Podávání inhibitorů protonové pumpy (IPP) spolu s antitrombotickou léčbou v indikaci snížení krvácení do trávicího traktu je běžnou praxí. Doklady o snížení rizika krvácení při této strategii máme jen na úrovni observačních studií, pokles rizika asi o třetinu je významný. Nicméně při relativně nízkém výskytu krvácení do trávicího traktu je absolutní pokles rizika malý, pohybuje se na úrovni 0,3 %. Pozorovaná hodnota NNT (Number Needed to Treat) se pohybuje kolem 250, tedy na každých 250 léčených IPP zabráníme jednomu krvácení (zpravidla nikoli kritickému). Na straně druhé se stále častěji objevují práce, které nacházejí vyšší výskyt kardiovaskulárních příhod, renálního selhání i nervového postižení při léčbě IPP. V populaci s vysokým kardiovaskulárním rizikem, tj. v typické populaci, kdy k antitrombotické léčbě IPP přidáváme, je riziko významné. Hodnota NNH (Number Needed to Harm) se pohybuje kolem 50. Důvodů zvýšené kardiovaskulární morbidity a mortality může být více, od vlastní gastroezofageální afekce, přes komplexní působení IPP na řadu transportérů či enzymů, až po negativní působení IPP v rámci lékových interakcí.
The administration of proton pump inhibitors (PPIs) along with antithrombotic therapy indicated to reduce gastrointestinal bleeding is common practice. Evidence of reduced bleeding risk with this strategy is only available at the level of observational studies, with a reduction by approximately one-third being significant. However, with a relatively low rate of gastrointestinal bleeding, the absolute risk reduction is small, somewhere near 0.3 %. The observed value of NNT (number needed to treat) is around 250, i.e. for every 250 patients treated with PPIs, one bleeding episode (typically not a critical one) is prevented. On the other hand, there has been an increasing number of papers reporting a higher rate of cardiovascular events, renal failure, and neural involvement in the case of treatment with PPIs. In the population with a high cardiovascular risk, i.e. a typical population in which PPIs are added to antithrombotic therapy, the risk is significant. The value of NNH (number needed to harm) is around 50. There may be multiple reasons for increased cardiovascular morbidity and mortality, ranging from gastroesophageal involvement itself to comprehensive action of PPIs on numerous transporters or enzymes to negative action of PPIs related to drug-drug interactions.
- MeSH
- antagonisté purinergních receptorů P2Y terapeutické užití MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- Aspirin terapeutické užití MeSH
- duální protidestičková léčba statistika a číselné údaje MeSH
- gastrointestinální krvácení prevence a kontrola MeSH
- H(+)-K(+)-ATPasa fyziologie účinky léků MeSH
- inhibitory agregace trombocytů * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- inhibitory protonové pumpy * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární nemoci chemicky indukované etiologie MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- nežádoucí účinky léčiv etiologie prevence a kontrola MeSH
- pantoprazol škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Pantoprazol je zástupcem lékové skupiny označované jako inhibitory protonové pumpy. Nově je pantoprazol vedle své sodné soli dostupný rovněž v soli hořečnaté, která je indikována k léčbě refluxní ezofagitidy u osob starších 12 let, a u dospělých navíc k léčbě žaludečních a duodenálních vředů, Zollingerova-Ellisonova syndromu a jiných stavů charakterizovaných patologickou hypersekrecí kyseliny chlorovodíkové. Její účinnost a bezpečnost je potvrzena řadou klinických studií a nabízí vzhledem k poněkud odlišným farmakokinetickým parametrům novou terapeutickou alternativu.
Pantoprazole is a representative of a group of drugs known as proton pump inhibitors. As a new development and in addition to its sodium salt, pantoprazole is now also available as a magnesium salt that is indicated for the treatment of reflux esophagitis in individuals older than 12 years. Additionally, it is indicated in adults for the treatment of gastric and duodenal peptic ulcers, Zollinger- -Ellison syndrome and other conditions characterised by pathological hydrochloric acid hypersecretion. The agent’s efficacy and safety has been demonstrated in a number of clinical studies, adding a new therapeutic option based on its somewhat different pharmacokinetic parameters.
