BACKGROUND: Duchenne muscular dystrophy (DMD) patients are monitored periodically for cardiac involvement, including cardiac MRI with gadolinium-based contrast agents (GBCA). Texture analysis (TA) offers an alternative approach to assess late gadolinium enhancement (LGE) without relying on GBCA administration, impacting DMD patients' care. The study aimed to evaluate the prognostic value of selected TA features in the LGE assessment of DMD patients. RESULTS: We developed a pipeline to extract TA features of native T1 parametric mapping and evaluated their prognostic value in assessing LGE in DMD patients. For this evaluation, five independent TA features were selected using Boruta to identify relevant features based on their importance, least absolute shrinkage and selection operator (LASSO) to reduce the number of features, and hierarchical clustering to target multicollinearity and identify independent features. Afterward, logistic regression was used to determine the features with better discrimination ability. The independent feature inverse difference moment normalized (IDMN), which measures the pixel values homogeneity in the myocardium, achieved the highest accuracy in classifying LGE (0.857 (0.572-0.982)) and also was significantly associated with changes in the likelihood of LGE in a subgroup of patients with three yearly examinations (estimate: 23.35 (8.7), p-value = 0.008). Data are presented as mean (SD) or median (IQR) for normally and non-normally distributed continuous variables and numbers (percentages) for categorical ones. Variables were compared with the Welch t-test, Wilcoxon rank-sum, and Chi-square tests. A P-value < 0.05 was considered statistically significant. CONCLUSION: IDMN leverages the information native T1 parametric mapping provides, as it can detect changes in the pixel values of LGE images of DMD patients that may reflect myocardial alterations, serving as a supporting tool to reduce GBCA use in their cardiac MRI examinations.
- MeSH
- dítě MeSH
- Duchennova muskulární dystrofie * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- gadolinium MeSH
- kontrastní látky MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie * metody MeSH
- mladiství MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Záměrem přehledového článku je poskytnout stručný souhrn současného poznání o prediktorech jazykového a řečového vývoje u chlapců s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD). DMD je nejčastější vzácné genetické neuromuskulární onemoc- nění dětského věku postihující zejména chlapce a vyznačuje se progresivní svalovou slabostí s nepříznivou prognózou. Vedle motorických obtíží jsou u těchto chlapců rovněž běžné neurovývojové obtíže, zejména v oblasti jazykového a ře- čového vývoje, které mohou předcházet motorickým symptomům. Tento článek zdůrazňuje důležitost vnímání nemotorických milníků vývoje jako ukazatelů mož- ného neurovývojového deficitu. Současně poskytuje klinickým logopedům informace o vývoji jazyka a řeči u chlapců s DMD, prediktorech pro identifikaci těchto defi- citů a možnostech včasného zahájení logopedické péče. Klinický logoped zastává v multidisciplinárním týmu v péči o chlapce s DMD roli, jež je pro jejich globální vývoj klíčová; tato role je však často opomíjena. Včasná klinickologopedická inter- vence může výrazně zlepšit kvalitu života dětí s DMD a jejich pečovatelů.
The aim of this review is to provide a brief summary of the current knowledge regarding the predictors of language and speech development in boys with Duchenne Muscular Dystrophy (DMD). DMD is the most prevalent rare genetic neuromuscular disease of childhood, affecting mainly boys. It is characterised by progressive muscle weakness with an unfavourable prognosis. In addition to motor difficulties, neurodevelopmental difficulties, particularly in language and speech development are common in these boys and may precede motor symptoms. This review highlights the importance of regarding non-motor developmental milestones as indicators of possible neurodevelopmental deficits. At the same time, it provides clinical speech and language therapists with information about language and speech development in boys with DMD, predictors for identifying these deficits and the possibility of early initiation of speech therapy. The role of the clinical speech and language therapist in the multidisciplinary team in the care of boys with DMD is a key, but often overlooked, part of their overall development. Early clinical speech therapy intervention can significantly improve the quality of life for children with DMD and their caregivers.
