Vrozený deficit antitrombinu nepatří mezi časté trombofilní stavy, ale je považován za trombofilní stav závažný, který zvyšuje riziko tromboembolické nemoci 5-50*.1 Ženy s deficitem antitrombinu v těhotenství či šestinedělí mají riziko tromboembolismu ještě násobně vyšší, proto je u nich indikována profylaxe nízkomolekulárním heparinem. V naší kazuistice prezentujeme péči o gravidní pacientku s vrozeným deficitem antitrombinu způsobujícím rezistenci vůči nízkomolekulárnímu heparinu.
Congenital antithrombin deficiency is not very common thrombophilic condition, but it is considered a serious thrombophilic condition, which increases the risk of thromboembolic disease by 5-50 times.1 Women with antithrombin deficiency during pregnancy or postpartum have a further multiple risk of thromboembolism, which is why low molecular weight heparin prophylaxis is indicated for them. In our case report, we present the care of a pregnant patient with congenital antithrombin deficiency causing resistance to low molecular weight heparin.
- MeSH
- Adult MeSH
- Heparin, Low-Molecular-Weight pharmacology therapeutic use MeSH
- Pregnancy Complications * MeSH
- Humans MeSH
- Antithrombin III Deficiency * drug therapy MeSH
- Parturition MeSH
- Pregnancy MeSH
- Thromboembolism prevention & control MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
- MeSH
- Antithrombin III antagonists & inhibitors MeSH
- Indicators and Reagents analysis MeSH
- Humans MeSH
- Mutation MeSH
- Antithrombin III Deficiency * prevention & control congenital MeSH
- Reagent Kits, Diagnostic statistics & numerical data MeSH
- Blood Coagulation Tests MeSH
- Venous Thrombosis prevention & control MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Cíl práce: Objasnění klíčové role antitrombinu (AT) v hemostáze, možnosti eskalace jeho účinku hepariny a úskalí kontroly efektu této léčby při deficitu AT. Seznámení s typy hereditárního deficitu AT, jejich molekulární podstatou a odvozeným odhadem trombembolického rizika. Deficit AT v klinické praxi se zaměřením na těhotenství. Metodika: V úvodu je čtenář seznámen s principem antitrombotické funkce AT, s jeho klíčovými funkčními doménami a regulací syntézy. Okrajově se dotkneme v praxi častěji vídaného získaného deficitu AT, a to v souvislosti s konzumpčními koagulopatiemi. Pozornost jsme pak zaměřili zejména k vrozenému deficitu AT, což je potenciálně velmi nebezpečný trombofilní stav. V práci čtenáře seznámíme s typy I a II hereditárního deficitu AT, s kauzálními mutacemi v genu SERPINC1 a vysvětlíme rozdíl v jejich odhadním riziku trombembolické nemoci (TEN). V návaznosti pak nastíníme obecné hematologické přístupy k AT-deficientním pacientům bez ohledu na pohlaví. Protože ženy s deficitem AT v graviditě či v puerperiu mají riziko TEN dále násobené, vždy u nich zvažujeme profylaxi nízkomolekulárním heparinem (LMWH – low moleculary weight heparin). V praxi pak tato léčba nezřídka naráží na zádrhel, že pacientky nereagují adekvátním nárůstem anti-Xa na běžné profylaktické dávky LMWH odhadnuté dle hmotnosti. V přiložených kazuistických sděleních, která jsou sumarizována z hematologické ambulance Oblastní nemocnice Kolín, a. s., Centra pro trombózu a hemostázu Ústavu hematologie a krevní transfuze a spolupracujících gynekologicko-porodnických pracovišť, pak ilustrujeme nezbytnost eskalace dávek LMWH a doporučení peripartálních intravenózních aplikací AT dle individuálního rizika TEN. Výsledky: Popisem tří komplikovaných gravidit jsme demonstrovali nebezpečí hereditárního deficitu AT pro matku i plod. V jedné, edukačně názorné, kazuistice pacientka s rizikovým typem deficitu AT (kvantitativní deficit, typ I) prodělala v graviditě recidivující TEN, která vyústila v nezbytnost ukončení porodu akutním sectio caesarea. V dalších dvou kazuistikách jsme pak ukázali, že odhad rizika TEN jen dle typu kauzální mutace pro deficit AT může být zavádějící – hlubokou žilní trombózu asociovanou s graviditou prodělala mladá žena s teoreticky příznivějším typem AT deficitu (typ IIB s mutací domény vážící heparin v heterozygotní konstituci), a naopak riziková pacientka s kvantitativním deficitem AT typu I zůstala i přes nedokonale vedenou peripartální léčbu a pozitivní rodinnou anamnézu bez trombembolických komplikací. Závěr: I přes stále lepší možnosti diagnostiky typů hereditárního deficitu AT je zatím příliš brzy na odhady rizika TEN a porodních komplikací dle typu deficitu AT a jeho molekulárně genetické příčiny. Pro klinickou praxi by v tuto chvíli měl deficit AT (vrozený, ale i získaný) zůstat varovným a potenciálně velmi rizikovým trombofilním stavem, který si žádá efektivní spolupráci porodníka a hematologa.
