla zlepšení HbA1c o > 2,0 % stále 1/4 souboru. 74,4 % sledovaných významně snížilo BMI (o > 0,5) v prvních 3 měsících a v období 3–6 měsíců snížilo svůj BMI 39,6 % nemocných.
BIBY study objective: To obtain experience with exenatide treatment (Byetta) in patients with diabetes mellitus type 2 in a common clinical practice of diabetology departments. Type of observation: Observational study conducted by a randomly selected group of outpatient medical practitioners from 28 diabetology departments in the Czech Republic. Observed and assessed population: 465 patients underwent at least three months of Byetta treatment; 347 persons (74.6% of the research population) stayed for the extended observation of 6–12 months. Apart from the basic identification data (year of birth, sex, age when diabetes mellitus manifested, height, maximum patient weight before diabetes and when diabetes mellitus manifested), the following information was recorded in three-month intervals: weight, waistline, glycated haemoglobin (HbA1c), and diabetes mellitus treatment The population included 50.3% women and 49.7% men, and the average age at the time of diabetes manifestation was 48 (20–73 years). The period between the diabetes manifestation and the start of exenatide treatment was 8.3 years on average. Results: The average maximum BMI value before the detection of diabetes was 39.05 (? 6.73); at the time of the diabetes manifestation 37.88 (? 6.40); and at the start of Byetta treatment 39.01 (? 6.22). The BMI after three, six, and 12 months of treatment was as follows: 37.86 (? 6.12), 37.18 (? 6.0), and 36.60 (? 6.21); it decreased by ≥ 0.5 in 83.3% patients who were under observation for 12 months. HbA1c value decreased in the first three months from 7.39% (? 1.57) to 6.41% (? 1.34), p < 0.0001. In the period of three-six months, the value decreased to 6.22% (? 1.34), and after 12 months, HbA1c was at 6.04 (? 1.20). An improvement in HbA1c value of 0.5–2.0% occurred after the first year in 49% of our research population. The waistline was measured on a regular basis in only 267 patients (58.9%). The average initial value of 120.7cm was reduced within three months of the treatment to 118.3cm, and within six and 12 months to 117.3 and 112.6cm respectively. Conclusion: Adding Byetta to the currently applied treatment of obese patients with diabetes mellitus type 2 led, in 66.8% of the population, to a statistically significant reduction in HbA1c levels in the first three-six months of the treatment; after 12 months of treatment, 25% of the population was still showing an improvement in HbA1c of >2.0%. Of observed patients, 74.4% significantly reduced their BMI (by >0.5) during the first three months; 39.6% of patients reduced their BMI in the period of three-six months.
- Klíčová slova
- BMI,
- MeSH
- ambulantní péče MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie MeSH
- dospělí MeSH
- glukagonu podobný peptid 1 * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- glykovaný hemoglobin účinky léků MeSH
- hmotnostní úbytek * účinky léků MeSH
- hypoglykemika terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- obvod pasu účinky léků MeSH
- peptidy aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pozorování MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- tělesná hmotnost účinky léků MeSH
- výsledek terapie MeSH
- živočišné jedy aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
Kontinuální monitoring glykemie (CGM – continuous glucose monitoring) je systém, který měří ve velmi krátkých intervalech koncentraci glukózy v intersticiální tekutině. Podle typu přístroje je buď zaslepený a záznam lze pomocí počítačového programu hodnotit zpětně, nebo poskytuje aktuální náhled na průměrné hodnoty koncentrace glukózy v určitých intervalech i náhled na aktuální trend ke vzestupu či poklesu glykemie. Záznam z takového přístroje lze rovněž počítačově zpracovat, porovnat se záznamy režimu pacienta a vyvodit patřičná doporučení pro další terapii. CGM je indikován u nedostatečně metabolicky kompenzovaných diabetiků léčených inzulínovou pumpou nebo u diabetiků léčených inzulínem s podezřením na nepoznané hypoglykemie (na náklady zdravotních pojišťoven lze čtyřikrát ročně).
Continuous glucose monitoring (CGM) is a system that measures the glucose concentration in interstitial tissue in very short intervals. According to a type of the device it can be either blinded and the record may be assessed retrospectively by a computer programme or it can provide current view of average levels of glucose concentration at specific intervals as well as a view of actual trend of increasing or decreasing glucose levels. The record provided from such device can be also processed by a computer, compared with patient’s regimen records, and adequate recommendations concerning further diabetes mellitus care can be concluded. CGM is indicated in inadequately metabolic compensation in diabetic patients treated either by insulin pump or with insulin when an undiagnosed hypoglycemia is suspected (the costs may be covered by health insurance companies up to 4 times a year).