BACKGROUND: The TREAT-NMD Global Registry Network is a global collaboration of neuromuscular disease registries, including myotonic dystrophy type 2 (DM2), which aims to facilitate collaborative research and clinical trials. OBJECTIVES: This study aimed to assess DM2 patients included in the network, and to analyse their socio-demographic and clinical features. METHODS: Data were collected through email surveys sent to 16 TREAT-NMD myotonic dystrophy core member registries. 10 registries enrolled DM2 patients. RESULTS: The total number of DM2 cases was 1,720, with the Czech, German, and USA registries enrolling the most patients (445, 430, and 339 cases, respectively). The highest rates were seen in Czechia and Serbia (4.2 and 2.0 registered per 100,000 population, respectively). High DM2:DM1 ratios were seen in Central Europe. The median age at registry entry was 51 years. Symptom onset occurred before age 20 in 14% of cases. One fifth of patients used an assistive device to walk, and 4% were non-ambulatory. Insertion of a pacemaker or implantable cardioverter-defibrillator was reported in 4% of subjects, while 7% used non-invasive ventilation. CONCLUSIONS: This represents the largest DM2 cohort assembled to date, providing demographic and clinical data for future research and trial recruitment, illustrating TREAT-NMD's international reach and the importance of capturing DM2 data.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mezinárodní spolupráce MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- myotonická dystrofie * terapie MeSH
- registrace * MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Emeryho‐Dreifussova svalová dystrofie (EDMD) patří k vzácným genetickým onemocněním, kde je hlavní příčinou porucha genů kódujících jaderné membránové proteiny. Neurologické příznaky bývají méně vyjádřené a jsou i pro pacienty méně limitující. Naopak dominující jsou kardiální příznaky s poruchami tvorby a převodu vzruchu (sick sinus syndrom, AV blokády, síňové arytmie) či výskytem dilatační kardiomyopatie. Tyto projevy jsou klinicky závažnější a je nutné na ně u pacientů s EDMD myslet. V článku uvádíme soubor deseti nemocných s EDMD, kde poukazujeme na různorodost a závažnost kardiálních obtíží včetně nutnosti dlouhodobé dispenzarizace v rámci multidisciplinárního týmu.
Emery-Dreifuss muscular dystrophy (EDMD) belongs to a rare genetic diseases with disturbances of the genes encoding nuclear membrane proteins. Neurological symptoms are less pronounced and not too limiting for EDMD patients; however, dominant cardiac symptoms with conduction impairment (AV block, atrial arrhythmias) and/or cardiomyopathy are the most serious manifestations of EDMD. We present 10 patients with EDMD, pointing out the variability and severity of cardiac problems, including long-term medical care within the approach of the multidisciplinary medical team.
BACKGROUND: Transport protein particle (TRAPP) is a multiprotein complex that functions in localising proteins to the Golgi compartment. The TRAPPC11 subunit has been implicated in diseases affecting muscle, brain, eye and to some extent liver. We present three patients who are compound heterozygotes for a missense variant and a structural variant in the TRAPPC11 gene. TRAPPC11 structural variants have not yet been described in association with a disease. In order to reveal the estimated genesis of identified structural variants, we performed sequencing of individual breakpoint junctions and analysed the extent of homology and the presence of repetitive elements in and around the breakpoints. METHODS: Biochemical methods including isoelectric focusing on serum transferrin and apolipoprotein C-III, as well as mitochondrial respiratory chain complex activity measurements, were used. Muscle biopsy samples underwent histochemical analysis. Next-generation sequencing was employed for identifying sequence variants associated with neuromuscular disorders, and Sanger sequencing was used to confirm findings. RESULTS: We suppose that non-homologous end joining is a possible mechanism of deletion origin in two patients and non-allelic homologous recombination in one patient. Analyses of mitochondrial function performed in patients' skeletal muscles revealed an imbalance of mitochondrial metabolism, which worsens with age and disease progression. CONCLUSION: Our results contribute to further knowledge in the field of neuromuscular diseases and mutational mechanisms. This knowledge is important for understanding the molecular nature of human diseases and allows us to improve strategies for identifying disease-causing mutations.