- MeSH
- 2-pyridinyl methylsulfinyl benzimidazoly * aplikace a dávkování farmakokinetika kontraindikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- dvanáctníkové vředy * farmakoterapie MeSH
- ezofagitida * farmakoterapie MeSH
- H(+)-K(+)-ATPasa MeSH
- inhibitory protonové pumpy aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- kyselina chlorovodíková škodlivé účinky MeSH
- laktace účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- mladiství MeSH
- omeprazol MeSH
- pantoprazol MeSH
- protivředové látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- senioři MeSH
- sulfoxidy MeSH
- žaludeční vředy * farmakoterapie MeSH
- Zollingerův-Ellisonův syndrom farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- farmakokinetika MeSH
- H(+)-K(+)-ATPasa terapeutické užití účinky léků MeSH
- inhibitory protonové pumpy MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- omeprazol analogy a deriváty aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- peptická ezofagitida farmakoterapie MeSH
- peptický vřed farmakoterapie MeSH
- protonové ATPasy antagonisté a inhibitory farmakokinetika terapeutické užití MeSH
- rozvrh dávkování léků MeSH
- těhotenství účinky léků MeSH
- žaludeční kyselina enzymologie fyziologie metabolismus MeSH
- žaludeční parietální buňky enzymologie chemie účinky léků MeSH
- žaludeční sliznice enzymologie metabolismus účinky léků MeSH
- žaludeční vředy farmakoterapie MeSH
- Zollingerův-Ellisonův syndrom farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství účinky léků MeSH
Pantoprazol je jeden z inhibitorů protonové pumpy, který je dostupný i v parenterální lékové formě. Od ostatních látek této skupiny se liší především absencí klinicky významných lékových interakcí. Je určen k použití ve všech indikacích PPI v případě, že je výhodnější parenterální podání.
Pantoprazole is one of the proton pump inhibitors, which is available in parenteral dosage form. It differs from other substances of this group by the absence of clinically significant drug interactions. It can be used in all indications of PPI if parenteral administration is preferable.
Úvod: Perniciózní anémie je autoimunitní onemocnění vyvolávající deficit vitaminu B12. Diagnostika zahrnuje typické změny v krevním obraze, nízkou hladinu vitaminu B12, endoskopické a histologické známky gastritidy a průkaz autoprotilátek proti terčovým antigenům – H+/K+ ATPáza parietálních buněk a vnitřní faktor. Cíl studie: Cílem práce bylo zavést imunologickou metodu detekce autoprotilátek proti terčovým antigenům – H+/K+ ATPáze parietálních buněk a vnitřnímu faktoru a vyhodnotit jejich přínos pro diagnostiku perniciózní anémie. Materiál a metodika: Bylo vyšetřeno 95 pacientských sér na protilátky proti H+/K+ ATPáze a vnitřnímu faktoru multiplexovou metodou luminex. Výsledky byly porovnány s imunofluorescenční metodou průkazu protilátek proti parietálním buňkám žaludku a s diagnózou. Výsledky: Senzitivita protilátek proti H+/K+ ATPáze parietálních buněk pro diagnózu perniciózní anémie byla 68,2%, specificita 91,7%. Senzitivita protilátek proti vnitřnímu faktoru byla 40,9%, specificita 98,6%. Senzitivita kombinace vyšetření obou autoprotilátek byla 86,36%, specificita 90,28%, pozitivní prediktivní hodnota 73,08% a negativní prediktivní hodnota 95,59%. Závěr: Oba testy jsou velice přínosné v diagnostice perniciózní anémie a jejich souběžné stanovení zvyšuje senzitivitu vyšetření.
Background: Pernicious anaemia is an autoimmune disease that causes acquired vitamin B12 deficiency. The diagnostic process includes the detection of typical changes in the blood count, low serum levels of vitamin B12, endoscopic and histological signs of gastritis and autoantibodies against the gastric parietal cells antigen H+/K+ ATPase and intrinsic factor. Objective: Our aims were to establish immunological tests for the detection of autoantibodies against intrinsic factor and target gastric parietal cell antigen H+/K+ ATPase and to evaluate their diagnostic benefits in patients with pernicious anaemia. Material and Methods: Sera from 95 patients were tested for autoantibodies against H+/K+ ATPase and intrinsic factor by multiplex Luminex assay. The results were compared with those of the immunofluorescence assay for the detection of autoantibodies against gastric parietal cells and with the diagnostic criteria. Results: The autoantibodies against gastric parietal cell H+/K+ ATPase had a sensitivity of 68.2% with a specificity of 91.7% for the diagnosis of pernicious anaemia. The respective rates for the autoantibodies against intrinsic factor were 40.9% and 98.6%. The combined sensitivity and specificity rates for both autoantibodies were 86.36% and 90.28%, respectively, the combined positive predictive value was 73.08% and the combined negative predictive value was 95.59%. Conclusion: The detection of both autoantibodies is helpful in diagnosing pernicious anaemia and the combination of the two assays increases diagnostic sensitivity.