Setting: In the article, we remember the role of antithrombin (AT) in hemostasis, escalation of AT-potential with heparin and difficulties with monitoring the effectiveness of LMWH therapy (low molecular weight heparin) in patients with AT deficiency. We pay most of our attention to hereditary AT deficiency and its thromboembolic risk in pregnancy. Methods: In the introduction, the principle of AT function, its two main domains and the regulation of synthesis are cleared. We describe the causal mutations of hereditary AT deficiency in SERPINC1 gen and the relation to a thromboembolic risk. The general recommendations for patients with hereditary AT deficiency and pregnant women are mentioned. As the risk of thromboembolic disease is escalated in pregnancy, the LMWH should always be considered. There has been frequently observed that patients with AT deficiency do not elevate anti-Xa-levels when standard prophylactic LMWH doses are used. This fact well illustrates that heparin without AT may not inhibit the active coagulant factors efficiently enough. Therefore, if a high thromboembolic risk in the patient's anamnesis is present, the LMWH dosing should be escalated. In individual cases, concomitant administration of an antithrombin concentrate to the heparin treatment is recommended at the time of delivery or in the case of deep venous thrombosis. In this article, three cases of unusual pregnancy in patients with different types of AT deficiency are reported. The case reports are summarized from the Department of Hematology at Hospital Kolín, the Centre of Hemostasis and Thrombosis at Institute of Hematology and Blood Transfusion in Prague and from cooperating obstetrical departments in the Czech Republic. Results: We demonstrated the threat of hereditary AT deficiency in three case reports. In one case, the estimated risk of thromboembolism - type I of AT-deficiency (quantitative) - was in a good correlation with real peripartal complications. In the next two cases with different types of AT deficiency, we showed surprising courses of complicated pregnancies. Conclusion: As it has been shown, it is not safe to estimate the risk of thromboembolism on the base of causal mutation for AT deficiency. For present clinical practice, we should still remember AT deficiency as a potentially very dangerous thromboembolic disorder for mother and fetus; thus, excellent cooperation of an obstetrician and a hematologist is necessary. Publication ethics: The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE "uniform requirements" for bio medical papers. Conflict of interests: The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning the drugs, products or services used in the study. Acknowledgment: I hereby thank Peter Salaj, MD (the current head of the Center for Thrombosis and Hemostasis of the Institute of Hematology and Transfusion (ÚHKT) in Prague) for inspiring comments on the creation of the article. I also thank the entire Center for Thrombosis and Hemostasis team and the head of the National Reference Laboratory for Hemostasis Disorders at ÚHKT in Prague, RNDr. Ingrid Hrachovinová, PhD. My thanks also go to the head of the Transfusion and Hematology Department in Kolín, Dagmar Chalupová, MD, and to her team.