- MeSH
- delece genu MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kosterní svaly patologie metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- missense mutace genetika MeSH
- svalové dystrofie * genetika patologie MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
PURPOSE: An increasing number of patients with Duchenne muscular dystrophy (DMD) now have access to improved standard of care and disease modifying treatments, which improve the clinical course of DMD and extend life expectancy beyond 30 years of age. A key issue for adolescent DMD patients is the transition from paediatric- to adult-oriented healthcare. Adolescents and adults with DMD have unique but highly complex healthcare needs associated with long-term steroid use, orthopaedic, respiratory, cardiac, psychological, and gastrointestinal problems meaning that a comprehensive transition process is required. A sub-optimal transition into adult care can have disruptive and deleterious consequences for a patient's long-term care. This paper details the results of a consensus amongst clinicians on transitioning adolescent DMD patients from paediatric to adult neurologists that can act as a guide to best practice to ensure patients have continuous comprehensive care at every stage of their journey. METHODS: The consensus was derived using the Delphi methodology. Fifty-three statements were developed by a Steering Group (the authors of this paper) covering seven topics: Define the goals of transition, Preparing the patient, carers/parents and the adult centre, The transition process at the paediatric centre, The multidisciplinary transition summary - Principles, The multidisciplinary transition summary - Content, First visit in the adult centre, Evaluation of transition. The statements were shared with paediatric and adult neurologists across Central Eastern Europe (CEE) as a survey requesting their level of agreement with each statement. RESULTS: Data from 60 responders (54 full responses and six partial responses) were included in the data set analysis. A consensus was agreed across 100% of the statements. CONCLUSIONS: It is hoped that the findings of this survey which sets out agreed best practice statements, and the transfer template documents developed, will be widely used and so facilitate an effective transition from paediatric to adult care for adolescents with DMD.
- MeSH
- delfská metoda * MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- Duchennova muskulární dystrofie * terapie MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- neurologové MeSH
- přechod k lékaři pro dospělé MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
- Izrael MeSH
- Řecko MeSH
Genová terapie (GT) se postupně stává běžným způsobem léčby. Již není výsadou velkých univerzitních pracovišť, jejichž laboratoře zvládají analytické postupy zaměřené na nukleové kyseliny a jejichž klinické týmy zvládají aplikaci. Původně byla určena pro dědičné choroby, které vzhledem ke svému řídkému výskytu byly označovány jako vzácná onemocnění a GT se dosud uplatňovala jen u dětí, aby působila ještě před rozvojem onemocnění. Nové způsoby léčby začaly být používány i u chorob běžných, jakými jsou např. metabolické poruchy (diabetes), a dokonce u takových, které nás sužují stále častěji, jako nejrůznější malignity a nemoci centrální nervové soustavy (např. Alzheimerova choroba). Cílem genové terapie jsou geny, jejichž změny v podobě patogenních variant (dříve mutací) vyvolávají poruchy fenotypu. Naší snahou je buď jejich vyřazení z funkce (např. u hemoglobinopatií), nebo jejich nahrazení geny s normální funkcí. Ty lze do genomu vnést pomocí některého z vhodných přenašečů (tzv. vektorů), jakými jsou např. viry nebo lipozomy. Proces GT může probíhat přímo v těle pacienta (in vivo), nebo mimo něj na jeho izolovaných buňkách (ex vivo), kterými jsou obvykle indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC – induced pluripotent stem cell). Po úpravě se tyto buňky vracejí do pacientova těla, aby tak naplnily svůj „úděl“. V širším slova smyslu může být GT namířena i na produkt genové transkripce, kterým je messenger RNA (mRNA), nebo konečný produkt realizace genové funkce, jakým jsou funkční bílkoviny (např. u cystické fibrózy). U různých chorob se úspěšně používají uvedené přístupy v závislosti na jejich dostupnosti, která je mimo jiné dána i náklady s GT spojenými nebo přístupností cílové tkáně. Nejen ověřování účinnosti a bezpečnosti GT, ale i ekonomické důvody rozhodují o tom, proč se GT rozvíjí jen pozvolna a proč se jí ujímají většinou jen velké a bohaté instituce. Rozhodující je také to, že celý proces vývoje od výchozích experimentálních prací přes klinické zkoušky až ke konečnému přípravku běžně trvá i dekádu či déle.