- Klíčová slova
- autoimunitní gastritida,
- MeSH
- autoprotilátky krev MeSH
- biologické markery krev MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- H(+)-K(+)-ATPasa imunologie MeSH
- intrinsic faktor imunologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- perniciózní anemie diagnóza MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- žaludeční parietální buňky imunologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- cytochrom P-450 CYP3A metabolismus MeSH
- H(+)-K(+)-ATPasa aplikace a dávkování farmakokinetika metabolismus MeSH
- infekce vyvolané Helicobacter pylori farmakoterapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy aplikace a dávkování farmakokinetika farmakologie MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- omeprazol farmakokinetika metabolismus škodlivé účinky MeSH
- peptický vřed farmakoterapie MeSH
- tiklopidin metabolismus MeSH
- warfarin metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Zavedení inhibitorů protonové pumpy (IPP) do klinické praxe významně ovlivnilo léčbu gastroezofageálního refluxu, infekce H. pylori a peptického vředu. V současné době je na trhu k dispozici pět inhibitorů protonové pumpy: omeprazol a jeho izomerická forma esomeprazol, pantoprazol, lansoprazol a rabeprazol (v ČR pouze omeprazol, pantoprazol a lansoprazol). Rozdíly mezi jednotlivými IPP spočívají v mechanismu účinku, farmakokinetice, nežádoucích účincích a v interakcích s ostatními farmaky. Z hlediska klinické praxe jsou však rozdíly mezi IPP používanými u nás minimální.
The introduction of proton pump inhibitors (PPIs) into clinical practice has had a significant impact on the treatment of gastroesophageal reflux, H. pylori infection and peptic ulcer disease. Five PPIs are currently marketed: omeprazole and its isomer esomeprazole, pantoprazole, lansoprazole and rabeprazole, but in the Czech Republic, only omeprazole, pantoprazole and lansoprazole are available. PPIs differ from each other in the mechanism of action, pharmacokinetics, adverse effects and drug-drug interactions. From the perspective of clinical practice, the differences between currently available PPIs in the Czech Republic are minimal.
- MeSH
- cytochrom P-450 CYP3A metabolismus MeSH
- H(+)-K(+)-ATPasa aplikace a dávkování farmakokinetika metabolismus MeSH
- infekce vyvolané Helicobacter pylori farmakoterapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy aplikace a dávkování farmakokinetika farmakologie MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- omeprazol farmakokinetika metabolismus škodlivé účinky MeSH
- peptický vřed farmakoterapie MeSH
- tiklopidin metabolismus MeSH
- warfarin metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Ve středu zájmu současné gastroenterologie je stálice – skupina onemocnění spjatých s produkcí kyseliny chlorovodíkové (solné, HCl): refluxní nemoc jícnu (gastro-oesophageal reflux disease – GORD), žaludeční vřed a funkční dyspepsie. Tato trojice tvoří nemalou část nemocí pacientů vyšetřených v ambulancích praktických lékařů a odborných gastroenterologických ambulancí. Zásadním průlomem v léčbě těchto onemocnění bylo uvedení lékové skupiny, jež je souhrnně označována jako inhibitory protonové pumpy (PPI). Účinnost PPI oproti jiným lékům potlačujícím sekreci HCl se stala synonymem úspěšnosti léčby nejen udržovací, ale i preventivní a akutní při krvácení z horních etáží trávicího ústrojí.
- MeSH
- gastroezofageální reflux farmakoterapie MeSH
- H(+)-K(+)-ATPasa účinky léků MeSH
- inhibitory protonové pumpy farmakologie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- fluorescenční protilátková technika metody MeSH
- H(+)-K(+)-ATPasa analýza MeSH
- imunohistochemie MeSH
- kryoultramikrotomie metody MeSH
- ledviny enzymologie ultrastruktura MeSH
- počítačové zpracování obrazu MeSH
- střeva enzymologie ultrastruktura MeSH
- techniky in vitro MeSH