- Klíčová slova
- kontinuální subkutánní infuze inzulínu, bolusová dávka inzulínu, bolusový kalkulátor, faktor citlivosti k inzulínu,
- MeSH
- diabetes mellitus 1. typu farmakoterapie MeSH
- glykovaný hemoglobin MeSH
- inzulin aplikace a dávkování MeSH
- inzulinové infuzní systémy využití MeSH
- krevní glukóza účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- postprandiální období účinky léků MeSH
- selfmonitoring glykemie metody využití MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- adherence pacienta MeSH
- ambulantní monitorování metody přístrojové vybavení využití MeSH
- diabetes mellitus 1. typu terapie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- glykovaný hemoglobin analýza MeSH
- hypoglykemie prevence a kontrola MeSH
- inzulinové infuzní systémy využití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- krevní glukóza analýza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- monitorování fyziologických funkcí metody přístrojové vybavení využití MeSH
- selfmonitoring glykemie metody přístrojové vybavení využití MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- senioři MeSH
Inkretiny a inhibitory jejich degradace v organismu, jejich dosud prokázané i potenciálně možné pozitivní metabolické účinky jsou v poslední době na odborných fórech velmi intenzivně diskutovány. Pod vlivem těchto nadějných informací jsem i já ve své diabetologické praxi začala tyto léky používat. Z prvních zkušeností je nápadné, že vhodně vybraný diabetik z léčby poměrně rychle a výrazně profituje, někteří pacienti naopak přes všechny předpoklady na léčbu nereagují podle očekávání. Ukazuje se, že inhibitory dipeptidyl peptidázy 4 (DPP-4) jsou cennými pomocníky v mnoha mimořádných situacích, kdy je léčba metforminem kontraindikována nebo netolerována, kdy si např. z obavy z oběhového selhání netroufáme použít pioglitazon, nebo kdy nám riziko hypoglykemie (ať už pacienta ohrožuje zdravotně nebo profesionálně) nedovolí léčit deriváty sulfonylurey. Otázkou zůstává, jak vytipovat potencionální osoby, které nebudou reagovat na léčbu. Víme, že účinek inhibitorů DPP-4 spočívá v prodloužení biologického poločasu organismu vlastního glukagon-like peptidu 1 (GLP-1). Víme ale, co všechno ovlivňuje dostatečnou produkci GLP-1, aby měly inhibitory DPP-4 kde uplatnit svůj vliv? Pro ilustraci uvádím několik stručných kazuistik, kde léčba inhibitory DPP-4 není možná úplně v souladu s oficiálními indikačními kritérii, ale která se někdy v konkrétních individuálních případech jeví jako nejlepší možná.
Incretins and inhibitors of their degradation in the body and their so far proved and potential positive metabolic effects have been intensively discussed at professional forums recently. Being influenced by such hopeful information I also started to use these drugs in my medical practice. From the first experience it has been noticeable that an adequately chosen diabetic patient relatively quickly and significantly benefits from such treatment, on the contrary, despite all prerequisites some patients do not respond to the treatment as expected. It has been shown that dipeptidyl peptidase 4 (DPP-4) inhibitors valuably help in many special situations when the treatment with metformin is contraindicated or intolerated, when e.g. the risk of circulatory failure limits the use of pioglitazon, or when the risk of hypoglycemia (whether it jeopardizes the patient medically or professionally) limits the use of sulphonylurea derivates. The unanswered question still remains, how to identify potential subjects who won’t respond to the treatment. We know that the effect of DPP-4 inhibitors is based on the extension of a biological half-life of the endogenous glucagon-like peptide 1 (GLP-1). However, do we know what exactly interferes with the adequate production of GLP-1, so that DPP-4 inhibitors could act effectively? To illustrate this, I present some brief case reports, when the treatment with DPP-4 inhibitors may not be absolutely in the accordance to the official indication criteria, but in certain individual situations it sometime seems to be the best possible.
- Klíčová slova
- GLP-1,
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu farmakoterapie MeSH
- dospělí MeSH
- glukagonu podobný peptid 1 analogy a deriváty účinky léků MeSH
- inhibitory dipeptidylpeptidasy 4 aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- inkretiny aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metformin škodlivé účinky MeSH
- sulfonylmočovinové sloučeniny škodlivé účinky MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- bazální inzulínový analog,
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu farmakoterapie komplikace MeSH
- fixní kombinace léků MeSH
- hypoglykemie MeSH
- hypoglykemika MeSH
- inzulin analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obezita komplikace MeSH
- renální insuficience komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Kazuistika dokládá výhody podávání bazálního inzulínového analoga s prodlouženým účinkem oproti humánnímu střednědobě působícímu inzulínu u diabetičky 2. typu se sklonem k nočním hypoglykémiím.
The paper confirms the advantages of administration of basal insulin analogue with extended action in contrast to human medium-term acting insulin in a female patient with type 2 diabetes mellitus who tends to nocturnal hypoglycemias.
