Treatment recommendations for rewarming patients in severe accidental hypothermia with preserved spontaneous circulation have a weak evidence due to the absence of randomized clinical trials. We aimed to compare the outcomes of extracorporeal versus less-invasive rewarming of severely hypothermic patients with preserved spontaneous circulation. We conducted a multicenter retrospective study. The patient population was compiled based on data from the HELP Registry, the International Hypothermia Registry, and a literature review. Adult patients with a core temperature <28°C and preserved spontaneous circulation were included. Patients who underwent extracorporeal rewarming were compared with patients rewarmed with less-invasive methods, using a matched-pair analysis. The study population consisted of 50 patients rewarmed extracorporeally and 85 patients rewarmed with other, less-invasive methods. Variables significantly associated with survival included: lower age; outdoor cooling circumstances; higher blood pressure; higher PaCO 2 ; higher BE; higher HCO 3 ; and the absence of comorbidities. The survival rate was higher in patients rewarmed extracorporeally ( p = 0.049). The relative risk of death was twice as high in patients rewarmed less invasively. Based on our data, we conclude that patients in severe accidental hypothermia with circulatory instability can benefit from extracorporeal rewarming without an increased risk of complications.

• MeSH
• Adult MeSH
• Hypothermia * therapy   MeSH
• Humans MeSH
• Extracorporeal Circulation adverse effects   MeSH
• Survival Rate MeSH
• Multicenter Studies as Topic MeSH
• Cold Temperature MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Rewarming adverse effects   methods   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Review MeSH

• MeSH
• Cardiac Surgical Procedures history   methods   instrumentation   MeSH
• Humans MeSH
• Extracorporeal Circulation * history   methods   instrumentation   adverse effects   MeSH
• Multiple Organ Failure etiology   physiopathology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Predmet výskumu: Delírium po kardiochirurgických operáciách predstavuje závažnú komplikáciu. Klinická štúdia mala za úlohu posúdiť včasné rizikové faktory delíria a identifikovať, ktoré z nich by mohli byť potenciálne modifikované za účelom optimalizovania perioperačného manažmentu. Metodika: Pôvodná práca predstavuje prospektívnu klinickú observačnú štúdiu. Štúdia pozostáva z 250 po sebe nasledujúcich pacientov. Operačné postupy, spôsob vedenia anestézie ako aj pooperačný manažment pacientov boli realizované štandardným spôsobom. Incidencia a rizikové faktory pooperačného delíria boli analyzované v prvom kroku použitím analýzy s jednou premennou. Premenné považované za klinicky významné boli následne použité v analýze s viacerými premennými za účelom identifikovania nezávislých rizikových faktorov delíria. Prítomnosť delíria bola hodnotená pomocou skórovacej škály – The Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU) – každých 12 hodín po operácii. Výsledky: Pooperačné delírium sa rozvinulo u 52 pacientov (20,8 %). Analýza s použitím jednej premennej potvrdila, že pokročilý vek (p = 0,0001), vyššia hodnota EuroSCORE II (p = 0,0001), dlhšie trvanie mimotelového obehu (p = 0,0001), dlhšie trvajúce naloženie aortálnej svorky (p = 0,0001) a dávka sufentanilu (p = 0,010) boli signifikantne asociované so vznikom pooperačného delíria. Podávanie benzodiazepínov sa ukázalo ako intermediárny prediktor pooperačného delíria (p = 0,055). Zhrnutie: Pokročilý vek, vyššia hodnota EuroSCORE II, dlhšie trvanie mimotelového obehu a dlhšie naloženie aortálnej svorky, vyššie dávky sufentanilu podané v priebehu anestézie predstavujú všetko rizikové faktory vzniku pooperačného delíria. Jediným modifikovateľným rizikovým faktorom pooperačného delíria bola dávka podaného sufentanilu, ktorá súvisela s dĺžkou trvania samotnej operácie. Nové preventívne stratégie a podanie nižšej dávky sufentanilu počas samotnej operácie, ako aj použitie iných opiátových prípravkov by malo byť preskúmané a v prípade priaznivých výsledkov aplikované do praxe za účelom zníženia výskytu pooperačného delíria.