- MeSH
- Adult MeSH
- Pregnancy Complications, Hematologic * MeSH
- Heparin therapeutic use MeSH
- Pregnancy Complications MeSH
- Humans MeSH
- Antithrombin III Deficiency * drug therapy pathology MeSH
- Pregnancy MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
- MeSH
- Antiphospholipid Syndrome diagnosis complications MeSH
- Blood Coagulation Disorders, Inherited diagnosis genetics MeSH
- Humans MeSH
- Antithrombin III Deficiency diagnosis genetics MeSH
- Protein C Deficiency diagnosis genetics MeSH
- Paraneoplastic Syndromes MeSH
- Thrombophilia diagnosis etiology genetics MeSH
- Blood Coagulation Tests methods MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- MeSH
- Child MeSH
- Adult MeSH
- Heterozygote MeSH
- Incidence MeSH
- Humans MeSH
- Antithrombin III Deficiency epidemiology MeSH
- Protein C Deficiency epidemiology MeSH
- Protein S Deficiency epidemiology MeSH
- Disease-Free Survival MeSH
- Risk Factors * MeSH
- Thrombophilia * diagnosis epidemiology complications MeSH
- Family Health MeSH
- Venous Thromboembolism * epidemiology complications MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Overall MeSH
Cíl: Primárním cílem bylo zjistit frekvenci alel a genotypů nových polymorfizmů spojovaných podle GWAS studií s výskytem žilní trombózy u zdravých osob kavkazské rasy v regionu středních Čech. Metody: Genotypizace trombofilních mutací SERPINC1 IVS +141G>A, GP6 13254T>C a CYP4V2 (Lys259Gln) byla provedena u 1 527 zdravých osob pomocí robotické izolace DNA a následnou amplifikací PCR s analýzou křivky tání (LightCycler 480 System, Roche). Výsledky: Frekvence rizikové alely A polymorfizmu SERPINC1 (IVS +141G>A) byla u sledovaného souboru 11,3 % a frekvence genotypů byla GG 78,36 %, GA 20,66 % a AA 0,98 %. Frekvence rizikové alely T polymorfizmu GP6 13254T>C byla 87,7 % a frekvence genotypů TT 77,14 %, TC 21,15 % a CC 1,70 %. Frekvence rizikové alely A polymorfizmu CYP4V2 (Lys259Gln) byla 65,2 % a frekvence genotypů CC 12,25 %, CA 45,12 % a AA 42,63 %. U obou pohlaví se tyto frekvence nelišily. Závěr: Zjištěné frekvence genotypů a alel potvrzují relativně vysokou prevalenci dalších hereditárních trombofilií v regionu střední Čechy. Jejich klinický význam však zatím není plně znám.
Objective: The aim of study was to determine frequencies of alleles and genotypes of new thrombophilia polymorhisms associated according to GWAS studies with venous thrombosis in Caucasian healthy people in Central Bohemia. Methods: Genotyping of thrombophilic mutations SERPINC1 IVS +141G>A, GP6 13254T>C and CYP4V2 (Lys259Gln) was performed in 1,527 healthy subjects using a robotic DNA isolation and subsequent PCR amplification with melting curve analysis (LightCycler480 System, Roche). Results: For the reference group was the frequency of risk allele A of SERPINC1 (IVS +141G>A) polymorphism 11.3% and frequencies of genotypes were GG 78.36%, GA 20.66% and AA 0.98%. Frequency of risk allele T of GP6 13254T>C polymorphism was 87.7% and frequencies of genotypes were TT 77.14%, TC 21.15% and CC 1.70%. Frequency of risk allele A of CYP4V2 polymorphism (Lys259Gln) was 65.2% and frequencies of genotypes were CC 12.25%, CA 45.12% and AA 42.63%. Those frequencies were not differ for both genders. Conclusion: The results confirm relatively high prevalence of other hereditary thrombophilia polymorphisms in Central Bohemia. But their clinical significance is not fully known yet.
- Keywords
- SERPINC1 (IVS +141G>A), GP6 (13254T>C), CYP4V2 (Lys259Gln),
- MeSH
- Blood Donors MeSH
- Adult MeSH
- Genotyping Techniques * methods MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Young Adult MeSH
- Antithrombin III Deficiency * genetics MeSH
- Polymorphism, Genetic genetics MeSH
- Prevalence MeSH
- Risk Factors * MeSH
- Cytochrome P-450 Enzyme System genetics MeSH
- Thrombophilia * epidemiology genetics MeSH
- Venous Thrombosis * epidemiology genetics MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Young Adult MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
Kombinovaná hormonální antikoncepce (HAK) je antikoncepční metoda založená na aplikaci estrogestagenní kombinace. Kromě zabránění početí má užívání hormonálních přípravků ještě celou řadu dalších pozitivních účinků na organizmus ženy: příznivě upravuje intenzitu menstruačního krvácení, hlavně u žen s hypermenoreou, a umožňuje kontrolu pravidelnosti krvácení. Významně snižuje intenzitu menstruačních bolestí, především u dívek s dysmenoreou a premenstruačním syndromem. Při dlouhodobém užívání se uvádí snížení rizika výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku. Užívání těchto preparátů je však také spojeno s určitým rizikem zdravotních komplikací, především hluboké žilní trombózy. Kontraindikací HAK (ani relativní) nejsou povrchové varixy, povrchová tromboflebitida a rodinná anamnéza hluboké žilní trombózy. Absolutní kontraindikací nasazení antikoncepce jsou deficit antitrombinu III, deficit proteinu C, homozygotní forma faktoru V Leiden a kombinace trombofilních mutací. Ostatní trombofilní mutace představují pouze relativní kontraindikaci. Screeningové vyšetřování žen před předpisem HAK na přítomnost trombofilních mutací není indikováno.