Gene therapy is gradually becoming a mainstream treatment modality and is no longer the preserve of large university departments whose laboratories master nucleic acid analytical procedures and whose clinical teams manage its administration. It was originally designed for genetic diseases that, because of their prevalence, were a group known as rare diseases. Gene therapy has so far been applied in children to act before the disease development. These new treatments have also begun to be applied for common diseases such as metabolic disorders (e. g. diabetes) and even for those that are increasingly affecting us, such as various malignancies and diseases of the central nervous system (e. g. Alzheimer’s disease). The targets targeted by GT are genes, where pathogenic alterations in the form of pathogenic variants (formerly mutations) induce phenotypic disorders, and our aim is either to knock them out of function (e. g. haemoglobinopathies) or to replace them with genes with normal function, which we introduce into the genome using one of the appropriate vectors, such as viruses or liposomes. The process of GT can take place directly inside the patient's body (in vivo) or outside the body on isolated cells (ex vivo), which are usually stem cells (iPSCs, induced pluripotent stem cell). After treatment, these cells are returned to the patient's body to fulfil their "destiny". In a broader sense, GT can target the product of gene transcription, which is the messenger RNA, or the end product of gene function, such as functional proteins (eg. cystic fibrosis). Any of these approaches have been used successfully in various diseases, depending on their availability, which is determined, among other things, by the costs associated with GT or the accessibility of the target tissue. Ultimately, it is not only the validation of the efficacy and safety of GT, but also economic reasons that determine why GT has been slow to develop and is mostly undertaken only by large and wealthy institutions. Another decisive factor is that from initial experimental work through clinical trials, the whole process of its development normally takes up to a decade.
- MeSH
- cystická fibróza genetika terapie MeSH
- deficit alfa1-antitrypsinu genetika terapie MeSH
- Duchennova muskulární dystrofie genetika terapie MeSH
- genetická terapie * metody MeSH
- Huntingtonova nemoc genetika terapie MeSH
- krevní nemoci genetika terapie MeSH
- lidé MeSH
- myotonická dystrofie genetika terapie MeSH
- nádory genetika terapie MeSH
- retinopathia pigmentosa genetika terapie MeSH
- spinální svalová atrofie genetika terapie MeSH
- vzácné nemoci * genetika terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Souhrn: Syndrom míšního epikonu je velmi vzácný syndrom projevující se motoricko-senzitivním deficitem dolních končetin a přidruženou sfinkterovou a erektilní dysfunkcí. Prezentujeme kazuistiku raritního iniciálního projevu syndromu epikonu v podobě izolovaného unilaterálního oslabení pronace nohy. Klinická manifestace pacienta odpovídá již dříve publikovanému kořenovém typu syndromu epikonu, avšak bez přidružené neurologické symptomatologie. Následný vývoj topického nálezu podporuje závěry předchozích studií o dominujících projevech syndromu epikonu v podobě progresivního svalového oslabení a atrofie bércových svalů.
Summary: The epiconus syndrome is a rare disorder presenting with symptoms of motor deficit and sensory disturbance in the leg as well as bladder, bowel and erectile dysfunction. In this case report, we present a patient with isolated unilateral weakening in ankle pronation as a rare initial manifestation of epiconus syndrome. This case corresponds to epiconus syndrome presenting with radicular-type features previously published in literature; however, with the absence of other neurological symptoms. Progressive motor weakness as well as muscular atrophy of the lower leg were dominant symptoms in further development as well as in previous epiconus syndrome studies.
- Klíčová slova
- syndrom epikonu,
- MeSH
- dolní končetina patologie MeSH
- ependymom chirurgie diagnóza MeSH
- komprese míchy * chirurgie diagnóza etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- neuropatie nervus peroneus MeSH
- paréza etiologie MeSH
- svalové atrofie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Stimulace septa jako nová technika kardiostimulace se doporučuje zvláště u pacientů se srdečním selháním a s potřebou stimulace ≥ 40 % doby za 24 hodin. Proveditelnost a účinnost stimulace oblasti levého Tawarova raménka u pacientů s Duchenneovou muskulární dystrofií nejsou známy. Naše kazuistika je prvním popisem pacienta s Duchenneovou muskulární dystrofií, který ukazuje použitelnost stimulace převodního systému.
The use of septal pacing, a novel pacemaker technique, is particularly recommended for patients with heart failure and a pacing requirement of ≥40% within a 24-hour period. The feasibility and effectiveness of left bundle area pacing remain unknown in Duchenne muscular dystrophy patients. Our case represents the first instance in Duchenne muscular dystrophy patients demonstrating the applicability of conduction system pacing.
- Klíčová slova
- ataluren,
- MeSH
- dítě MeSH
- dostupnost zdravotnických služeb MeSH
- Duchennova muskulární dystrofie * ekonomika farmakoterapie terapie MeSH
- lidé MeSH
- oxadiazoly terapeutické užití MeSH
- schvalování léčiv * MeSH
- služby domácí péče organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