Background: Post cardiac surgery delirium is a severe complication. This study tried to evaluate the early postoperative delirium risk factors and to identify which of them can be modified in order to optimize perioperative management. Methods: It is a prospective observational study. Two hundred and fifty consecutive cardiac surgery patients took part in the study. Cardiac surgery, the anesthetic regiment and the postoperative management were standardized. The incidence and the risk factors of the postoperative delirium were analyzed by univariate and multivariate analysis. Delirium was assessed with screening scale – The Confusion Assessment Method for the intensive care unit every 12 h postoperatively. Results: Delirium developed in 52 patients (20.8%). Univariate analysis of the variables confirmed that older age (p = 0.0001), the higher EuroSCORE II value (p = 0.0001), longer CPB time (p = 0.0001), longer ACC time (p = 0.0001), and the sufentanil dose (p = 0.010) were strongly independently associated with postoperative delirium. The benzodiazepine administration was shown to be an intermediate predictor for developing postoperative delirium (p = 0.055). Conclusions: Advanced age, higher EuroSCORE II value, longer CPB and ACC times, and higher sufentanil doses during anesthesia were all predictors for the development of postoperative delirium. The only modifiable risk factor was the use of larger doses of sufentanil which is related with the duration of the operation. New preventive strategies and use of reduced dose of sufentanil intraoperatively, or the use of different opioid should be studied and applied in order to reduce the incidence of the postoperative delirium.

• MeSH
• Time Factors MeSH
• Delirium * diagnosis   etiology   drug therapy   MeSH
• Incidence * MeSH
• Cardiac Surgical Procedures * methods   MeSH
• Humans MeSH
• Extracorporeal Circulation methods   adverse effects   MeSH
• Postoperative Complications * epidemiology   etiology   MeSH
• Prospective Studies MeSH
• Risk Factors MeSH
• Sufentanil administration & dosage   adverse effects   MeSH
• Age Factors MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Vazopresin má svoji nezastupitelnou roli v řízení tonu cév a jeho nedostatečná hladina se významně podílí na rozvoji refrakterních šokových stavů spojených se sepsí, hemoragií a mimotělním oběhem. Jeho funkce při kontrole udržování arteriálního tlaku se zvýrazňuje ve chvílích, kdy jsou ostatní systémy blokované, nefunkční či k udržení tlaku nestačí – například při septickém šoku nebo u refrakterní vazoparalýzy. Nízké dávky vazopresinu mohou ve zmíněných situacích synergickým účinkem s noradrenalinem přispět k normalizaci cévního tonu a obnovení perfuze vitálně důležitých orgánů. Mezi indikace patří septický šok s potřebou vysoké terapeutické dávky noradrenalinu, a to zvláště u pacientů s dysfunkcí myokardu a plicní hypertenzí na umělé plicní ventilaci. Vazopresin se uplatní u závažné vazoparalýzy nejen v souvislosti se sepsí, ale i v kardioanestezii a u intoxikací kardiofarmaky. Význam má u dárců orgánů, portální hypertenze a během kardiopulmonální resuscitace. V České republice je na rozdíl od řady zemí EU, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu dostupný pouze na zvláštní dovoz, což jej činí pro konkrétního pacienta, nacházejícího se v danou chvíli v kritickém stavu, téměř nepoužitelným. K dispozici je u nás volně pouze jeho syntetický analog terlipressin, který je však, pro svou odlišnou farmakodynamiku a farmakokinetiku, horší řiditelnost a vyšší počet vedlejších efektů v těchto situacích méně vhodný. Proto je dosažitelnost krátkodobě působícího vazopresinu na našem trhu velmi žádoucí.

Vasopressin has an essential role in the regulation of the vasomotor tone. Its insufficient level plays a substantial role in the pathophysiology of refractory shock associated with sepsis, haemorrhage and extracorporeal circulation. Its role in the control of arterial pressure is emphasised at times when other systems are blocked, not functional, or incapable of maintaining blood pressure – for example in septic shock or in refractory vasoparalysis. A low dose of vasopressin may contribute to normalisation of the vascular tone and perfusion of vital organs. The indications for vasopressin administration include septic shock with a need for high-dose noradrenaline infu-sion, particularly in patients with myocardial dysfunction and pulmonary hypertension. Vasopressin is indicated not only in vasoparalysis related to sepsis but also due to antihypertensive drug poisoning and in cardiac anaesthesia. Its role is recognized in brain-dead organ donors, portal hypertension and during cardiopulmonary resuscitation. In contrast to many EU countries, Canada, Australia and New Zealand, the availability of vasopressin in the Czech Republic depends on special delivery which makes it a scarce drug for a critically ill patient who needs the drug urgently. The only available option is its synthetic analogue terlipressin which possesses different pharmacodynamics with a long halftime, and its infusion is rather difficult to operate with a significantly higher number of side effects. Therefore, the registration of vasopressin on the Czech market would be very desirable.