Combined hormonal contraception (CHC) is a contraceptive method based on the administration of an oestrogen-gestagen combination. In addition to preventing pregnancy, the use of hormonal preparations has numerous other positive effects on a woman's body: it favourably affects the intensity of menstrual flow, particularly in women with hypermenorrhoea, and provides reliable bleeding control. It significantly reduces the intensity of menstrual pain, particularly in girls with dysmenorrhoea and premenstrual syndrome. When used in the long-term, CHC is reported to reduce the risk of colorectal cancer. The use of these preparations is, however, associated with a certain risk of complications, particularly deep vein thrombosis. The use of CHC is not contraindicated (not even relatively) in the case of superficial varicose veins, superficial thrombophlebitis and family history of deep vein thrombosis. Absolute contraindications to the use of contraception include antithrombin III deficiency, protein C deficiency, homozygous factor V Leiden and combinations of thrombophilic mutations. Other thrombophilic mutations are only a relative contraindication. Screening tests for the presence of thrombophilic mutations are not indicated in women prior to prescribing CHC. They are appropriate in women with a positive family history.
- MeSH
- Adult MeSH
- Contraceptives, Oral, Hormonal pharmacology classification contraindications MeSH
- Humans MeSH
- Antithrombin III Deficiency complications MeSH
- Protein C Deficiency complications MeSH
- Activated Protein C Resistance complications MeSH
- Practice Guidelines as Topic MeSH
- Thrombophilia complications MeSH
- Venous Thrombosis etiology chemically induced complications MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Female MeSH
Venózní tromboembolizmus představuje významný zdravotnický a sociálně ekonomický problém. Ve většině případů se jedná o žilní trombózu v dolní končetině či plicní embolii, méně často o žilní trombózu v jiné lokalizaci, např. v žilách horní končetiny, mozkových splavech, v oblasti splanchniku aj. Incidence onemocnění zůstává v posledních letech stejná, a to přes zlepšení strategie jak primární, tak sekundární profylaxe. Venózní tromboembolizmus má příčinu multifaktoriální a zůstává pro lékaře velkou výzvou, protože se jedná o onemocnění, kterému lze správnými preventivními opatřeními předcházet.
- Keywords
- venózní tromboembolizmu, trombofilní stavy, prevence,
- MeSH
- Antithrombin III MeSH
- Humans MeSH
- Antithrombin III Deficiency MeSH
- Protein C Deficiency MeSH
- Protein S Deficiency MeSH
- Protein C MeSH
- Protein S MeSH
- Activated Protein C Resistance metabolism MeSH
- Risk Factors MeSH
- Thrombophilia history genetics MeSH
- Venous Thromboembolism physiopathology prevention & control MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
AIM: Prolonged temporary implantation of retrievable vena cava filter is little discussed in literature. The aim of our article is to present our experience with a new type of retrievable "Recovery IVC Filter" with prolonged period of placement in the inferior vena cava (IVC). MATERIALS AND METHODS: "Recovery IVC Filter" was implanted in another department for a 27 year old patient with congenital deficiency of anti thrombin III with deep vein thrombosis (DVT) complicated by pulmonary embolism (PE). After 383 days from implantation of vena cava filter, the patient was indicated for removal of the filter from the right jugular vein access. RESULTS: Filter was removed with the help of a special extraction system without significant technical complications in our department. On control phlebography after extraction of cava filter, there were no signs of injury to the wall of inferior vena cava, extravasation or stenosis. CONCLUSION: Removal of "Recovery IVC Filter" after long term temporary implantation is possible and safe.
- MeSH
- Adult MeSH
- Pregnancy Complications, Hematologic therapy MeSH
- Vena Cava Filters MeSH
- Humans MeSH
- Antithrombin III Deficiency complications MeSH
- Device Removal methods MeSH
- Pulmonary Embolism prevention & control MeSH
- Puerperal Disorders therapy MeSH
- Pregnancy MeSH
- Venous Thrombosis therapy MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