• MeSH
• Anesthesiology MeSH
• Blood Vessels drug effects   MeSH
• Tissue Donors MeSH
• Hypotension drug therapy   MeSH
• Cardiopulmonary Resuscitation MeSH
• Humans MeSH
• Extracorporeal Circulation adverse effects   MeSH
• Critical Care MeSH
• Hypertension, Portal drug therapy   MeSH
• Receptors, Vasopressin classification   drug effects   MeSH
• Shock, Septic drug therapy   MeSH
• Vasopressins * administration & dosage   pharmacokinetics   therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

• Keywords
• klinický perfuziolog,
• MeSH
• Cardiac Surgical Procedures MeSH
• Humans MeSH
• Extracorporeal Circulation * methods   nursing   instrumentation   adverse effects   MeSH
• Perfusion * methods   nursing   instrumentation   utilization   MeSH
• Job Description standards   MeSH
• Heart-Lung Machine * standards   adverse effects   utilization   MeSH
• Specialization MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

V přehledovém článku jsou zmíněny ně­kte­ré aspekty a nové trendy v intervencích na aortální chlopni pro stenózu. Jsou zdůrazněny limity standardizované operace ze střední stereotomie a možná náhradní řešení. Jde jednak o alternativní přístupy, jako jsou parciální sternotomie a minitorakotomie. Dále o bezstehové chlopně, katetrové chlopně implantované bez mimotělního oběhu a alternativní přístupy v trvalé antikoagulaci.

New trends in aortic valve surgery. This article presents some aspects and new trends in the surgery of aortic valve stenosis. We focused particularly on the limits of the standard procedures from median sternotomy and the possible alternative solutions. It means partial sternotomy and minithoracotomy, sutureless valves, transcatheter valves without extracorporeal circulation and new trends in monitoring of anticoagulation.

• Keywords
• transkatetrová náhrada aortální chlopně,
• MeSH
• Anticoagulants adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Aortic Valve surgery   MeSH
• Aortic Valve Stenosis * surgery   MeSH
• Bioprosthesis * MeSH
• Heart Valve Prosthesis Implantation * methods   MeSH
• Thoracic Surgical Procedures MeSH
• International Normalized Ratio methods   MeSH
• Humans MeSH
• Extracorporeal Circulation adverse effects   MeSH
• Self Care MeSH
• Postoperative Complications MeSH
• Prosthesis Design MeSH
• Heart Valve Prosthesis MeSH
• Cardiac Catheterization MeSH
• Sternum surgery   MeSH
• Age Factors MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Úvod: Fibrilácia predsiení (FP) je jednou z najčastejších komplikácií po operácii srdca. Cieľom práce bolo overiť, či existuje vzťah medzi markermi zápalu, oxidačným stresom a pooperačnou arytmiou. Metodika: 45 pacientov s ischemickou chorobou srdca (12 žien a 33 mužov, priemerný vek 62,3 ? 9,4 rokov) podstúpilo chirurgickú revaskularizáciu myokardu. Peroperačne bol mimotelový obeh (ECC) použitý u 30 pacientov, bez mimotelového obehu bolo revaskularizovaných 15 pacientov. V období prvých 3 pooperačných dní bol stanovený výskyt a dĺžka trvania FP, laboratórne markery zápalu (CRP, leukocyty, TNFα), marker oxidačného stresu (malóndialdehyd – MDA). Výsledky: Demografické údaje a pridružené ochorenia boli u týchto pacientov podobné. Vznik FP sme dokumentovali u 30 pa­cientov (66,7 %). U pacientov s pooperačnou FP boli významne vyššie hladiny zápalových parametrov (leukocyty 13,6 ? 3,6 vs 11,3 ? 3,6; 14,7 ? 3,9 vs 12,5 ? 2,9; 13,7 ? 4,1 vs 11,4 ? 13,7; p ≤ 0,05; CRP 138,1 ? 41,1 vs 69,9 ? 25,8; p ≤ 0,001; TNFα 11,3 ? 14,3 vs 8,7 ? 3,6; 12,1 ? 14,5 vs 8,7 ? 3,1; p ≤ 0,05) v porovnaní s pacientmi, u ktorých sa FP nevyskytla. Hodnoty MDA sa signifikantne nelíšili. Záver: Pacienti s pooperačne prítomnou fibriláciou predsiení mali vyššie hladiny zápalových markerov v porovnaní s pacientmi so sínusovým rytmom, avšak nevýznamné rozdiely v hladinách markeru oxidačného stresu.

Introduction: Atrial fibrillation (AF) is one of the most common complications following heart surgery. The aim of this work was to verify the relationship between inflammatory markers, oxidative stress and postoperative arrhythmia. Methods: 45 patients with ischemic heart disease (12 women and 33 men, mean age 62.3 ? 9.4 years) underwent surgical myocardial revascularization. The extracorporeal circulation (ECC) was used in 30 patients, without ECC was 15 patients. During the first 3 postoperative days was determining the incidence and duration of the AF, laboratory markers of inflammation (CRP, leukocytes, TNFα), malondialdehyde (MDA). Results: Demographic data and associated disease were in this patients similar. The incidence of AF we documented in 30 patients (66.7%). In patients with postoperative AF were significantly higher levels of inflammatory markers (leukocytes 13.6 ? 3.6 vs 11.3 ? 3.6; 14.7 ? 3.9 vs 12.5 ? 2.9; 13.7 ? 4.1 vs 11.4 ? 13.7; p ≤ 0.05; CRP 138.1 ? 41.1 vs 69.9 ? 25.8; p ≤ 0.001; TNFα 11.3 ? 14.3 vs 8.7 ? 3.6; 12.1 ? 14.5 vs 8.7 ? 3.1; p ≤ 0.05) compared with patients who were free from AF. Values of MDA were not significantly different. Conclusion: Patients with post­operative atrial fibrillation were higher levels of inflammatory markers compared with patients with sinus rhythm but no significant differences in the levels of oxidative stress.

• MeSH
• Biomarkers analysis   blood   MeSH
• C-Reactive Protein * analysis   MeSH
• Atrial Fibrillation * epidemiology   etiology   MeSH
• Humans MeSH
• Malondialdehyde * diagnostic use   MeSH
• Extracorporeal Circulation * adverse effects   utilization   MeSH
• Oxidative Stress * physiology   MeSH
• Leukocyte Count * MeSH
• Postoperative Complications * epidemiology   etiology   MeSH
• Myocardial Revascularization * methods   adverse effects   MeSH
• Tumor Necrosis Factor-alpha * diagnostic use   MeSH
• Inflammation * blood   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Úvod: Operace těhotných žen v mimotělním oběhu jsou indikovány pouze v případech, kdy se jedná o srdeční onemocnění, které buď během těhotenství akutně vzniklo, nebo se manifestovalo a bezprostředně ohrožuje ženu na životě tak, že není možné vyčkat s operací až do porodu. Určitou formou srdečního onemocnění trpí ve fertilním věku 2–4 % žen. Akutní aortální insuficience se vyskytuje s četností 1:8 000 těhotenství, infarkt myokardu 1:10 000 těhotenství. Riziko úmrtí je pro ženu dáno rizikovostí operace při základním onemocnění, riziko úmrtí plodu je až 33 %. Současná doporučení pro vedení mimotělního oběhu jsou následující: standardní monitorace ženy, monitorace ozev plodu, heparinizace bez omezení (heparin neprostupuje placentou), normotermie, průtok kalkulovat 3 l/min/m2, hematokrit nad 30 %, perfuzní tlak nad 70 mm Hg, kardioplegii odsávat mimo operační pole, co nejkratší mimotělní oběh. Literární zdroje zcela minimální, jsou omezeny pouze na jednotlivé kazuistiky. Některé světové učebnice, které se zabývají mimotělním oběhem, tuto problematiku dokonce ani nepopisují. Kazuistika: 34letá žena s akutní aortální insuficiencí pro endokarditidu. Ve 27. týdnu pro srdeční selhání indik. k akutní operaci. Použit oxygenátor Medos Hilite 7000 hep-ctd, hemokoncentrátor, O průtok 6,6 l/min, O tlak 95 mm Hg, SvO2 ? 74 %, teplota ? 35,3 °C, htk 0,19–0,26 (po hemokoncentraci), svorka 44 min., oběh 77 min., ACT 380 s, dávka heparinu 4,7 mg/kg, nejnižší TF plodu 80/min. Provedena AVR SJM 19, sutura PFO. Pooperační průběh nekomplikovaný. Závěr: Ve výjimečných případech je operace s použitím mimotělním oběhu v těhotenství se známými riziky pro plod proveditelná. Psychické zatížení celého operačního týmu je nepopsatelné. V řádném termínu porod zdravé holčičky císařským řezem.

Introduction: The need for cardiac surgery during pregnancy is rare. Only 2 % to 4 % of pregnancies are complicated by maternal cardiac disease and most of these can be managed with medical therapy until Caesarian delivery and operate heart after it on. Acute aortic insufficiency occurs with a frequency of 1:8,000 pregnancies, myocardial infarction (predominantly due to coronary dissections) 1:10,000 pregnancies. On occasion, whether owing to natural progression of the underlying cardiac disease or precipitated by the cardiovascular changes of pregnancy, cardiac surgical therapy must be considered. Cardiac surgery is inherently dangerous for both, the mother and fetus with mortality rates near 10 % and 30 %, respectively. Cardiac surgery, including procedures that mandate the use of cardiopulmonary bypass, must be entertained to save the life of the mother. Given the extreme risks to the fetus, if the patient is in the third trimester, strong consideration should be given to delivery before surgery involving cardiopulmonary bypass. At earlier gestational ages when this is not feasible, modifications to the perfusion protocol including higher flow rates, normothermic perfusion, pulsatile flow, maintaining high hematocrit levels (> 30 %), perfusion pressure above 70 mm Hg, cardioplegia effluent should be aspirated from the right atrium outside the CPB system and the use of intraoperative external fetal heart rate monitoring should be considered. On the contrary heparinization is without limitation (heparin does not cross fetoplacental barrier). The literature, as expected, is limited to individual case reports since a controlled clinical trials during pregnancy are nonexistent, using cardiopulmonary bypass. There are several textbooks concerning of CPB management on the market, in which this type of perfusion even is not mentioned. Case report: A pregnant 34-year-old with endocarditis with acute aortic insufficiency in 27th week of her pregnancy was presented to our hospital with congestive heart failure for emergent AVR. Medos Hilite 7000 heparin coated oxygenator, haemocontration with above described monitoring were used, flow rate 6.6 l/min, the mean perfusion pressure 95 mm Hg, SvO2 ? 74 %, temperature ? 35.3 ° C, HTK 0.19 to 0.26 (after haemoconcentration), cross clamp time 44 minutes and CPB 77 min, the lowest ACT value 380 s, heparin dose 4.7 mg/kg, the lowest HR of the fetus 80/min. AVR with mechanical SJM 19 and PFO closure were performed. Postoperative course was uneventfull and she subsequently gave birth to a full-term baby at 37 weeks of gestation by Cesarean section. Conclusion: In rare cases, surgery using extracorporeal circulation during pregnancy with known risks to the fetus and mother is feasible. Psychical stress of the whole operating team hearing baby heart beats on cardiopulmonary bypass is unimaginable.

• Keywords
• akutní endokarditida,
• MeSH
• Aortic Valve Insufficiency surgery   complications   MeSH
• Time Factors MeSH
• Heart Valve Prosthesis Implantation methods   MeSH
• Adult MeSH
• Pregnancy Trimester, Second MeSH
• Endocarditis surgery   complications   MeSH
• Risk Assessment MeSH
• Pregnancy Complications, Cardiovascular surgery   MeSH
• Humans MeSH
• Evidence-Based Medicine MeSH
• Extracorporeal Circulation adverse effects   MeSH
• Fetal Monitoring MeSH
• Heart Failure surgery   MeSH
• Pregnancy MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

• MeSH
• Biomarkers blood   MeSH
• Glomerular Filtration Rate MeSH
• Humans MeSH
• Extracorporeal Circulation adverse effects   MeSH
• Reference Values MeSH
• Systemic Inflammatory Response Syndrome MeSH
• Kidney Function Tests methods   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

• Keywords
• poškození mozku po mimotělním oběhu, CT a MRI metody při mozkovém poškození, neuropsychické následky po mimotělním oběhu, spolehlivost a korelace MRI, CT a klinických příznaků,
• MeSH
• Diagnostic Errors MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Imaging MeSH
• Extracorporeal Circulation adverse effects   MeSH
• Brain Diseases diagnosis   MeSH
• Neurologic Manifestations MeSH
• Tomography, X-Ray Computed MeSH
• Postoperative Period MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Aged MeSH